Bezzubé strašidlo vodních válek  
O vodních válkách se vede hodně řečí, ale ve skutečnosti se za posledních 4500 let vůbec žádná neodehrála.

 

Zvětšit obrázek
Starobylý blízký východ. Umma a Lagash jsou v Meziřící

Média, aktivisté a někteří politici jsou jako kolovrátek. S železnou pravidelností nás zásobují strašidelnými příběhy o tom, jak děsivá bude budoucnost. Jednou ze standardní kolekce apokalyptických věšteb jsou i budoucí války o vodu. Jejich scénář je jistě každému povědomý. Ošklivé globální oteplování zvýší teplotu planety a najednou bude méně vody. Zároveň přemnoží oškliví lidé a voda v podstatě úplně dojde. Jedna miliarda lidí převážně v chudých zemích se už dneska nedostane k čisté pitné vodě. Apokalyptické scénáře notoricky končívají nelítostnou válkou o poslední zbytky vody.

 

 


Rozhodně velmi děsivé. Historie názorně předvádí, jak taková válka o vodu může vypadat. Umma a Lagash byly dva sumerské městské státy mezi Eufratem a Tigridem, vzájemně vzdálené 18 km. Válku o vodu v celé její ohavnosti názorně předvádí tzv. Supí Stéla, která je toho času v Louvru. Je to vlastně úplně první válka, ke které máme obrazovou dokumentaci. Lagašský panovník Eannatum v roce 2525 před naším letopočtem vytáhl na Ummu a na hlavu ji porazil. Šlo tehdy o nadvládu nad celým Sumerem, kouzelně úrodnou pohraniční oblast a především o vodu k zavlažování.

 

Zvětšit obrázek
Supí Stéla. Detail se supy.

Je to už 4500 let. Kupodivu to ale až do dneška byla zatím poslední regulérní válka, která se odehrála ve jménu vody. Světový expert na vodní konflikty Aaron Wolf z Oregon State University potvrzuje, že od chvíle, kdy nad hlavami poražených bojovníků Ummy kroužili hladoví supi, nevypukla kvůli vodě už nikdy žádná válka. Naopak, za stejné období známe přes 3600 mezinárodních dohod řešících zacházení s vodou.

 

Odborníci se většinou shodují v tom, že vodní války jsou nepravděpodobné. Frank Rijsberman, šéf Mezinárodního institutu vodního managementu (IWMI) žádnou vodní válku v budoucnu neočekává, prostě proto, že oboustranný zisk ze spolupráce je příliš velký. Achim Steiner, výkonný ředitel UNEP nepředpokládá třetí světovou válku o vodu, ale na druhou stranu nevylučuje lokální třenice v případě akutního nedostatku vody. Asit Biswas z Third World Center for Water Management v Mexiko City říká, že pokud v dnešní době dojde mezi dvěma státy k válce, bude nedostatek vody hluboko v pořadí příčin válečného střetu.
V dnešní době k šarvátkám o vodu pochopitelně čas od času dojde. Buď propuká násilí poblíž vodních zdrojů v rámci jednoho státu anebo na exponovaných místech planety i mezinárodně. Za posledních 50 let se odehrálo 37 násilných aktů, v nichž hrála roli dostupnost vody, z toho 30 mezi Izraelem a jeho muslimskými sousedy, například v 60 letech Izrael zlikvidoval syrské zařízení pokoušející se odvést vodu z řeky Jordán.

Zvětšit obrázek
Eannatum se svými válečníky. Od jeho doby už o vodu nikdo neválčil.

Vody je občas doopravdy závažný nedostatek, například vodovody v Gaze melou z posledního. Jsou ucpané, špinavé a jejich stav pěkně zrcadlí vtip, že Palestince z Gazy snadno rozpoznáte podle žlutých zubů. 74 procent celosvětové spotřeby vody spolkne zemědělství, voda je potřeba například pro právě vznikající obří plantáže rostlin na biopalivo. Situace s vodou už řadu let není zrovna růžová.

 

Nicméně, jak se zatím zdá, k válce o vodu jen tak nedojde. Naopak, voda snadno donutí i ty nejdrsnější protivníky ke spolupráci. Krásný příklad mohou poskytnout tajné rozhovory o spolupráci v otázkách vody z řeky Jordán mezi Izraelem a Jordánském v 50 letech, v době, kde obě země byly ve válečném stavu. Společná indicko-pákistánská komise pro řeku Indus pracovala i v dobách indicko-pákistánských válek.
Co přinese budoucnost, není jisté. Pokud ale můžeme věřit vlastní historii, nemusíme se vodních válek bát. Vzájemně notoricky nepřátelské státy řeky vcelku mírumilovně sdílejí. V jinak konfliktních oblastech u řek Jordán, Nil nebo Ganga tamější mezinárodní rivalové v otázce vody jednoznačně raději vzájemně spolupracují, než bojují.

Pramen: Reuters

Datum: 16.10.2006 13:53
Tisk článku

Hloupost nebo agrese? - Solonin Mark
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 335 Kč
Hloupost nebo agrese?
Solonin Mark

Diskuze:

Nevědecká práce a špatně koncipované premisy

Petr,2008-04-17 15:30:01

Premisa - že nebyl zatím od pradávných dob konflikt o vodu je špatná. Například. šestidenní válka byla vyprovokovaná konfliktním zájmem o využívání vody z Tiberského jezera a tudíž možným oslabením Izraelské vodní politiky, protože západní Izraelské nově budované rameno kolidovalo (All Izraeli plan) s plánem kaskádových přehrad na východě (East thor canal)- přece Izrael pak bombardoval Jordánské přehrady a Syřané podnikali výpady na Izraelské stíhačky, hlavně kvůli obraně vodní politiky. K válce o vodu spíše dojde, především na blízkém východě. Sýrie a Irák budou mít problémy s vodním dílem v Sýrii - snižuje se průtok a roste spotřeba kvůli monopolizaci vody Syřany. Eufrat a Tygris, Indus, Nil i Jordán budou čelit snižování průtoku, tím pádem znečištění a následně bude přispívat k eskalaci konfliktů. Tohle je důležité, bude totiž působit jako katalyzátor, nikoliv jako hlavní příčina. Co s tím? Zastavit populační explozi v rozvojových zemích a snížit plýtvání v zemědělství. Jak? Strukturálně, nejen politicky.

Odpovědět

zaujimavy clanok

Alexander Ac,2006-10-18 09:42:56

Kadopadne zaujimavy clanok, avsak ocakaval by som trochu viac opatrnosti pri hodnoteni toho, co pie. Predsa len, sucasna situacia je tak odlisna od tych ostatnych... tolko ludi na Zemi este nezilo, alebo ano?:)

Odpovědět

Nespoléhat na ekonomiku

richard,2006-10-17 14:40:56

A co se týče výhodnosti pro obě strany, v případě války se rychle vytratila....

Společný zisk nebývá nejčastějším motivem lidského jednání, spíše nenávist, ctižádosticvost vůdců apod. Arabášům by se dnes také vyplatilo se se Západem dohodnout, a nemají se k tomu.

Odpovědět


A co by nabidli?

Jirka,2006-10-17 17:15:40

Ropu? Tu ma ale jen velmi malo Arabu (a Ti zasadne nevalci, nebot jim to snizuje zisky).

Odpovědět


re

r,2006-10-18 14:35:45

No, vodpalovat se na nádražích také není příliš lukrativní....

Odpovědět

Absence válek o vodu je spíše náš "optický kl

richard,2006-10-17 14:38:02

Málokdy je totiž jeden konkrétní zdroj vody extra významný pro velkou říši, většinou se bojuje o rozsáhlé území, kdy už jde nejenom o vodu, ale i o prostor k životu, úrodná pole atd.

Spory o jednotlivou studnu, pramen, či říčku se většinou odbývali na nižší úrovni, mezi městy, vesnickými komunitami nebo feudály.
Koneckonců i onen zmiňovaný spor známe především proto, že tehdy místní komunity tvořili zároveň suverénní státy. Se vznikem větších říší se vodní války z velké historie vytratili.

Odpovědět

nejasnost

pavel houser,2006-10-17 01:40:57

k diskusi SM - V. Novak.
podle me zalezi na tom, jak se definuje "valka o vodu", jestli jako boj o nejaky 1 konkretni zdroj (mezi ummou a lagašem to byl skutedne jeden konkretni zavlazovaci kanal), a nebo jako konflikt vyvolany tim, ze se hnou rozsahle populace, protoze (mj.) nejaka oblast vysychá. nechce se mi verit, ze by k tomu druhemu nedochazelo, priklad s migracemi asijskych stepnich kocovniku se mi zda byt presvedcivy. (je to pak "valka o vodu", "valka o potravu", dusledek "relativniho prelidneni" urcite oblasti?)

Odpovědět


definice ...

SM,2006-10-17 09:15:44

Jasně, je to věc definice. Wolf zjevně myslí to první. Zdroj vody jako bezprostřední příčina války. Alarmisté operují i s tímhle ...

Odpovědět


Mně právě "válka o konkétní zdroj"

V.Novák,2006-10-17 10:03:50

přijde jako nepřípustné omezení. Dokud se kočovníci neservou o jednu konkrétní studnu, dokud "jenom" kočují do vlhčích oblastí a vytlačují tamní obyvatele, tak to není válka o vodu? IMHO je.
To, že dosud bylo většinou rozumnější se dohodnout, než válčit, vychází ze skutečnosti, že je suroviny pořád ještě dost, takže na jedné ani druhé straně nejde o životní nutnost a kdo s koho - přežijí oba. Případně nepřežijí, protože v těch oblastech, kde je vody opravdu smrtelný nedostatek, nemá žádná strana dost prostředků na to, aby ji přivedla z větší vzdálenosti.

S vodou ještě zažijeme dramatické chvíle a měli bychom se i my u nás připravit na to, že s ní možná budeme muset trochu jinak hospodařit. Třeba zadržovat vodu z přívalových dešťů a potom pomalu odpouštět. Nikde není řečeno, že současné klima a tedy současné srážky u nás zůstanou. To není žádný alarmismus - to je prostá opatrnost.

Odpovědět

Lomborg?

SM,2006-10-16 21:54:19

Lomborga jsem k tomuhle neotevřel, ale pokud myšlenkově konvergujeme, tak mě to těší :)

Odpovědět

Obvykle s vámi souhlasím, odhalovat zbytečné

V.Novák,2006-10-16 17:26:17

strašáky je obtížná a důležitá práce - ale jste si tentokrát tak jist?
Pomiňme "světovou válku o vodu" - to je nesmysl. Na světě je vody dost a v dohledné době jí méně nebude. Nedostatek je VŽDY lokální záležitostí - co je platné španělskému zemědělci sužovanému suchem, že v Praze je ausgerechnet tisíciletá povodeň? Dostatek vody na Sibiři může být úplně volný sahelskému Tuaregovi, kterému právě chcípá poslední koza, protože "poušť šla za jeho stádem" a dál ho nepustí jiní pastevci, kteří jsou tam doma.
A už vůbec nám nepomohou kvanta mořské vody, když se nedá bez náročných (a drahých!) úprav použít k ničemu.

Ostatně nebyl bych tak optimistický ani co do minulosti. Gumiljov dává do souvislosti s vysycháním stepí veškeré pohyby kočovníků ve střední Asii, jejichž vlny pustošily na jedné straně Čínu, na druhé bohaté státy kolem Amu- a Syr-darje, Kaspického moře, ale taky Kyjevskou Rus a zastavily se na Moravě - z důvodů, jež neznáme, ale těžko to bylo hrdinství obránců Hostýna... Vlny Hunů, Avarů, Maďarů, Čingisových "Mongolů" dost dobře korelují se změnou podnebí a změnami ve stepích. Stěhování národů, to už byla solidní "světová válka" - světovější než ta 1. po většinu doby.

Odpovědět


zrovna

CC,2006-10-16 20:00:23

čingischánova armáda nebyla výsledek sucha ale geniality tohohle drobnýho mongola + proč se tenkrát zastavili na moravě víme dobře - umřel jim velkej chán a táhli zpátky, aby prosadili svýho vůdce

že se ale národy v různejch dobách kvůli suchu stěhovali (a samozřejmě válčili), to sem taky čet a působilo to na mne důvěryhodně - co když to ale bylo jinak?

a k článku: co když to je jinak? nakonec, co nebylo, může klidně bejt...

Odpovědět


jste si jist?

SM,2006-10-16 21:58:13

1. světová válka o vodu občas bývá nadhazována, i když je to určitě blbost
2. koncept nereálnosti válek o vodu, vzhledem k tomu, že zisk z míru je pro všechny zůčastněné strany mnohem větší, mi přijde pozoruhodný a musel by jste snést těžší argumenty, abych změnil názor

Odpovědět

Zdroj?

Elvis,2006-10-16 15:56:33

Dobrý den,

nechci se mýlit, ale zdá se mi, že některé pasáže textu jsou citovány z Lomborgova Skeptického ekologa, minimálně věta "Společná indicko-pákistánská komise pro řeku Indus pracovala i v dobách indicko-pákistánských válek." mi zní povědomě. Nemám teď knihu po ruce, je to jen můj dojem, nechci v žádném případě pana Mihulku obviňovat ze záměrného neuvedení zdroje.

Rozhodně ale doporučuji si kapitolu věnovanou vodním zdrojům ve Skeptickém ekologovi přečíst, pokud máte zájem o detailnější rozbor situace. Lomborgovy závěry jsou obdobné jako v tomto článku.

Odpovědět


citace?

SM,2006-10-16 21:43:46

je to můj překlad z Reuters, takže smůla ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace