Zabrání oteplování Země močovina?  
Novým šlágrem na poli boje proti oteplování je vypouštění močoviny do vod moří a oceánů. Hnojení vody se může stát jedním z nejlukrativnějších odvětví.


 

 
Sir Richard Branson, britský podnikatel slíbil vyplatit odměnu tomu, kdo dokáže z atmosféry odstranit velké množství oxidu uhličitého a zabrání oteplování planety. Částka je stanovena na 25 milionů dolarů.

Velké plány
Společnost pro úživnost oceánu (Ocean Nourishment Corporation), zkráceně  ONC se sídlem v Sydney si jako náplň své práce zvolila podporovat růst fytoplanktonu pomocí sloučeniny bohaté na dusík. Myšlenka to není původní, ale je záslužná a prostá. Jde u ní o to zvýšit biologickou aktivitu a produktivitu oceánů a současně s tím vyřešit i to, co společnost vnímá jako svůj prvořadý úkol – omezení produkce skleníkových plynů.

 

 

Zvětšit obrázek
Ian Jones přišel s myšlenkou využít močovinu k přeměně oxidu uhlíku na ryby a toho, co se na ryby nepřemění pohřbít na dno oceánů. Tento profesor z University of Sydney je přesvědčen, že za vyřešení zadaného úkolu má na vyplacení slibované odměny nárok.

Firma ONC chce jednoduchým způsobem vyvázat uhlík z ovzduší a na tisíce let jej pohřbít na dno oceánů. Současně by chtěla v místech, kde by se její opatření aplikovalo, zvýšit produkci ryb. OCN se už pustila do ověřování metody v praxi. Zatím její představitelé hýří optimismem a chtějí brzo získat další, nezpochybnitelná fakta, která by jejich metodu organického vázání uhlíku podpořila.

 

 

Myšlenka pohnojit oceán není úplně nová. Vychází z laboratorních pokusů, které prováděl Ian Jones, mimořádný profesor Universy of Sydney. Jones je specialistou na mořský fytoplankton a jeho nutriční potřeby. Společnost ONC tedy jen pokračuje v jeho laboratorních experimentech, jen s tím rozdílem, že si za laboratoř zvolila Zeměkouli. Právě v těchto dnech firma ONC dokončila jeden z pokusů v reálu. Pracovníci firmy při něm aplikovali tunu dusíku do moře uprostřed Filipín v lokalitě zvané Sulu Sea. Nyní již zástupci OCN jednají s Filipínskými úřady o rozšíření těchto aktivit a pokud se dohodnou, příští rok se v Sulu Sea bude aplikovat již 1000 tun močoviny.

 

 

 

Přestřelky mezi odborníky

Zázračnou látkou, která by  měla Jonesovi pomoci k pohádkové odměně, je močovina.

Někteří vědci začínají nad praktikami OCN zdvíhat varovně prst. Sílí obavy, jestli její počínání nepřinese víc škody než užitku. Ke skeptikům patří kolektiv odborníků vedený  Philipem Boydem z novozélandského výzkumného ústavu NIWA (National Institute of Water and Atmospheric Research). Podle nich je počínání firmy OCN vedeno jen snahou na „hnojení oceánů“ vydělat. Firma OCN podle něj také nezveřejnila žádné využitelné a vědecky obhajitelné výsledky.


 

 

Zvětšit obrázek
John Ridley (výkonný ředitel ONC) jedná s marockými vládními úředníky o zavedení podobné aplikace močoviny, jakou jeho firma provádí na Filipínách. Je to ukázka skvělé taktiky jak působnost projektu hnojení rozšířit i na Atlantický oceán.

Představitelé ONC na toto obvinění kontrují prohlášením, že všechny výsledky ze svých plošných experimentů zveřejňovat nemohou, protože si společnost musí chránit svoje intelektuální vlastnictví. O co méně údajů o svých pokusech firma ONC uvádí, o to více dává na odiv své velké plány. V jejích představách je, že by se močovina vyráběla průmyslově zpracováním zemního plynu. Mělo by jít o takové množství močoviny, které by ročně Zemi zbavilo 10 megatun oxidu uhličitého. V místech, kde se bude močovina aplikovat, mají nastat podmínky obdobné těm, které se nyní vyskytují v těch oblastech oceánu, které jsou produkčně vysoce výkonné a v nichž se to rybami jen hemží. Ambiciózní plány ONC počítají s tím, že opatření přispěje k zajištění 50 gramů proteinů pro 38 milionů obyvatel denně.

 

 

Dr Cliff Law, další z novozélandských kritiků upozorňuje, že náhlé místní zvýšení koncentrace dusíku může v dané lokalitě spustit rozvoj toxických řas a tím navodit uvolňování  oxidu dusného. Ten je ekologicky mnohem horším plynem než jakým je oxid uhličitý.

 

 

Zvětšit obrázek
Ke sledování úspěšnosti projektů zaměřených na přihnojování oceánů močovinou v praxi, navrhuje firma ONC využít snímků ze satelitů. Fytoplankton září světle zeleně.  Kredit NASA


Ridley z ONC takové osočení vyvrací argumentem, že jeho společnost bude rozvoj fytoplanktonu monitorovat a že není problém stanovit koncentrace dusíku ve vodě tak, aby  rozvoj obávaného škodlivého „vodního květu“ s produkcí oxidu dusného nenastal. Jako perličku na dortu připojuje argumentaci, že ke sledování těchto pochodů lze dnes využít satelitů.

 

Law se nevzdává a snaží se zpochybnit úvahy o dlouhodobém pohřbení uhlíku na dno oceánu. Jako munici v tomto sporu využívá nedávné výsledky pokusů, které byly zaměřeny prakticky na totéž, jen s tím rozdílem, že místo močoviny bylo jejich snahou obohacovat oceán nedostatkovým železem. Při pokusech se železem se ukázalo, že plankton v moři neklesá pod hranici 100 metrů. Law tedy namítá, že z atmosféry vyvázaný uhlík by mohl být v průběhu měsíců místo pohřbení na dně, znovu z moře uvolněn. Podle Lawa, i kdyby na krásně plankton klesnul i pod zmíněnou stometrovou hranici, ani tak by nebylo vše zažehnáno. Uhlík by znovu do hry mohly vrátit mořské proudy. Podle vědců je ověření bezpečného dlouhodobého ukládání uhlíku na dno oceánů těžko ověřitelná a finančně nákladná záležitost a nelze si dost dobře představit, že by komerčně založená společnost měla snahu vše poctivě zajišťovat.  

 

Cliff Law, novozélandský specialista na atmosféru oceánů. Kritik myšlenky realizované firmou ONC, který by Siru Bransonovi mohl ušetřit kupu peněz. 


Co na to ochranáři?
V uplynulém týdnu se tento ožehavý problém zvyšování úživnosti oceánu pomocí hnojení močovinou dostal až na jednání skupiny vědců podporujících Londýnskou úmluvu (The London Dumping Convention).  Tato úmluva stojí například za celosvětovým zákazem ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře. Koalice zmíněných odborníků vydala výzvu k zastavení experimentování s močovinou v oceánech. Zákaz by měl platit do doby, než se možné dopady takového opatření pořádně prověří. Stanovisko této skupiny odborníků je tedy stejné se stanoviskem, jaké zaujala začátkem letošního roku v podobné kauze - podpoře růstu mikroorganismů obohacováním vod oceánů o nedostatkový prvek - železo.

 

Ridley z ONC si ze zamítavého stanoviska těch, co stojí za Londýnskou úmluvou, nic nedělá. Dobře ví, že pravomoc takových rozhodnutí se týká otevřeného oceánu a že na teritoriální vody, kde mají v plánu ONC močovinu do moře házet, je ruka této instituce krátká.

 

Zvětšit obrázek
Schema opatření, které by mělo spasit Zemi před oteplováním a ještě k tomu nasytit hladové.


Jak se celý spor nakonec vyvine je v tuto chvíli tak trochu hádání z křišťálové koule. Ve hře je totiž něco, co může hnojení oceánů dát pořádnou „forsáž“. Jde o možnost  čerpání fondů určených do rozvoje technologií zaměřených na snižování emisí oxidu uhličitého. Nejde o nic menšího, než o prostředky, jež mají co do činění s plněním Kjótského protokolu. Kjótský protokol uvádí tři typy flexibilních mechanismů: obchodování s emisemi (International Emissions Trading - IET); společně zaváděná opatření (Joint Implementation -JI) a mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism - CDM).

 

K odhalení dalšího vývoje hnojení oceánů nám není moc platné ani šalamounské vyjádření Mezivládního panelu o změně klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Ten označil snahu o podporu života v oceánech pomocí hnojení za hypoteticky možné řešení problému klimatických změn, i když s výhradou neznámých vedlejších možných efektů a neznámou ekonomikou.

 


Lobbing bude!
Traduje se, že o peníze jde většinou až na prvním místě. Tentokrát tedy jde o pořádný balík. Mnohem větší, než nějakých výše uvedených, ubohých 25 milionů.  Když  vyjdeme z litery zákona Kjótského protokolu, tak společně zaváděná opatření a mechanismus čistého rozvoje umožňují inkasovat kredity, které se vztahují ke konkrétním projektům v zahraničí, jenž prokazatelně snižují emise skleníkových plynů.
Z tohoto pohledu má sypání močoviny do moře všechny předpoklady stát se jedním z nejlukrativnějších obchodů všech dob. Svoje želízko v ohni, nebo spíše na dně oceánu, mají těžaři plynu, kapitáni chemického průmyslu, představitelé loďařských společností a konečně i šíbři na směňování novodobých odpustků (kreditů za znečišťování).     

Datum: 11.11.2007 05:54
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)
CO2 atmosféru otepluje i ochlazuje zároveň     Autor: Dagmar Gregorová (18.12.2009)
Kyselým jablkem ke globálnímu osvěžení     Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2009)
Jaro se zpožďuje     Autor: Jaroslav Petr (14.11.2007)



Diskuze:

Kdo umí německy, ten si smlsne!

Pasant,2007-11-13 22:14:54

Něco takového ŽÁDNÁ naše TV nepřevezme a neodvysílá. Protože na rozdíl od Němců jsme nesvéprávní...

http://tinyurl.com/ywlxjg

Odpovědět


Lidstvo je prostředí ideálně energii...

ZEPHIR,2007-11-14 20:13:41

..jakmile někde dojde k nějaký změně, hned se vyrojí spousta fiškulínů, který se na ní zkoušej přiživit. Ostatně, v přírodě to nechodí jinak - to co je pro nějaký organismy průšvih se stává pro jiný evoluční výhoda. Ztráty sou ovšem vždycky větší, než nálezy. Kupodivu, díky tomu vděčíme za to málo viditelný hmoty, co je rozptýlený v obrovským objemu vakua, podobně vyčuraně se snažej chovat i elementární částice. Když se někde ve vakuu udělá hustší místo, částice hned metelej k němu, jsou do něj fokusovaný. Spousta materiálu se přitom vypaří, ale něco přece jen zůstane. A tak přírůstal celej vesmír, my se na tom procesu jen přiživujem.

Odpovědět

Řešení

Pasant,2007-11-13 22:05:47

Z článku vyplývá, že:

1/ Močovina se má vyrábět se zemního plynu.
2/ Čím víc se jí vyrobí, tím méně plynu zbude na spálení a do vzduchu nepůjde adekvátní množství CO2.

Řešení za slíbené miliony:
Nevytěžit a nespálit stejné množství plynu, jaké by bylo potřebné na výrobu močoviny.

Přednosti:
- Efekt bude stejný, navíc cenný plyn zůstane v zemi.
- Ušetří se spousta peněz za těžbu a transport, méně se spálí a bude tedy méně CO2.

Nevýhody:
- Ekoteroristi nebudou moct řvát.
- Hajzlové, kteří je podporují, nevydělají miliardy.

Proto si myslím, že na tu odměnu asi nedosáhnu... :(

Odpovědět

k zabránění oteplování

sti,2007-11-13 18:52:06

to je jen přechodné - o tom nás přesvědčik náš všeználek

Odpovědět

močovina

CC,2007-11-12 19:02:47

se jak známo rozkládá na amoniak a oxid uhličitý, haau

Odpovědět


Jasně, třeba na záchodcích

ZEPHIR,2007-11-14 19:41:11

způsobuje čpavkovej smrad, ureázama disponuje spousta baktérií a dobře se tím žíví, takže nevěřím, že by nechaly tuny močoviny v moři bez povšimnutí. Čili jedinej výsledek celý akce bude, že se energií vloženou do syntézy močoviny budou hřát tykadla brebery někde v Pacifiku a oxid uhličitej se vrátí do ovzduší.

Odpovědět

rad poskytnu zdarma

jara cimrman,2007-11-12 18:31:21

...rad poskytnu svoji vlastni mocovinu, kdyz se vyresi jakykoliv problem, zdarma.....Vas Jara Cimrman

Odpovědět

CO2

Marwyn,2007-11-12 15:58:13

Nechápu, proč pořád řeší ten trapný CO2. Před 200 miliony let ho v atmosféře bylo 12x víc než dneska a nikomu to nevadilo (jen tak mimochodem, je tu někdo schopen rozumně vysvětlit, kam se ten plyn poděl?). Daleko horší je třeba metan, kterého je čím dál víc a nikdo to neřeší.

Odpovědět


Z čehopak je asi vápenec?

Colombo,2007-11-12 17:23:23

Jen si vzpomeň na zakl. školu, na chem. vzorec vápence.

Odpovědět


proč pořád řeší ten trapný CO2

ZEPHIR,2007-11-12 17:25:29

Protože se nechceme vrátit do situace před 200 miliony lety.

Odpovědět


Přesně

Colombo,2007-11-12 19:05:19

jelikož ono tehdy bylo pěkně velké vedro:D

Odpovědět


CO2

Marwyn,2007-11-13 17:05:28

Colombo: Aha, takže ten CO2 máme navázaný ve vápenci? Zajímavé. A jak to probíhalo? Myslím to vážně.

ZEPHIR: Ty možná ne, mně by to nevadilo.

Odpovědět


Dírkonožci?

Colombo,2007-11-13 19:17:03

Samozřejmě, mohu dávat do eteru pouze to co vím já, jisté věci mám holt ze školy, pokud se to ve škole učí špatně, tak je to blbé.
Schránky mikroskopických živočichů. Ty se uložili na dně. Tak mne to učili-

Odpovědět

púšte

Martin,2007-11-11 20:54:15

Aby som bol úprimný, užitočnejšia by sa mi zdala snaha zastaviť a zvrátiť rozširovanie púští.

Odpovědět


Jenže tam je výsledek kontrolovatelný

MirekS,2007-11-11 22:47:56

Poušťě buď přibylo nebo ubylo. Když nasypeš jakékoliv odpadky do moře, prohlásíš to za hnojení a boj s rostoucí koncentrací CO2, zaplatíš schopnou PR agenturu, aby kolem toho udělala humbuk, tak ti ještě dají nobelovku za mír.

Odpovědět


to MirekS

gr,2007-11-13 17:35:33

jo, absolutni souhlas. do kamene tesat.

Odpovědět

Nic není černobílé

František I.,2007-11-11 17:24:04

Je tomu zhruba 15 let, kdy se na Filiínách rozjel projekt novodobého zemědělsko průmyslového oboru - pěstování mořských řas. Tyto řasy se používají především na výrobu hydrokoloidů, zvaných agar-agar, alginát a karagenan. Populární je hlavně ten poslední. (Alginát už snad začali vyrábět biotechnologií.)Pro místní obyvatelstvo je to poměrně lukrativní činnost. V mělkých zátokách natáhnou nylonové nitě, na které přivážou odřízlé vrcholky řas rodů tuším Bondrus nebo Giralptina a spokojeně čekají. Protože řasy jsou snad nejrychleji rostoucí organismy na světě, dokážou za čtvrt roku vyrůst o téměř dva i více metrů. Tehdy je zlí Filipínci uřežou, vyloví, usuší, nasvazkují a buď zpracují přímo, nebo pošlou např. do Dánska do firmy Herkules. Dostanou tedy čtyři úrody do roka. A pánové, přiznejme si, kdopak to má? Nastalo ovšem to, co se v tržním prostředí stát muselo. Většina mělkých zátok byla obsazená. To by nebylo nejhorší, je to dokonce prospěšné, protože ryby měly kde klást jikry a kde se schovat před predátory. Ale řasy byly menší a menší, čím jich bylo více. Proto je místní začali hnojit. To jim ovšem asi moc nešlo, protože zase chcípaly ryby, takže se to zakázalo. Po čase, jak už to v tržním prostředí bývá, nastala rovnováha. Řas se začalo pěstovat bez jakékoliv regulace tolik, kolik jich místo uživilo. Silní zůstali, slabší zmizeli. Po téměř pěti letech přichází oteplovači a opět začnou moře hnojit.A ještě ke všemu zadarmo. Proč by se to ausgerechnet Filipíncům nemělo líbit? Že?

Odpovědět


Také

Honza Laksik,2007-11-11 19:13:54

Také si myslím, že toodsoudit jen tak snadno nelze. Ten argument zvýšení produkce ryb bude pro mnohé země dost potřebná věc.

Odpovědět


argument zvýšení produkce ryb

ZEPHIR,2007-11-11 19:23:06

Hnojení jak je v předchozím příspěvku uvedeno naopak produkci ryb snižuje.

Odpovědět


Zvyšuje zephire

Colombo,2007-11-12 17:22:15

proč by se to jinak dělalo? Voda se pěkně pohnojí, vyrostou tam sinice, řasy(fytoplankton), na něm se začnou živit malí korýši(zooplankton), na nich se živí malé ryby, na nich větší ryby, těmi se zas živí ptáci a lidi. TAK NEKECAM KDYŽ NEVIM!!!!!

Odpovědět


František 1. psal..

ZEPHIR,2007-11-14 19:43:55

..že na Filipínách po hnojení chcípaly ryby a po zkušenostech se splavováním hnojiv do jihočeskejch rybníků bysem tomu docela aji věřil..

Odpovědět

Tak nevím nevím...

karpinus,2007-11-11 16:52:17

Hm, ve spojení s předchozím článkem p.Pazdery (Sinice krmí oceány...)je zřejmé, že se asi jedná o obchodní trik. Autoři nápadu hnojení oceánu si asi myslí: "Budeme mluvit o ekologickém přínosu, oni nám to povolí a vyděláme majlant na rybách ..." Jak je zřejmé z článku o sinicích, stačil by fosfor a železo, zvýšilo by se množství sinic, tím by se zvýšil odběr N z atmosféry, následně další organismy by zvýšily odběr CO2 z atmosféry - prostě krása, co víc chtít, že jo ?!
Jenže ono to tak jednoduché nebude. A navíc se v tomto článku mluví o sypání (do moře) dusíku, ne fosforu či železa. Co se potom stane se sinicemi, pokud budou mít jednodušší přístup k dusíku? Přestanou jej odebírat ze vzduchu ? To nám moc nepomůže, že jo. Nebo přímo odumřou ? A rozmnoží se jiný, který třeba ani nebudou potřebovat fotosyntézu, když jim vše hotové nasypem ? Atd atd - zastávám názor, že by se podobné pokusy měly ve velkém zakázat, dokud nebude prozkoumána reakce celého ekosystému! Moře je největším zdrojem kyslíku pro život na Zemi, tak proboha nějakým nedomyšleným pokusem nezpůsobme, aby místo rozvoje sinic a řas došlo k jejich zabití a hnití ve velkém !

Odpovědět


P.S.

karpinus,2007-11-11 16:57:21

Kdyby se peníze potřebné na výrobu močoviny použily na záchranu a zpětné rozšíření pralesů na Zemi, nepomohlo by to odebírání CO2 z atmosféry víc ? Nebo co konečně rozjet auta na vodík a přestat spalovat benzín a naftu ? To by ale nešlo vydělat na rybách, co ...

Odpovědět


Sinice

barbar,2007-11-11 19:40:08

Ak si dobre pamätám k premnoženiu siníc prispievajú dusíkaté hnojivá ktoré sa do vody dostávajú z polí.Pridávanie močoviny do mora problém len zhorší.

Odpovědět


karpinus

vosel,2007-11-12 18:15:00

Až na to, že vodíknení palivo

barbar: fosfáty

Odpovědět


vosel

barbar,2007-11-13 17:20:49

máte pravdu,mýlil som sa.

Odpovědět

sypání močoviny do moře

ZEPHIR,2007-11-11 13:12:29

..je šílená metoda, o tom žádná. Když už vezmu to, jak je její výroba energeticky náročná - vyžaduje fixaci dusíku na amoniak a tudíž uvolnění spoustu CO2 do ovzduší. Krom toho chcanek a dusíkatejch splašků do oceánů teče víc, než je zdrávo už dnes.

Odpovědět


Jana K

Panu Petříkovi,2007-11-11 15:28:09

Panu Milanu Petříkovi (alias srnka alias ZEPHIR), tak tomu je zase všechno na první pohled hned jasné. Profesionálové a celá řada výzkumných týmů, to na rozdíl od něj tak nevidí. Vlastně to je považováno za jednu z mála ucelených koncepcí, které by opravdu mohly fungovat. Zásadně proti se nestaví ani ti,kteří ji kritizují. Pan Petřík na první pohled ale hned vidí, že to je šílená myšlenka.
Prosím redakci, aby se vždy poradila s panem Petříkem, než něco otiskne. Ušetřila by si spoustu práce. Stejně tak v případě předchozího demagogického článku pana Petra. Tam dokonce i všechny diskutující prohlašuje za "lamy". A pro nás, kteří bychom s úsudkem snad váhali, tak nám dává najevo, že jeho příspěvky jsou cituji: duchaplné, ušlechtilé a smysluplné.
Pane Petříku, vy jste si neráčil všimnout, že tuto komunitu obtěžujete, že si nepřeje abyste bez znalosti věcí všechno komentoval Vašimi laickými hloupostmi. Vy nechápete, že otravujete redakcii většinu čtenářů? Nemohl byste si založitvlastní web, kam by chodili myšlenkově Vám blizcí. Chci věřit tomu, že nás ušetříte dalších Vašich příspěvků.

Odpovědět


Ale notak

MirekS,2007-11-11 16:02:12

jednou Zephir projevil naznak zdraveho rozumu tak jej pochvalme

Odpovědět


Pani Kačenová,

ZEPHIR,2007-11-11 16:35:45

..tedy Kačanová, ujišťuju Vás, že Vás bysem si za lamu rozhodně označovat nedovolil.

Odpovědět


zastání se pana ZEPHIRA

jan,2007-11-11 18:05:15

Nevidím důvod, proč by neměl tento pán psát v diskusi své názory a obtěžovat jakousi komunitu, výše zasvěcených nadutých mágů. Na rozdíl od nich mu zůstalo něco, čemu se říká zdravý selský rozum a logické myšlení.

Odpovědět


Děkuji

ZEPHIR,2007-11-11 19:10:45

Díky za zastání. Nebýt nás, tak si tady z toho udělají hlásnou troubu a budou oblbovat lidi s tím, jak jsou gmo zdravý. Vystihl jste to, správně. Nesmíme dovolit, aby si tady hlásali co chtějí.

Odpovědět


Lidi se tu leda snažíš oblbovat sám...

ZEPHIR,2007-11-11 19:19:22

...příspěvek [11.11.2007 v 19:10] nebyl ode mě.

Odpovědět


Muj přístup je ostatně právě opačnej...

ZEPHIR,2007-11-11 19:20:53

Hlásat vše, co o daný problematice víme. Bez jednostrannýho zamlčování faktů.

Odpovědět


aby se vždy poradila s panem Petříkem...

ZEPHIR,2007-11-12 00:00:21

...příspěvek [11.11.2007 v 19:19] nebyl ode mě.

Odpovědět


budou oblbovat lidi...

ZEPHIR,2007-11-12 00:09:38

...příspěvek [11.11.2007 v 19:20] byl ode mě.

Odpovědět

Bussines versus

Racionalita,2007-11-11 11:33:09

Já obavy z vedlejších účinků nemám ani za mák. I kdyby tam nasypali těch tun tisíckrát více, tak to s tou masou vody ani nehne. Spíše tu očekávám zcela jiné nebezpečí. Že zelené mozky, ve snaze udělat něcoprozáchranu oteplování, zase skočí na špek a prosadí další z nesmyslných opatření. Opatření, které nás všechny bude stát moc prostředků, jež by šly využít mnohem smyluplněji. Jestli na výrobě močoviny bude mít zájem tolik lobistů, to by bylo, aby se jim nepodařilo pár zelených přesvědčit o nutnosti záchrany planety...

Odpovědět

Fakt si začínam mysliet

iko,2007-11-11 11:01:00

ze si ludia nedaju pokoj dovtedy, kym nenavratne neznicia celu Zem. Pretoze zase vidia len bezprostredne pozitivne ucinky, ale nie su jasne vedlajsie ucinky.:-(

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace