Naši předci kanibalové  
Rozšíření genů, které svého nositele chrání před onemocněním prionovou chorobou ukazuje na to, že naši předci si navzájem baštili mozky.

Nová studie kterou provedli angličtí vědci zjistila geny, které svým nositelům poskytují ochranu před chorobami jako je Creutzfeld – Jakobova choroba (CJD). Tyto geny se vyskytují  u populací lidí na všech čtyřech kontinentech. Rozšíření ochranných genů může představovat evoluční odpověď na nebezpečí, které s sebou nese kanibalismus.
Ochrana vlastní DNA je obecným jevem u lidí z Papuy Nové Guineje. Je to dědictví dřívějšího zvyku sníst vlastní zemřelé příbuzné během smuteční hostiny. V minulém století jsme byli svědky situace, kdy kanibalismus  spustil epidemii smrtelné mozkové choroby nazývané kuru.  Simon Maed, člen Univerzity College v Londýně přichází s teorií, že rozšíření  genů s ochranným efektem před prionovými nemocemi je známkou selekce, ke které docházelo v populaci devastované opakovanými epidemiemi, jež byly důsledkem provozování kanibalismu.

 


U Papuánců, potomků lidojedů, je přítomnost genu s ochranným vlivem před CJD chorobou častější.


Kuru, Creutzfeldt – Jakobova choroba a její nová varianta vCJD vznikají tak, že infekční prionový protein začne deformovat zdravé priony a ty se následně v nervových buňkách shlukují do chuchvalců, těch se buňky nedovedou zbavit a hynou.
Přibližně u jednoho člověka z miliónu se CJD vyvine samovolně. Ostatní ji získávají pozřením infikované tkáně. K tomu došlo i při posledním rozšíření BSE choroby u skotu - příčiny variantní CJD u lidí. Soudí se, že se vlastně opakovala situace z šedesátých let minulého století, kdy Gajdušek odhalil infekčnost mozkové tkáně u novoguinejských domorodců praktikujících konzumaci svých bližních. Ti prokazovali zemřelému úctu a jejich rituál probíhal tak, že nebožtíka nechali nějakou dobu uzrát, pak jej naporcovali a uvařili. Ženy dostávaly mozek a proto umíraly na „smějící se nemoc“ častěji.  
Simon Maed poukazuje na to, že u lidojedů kuru mohla vzniknout až poté, co byl sněden první zemřelý, u kterého došlo k spontánnímu vzniku CJD a která  vzniká náhodnou genovou mutací prionového genu. V populaci k tomuto jevu dochází s pravděpodobností 1:1 000 000. Gen pro prionový protein se v populaci vyskytuje v řadě typů a každý z nás máme jeho dvě kopie (alely). Lidé se dvěma odlišnými kopiemi jsou méně náchylní k tomu, že se u nich  prionová choroba vyskytne. A pokud se infikují a nemoc u nich vznikne, je u nich inkubační doba, než nemoc propukne v celé síle, podstatně delší. Lidé s oběma shodnými variantami prionového genu jsou mnohem zranitelnější.
Výzkumný tým Simona Meda zjistil, že téměř 80% žen, jejichž věk je nad 50 let, a které se účastnily rituálních kanibalských obřadů, mají právě tento ochranný gen. Vědecky správně řečeno - jsou nositelkami genu s oběma jeho variantami.


Medův tým pátral také u Afričanů, Asiatů a Evropanů. Zjistil, že u všech ras se vyskytuje nějaká forma ochranné mutace tohoto genu. Ochranné mutace prionového genu jsou častější, než se soudilo. Z toho lze vyvodit, že prionové choroby postihovaly lidstvo již v dávné minulosti a na všech kontinentech.



Archeologické nálezy svědčí o tom, že   evropští neandrtálci také konzumovali lidské maso.


Také další souvislosti začínají nyní do sebe zapadat. Stačí si uvědomit, že lidské kosti z dob neandrtálců často nesou známky toho, že byly, stejně jako zvířecí kosti, rozbíjeny tak, aby se z nich dal získat morek.
Stejné známky vykazují pozůstatky lidí, kteří žili na území dnešního Španělska před 800 000 roky.
Ani Amerika v tomto směru rovněž nezůstává stranou. Výkaly indiánů, stejně jako jejich keramické kuchyňské hrnce datované do dvanáctého století, obsahují zbytky lidských bílkovin.
Pozdější archeologické nálezy dokládající kanibalismus u novodobých lidí jsou řídké a datují se do doby před 15 000 lety. Většina archeologů se dnes kloní k názoru, že kanibalismus mezi lidmi existoval a byl obecným jevem u všech ras. Vyskytoval se ale asi zřídka, objevoval se a zase mizel.



Ve střepech hrnců z předkolumbovské Ameriky lze molekulárně genetickou analýzou zjistit, že obsahují zbytky lidských bílkovin.

Vědci se nyní zabývají myšlenkou, zda genetika může dát odpověď na to jak rozšířeným jevem kanibalismus v minulosti byl. Je možné, že statistická pravděpodobnost jevů vedoucích k vzniku a rozšíření ochranným mutacím prionového genu v populaci dnešních lidí dá odpověď i na to co se dělo dávno před zaznamenanou historií lidstva.




Poznámka: Kuru objevil syn slovenského vystěhovalce Carleton Gajdusek. V roce 1976 obdržel Nobelovu cenu. Na úrovni tehdejších znalostí soudil že původcem jsou „pomalé viry“.

Datum: 29.04.2003
Tisk článku

To kuře je T-Rex! - Mora García Román, Banfiová Cristina, Peraboniová Cristina, Schiavo Mabel Rita
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
To kuře je T-Rex!
Mora García Román, Banfiová Cristina, Peraboniová Cristina, Schiavo Mabel Rita

Diskuze:

Stopy kanibalismu v okolí Prahy jsou mladší

Pavel,2005-06-28 23:03:26

Dočetl jsem se, že lidská sídliště v okolí Prahy ukazují na stopy kanibalismu v řádu jednotek tisíců let dozadu a prokazatelná je tam kontinuita tohoto způsobu stravování po dlouhé období řádů jednotek tisíců let. Měly by tam být průkazné stopy pěstování lidí na maso (jako v Africe v sedmdesátých letech minulého století, které tam jezdily ochutnat prominenti z demokratického Západu stejně jako soudruzi komunisté - pěstovaly se především ženy)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace