Od ovce k červu  
V 17. století posloužila k první transfuzi krve člověku ovce. Na počátku 21. století se zdá, že tuto roli převezme mořský červ.

První převody krve u člověka provedli dva Francouzi, matematik a pozdější osobní lékař krále Jean Baptiste Denis a chirurg Paul E. Emmerez. Stalo se to 15. června 1667 v Paříži, kde patnáctiletému chlapci, který trpěl horečkami a byl po opakovaném pouštění žilou velmi zesláblý, podali, údajně bez škodlivých následků, cizí krev.



 První vyobrazení intravenózní injekce nebo transfuze člověku. Elsholtze (1667).


 Zaznamenané transfuze krve ze zvířete na člověka:


15.8.1667: Denis (Francie)
23.11.1667: Lover (Anglie)
10.12.1667:  Riva ( Itálie )
1668: Purmann (Německo)


 


 Titulní rytina ze spisu o krevní transfuzi Tractatio… de ortu et occasu transfisionis sanguinis od Georga Abrahama Mercklina z roku 1679. Mercklin byl lékařem v Norinberku a zabýval se podrobně problematikou transfuze krve. Nahoře je vyobrazen převod krve z ovce na člověka.


 Od těchto převodů se později upustilo pro nebezpečí přenosu ovčí melancholie. Spekulovalo se, že když se převede krev z ovce na člověka, přenese se na něj také ovčí „blbá nálada“.  Vyskytovaly se i názory na podporu transfuzí, tak například Johan Sigismund Elsholtz ve své knize Clysmatica nova, výměnu krve mezi mezi lidmi doporučuje, aby se znesváření bratři nebo manželé znovu smířili.


 Pozdější pokusy o transfuzi měly pochopitelně  riskantní charakter a vedly posléze k zákazům jakýchkoli transfuzí (kolem roku 1680). S odstupem sta let byla tato myšlenka znovu vzkříšena, ale teprve objev krevních skupin na začátku 20. století dovolil provádět úspěšné krevní transfuze. Až Landsteinerův objev krevních skupin (14. listopadu 1901) a popsání systému AB0 umožnilo minimalizovat riziko převodu krve. Za zmínku stojí připomenout, že nezávisle na Landsteinerovi určil čtyři základní krevní skupiny český lékař Jan Janský.


 Přes veškerý další pokrok v poznání dalších krevních skupin a systémů ovlivňujících rizikovost převodu krve, jsou zásoby krevních konzerv stále   nedostatečné. Posledních třicet let se farmaceutické společnosti snaží vyvíjet náhražky krve, které by byly schopny vykonávat přenos kyslíku , nebyly toxické a nezpůsobovaly odmítavé reakce organismu. Mezi nejslibnější patří deriváty lidského hemoglobinu a také hemoglobinu získaného ze skotu. Jeden z těchto preparátů byl již povolen k používání v Jižní Africe. V dalších zemích, jakou jsou například USA, tyto výrobky nejsou schváleny k použití.


 Podle nyní zveřejněných nových poznatků se zdá, že by doktorům nedostatek dostupné krve mohli pomoci vyřešit  červi.


 


 Hemoglobin v červených krvinkách přenáší kyslík z plic do tělních tkání. Lidem, kteří ztratili hodně krve pomůže transfuze erytrocytů  vyřešit kyslíkový deficit a  odvrátit tak smrt. Teoreticky by k odvrácení konce z nedostatku kyslíku v tkáních mohla vyřešit infuze zvířecího hemoglobinu. Kdyby tady ovšem nebylo jedno „ale“! Hemoglobin zvířat totiž může způsobit  alergické reakce a poškodit ledviny. Výjimkou je hemoglobin z obyčejných mořských červů (Arenicola marina). Ten tyto neblahé reakce imunitního systému nenavozuje. Přišel na to biolog Franck Zall a potvrdil to studiem na myších. Zal je výzkumníkem na pařížské Université Pierre et Marie Curie. V tomto týdnu vyšlo najevo, že již jsou v běhu předklinické zkoušky červího hemoglobinu a výsledky jsou údajně velmi nadějné. Však také  došlo k patentování možnosti praktického využití červího hemoglobinu pro potřeby transfuze u lidí. Kromě Francka Zalla jsou dalšími spolunositeli patentu  F. Lallier a A . Toulmond. Patent má číslo 00 07031.


Výhodou hemoglobinu z červů je jeho snadná dostupnost a také že jej není třeba upravovat (modifikovat). Údajně jej stačí z červů pouze nashromáždit a vyčistit.


Nejen z Paříže, ale také z Lékařského ústavu Alberta Einsteina v New Yorku  se ozývají stanoviska vyznívající ve prospěch červího hemoglobinu. Savčí a tedy také lidský hemoglobin, je za normálních podmínek zformován v krvinku. Pokud dojde k jejímu poškození, je samotná molekula hemoglobinu poměrně malá a navíc křehká.  Hemoglobin, tím že je volný sice neztratí možnost přenášet kyslík, ale sám společně se svými fragmenty tvoří shluky a ucpává při svém putování tělem ty nejtenčí krevní kapiláry a poškozuje tak orgány jako například ledviny. Poznatek, že volný hemoglobin poškozuje orgány není nový a výzkumné týmy, které mají zálusk na přípravu umělé krve, se snaží molekulu lidského, nebo zvířecího hemoglobinu různě upravovat tak aby došlo ke spojení několika molekul a také ke snížení původní fragility molekuly. U zmíněného červa příroda již tento problém, jak se zdá, vyřešila. Molekula jeho hemoglobinu je totiž asi padesátkrát větší než molekula lidského hemoglobinu a tak se v těle chová, jakoby  již byla jakousi krvinkou. Hemoglobin červa nemá dokonce ani další z již zmíněných necností savčích hemoglobinů –  nenavozuje alergické reakce.



Schéma molekuly lidského hemoglobinu


Moderní společnosti se začínají potýkat se stále větším nedostatkem vhodných dárců krve. Týká se to již i nás. Jedním z viníků je, že naše populace stárne. V Evropě k tomu navíc přispělo vzplanutí BSE choroby, celosvětově pak nárůst HIV/AIDS epidemie. Nové poznatky naznačují, že  nedostatek krevních konzerv by nám měl pomoci vyřešit hemoglobin červa Arenicola marina.



 Hemoglobin z mořského červa může u pacientů nahradit nedostatek červených krvinek.

Datum: 12.06.2003
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace