Nová generace biopaliv  
Z technologie GMO budou těžit automobilisté.

 

 

Zvětšit obrázek
Escherichia coli – miláček molekulárních genetiků.


Z vyjádření komisaře Stavrose Dimase vyplývá, že Evropská komise si začíná uvědomovat, jaké problémy začíná přinášet protěžování biopaliv. Jde o sociální problémy a paradoxně i škody na životním prostředí, které jsou větší, než jaké si Unie byla ochotna dříve připustit.

 
Stavros Dimas, eurokomisař

Z přidávání etanolu do benzínu se neradují ani řidiči. Etanol totiž snižuje výkon motoru a zvyšuje spotřebu. Vzhledem k množství to není o mnoho, ale etanol má i další necudnou vlastnost – rád na sebe váže vodu čímž z neškodného obsahu nádrží činí tekutinu s korozivními účinky. Výroba etanolu nepatří zrovna k efektivním technologiím a prodražuje se nám všem. Pro pracovníky výzkumu to žádná novinka není a tak není divu, že delší dobu hledají výhodnější cesty, než jakou je nyní proklamované kvašení obilí na etanol.

 


V odborném tisku již proběhly informace o několika nových technologiích, které jsou již ve stádiu laboratorních pokusů, nebo ve fázi ověřovacích provozů. K těm zajímavým například patří katalytická přeměna surovin obsahujících škrob na alkany. Tuto metodu zkoušejí na technické fakultě Wisconsinské university v Madisonu, kde z obilí takto získávají palivo podobné naftě. Jde o technické řešení, kdy za pomoci tlaku, vysoké teploty a přídavku vodíku se v katalytickém reaktoru mění biomasa na alkany. Z energie uložené v obilí se dá údajně transformovat do paliva 90% původní energie. Tato metoda, ve srovnání s destilací etanolu, má řadu výhod. U etanolu padne na procesy spojené s fermentací a destilací přibližně 67 % v materiálu obsažené energie. Při získávání etanolu se počítá, že na každou vloženou jednotku energie získáme zpět 1,1 jednotky. Výhodou alkanů je, že jsou lehčí než voda a že ze směsi s vodou se oddělují samy. Není tedy potřeba roztok zahřívat a provádět energeticky náročnou destilaci. Na každou vloženou jednotku energie, se tak získá 2,2 jednotek. Způsob přeměny na alkany by měl být ve srovnání s výrobou etanolu dvakrát účinnější.  

K jiné netradiční technologii lze řadit získávání etanolu z celulózy. Na její odzkoušení postavila kanadská společnost Iogen se sídlemv Ottavě, pokusný provoz. K produkci etanolu využívá tropickou plíseň, která je geneticky modifikovaná tak, aby produkovala enzym štěpící celulózu. Výhodou je, že tento spolupracovník může “trávit” všechny formy biomasy.

 

 
Nájemníkovi našich tlustých střev nedávno genetici pozměnili genom tak, že se z něho stal výrobce inzulinu podobného růstového faktoru. Geneticky modifikovaná Escherichia již pokrývá naprostou většinu celosvětové potřeby tohoto proteinu.


Z poněkud jiného soudku nových technologií je nedávno popsaná výroba vodíku za pomoci řas. Pokusy s řasou Chlamydomonas reinhardtii, které provedli na University of California at Berkeley,  již vyústili k přihlášení patentu. Firma Melis Enery hodlá na jeho základě vyvinout technické zařízení, které vodík za pomoci zmíněné řasy již bude vyrábět komerčně.

Zvětšit obrázek
James C. Liao, profesor chemie a bioinženýrství na University of California, Los Angeles. Spoluautor horkénovinky - produkce isobutanolu.

Principem procesu je, že se řase střídavě servíruje energetický zdroj se sírou a bez síry. V době kdy má řasa deficit síry tvoří vodík. Konkrétně jde o to, že v řase probíhá takzvaná anaerobická "rezervní" fotosyntéza. Vodík je jejím vedlejším produktem. Běžná fotosyntéza H2O + CO2 + foton -> uhlovodan + O2 je potlačena. Zádrhelem je, že řasa dlouho na deficit síry jet nemůže a to celý proces technologicky značně komplikuje.

Technologii postavenou na produkci vodíku propaguje také Van der Lelie z Brookhaven National Laboratory Upton (NY). Tentokrát jde o získávání vodíku za pomoci fakultativně anaerobních bakterií. Nejdále jsou pokusy s baktérií jménem Thermatoga neapolitana. Její předností je, že při teplotě mezi 70 – 85 stupni Celsia dokáže z glukózy vyrobit množství vodíku, které je ekonomicky zajímavé. Dosud podobné pokusy s bakteriemi tvořícími vodík troskotaly na tom, že striktně vyžadovaly anaerobní prostředí. Zde zmíněná bakterie je první bakterií, která je ke kyslíku do jisté míry odolná. To dává praktické aplikovatelnosti této metody zcela nový impuls.


Horkou novinkou z oblasti biopaliv je příprava sloučenin s delším uhlíkatým  řetězcem, než jaký má etanol.  Výhodou takového produktu je že netvoří směs, která má korozivní vlastnosti. Největší předností je ale „uskladnění“ většího množství energie v jednotce objemu. Palivo obohacené tímto produktem nezpůsobuje pokles výkonu. Motor nepotřebuje žádnéúpravy ani když taková přísada začne tvořit velkou část klasického paliva. S tímto nápadem přichází nyní Američané. Vědcům na University of California se podařilo vytvořit geneticky modifikované baktérie, které takové biopalivo dokáží tvořit. Producentem nového biopaliva je přitom baktérie, která je „doma“ v tlustém střevě všech teplokrevních živočichů. Jde o naší dobře známou - Escherichia coli. Zatímco obyčejná Escherichia je ve vodě indikátorem fekálního znečištění, v laboratoři s ní vědci dokáží dělat divy. Zásahem do jejího genomu vzniknul producent sloučenin jako jsou isobutanol, 1-butanol, 2-methyl-1-butanol, 3-methyl-1-butanol a 2-phenylethanol.

 
Střevní baktérii nyní vědci donutili tvořit biopalivo.

V článcích populárních časopisů se o tomto úspěchu vědců píše v superlativech. Něco v tom smyslu, že jsme získali pomocníka, jež bude vyrábět biopalivo efektivně a že je kvalitnější, než je etanol. Především má jít o isobutanol.

 

Jak je nová metoda perspektivní?
Autoři odborné publikace uvedli, že baktérie produkují isobutanol efektivně. Právě to slovo „efektivně“ zavedlo mnohá periodika k přehnanému optimismu.

 
Isobutanol (2-metyl-propan-1-ol; nebotaké 2-metylpropyl alkohol) je lepším palivem, než jakým je etanol.

Baktérie sice přeměňují neobvyklé alkoholy efektivně, ale to slovo se vztahuje ke zdroji, kterým je v tomto případě glukóza. Hlavní zádrhel je někde jinde. A sice v odolnosti těchto nových baktérií. Konkrétně v jejich neschopnosti odolat vyšší koncentraci alkoholů. Isobutanol, který byly baktérie přinuceny tvořit, je totiž pro ně toxický. I v nízkých koncentracích. Stručně řečeno - i když baktérie umí přeměnit glukózu na isobutanol efektivně, brzo tuto efektivní přeměnu zastavují. To znamená, že na konci procesu je ve fermentoru jen nízká koncentrace žádoucího produktu. Pro praxi to je tedy téměř k ničemu.

 

Začít si myslet, že podstata objevu je také k ničemu, by ale bylo velkou chybou. Optimismus je zde zcela na místě. A to hned ze dvou důvodů. Když se vědcům podařilo předělat baktérie, které isobutanol nikdy nevyráběly a jehož tvorba je pro ně energetický nesmysl, to by bylo, aby se vědcům také nepodařilo vylepšit je tak, aby se staly tolerantní k vyšším koncentracím této látky v prostředí.
Ještě větší důvod k optimismu podle genetiků skýtá možnost aplikace této metody na další druhy mikrobů. Když se podařilo předělat na tvorbu vyšších alkoholů baktérii střevního traktu, která nikdy nic podobného v popisu práce neměla, mělo by být hračkou předělat metabolické dráhy u mikroorganismů, které alkoholy tvoří za přirozených podmínek. Tušíte správně, když se domníváte, že na řadu nyní přijdou kvasinky. Spekuluje se ale také o plísních. V jejich případě by k tvorbě isobutanolu nebyla potřeba glukóza. Plísně by se spokojily s celou řadou organických látek. Dokonce i těch, které jsou nyní obtížným odpadem.

 

Zdroje:
Proceedings of the National Academy of Sciences
New Scientist
University Of Wisconsin-Madison
University of California

Datum: 17.01.2008 02:42
Tisk článku

O čem víme prd - Cham Jorge, Whiteson Daniel
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
O čem víme prd
Cham Jorge, Whiteson Daniel

Diskuze:

Biopaliva

Honza,2008-01-17 22:09:39

Ještě před dvěma sty lety se jezdilo téměř výhradně na biopaliva. Ať už měl člověk nejluxusnější model kůň (1HP) ,offroad vůl, multifunkční krávu nebo skromného osla, nepotřeboval na cestování nic víc než "trochu" bioodpadu.
Pak přišlo 200 let energetického mejdanu. Lidstvo se vzmohlo v mnoha oborech. Mohli jsme za tu dobu energetického blahobytu vyvinout "koně" s poloviční spotřebou trávy a s dvojnásobnou rychlostí, nosností a dojezdem. Ale neudělali jsme to. A v době, kdy se na energetikým mejdanu pomalu začíná zhasínat jezdíme dvoutunovejma plechovejma monstrama (fkobíku a fTDIčku voe :-) A uvažujeme, jak ty biozbytky s nějakou nenulovou účinností předělat na něco, co to naše monstrum spapká.

Umíme postavit postavit vozidlo s váhou jednoho koně a výkonem tisíce, ve kterém jde ve dvoustovce vyletět ze silnice a pilot stejně s velkou pravděpodobností přežije. Umíme dokonce postavit vozidlo se spotřebou pod 1 l na 1000 km. Ale stejně jezdíme radši dál za 6 na sto a po nás potopa.

Odpovědět


Phaeton

Martin,2008-01-17 22:29:31

Ale koňským povozom sa na Mesiac alebo na Mars nedostaneš.

Odpovědět


Jak vyvinout koně?

ps,2008-01-18 07:48:11

Nějak si nedovedu představit jak vyvinout "koně s poloviční spotřebou trávy a dvojnásobnou rychlostí"

Odpovědět


kůň

Honza,2008-01-18 09:09:03

Moje představa koně s poloviční spotřebou a dvojnásobnou rychlostí je tahle:

Karoserie z uhlíkových nebo jiných kompozitů, prostě extrémě lehká a pevná. Samozřejmá je snaha o co nejlepší aerodinamiku. Nízkotáčkový motor s extrémním kompresním poměrem možná se spalováním mimo válec (Stirling). To by zajistilo nejen slušnou účinnost, ale i možnost používat různa i nekvalitní paliva.
Převod z motoru na kola elektricky, tedy motor pohání dynamo a to pak elektronicky řízené motory v každém kole. Břždění samozřejmě pomocí těch elektromotorů, energii ukládat do akumulátorů nebo kondenzátorů. Celková hmotnost do 500 kg, cestovní rychlost 150, spotřeba 1-2 na sto.
Je to sci-fi? No dneska bohužel jo, protože jezdíme s motorama, který jsou jenom o čip lepší než motory stíhaček z druhé světové. Vemte si z jakých materiálů se dneska dělají kola nebo lyže apředstavte si, jak by mohli vypadat auta...

Odpovědět


Re: Kůň

edison,2008-01-18 11:07:10

Vaše představa je kromě toho stirlingu (jenž si představujete jeho Hurvínek válku) a toho převodu přes elektřinu (kterej by u takový pidihračky dost zhoršoval účinnost a zvyšoval hmotnost, obzvláště při nízkých otáčkách) již dnes celkem dobře realizovatelná.

Bude z toho krásné futuristické pidivozítko, které se bude výborně vyjímat na výstavách, ale stejně jako podobné již existující hračky nebude moc k praktickému použití (cesta jen po kvalitní silnici a radši né moc dokopečka:-) ).

Odpovědět


Re: Kůň

Honza,2008-01-18 12:54:55

Proč by to měla být pidihračka? Copak půltunová formule je pidihračka? Nevidím důvod, proč by normální vůz nižší třídy nemohl vážit stejně jako ta formule.

Stirlingův motor jsem uvedl jako příklad, protože existují prototypy s účinností přes 50%. Zrovna tak existují jiné prototypy třeba mikroturbín, palivových článků atd. On by pro začátek stačil i klasický vznětový motor s co největším kompresním poměrem konstruovaný a vyladěný na konstantní otáčky.

Účinnost elektrického převodu je daná jenom tím, kolik mědi jste ochoten do těch motorů a dynama nacpat. Je to jen otázka ceny. Navíc tu měď při sešrotování auta zase získáte a výhodně prodáte :-)

Prostě by to technicky šlo. Jenže ekonomický a společenský systém postavený na maximalizaci spotřeby a minimalizaci ceny to neumožní.

Odpovědět


Re: Kůň

edison,2008-01-18 14:52:02

Rozdíl mezi náma dvěma je, že já si při čtení věty "Převod z motoru na kola elektricky, tedy motor pohání dynamo" představím reálné parametry motorů a alternátorů (dynamo zavrhnu automaticky), při "a to pak elektronicky řízené motory v každém kole." si představím jaké problémy takový motor obnáší a jak je řešit, dále jaké tranzistory to budou řídit a jaké integrované obvody budou řídit ty tranzistory a jakej procesor jim vysvětlí, co od nich právě řidič chce. Dokonce Vám můžu i spočítat, kolik bych si naúčtoval, kdybyste si u mě objednal vývoj elektrické části takového vozidla:-)

Závěr: Velmi často se mi stává, že přijdu na to, jak by něco šlo udělat mnohem lépe, než se to dělá teď. Když pak ale uvažuji nad praktickou realizací, přijdu na to, proč se to tím lepším způsobem nedělá...

Odpovědět


to honza

ps,2008-01-18 16:45:14

Napsal jste "s poloviční spotřebou trávy". Nějak si nedovedu představit, že by sebedokonalejší auto jezdilo na trávu.
Jinak například Wolksvagen vyvinul už před několika lety auto se spotřebou 1l/100km. Samozřejmě se do výroby nedostalo protože bylo příliš drahé.

Odpovědět


edison

vosel,2008-01-19 14:55:15

Řízení elektrických vozidel je přece dávno a dávno vyřešené! Copak vy jste nikdy neviděl trolejbus nebo tarmvaj?

Odpovědět


vosle

edison,2008-01-19 15:34:25

Dávat do ekopidivozítka regulátor s výkonem několik stovek kW není úplně dobrej nápad. Už jen kvůli hmotnosti a ceně...

Až někdy uvidíte tramvaj nejen z venku, ale i zevnitř, zkuste se podívat, co ukazuje při aktivní jízdě ampérmetr a pak to vynásobte 600 volty co jsou v troleji:-)

Každá aplikace má své specifické požadavky a ty se obvykle vyřeší tím, že nekdo vyvine zařízení, které optimálně vyhovuje zákazníkovým požadavkům.

Odpovědět


Opet jste nezklamal

tmoravec,2008-01-22 20:48:53

Dekuji za nazornou ukazku:) Presne to co jsem mel na mysli, kdyz jsem mluvil o argumentech, ktere jsou v rozporu se znamymi fakty. Vy byste si s panem Jeffrey M. Smithem mohl podat ruce. Tvrzeni o 50% narustu alergii v dusledku dovozu GM soji doklada clankem v Daily Telegraphu, tj. necim se stejne dustojnou vedeckou reputaci, jake se tesi u nas napriklad Blesk ci Aha!.
V diskusi pod Vasim odkazem jsem nalezl dalsi odkazy, ktere vec uvadeji na pravou miru
http://www.gene.ch/genet/1999/Mar/msg00056.html a
http://jxb.oxfordjournals.org/cgi/content/full/54/386/1317
Pokud se k druhemu clanku nedostanete, rad Vam jej zaslu, dokonce i s osobnim podpisem autora pana dr. Hermana z ministerstva zemedelstvi. To je mimochodem jeden z prvnich lidi, kteri se alergiemi na soju zacali systematicky zabyvat jeste davno pred tim, nez bylo mozno ji geneticky modifikovat. V jeho laboratori take vznikla pred lety soja, ktera neobsahuje hlavni alergeny, nicmene byla zatim ulozena k ledu, protoze je uhranuta smrtelnym nebezpecim plynoucim z GM technologie!

Odpovědět


omluva- opet jste nezklamal

tmoravec,2008-01-23 12:00:49

to byla moje reakce na GMO/zephyra o kus niz

Odpovědět

nadpis

troomar,2008-01-17 18:43:20

Pozor na význam slov protěžovat a protežovat: "Evropská komise si začíná uvědomovat, jaké problémy začíná přinášet protěžování biopaliv".
Zde je pravděpodobně asi na mysli slovo protežování, jestli ne, pak tu větu nechápu.

Odpovědět


Protežovat?

lingvistický úchyl,2008-01-17 20:40:16

Chtěl jste snad napsati protěžovati?

Odpovědět


jj

josef pazdera,2008-01-17 21:43:30

Asi mate pravdu, bude lepší, když se v tom nevyznám, abych raději používal slovo upřednostňovat místo prot..???, Jenže na to opakovaně zapomonam. Dik za echo. Snad už si to zapamatuji. Josef

Odpovědět

bez agrese, prosím nereagujte na Zephyra alias GMO

RUGER,2008-01-17 16:38:10

alias ...
Není přístupný žádné diskusi, je stejné , jako když močíte na kejhající husu , oklepe se a hejká dál. Zephyr není problém do diskuse, Zephyr (GMO) je diagnóza.

Odpovědět


No a on tady snad někdo mezitím..

GMO,2008-01-17 18:08:24

někdo z vás dobrovolně přistoupil třeba na moje argumenty? Mám snad potřebu někoho oslovovat posměšnými zdrobnělinami nebo ho zlehčovat a posílat dopryč? Nadělejte si napřed do vlastního hnízda.

Odpovědět


Jindra,2008-01-17 18:31:38

Pane Petříku, Ruger má pravdu. Vy jste nemocný člověk.

Odpovědět


Vy jste nemocný člověk

GMO,2008-01-17 19:23:36

Sorry pane Jindro, já slyším jen na logický argumenty, ne na pocity a dojmy. Můžu třeba chrlit krev, ale to na mým stanovisku přece nic nemění.. :o)

Odpovědět


Chachachacha,

karpinus,2008-01-17 21:13:32

to jse se zase zasmál ! GMOZephyrTropic "slyší na logický argumenty a ne na pocity..." Tohle sem píše někdo, kdo nechce slyšet jediný logický i vědecký argument a sám píše jen pocity a dojmy a asi jim i tupě věří? No díky Zephyre, jestli smích prodlužuje život, tak neumřu... Jako šašek tady působíš velice úspěšně! Škoda, že jsi se nenarodil do doby králů, mohl jsi být u dvora ceněnou osobou...

Sorry pane Jindro, já slyším jen na logický argumenty, ne na pocity a dojmy. Můžu třeba chrlit krev, ale to na mým stanovisku přece nic nemění.. :o)

Odpovědět


to GMO

tmoravec,2008-01-17 21:16:54

Problem je v tom, ze jste zatim nepredvedl zadne argumenty, ktere by nebyly v rozporu s elementarni logikou a znamymi fakty. Zatimco argumenty vedecke obce jsou podepreny veskerou dostupnou recezovanou literaturou.

Odpovědět


ktere by nebyly v rozporu s elementarni logikou

GMO,2008-01-17 21:57:53

To jest které, příkladmo? Svou logiku zdůvodněte.

Odpovědět


nechodme pro priklady daleko:)

tmoravec,2008-01-20 21:57:18

prikladmo Vase neutuchajici touha vytvorit pricinnou souvislost mezi pestovanim Bt plodin a mizenim vcelstev respektive narustem alergii, i kdyz vsechny dostupne udaje (dokonce i ty, ktere tu zvesela a bezelstne sam predkladate jako dukaz svych tvrzeni) neukazuji zadnou korelaci ani v prostoru ani v case.

Odpovědět


neukazuji zadnou korelaci ani v prostoru ani v cas

GMO,2008-01-21 10:51:07

Soy allergies jumped 50% in the U.K. just after GM soy was introduced. http://www.genengnews.com/articles/chitem.aspx?aid=2252

To není korelace?

Odpovědět

Tropic...Všeználek, Jára Cimrman...

Al,2008-01-17 15:02:50

... je borec, který má recept na všechno mávnutím své zelené ručky...
Navrhuji speciální Nobelovku "za celoživotní přínos"...

Odpovědět

Cenu elektřiny z jádra...

Al,2008-01-17 13:43:16

...ovlivňuje cena uranu velmi málo řádově v %...
A to nemluvím o množivých reaktorech, které potřebu uranu a thoria posouvají cca na tisícelet do budoucna...

Odpovědět


ovlivňuje cena uranu velmi málo řádově v %

Tropic,2008-01-17 17:54:57

"Řádově v procentech" ovšem mohou znamenat celé desítky procent. Jde o to, nežít ve falešné iluzi a taky si občas přečíst nějaká tvrdá data, ne jen žvásty z tiskových zpráv ČEZu.

Např. podle rok staré kalkulace zde http://www.uic.com.au/nip08.htm cena paliva podílí na ceně energie téměř 27%. A kalkukuje přitom s cenou uranu 53 USD/1 kg. Jenže současná cena uranu je už dnes skoro trojnásobná - kolikrát tedy vzroste podíl ceny paliva na ceně energie, když cena energie mezitím vzrostla jen dvojnásobně, he..? http://www.uex-corporation.com/i/maps/diagram9.jpg

Uranium: 8.9 kg U3O8 x $53 = 472
Conversion: 7.5 kg U x $12 = 90
Enrichment: 7.3 SWU x $135 = 985
Fuel fabrication: per kg = 240
total, approx: US$ 1787

Z čehož vidíme, že cena uranu mezitím dorovnala cenu energie z uhlí, přesně podle zákonitostí trhu. Jestli byla návratnost Temelína v době výstavby odhadována na 17 let, tyhle odhadu dnes vůbec nemusí platit, protože cena elektrárny začíná hrát v nákladech zanedbatelnou položku.

Odpovědět


v rozporu s elementarni logikou a znamymi fakty

edison,2008-01-19 13:24:05

Jako příklad ZEPHIRových příspěvků v nadpisu uvedeného typu lze uvést jeho neustálé výlevy o drahém jaderném palivu:

Mezi běžně známé fakty patří obvyklá úroveň vyhoření paliva v běžných energetických reaktorech: 30-60 MWd/kg (megawatden=24 MWh). Další známý fakt je, že elektřina z JE v ČR se prodává někde kolem 1,5 Kč/kWh a že účinnost takových JE bývá okolo 33 %. Cenu vynásobíme měrným vyhořením a účinností, čímž dostaneme částku 360-720 kKč, jenžto provozovatel elektrárny utrží za elektřinu vyrobenou z 1 kg paliva.

Nyní vynásobíme ZEPHIRem uváděnou cenu "total, approx: US$ 1787" dnešním kurzem USD ze stránek ČNB (17,8 Kč), čímž dostaneme 32 kKč.

Podělením dostáváme 32 a 360-720 8,8-4,4 %. Elementární logika velí, že toto jsou procenta z ceny (Al), nikoli desítky procent (ZEPHIR).

Pokud se soustředíme na samotnou cenu uranu a použijeme ZEPHIRovo "53 USD" a "cena je dnes skoro trojnásobná", tedy 159 USD/kg, bude výsledek ještě markantnější: 2,83 kKč /360-720 kKč = 0,8-0,4 %

Tolik k elementární logice a známým faktům:-)

Odpovědět


:)

Jindra,2008-01-20 00:32:33

pan Petřík který si dává přezdívky Zephir, alias Tropic a taktéž GMO je místní šašek, zde už ho bere vážně jen jeho vakuová pěna. Je to prostě chudák, který si svou ubohost neni schopen uvědomit. Prosím nereagujme na něj.

Odpovědět


Kalkulace

Tropic,2008-01-20 01:54:38

Však já proti vaší analýze nic nemám, akorád je zastaralá. Tady je dokonce podobná kalkulace z roku 1998 provedená komplet (počítá s cenou uranu 50 USD/kg, ačkoliv v té době nebyla vyšší než nějakých 25 USD/kg - srvn. graf níže), cituji ( http://www.csvts.cz/cns/zprav/9807.htm):

JE Temelín o výkonu 2000 MW při využití 7000 hodin ročně vyrobí 14 Twh a při účinnosti 33 % a vyhoření paliva 40000 Mwd/t spotřebuje cca 44 t uranu obohaceného na 4,4 % uranem 235U. Při ceně 50 USD/kg přírodního uranu a ceně obohacovací práce 120 USD/JSP činí cena paliva cca 1600 USD/kg. Roční náklady na dovoz paliva budou činit cca 70 mil. USD, tj. cca 2,3 mld Kč. Dodá-li si Česká republika přírodní uran, sníží se tyto náklady asi na 1,6 mld Kč. Palivová složka nákladů na vyrobenou elektřinu pak bude cca 0,16 Kč/kWh, tj. cca 11%. Až pocaď dobrý, váš odhad se touto analýzou řádově shoduje.

Problém je ovšem v tom, že cena uranu (90 USD/libru uranu = 180 USD/kg uranu) je dnes víc jak trojnásobná, než předpokládá ta analýza (50 USD/kg). http://www.uxc.com/review/uxc_prices.aspx a to budu ještě ignorovat, že ještě před půl rokem byla dokonce skoro šestinásobná(!). A rázem jste na šedesáti procentech, jen to fikne.

Odpovědět


Tady je graf vývoje cen uranu za libru

Tropic,2008-01-20 02:11:12

http://www.uxc.com/review/uxc_g_price.html

Určitě si z nej dokážete odhadnout sám, kolikrát se zvedl podíl ceny paliva od roku 1998, kdy byla ta analýza provedena. Vzrostla téměř 10x, zatímco cena elektřiny na světových trzích až dosud klesala, protože se vyráběla čím dál levněji:
(http://responsibilityreport.dongenergy.com/biggraphs/CSR_UK_Elprisens-udvikling.gif)

Odpovědět


Re: Kalkulace

edison,2008-01-20 09:21:07

Takže údaje o ceně, které jsem použil (pocházejí z Vašeho předchozího příspěvku) jsou chybné?

:-)

Odpovědět

Co mne udivuje nejvíce

Karel,2008-01-17 12:44:31

je ono " Evropská komise si začíná uvědomovat, jaké problémy začíná přinášet protěžování biopaliv". Vzdyt to prece museli vedet dopredu a nikdo mi nevysvetli, ze ne. Totez ventilatory a podobne silenosti.

Odpovědět


Evropská komise si začíná uvědomovat

GMO,2008-01-17 18:06:17

Nebuď naivní, ve vedení EU rozhodují bohaté západní země sedmičky a ty nedají východu nic zadarmo. Evropská Unie si zavedla v západních zemích bioprovozy za dotace, čerpané ze společného rozpočtu. Než se země východního bloku rozhoupají, jednoduše ty dotace zase odstaví. Takže si budeme biofermentory kupovat od Němců z vlastního rozpočtu, zatímco jsme jim celou dobu přispívali na jejich vývoj. Blbost Čechů mě nepřestává udivovat.

Odpovědět


Zephyre,Nemluv o blbosti čechů,

karpinus,2008-01-17 18:17:37

když ty jim suverénně vládneš ! Karle, oni by to mohli vědět dopředu, jenže mají IQ GMOZephyroTropica, takže rozumným a vědeckým argumentům, které vždycky zaznívaly, nerozuměli a plácali pořád svoje nesmysly o nadbytcích potravin a "ekologické" energii.

Odpovědět

Chtelo by to

Jirka,2008-01-17 12:21:34

mikroby vyrabejici primo benzin. I kdyz bych tedy radeji videl uplne novou technologii pohonu aut nez klasicke spalovaci motory.

Odpovědět

Je legrační pozorovat

GMO,2008-01-17 11:47:56

..jak zdejší technokraté okamžitě otočí, jakmile vycítí zisky pro "své" technologie. Najednou jim nevadí, že bioplyn hoří a bouchá, že zabíjí lidi, že spotřebovává pro svou výrobu drahé potraviny.

Pokud ty potraviny budou GMO, je najednou naopak vše v nejlepším pořádku. Já se tu srdečně bavím.

Odpovědět


Jen se klidně bavte s technokraty

xx,2008-01-17 12:18:17

Těm technokratům především vadí, když mají na jalové nápady netušících naivů ještě doplácet. Ale proč by se taky nebavily, když se rýsuje technologie, která slibuje být zisková? A že něco bouchá? Tak s tím si vědí rady především technokrati a jestli někdo pouští bobky, tak jsou to ti nevědící naivové.

Odpovědět


Lidový bavič?

Jarmil,2008-01-17 12:22:43

Možná bys udělal lépe, kdyby sis ten článek přečetl pozorněji - kde tam jde o bioplyn?

Odpovědět


drahé potraviny

Jarmil,2008-01-17 12:25:11

Kdyby se některé nátlakové skupiny nepokoušely zablokovat používání GMO technologii v zemědělství, nemusely by potraviny být drahé.

Odpovědět


Přečtěte si prosím ten článek ještě jednou

Jan Havlík,2008-01-17 12:29:07

Myslím, že povídáte nesmysly. Nevím, kde je v článku napsáno, že takřka amatérské stanice na výrobu bioplynu fermentací jsou bezpečné. A to že bouchají je fakt, nebo ne?
V tomto článku o nich ale zmínka nepadla. Má se vyrábět ethanol a především různé jiné vyšší alkoholy. Tedy kapaliny. Dokonce se nemají ani oddestilovávat, ale jenom slévat. V ideálním případě se na to má používat rostlinný odpad, kůra, piliny atd.
To je rozdíl, mezi kvašením obilí, kukuřice a jiných potravinářských surovin na ethanol (který váže vodu a škodí tím motorům) a mezi štěpením celulózy plísněmi.
Celulózy se nikdo nenají a taky se z ní nevyrábí žádné potraviny. (Teda kromě některých druhů salámů, kam podle mě výrobce ty piliny přidávat podle chuti musí...)

Odpovědět


technologie, která slibuje být zisková

GMO,2008-01-17 12:48:18

Otázka je, zda ta technologie v současné době opravdu zisková je. Kolik stojí GMO osivo a kolik ošetření standardními pesticidy? Je jediná GMO odrůda skutečně ideální do všech klimatických a půdních podmínek? Zabírá současné GMO kukuřice oproti všem typům škůdců, takže už není porost skutečně nutné ošetřovat? Víme přece, že současná generace MON-810 je založena na kmenech Bt-toxinů, na které již řada škůdců získala rezistenci. Nebude se tím pádem rezistence o to více šířit? Kdo zhodnotí ztráty takto vzniklé?

A nakonec - můžete svoje tvrzení doložit nějakou analýzou - dojmy mě nezajímají?

Odpovědět


rezistence na Bt toxin z GMO

jarda petr,2008-01-17 13:53:19

Rezistence hmyzu na Bt toxin z GMO není problém. Výjimkou je, když je Bt-toxin používán jako ekologický insekticid jako postřik.
Viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3149

Odpovědět


Nehádejte se s GMO alias Tropic Alias Zephir

Bikkhu,2008-01-17 14:50:06

Tenhle příspěvek mluví za vše:
"Tropic 17.01.2008 v 12:50
To si opravdu jen myslíte. Energetický výtěžek některých plodin přesahuje 1000%."

Odpovědět


Probůh,

František I.,2008-01-17 15:03:12

Zefirátko, prosím vás uctivě, přečtěte si alespoň něco ze skutečně odborné literatury, nikoliv ekologických žvástů. Jen pro vaši informaci, u nás se pěstuje asi pět odrůd kukuřic, modifikovaných BT genem (jak jsem poznal při svém poutvání po vlastech českých nejen od Mosanta, ale i od Pioneera). To právě proto, že pro každou oblast se hodí jiná odrůda. Takže žádný jeden kultivar, těch modifikovaných Bt odrůd už je dnes spousta od nejrůznějších firem. Mimochodem, kdyby nebylo výhodné pěstovat kukuřici modifikovanou Bt, nikdo by to nedělal. Ať se vám to líbí či nikoliv, trh skutečně vyřeší vše. Jezeďáci nemají problém s nahnilými palicemi a aflatoxiny, použijí minimum insekticidů, méně popojížděk po poli a ještě mají vyšší výnosy. Proto se nerozpakují koupit téměř dvojnásobně dražší osivo. Prostě si spočítali, že se jim to vyplatí. A věřte, že to umí rozhodcně lépe než vy.

Odpovědět


kdyby nebylo výhodné pěstovat

GMO,2008-01-17 15:21:16

Kdyby nebylo výhodné používat DDT, nikdo by ho nikdy nepoužíval. Problém je v tom slově "výhodné", čili způsobu, jakým způsobem zhodnotit přínosy a zápory, které se projeví v budoucnosti a mohou být nevratné. Takže dnes se už používání DDT tak výhodné jevit nemusí, jelikož se na polích přemnožili hlodavci, protože dravým ptákům změkly skořápky.

Ergo opět narážíme na to, že vy uvažujete jen v prostoru, zatímco realita samozřejmě běží v časoprostoru.

Odpovědět


Zefirátko

František I.,2008-01-18 09:50:07

v Americe zase mlátí černochy, že?

Odpovědět

GMO - budoucnost lidstva.

Jarmil,2008-01-17 11:34:31

Jestli máme uživit vzrůstající populaci a přitom udržet relativní blahobyt budeme muset se postavit realisticky k pokroku. JE jako zdroj energie a GMO plodiny a mikroorganismy k zabezpečení dostatku potravin. EU by měla stanovit povinné quoty kolik % energie musí být z jádra a také jaké % ploch se povinně oseje GMO plodinami aby se zvýšila potravinová bezpečnost a zároveň i kvůli ochraně životního prostředí.

Odpovědět


Doprdele co je to tady za debily?

vosel,2008-01-17 14:21:16

Tady se výborně bavíte a posmíváte se "zeleným", když jim bouchnul kotel na bioplyn. Nadáváte, že prosazují zákony který vynucujou používání jejich vrtulí. A teď tu sami píšete o tom že by v zákoně mělo být vynuceno použítí "vaší" technologie.

Jste úplně stejní jako ti co řvou o katastrofě z CO2, asi přestanu osla číst. Čím dál víc se mění v místo k vykřikování afektovaných výkřiků, místo zdroje informací.

Odpovědět


a samozřejmě

vosel,2008-01-17 14:26:38

A samozřejmě vaše argumenty jsou úplně zcestné jako jejich. Obilí i jiných plodin je jako sraček. Je ho tolik že se spaluje. Rok co rok zemědělci část úrody zaorávají, protože jí od nich nikdo za žádnou rozumnou cenu nekoupí. Opravdu myslíte že je nějaký nedostatek potravin který by bylo třeba řešit? Mě se nezdá, spíš naopak.

Odpovědět


Dostatek potravin

Jarmil,2008-01-17 15:55:20

Přebytky potravin začínají patřit minulosti. Díky bohatnoucí populaci v Číně a Indii, která se chce také najíst masa a napít mléka a v neposlední řadě i díky výrobě biopaliv. EU zcela vážně uvažuje o tom, že přestane dotovat uvádění zemědělské půdy do klidu. Kdyby byl potravin nadbytek nestoupla by cena pšenice, kukuřice a soji za rok téměř a někde i více než na dvojnásobek. S tou povinností to byl trochu truc - jen když můžou nařizovat jedno tak ať nařizujou i z opačné strany. :-)

Odpovědět


Jste úplně stejní jako ti co řvou o katastrofě...

Tropic,2008-01-17 16:25:47

OSEL byl odjakživa bašta fanatiků, protože publikuje jen jednostranně zaměřené články a tudíž kolem sebe soustřeďuje čtenáře stejného ražení. Hezky je to vidět třeba na blogu Luboše Motla, který je silně protialarmisticky zaměřený a tak dlouho mazal opoziční čtenáře, až mu zbyli ti věrní, doslova si je vyšlechtil.

V první řadě tu jde o prachy. Z pěstování energetických rostlin současná kamenouhelná lobby nic nemá, ovšem ta, co podporuje biotechnologie ano. Kdyby se ukázalo, že nasazení GMO může zpomalit globální oteplování, stalo by se globální oteplování i na Oslu jevem o kterém se nediskutuje, a kterému je třeba za každou cenu zabránit. Dívejte se na to prostě jako na soupeření fluktuací v plynu, kde se navzájem perou různé překrývající se skupiny molekul. Nechme je, ať se navzájem poperou.

Odpovědět


nestoupla by cena pšenice, kukuřice a soji za rok

Tropic,2008-01-17 16:32:43

No, ale že samozřejmě mezitím stoupla cena ropy na vícjak pětinásobek, to žádný ze zdejších mamlasů neuvažuje.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/2/2f/Oil_Prices_Medium_Term.png/800px-Oil_Prices_Medium_Term.png

Často se argumentuje tím, že energoplodiny se nemůžou vyplácet, protože se v jejich ceně promítá cena vstupních energií o více než 100%. Ale dejme tomu, že se na ceně obilí promítá cena ropy jen z jedné pětiny. Už ta pětina ovšem stačí vysvětlit, proč cena zrní stoupla na dvojnásobek, když cena ropy stoupla na pětinásobek. Jsou to jednoduché počty, a každá demagogie v nich snadno vyplave na hladinu.

Skutečnost je samozřejmě taková, že energetické plodiny jsou ziskové, jinak by se nepěstovaly. Ale stejně jako fosilní paliva, i ony čerpají z historicky nashromážděných rezerv biosféry, jen v méně okaté míře. A samozřejmě, protože se i zrním dá topit, má při nárůstu cen paliv statut potenciálního paliva a tak jeho cena roste. Na tom přece neni nic divného.....

Odpovědět


Jarmil

vosel,2008-01-17 18:18:11

Pokud vím tak je v Číně počet obyvatel v poměru k ploše asi poloviční než v ČR, takže si určitě dokážou vypěstovat dost sami.

Odpovědět


rozloha ciny

tmoravec,2008-01-17 21:11:15

je to skoro presne naopak. populacni hustota v cine je asi 140 lidi/km zatimco u nas je to 130 lidi/km. Cina je vsak na rozdil od CR pokryta rozsahlymi poustemi a horami. prepocita-li se hustota na zemedelskou pudu vyjde nam 325 lidi na km v CR a a 1000 lidi na km ctverecni v Cine.

Odpovědět


opravdu

vosel,2008-01-19 15:01:34

Tak máte asi parvdu, myslel jsem že to je hodně přes 200, ale to je v Německu. Ale stejně to neni dost na to aby tam byly hladomory.

Odpovědět

celulóza...

Honza2,2008-01-17 11:23:13

Všimli jste si? Geneticky modifikovaná tropická plíseň, která efektivně rozkládá celulózu je na světě. A dokonce při tom vyrábí líh. To už se těším na smrkovici, dubovici a břízovici. Jako majiteli domu s dřevěným krovem mi ovšem do smíchu není...

Jo jo, svět bude za pár let s GMO tak jinej, že nějaký dnešní úvahy o přidávání lihu do benzínu nám budou připadat dost směšný.

Odpovědět


svět bude za pár let s GMO tak jinej

GMO,2008-01-17 12:56:58

Otázka je, zda se nám v něm bude líbit, natož ostatním živočichům. Ale o to nakonec stejně nejde, lidstvo směřuje ke své robotizaci, ne k nějakému čuchání ke kytkám a poslouchání zpěvu ptactva ve volné přírodě.

Cílem je přece z lidí vypěstovat bytosti, kteří spokojeně konzumují co nejlevněji syntetizované potraviny a přitom co nejlépe pracují s řízenou živostností do období naplánovaného důchodu. Pak jsou pro společnost zátěží a měli by být vyřazení dle zoptimalizovaného schématu. Proč na planetě udržovat ještě nějaký ptáky nebo brouky? Jen nám zbytečně ubíraj kyslík.

Odpovědět


Tak mne napadá

Sýček,2008-01-17 14:19:51

vy nemáte strach z dřevomorky?

Odpovědět


Dřevomorka...

Honza2,2008-01-17 14:59:36

...má k nějaký potvoře geneticky upravený k maximálně efektiktivnímu zpracování celulózy asi tak daleko jako klacek ke kalašnikovu.
Samozřejmě se časem najde nějakej způsob obrany i na tuhle potvoru, nebo si zvykneme. Krovy se v nejhorším budou dělat ocelový, nábytek plastovej.

Čeká nás každopádně spousta změn a změny jsou to, čeho se lidi (i já) bojí.

Odpovědět

chyba?

Martin K.,2008-01-17 10:10:52

Já slyšel včera ve zprávách na nově, že technologii výroby vodíku z řas si nechali nebo nechávají patentovat čeští vědci z Liberce. Jak je to tedy?

Odpovědět


Nova a Jerevan

tmoravec,2008-01-17 10:46:51

Taky jsem zahledl onu reportaz. Bohuzel jeji informacni hodnota se prilis nevymykala novackemu standardu, takze se da tezko rict co vlastne melo byt podstatou vynalezu popripade patentu. Z toho co jsem videl, se mi nezdalo na napadu nic noveho, stejny system vyuziti odpadniho CO2 a fotosyntetizujicich ras vyuziva cela rada firem. Unikatni a pripadne patentovatelny by snad mohl byt specialni kmen ras, ktery k produkci pouziji. Hlavne mam ale pocit, ze v reportazi zaznelo, ze liberecti vedci o patentu uvazuji, nikoliv, ze ho maji. rovnez se nerozebiralo, ve kterych statech by se o patent eventualne uchazeli.

Odpovědět

Butanol je budoucnost

František I.,2008-01-17 09:54:27

alespoň v malém. Tuto sloučeninu přidávali v době II. světové v Anglii do paliva pro letecké motory. Už tehdy ho vyráběli biotechnologicky, bohužel s nízkou účinností. Zhruba před více jak 10 lety jsem oslovil firmu, která vyvinula kontinuální proces výroby tohoto biopaliva za studena. Navíc odpadním produktem celé technologie je proteinový koncentrát, který díky výrobě za studena nemá alergenní účinky. Klasický lepek, získaný z kukuřice, je má. Navíc cena tohoto biopaliva i koncentrátu je výrazně nižší než biolíh a hodně se přibližuje (pokud se díky zdražování už nepřiblížila či není nižší)klasické naftě. Tím, že butanol nelze konzumovat, popřípadě se s ním opíjet nebo ho prodávat Vietnamcům k dalšímu zpracování, asi tato technologie nebude populární. Mě by se naopak vyloženě líbil ten odpadový koncentrát.

Odpovědět


František I

Bohouš,2008-01-17 10:01:25

Kukuřice se používá pro bezlepkovou dietu,protože neobsahuje lepek.

Odpovědět


kukuřice lepek

jarda petr,2008-01-17 13:58:12

Kukuřice se používá pro bezlepkovou dietu, protože její gluten je jiný než pšeničný. Protože ale kukuřičný gluten dovážíme z USA, kde se pěstuje GM kukuřice, jež u nás není povolena, dovoz kukuřičného glutenu do EU byl prakticky zastaven. Takže tím je problém s kukuřičným glutenem - lepkem celkem elegantně vyřešen.

Odpovědět

Elektrická energie z jádra - jediná rozumná alt.

Al,2008-01-17 09:22:03

Je evidentní, že produkce biopaliv z obilí nebo řepky je naprostá katastrofa - a to jak pro násobnou spotřebu enrgie, než se z nich získá jednak likvidací tropických pralesů a naší krajiny (chemizace, industrializace). CO2 to nejen nesnižuje ale naopak rapidně zvyšuje...

Celé je to ale naprosto na nic, protože vyrábět palivo z potravin je naprostá idiocie, která neřeší nic a přináší obrovská rizika. Pár procent biolihu na celkovém podílu paliv znamená průmyslovou produkci ns obrovských rozlohách zemědělské půdy nadto s podstatně intenzivnějším využitím hnojiv, pesticidů a pochopitelně také technologií GMO...

Podobně ale zmíněné technologie výroby paliv z baktérií nebo řas jsou v podstatě také jen marginality, které nic neřeší. I kdyby za 20 let tyto hračky dospěly do fáze realizovatelnosti a efektivnosti - pořád chybí to HLAVNÍ: Kde brát ten organickou energii, ze kterých ta biopaliva předělají?

Myslím, že jediná rozumná cesta je cesta elektřiny a bezpečné a levné jaderné energie.
Přitom k dostatečně efektivním akumulátorům je jen malý krok - a zásuvky na rychlé dobití jsou všude, celá petrochemie půjde do kytek...
El. energie bude
- dostupá
- levná
- nezávislá na problematických zemích
- elektřina je naprosto čistá a velmi výrazně zlepší ovzduší měst, zdraví a životy lidí
- výrazně se sníží produkce CO2, kterou šílenství biopaliv naopak ještě zvyšuje a nádavkem likviduje přírodu

Zajímavý výzkum na poli Li-On akumulátorů např. na
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/90FB0D9CEBD930DBC12573BF0029807A?OpenDocument&cast=1

Odpovědět


Souhlas

Petr Z.,2008-01-17 09:42:01

Lidstvo už zachrání jenom zvládnutí kontrolované jaderné fůze. Výroba elektřiny pomocí chemických procesů musí být co nejdřív pasé. Jednak je mnohem méně účinnější a vzniká velké množství odpadu (přinejmenším plyny).

Odpovědět


Levna jaderna energie

Jirka,2008-01-17 12:23:26

Je naivni si myslet, ze uran zustane levny, kdyz po nem prudce stoupne poptavka.

Fuze je trochu jine kafe.

Odpovědět


CO2 to nejen nesnižuje ale naopak rapidně zvyšuje.

Tropic,2008-01-17 12:50:53

To si opravdu jen myslíte. Energetický výtěžek některých plodin přesahuje 1000%. Krom toho, když na daném pozemku necháte trávu, ta stejně shnije a do ovzduší uvolní metan a CO2.

Ten jste asi ale neodečetl, že?

Odpovědět


Tropiku, vymáte zelené perpetuum mobile?

Sýček,2008-01-17 14:22:05

Sem s ním. Které jsou to rostliny a z jakých zdrojů čerpáte?

Odpovědět


Když tvrdíte, že pěstování plodin je energeticky

GMO,2008-01-17 16:08:03

nevýhodné, nepředpokládám, že se mě budete ptát, kde se dá zjistit opak.

http://www.americanagfuels.com/images/graph.jpg
http://www.azocleantech.com/Details.asp?newsID=308
http://www.omafra.gov.on.ca/english/engineer/facts/enyields.htm#5

Odpovědět


Pěstování energetických plodin

Tropic,2008-01-17 16:18:09

není perpetuum mobile, využíváte přece energii slunečního světla. Účinnost fotosyntézy je až 15%, v reálu něco kolem 5%, což je srovnatelné s dnešními fotočlánky. Na 1 m2 dopadá v průměru 1.46 kWh slunečního záření. Je to jako kdybyste na pole rozprostřel fotočlánky s bateriema a na podzim nabité baterie sesbíral. Ve skutečnosti je třeba energetický zisk při pěstování biolihu v Brazíli až 800%, což je stejné jako při těžbě a zpracování ropy.

Problém je ovšem v tom, že za takových podmínek není ani jeden ze zdrojů dlouhodobě udržitelný. V reálu je to tak cca 200 - 300% dlouhodobě udržitelných. Pak ovšem zemědělská plocha, kde se plodiny dají pěstovat nestačí ani třetinu současné energetické spotřeby lidstva. Samozřejmě, je to vše otázka dalšího rozvoje, který si čísly může významně zamávat.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace