Terapeutické klonování úspěšné u makaka  
Po deziluzi vyvolané podvody Woo Suk Hwanga se snad v terapeutickém klonování blýsklo na lepší časy.

 

 

Zvětšit obrázek
Princip terapeutického klonování je jednoduchý. Jeho realizace je složitá.

Embryonální kmenové buňky si vydobyly pověst „kamene mudrců“ medicíny. Množí se bez jakéhokoli omezení a dovedou se proměnit v jakýkoli typ buněk dospělého lidského těla. Jsou velkou nadějí pro léčbu chorob, s nimiž se současná medicína marně potýká. Diabetici by se mohli dočkat nových buněk slinivky produkujících inzulín. Pacientům s Parkinsonovou chorobou by přinesly úlevu nově vypěstované nervové buňky. Rejstřík chorob, které lze v principu touto „univerzální buněčnou surovinou“ léčit, je opravdu široký.

 

 

Embryonální kmenové buňky můžeme získat z lidských embryí, která zbyla z léčby neplodnosti oplozením ve zkumavce. Problém je v tom, že takové buňky určitě nepadnou každému. Budeme s nimi řešit stejný problém jako při výběru vhodného dárce kostní dřeně. Jedním z alternativních řešení je tzv. terapeutické klonování. Při něm se embryo vyrobí z pacientovy tělní buňky tím, že se jádro buňky podstrčí vajíčku, z nějž byla jeho vlastní dědičná informace odstraněna. Vznikly by tak lidské embryonální kmenové buňky „šité na míru“ jednotlivým pacientům. Embryonální kmenové buňky by nesly pacientovu dědičnou informaci a jeho imunitní systém by je proto bez potíží přijal.

Zvětšit obrázek
Woo Suk Hwang už se dávno nesměje. Poté, co na něj praskly všechny jeho podvody, mu hrozí několik let vězení.

 

Ještě nedávno jsme propadali iluzi, že tenhle postup máme v malíčku. Aspoň to ze dvou publikací v Science vypadalo, že ho má v malíčku Woo Suk Hwang z Národní university v jihokorejském Soulu. Pak se ukázalo, že Hwang sice dokázal vytvořit z lidské buňky a lidského vajíčka embryo, ale proměnu embrya v embryonální kmenové buňky nezvládl. Bohužel, podvodem se pokusil přesvědčit svět o opaku. Když to na něj prasklo, zavládlo mezi odborníky velké rozčarování. Znovu se objevily pochybnosti, zda je u primátů terapeutické klonování vůbec možné.

 


 

Zvětšit obrázek
Kolonie embryonálních kmenových buněk.

Na výroční konferenci International Society for Stem Cell Research konané v australském Cairns ohlásil úspěch s terapeutickým klonováním u makaka rhesuse Shoukrat Mitalipov z Oregon National Primate Research Center v americkém Portlandu. Mitalipov začal s 278 opičími vajíčky. Přenesl do nich jádra opičích buněk a nakonec získal 21 embryí, jež dosáhla stádia blastocysty vhodného pro tvorbu embryonálních kmenových  buněk. Z těch se podařilo získat dvě linie embryonálních kmenových buněk.

 

 

V roce 2003 publikoval tým vedený americkým biologem Geraldem Schattenem práci, z které vyplývalo, že klonování primátů se staví do cesty obtíže, které u jiných druhů savců nenastávají. Cesta k lidským embryonálním kmenovým buňkám se zdála „zarubaná“.
Hlavním Mitalipovovým trikem vedoucím k úspěchu může být výrazně šetrnější odstraňování jaderné dědičné informace z vajíčka. Ta se obvykle provádí tak, že se dědičná informace obarví fluorescenční barvou, aby měl operatér kontrolu nad celou procedurou a věděl, pro co do vajíčka „sahá“. Mitalipov použil zobrazovací metodu, která mu zviditelnila jadernou dědičnou informaci vajíčka bez barvení.

 

Cesta k lidským embryonálním kmenovým buňkám terapeutickým klonováním ale může být ještě velmi trnitá. Jak na australském kongresu upozornil José Cibelli z University of Michigan, postup vedoucí k úspěchu u makaka selhává už u paviána. Ale světélko na konci tunelu konečně zablikalo.
 

Pramen: Nature

Datum: 21.06.2007 17:33
Tisk článku

Mimoprostor a základy moderní fyziky - Sodomka Martin
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 293 Kč
Mimoprostor a základy moderní fyziky
Sodomka Martin

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace