Radon neškodí a možná i prospívá  
Z dřívějších studií vyplývalo, že nízké dávky radonu mírně zvyšují riziko vzniku rakoviny. I když tyto výsledky nebyly statisticky signifikantní, udělal se z toho obecně uznávaný závěr, že nám radon škodí. Nové poznatky, založené na přesnějším měření ale tuto představu staví na hlavu. Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám radonu nás před vznikem rakoviny plic chrání. Výsledky jsou statisticky významné.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Při detekci radonu v interierech objektů a v půdním vzduchu používáme veličinu objemová aktivita radonu, kterou vyjadřujeme v jednotkách Bq na metr krychlový (Bq=becquerel). Proběhne - li v radioaktivní látce ( jeden m3 ) jedna radioaktivní přeměna ( rozpad ) za jednu sekundu, má objemová aktivita dané radioaktivní látky hodnotu 1Bq/m3.

Byli jsme přesvědčeni, že Praotec Čech udělal chybu, když zarazil svojí otku právě tady a nepopošel ještě o kus dál. Naše zem totiž neoplývá jen strdím a mlékem, ale také spoustou radonu. Geologické podloží je u nás z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. A právě ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, bývají nejvyšší koncentrace uranu. Zmíněné horniny byly poctěny přítomností uranu již v době svého vzniku. Kromě uranu obsahují také minerály, například zirkon, s vyšším obsahem uranu. Od uranu je k radonu už jen krok poněvadž, jak víme, vzniká přeměnou uranu a radia  (238U, 226Ra). Je to plyn bez barvy chuti i zápachu, který se rozpadá a vysílá ionizující záření tvořené částicemi alfa (jádra helia).

 

Do našich příbytků se radon vkrádá z hornin a zemin, ale i z pitné vody, případně ze stavebních materiálů. Je to prevít. Jeho objemovou aktivitu pro dané místo lze těžko předpovídat. Nelze ji vypočítat z hodnot koncentrace uranu, protože při své cestě k povrchu putuje z místa na místo a objevuje se i tam, kde předtím měřáky radioaktivity ukazovaly na nulu. Radon se přeměnuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu). Ty jsou kovové povahy a vážou se na aerosoly v ovzduší. Při vdechnutí ulpívají v plících a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu.

 

V České republice je průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách kolem 60 Bq/m3. Patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě.
V pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m3. Asi 2-3 % našich domů má vyšší hodnoty než 200 Bq/m3


Jak to vzniklo
U horníků v uranových dolech, kteří pracovali v prostředí s vysokými koncentracemi radonu, byl zjištěn vyšší výskyt rakoviny plic. Bylo prokázáno, že příčinou toho bylo ozáření dýchacích cest produkty přeměny radonu. Stejná situace je i v domech s vysokou koncentrací radonu. Když se v extrémních situacích prokázala škodlivost radonu, nikdo si nedovedl představit, že by u radioaktivního materiálu to s jeho škodlivostí mohlo být trochu jinak. A tak se stalo, že ve všech oficiálně vydávaných materiálech k radonu se dočteme, že lidem, kteří žijí v budovách s koncentrací 200 Bq/m3, hrozí riziko a že u jednoho až dvou procent z nich, ozáření z radonu vyvolá rakovinu plic. Jak v našich, tak i v zahraničních materiálech o radonu se také dočteme, že s jeho rostoucí koncentrací riziko vzniku rakoviny plic úměrně roste.


Je to jinak
Vědci z Polytechnického institutu ve městě Worcester na severovýchodě USA a Fallon Clinic tvrdí něco zcela jiného. Jsou prvním vědeckým kolektivem, který doložil příznivý efekt nízkých dávek radonu. A svoje tvrzení mohou doložit testy se statisticky významným výsledkem. 

 

 

Zvětšit obrázek
Mít vlastní studnu ve sklepě rodinného domku se pro úsporu nákladů za vodné a taky pro uskladnění jablek, může zdát ideálním řešením. Jenže prameny jdou místy zlomů a stejnou cestou si často razí cestu i radon. V mnoha koutech naší země taková studna v baráku nemusí být to pravé ořechové.

Z minula jsou známy případy o prospěchu některých jedů a látek z životního prostředí, které našemu zdraví v malých dávkách prospívají. Dokonce jsme nedávno byli nuceni změnit názor škodlivost „špinavého“ prostředí s parazity. Zdá se, že to může platit i pro radon. V případě radonu je to ale poprvé, co někdo něco takového tvrdí a může to také vědecky patřičně doložit. 

 

Žijeme v přesvědčení, že radon je co do příčiny rakoviny plic, druhý na řadě. Hned po kouření. Otázkou je, zda tomu tak opravdu je. Poznatek o kterém je toto povídání, se totiž týká toho, že radon není stejně škodlivý ve všech koncentracích a vypadá to, jako by v nízkých koncentracích  dokonce měl našim plícím prospívat. 

 

Zvětšit obrázek
USA: Environmental Protection Agency (EPA), což je agentura spadající pod Federalní vládu Spojených států doporučuje vlastníkům domů, aby provedli protiradonové úpravy, pokud měření ukáže nad hodnotu 150 Bq/m3.


Jak na to přišli
Pod vedením prof. Donalda F. Nelsona začali Američané studovat účinky radonu již v roce 1990.  Chtěli zjistit jak vysoká dávka radonu již znamená pro člověka riziko vzniku rakoviny. V pozadí jejich ušlechtilé snahy byla pragmatická potřeba získat nějakou cifru pro úředníky státní správy do příslušné normy. Stát ani soudy se totiž neměli o co opřít při posuzování zda dům s radonem je, nebo není bezpečný. 
Zkoumání se protáhlo a nyní zveřejněná studie představuje výsledky sledování dvou set osob s potvrzeným případem primárního ložiska zhoubného bujení v plících. Aby bylo možno prokázat případný vztah k vdechování radonu, bylo do studie zahrnuto dalších 397 náhodně vybraných osob, jež činily kontrolu. Všem účastníkům bylo 40 a více let a ve svých domech pobývali více než desetiletí.  Osoby v kontrole byly ze stejné oblasti a byla jim poskytována zdravotní péče u stejné organizace. 


Výsledky byly statisticky ošetřeny o faktory o nichž je známo, že mají vztah k riziku vzniku rakoviny (kouření, zaměstnání v němž se pracuje s karcinogeny,...). Z takto ošetřených dat nakonec vyplynulo, že riziko vzniku plicní rakoviny u osob vystavených mírným dávkám radonu (0-150 Bq/m3), klesalo pod hodnotu jedna. Jinak řečeno - radon jim riziko vzniku rakoviny nezvyšoval, naopak.

 

 

Zvětšit obrázek
Mají-li vědci z Nové Anglie pravdu, potom mnoho našich farmářů si bude moci na reklamní tabuli ekoturistiky napsat „Přijďte k nám pobejt, náš radon prospěje Vašim plícím“. (Mapy radonového indexu)

Podle Richarda E. Thompsona z University Johna Hopkinse, tento pro radon příznivý výsledek vychází stále stejně, i v případě, že k výpočtu použijí dva odlišné matematické přístupy. Z obou způsobů vyhodnocení dat vychází, že radon v dávkách 0-150 becquerelů  na metr krychlový vzduchu, má na lidi příznivý vliv. Rozdíl ve výskytu rakoviny plic mezi těmi co bydlí pod jednou střechou s radonem a těmi, jež mají byt radonu „free“ je statisticky významný. Je to k nevíře, ale ti co v „rozumné“ míře dýchají radon, jsou zdravější.  Snižuje jim to pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění až o 60%.
Výsledky tedy nepotvrdily ani stávající představu o škodlivosti radonu ani dosavadní představu lineární závislosti nárůstu počtu případů rakoviny s rostoucí dávkou radonu (záření) - takzvaný „LNT model“. Tento model se používá ke stanovování prognóz u osob vystavovaných vysokým dávkám záření z radonu. Například u horníků. Podle tohoto modelu riziko rakoviny lineárně roste s množstvím radonu ve vzduchu. Začíná od hodnoty jedna. Riziko je rovno jedné pro nulovou hladinu radonu. Tento model se ve světě běžně využívá. Díky jemu například americké vládní instituce připisují radonu ročně 21 000 úmrtí na rakovinu.  Tento model nepředpokládá žádnou bezpečnou hladinu radonu. To se ale brzo změní, protože v nízkých koncentracích tyto predikce, jak se nyní ukázalo, nesedí.

 

 

 
Česko: Atomový zákon č.18/1997 Sb., byl rozšířen vyhláškou č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Tato vyhláška stanovila únosnou mez zamoření objektu radonem a jeho rozpadovými produkty. Mezní hodnota byla stanovena pro stávající zástavbu 400 Bq/m3 a pro novou a plánovanou výstavbu 200 Bq/m3.

Na rozdílné výsledky mezi starým přístupem a novým pojetím škodlivosti radonu se přišlo díky mnohem pečlivějšímu způsobu získávání dat. Thompsonův kolektiv volil dlouhé sledování a pečlivěji přistoupil k volbě  míst, kde se koncentrace radonu měřila. Měření ve sledovaných domácnostech trvalo rok a provádělo se v místech, kde subjekt trávil nejvíce času v době kdy byl vzhůru. Monitorovány na radon byly nově také místnosti, kde sledované osoby mají ložnici a dokonce se měřil radon i tam, kde měl subjekt ložnici dříve (pokud si během uplynulých deseti let po domě šiboval s postelí). Stejně pečlivě byla na obsah radonu monitorována všechna místa v domě, kde osoba trávila alespoň jednu hodinu týdně.

 

Celková expozice, jíž byla osoba vystavena byla vypočítána podle časů, jež osoba trávila v blízkosti toho kterého detektoru. Při výpočtech se braly v úvahu korekce podle toho, zda osoba pracovala doma, nebo zda pracovala na poloviční úvazek, zda byla v důchodu,...
Na konci takto pečlivě připraveného pokusu vyšel onen šokující závěr -  mírné dávky radonu nám neškodí. Slovo „mírné dávky“ přitom není zrovna označení nejvýstižnější. Ve skutečnosti zde mluvíme o hodnotě 150Bq/m3 a přitom podle stávající české legislativy již jde o hodnotu škodlivou. V pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m3.  A podle vyhlášky je hodnota  200 Bq/m3 již hranicí  „zamoření“. Při překročení jeden a pul nasobku této hodnoty jsou nařízena opravná opatření vedoucí ke snížení koncentrace radonu. 

 



Závěr
To co autoři studie nezpochybňují je škodlivost radonu ve velmi vysokých koncentracích, s jakými se například setkávají horníci v uranových dolech. Tam je nepříznivý efekt na rakovinu plic zcela jasný a prokázaný. Vyvrácena je škodlivost nižších dávek radonu. Výsledky jedné studie ale zřídka kdy bývají brány jako berná mince a tak než malý vliv radonu na rakovinu plic začne být obecně akceptována, budeme si muset ještě počkat, než podobná měření provedou jiní a jinde. 
Ještě jednu zajímavost stojí za to z uvedené studie uvést. Jde o prokázaný vztah mezi stupněm vzdělání a rakovinou plic. Vyšší vzdělání jakoby své nositele před rakovinou chránilo. Vysokoškoláci v této studii měli ve srovnání s těmi, jež se studiem skončili na nižším stupni, riziko vzniku rakoviny plic zhruba třikrát nižší.
 

Pramen: Worcester Polytechnic Institute


 

Datum: 28.03.2008 06:33
Tisk článku

Ochrana staveb proti radonu - Neznal Matěj, Neznal Martin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 118 Kč
cena: 110 Kč
Ochrana staveb proti radonu
Neznal Matěj, Neznal Martin

Diskuze:

zajímavé zmínky o radonu a jeho riziku

rad,2008-04-02 12:43:33

Tématu se věnuje mimo jiné prof. Becker:
http://www.radscihealth.org/rsh/docs/KB99-tokyo.html

Odpovědět

radonem se léčí a nejen v Jáchymově

rad,2008-04-02 10:19:07

Pár zajímavých odkazů na stránce bývalého dolu, kde se radonem léčí: http://www.radonmine.com/resource.html
Co se týká uranu a radia, měří se jejich koncentrace ve vodách vypouštěných z lázní v Jáchymově .
Ve zprávě ing. Ivo Buriana " Vliv výpustí Léčebných lázní Jáchymov a.s. na životní prostředí " jsou tyto věty: Vypouštění vody s radonem je po stránce legální neomezeno. Hodnoty objemové aktivity radonu v potoce po vypouštění vody z Léčebných lázní Jáchymov jsou nízké.
Hodnoty zjištěné pro další radionuklidy možno konfrontovat velice rozporuplně: Je možné, aby vypouštěná voda byla užita jako pitná. Na druhé straně další část vyhl. 184/1997 Sb. deklaruje podání žádosti o povolení vypouštění této vody.

Odpovědět

také kloktání prodlužuje život

Bob,2008-04-01 19:08:03

Hned zítra ráno vykloktám tritiem.

Odpovědět

M.Curie

scifik,2008-03-31 16:40:14

Marie Curie dostala Nobelovu cenu za objev prvku radia, který se používal k léčbě - ozařování rakoviny.
Sama objevitelka na rakovinu zemřela.Takže oboustranné účinky ozáření jsou známy od počátku. Takže je to otázka množství a ve správné době. Otrávit se lze i vitaminem D ( z jater ledního medvěda- to se prý stalo v berlínské zoo po 2. svět. válce).

Odpovědět

ještě k radonu

jardaz,2008-03-29 19:55:52

Pozitivní efekt krátkodobé expozici radonu na mnohá onemocnění prokazuje i skutečnost existence Jáchymovských lázní. O negativním účinku velkých dávek s dlouhou expozicí i jiným škodlivinám mluví úmrtí vězňů z minula.

Odpovědět


V Alpách se provádí speleoterapie astmatu

Jan Šimůnek,2008-03-30 20:44:04

v jeskyních, kde je vysoký obsah radonu. Bylo by docela zajímavé porovnat soubor tam léčených pacientů s našimi, léčenými ve Sloupsko-Šošůvských jeskyních, kde radon prakticky není. Výhodou by bylo také to, že astmatici jsou zpravidla nuceně nekuřáky a jsou i vyloučeni z některých povolání, takže by soubory byly homogennější.

Odpovědět

Škodlivost radonu

Jardaz,2008-03-29 19:50:52

S radonem je to tak, jako se vším: Záleží na koncentraci, době expozice, (tedy dávce) a na mnoha individuálních faktorech jako zdravotní stav, věk, pohlaví ad. Pozitivní vliv malých dávek škodlivin (včetně chemických)je Calabresem nazýván HORMESE a byl prokázán na mnoha látkách.Náš team má zkušenosti s uranem (uranylnitrátem), kde se jasně ukázalo, že po krátkou dobu p.o. aplikace u krys má pozitivní účinek na metabolizmus fosforečnanu erytrocyty. Překročí-li se především konventrace a doba aplikace, dojde k pathologickýn zněnámm.

Odpovědět

redakce

Lubošovi,2008-03-29 12:46:52

Luboši, údaj o tom, kdy je potřeba začít provádět úpravy je důležitý a tak jsme jej doplnili do textu článku. Díky.

Odpovědět

Hormeze

Jana,2008-03-29 07:24:10

Jasně, závěrům Američanů docela věřím. Pokud se pamatuju, podobnému příznivému efektu malého množství jinak škodlivých látek nebo vlivů se říká hormeze.

Odpovědět

Viděl jsem před několika lety dokument o Hirošimě.

kirast,2008-03-28 23:25:24

Kromě jiného tam ukazovali graf dlouhodobě sledovaného průměrného věku obyvatelstva v závislosti na vzdálenosti jejich bydliště od Hirošimy. Byl to "kráter", jehož dno leželo v Hirošimě a odtud se křivka zvedala vzhůru k hladině průměrného věku všech Japonců. Zvláštní na ni ale bylo to, že křivka dosáhla v určité vzdálenosti od Hirošimy průměrného věku Japonců, ale stoupala ještě o trochu výš a pak teprve klesla k průměru. Čili okolo Hirošimy podle nich existuje kruh, kde se lidé dožívají vyššího věku než ostatní Japonci a přitom žijí ještě na území zasaženém radioaktivitou. Je zvláštní, že ještě nikdo nepřišel s nápadem zjišťovat úroveň zdraví prospěšného dlouhodobého radioaktiního záření.

Odpovědět


Radioaktivita pozadí v minulosti?

Vojta49,2008-03-29 12:41:04

Jestli to není tím, že člověk se musel v dávné minulosti vyvíjet v prostředí s daleko vyšší úrovní radiace z prostředí. Tedy alespoň údaje o poločasu rozpadu radioaktivních prvků k takovému závěru vedou.

Odpovědět


demografický aktor

scifk,2008-03-31 13:56:17

Sledoval někdo demografcký faktor, že zdraví a bohatí se z Hirošimy odstěhovai na vzdálenst satelitního města. A zbytek žil uvnitř města v horších podmínkách obecně, ne jen radioaktivních? Takovýto efekt kratšího života uvnitř smogového dolíku je i v našich městech.

Odpovědět

Radonový strašák

Karel,2008-03-28 19:41:25

je tak trochu politickým pohrobkem černobylské katastrofy. Už když se u nás po revoluci zákony zaváděli, věděli všichni, že v okrese Třebíč je jedna z nejvyšších koncentrací radonu a přitom také jeden z nejvyšších průměrných věků dožití. A pozdější politicky motivované procesy proti hl. hygieničce, která při černobylské katastrofě nevyvolala obdobnou paniku jako Rakušané, staví tyto výzkumy opět na hlavu. Doporučuji každému, ať si zjistí, kde je na zami nejvyšší úroveň přirozeného radioaktivního pozadí a kolikrát je to vyšší číslo než v prostoru oné nešťastné elektrárny :-).

Odpovědět

všeho s mírou

Mirek,2008-03-28 18:11:06

Radioaktivita v malém množství je zdraví prospěšná (např. radioaktivní lázně), to už je dlouho známé. Je pouze otázkou, co je malé množství.

Odpovědět


Přesně tak

Erika,2008-03-28 23:00:55

Všechno se má užívat s mírou. Problém nastává v okamžiku, kdy se má ta míra stanovit. Zejména proto, že každý snese něco jiného... a co je pro jednoho maximum je pro druhého pohoda.

Odpovědět

Radon

marwyn,2008-03-28 15:57:46

Jeden muj znamy pred par lety pri studiich na matfyzu provadel mereni radonu nekde u Pribrami. Nejvetsi koncentrace zjistil v domecku 94 lete zdrave zeny, ktera tam bydlela cely zivot. Radon mi pripada tak trochu jako CO2, nafouknuta bublina na straseni lidi.

Odpovědět


strašení lidí

Marta,2008-03-28 22:53:33

No, řekla bych, že v případech, kdy není zcela jasné, jak se "věci mají", je lépe lidi (více či méně) strašit... a po získání průkazných výsledků říct: "promiňte, není to tak strašné"... než naopak.

Odpovědět


To musel být známý spousty lidí.

Duke,2008-03-29 11:20:38

Já už jsem tu historku slyšel tolikrát, že dost pochybuji, že by tolik lidí jeden člověk mohl znát.

Odpovědět


Duke

marwyn,2008-03-29 23:33:49

Nemusel. Mezi libovolnymi dvema lidmi na tehle planete lze sestavit retezec lidi, kteri se znaji, o delce 6 osob.

Odpovědět


Neříkejte

Jana,2008-03-30 12:43:17

Takže třeba mezi mnou a nějakým domorodcem v Africe nebo třeba americkým prezidentem by byl řetězec maximálně šesti osob?

Odpovědět


Já netvrdil, že se mezi dvěma lidmi nedá sestavit

Duke,2008-03-30 19:13:32

řetěz lidí co se vzájemně znají. Ale že jsem tu historku od svých známých slyšel už tolikrát, že je naprosto vyloučené, že by takový člověk existoval a byl to známý tolika mých známých, když to nejsem já sám.

Odpovědět

Statistika na dvou stech osobách

Jan Šimůnek,2008-03-28 13:58:41

A ještě by je měli mít rozděleny do minimálně tří (raději víc) dílčích skupin. Jaká v téhle studii asi musí být pravděpodobnost ryze náhodných výsledků!

Odpovědět


Jak velká

František I.,2008-03-28 15:47:29

asi byla zkoumaná skupina, podle které stanovovali u nás škodlivost radonu? Obávám se, že škodlivé množství stanovili hoši milí podle oka.

Odpovědět


Vzhledem k tomu,

Jan Šimůnek,2008-03-28 21:37:47

že jsou k dispozici deseti- až statisícové počty ozářených z Hirošimy a Nagasaki (byť ne radonem, ale po přepočtu na sieverty a na kvalitativní koeficienty ozařovaných tkání by to mělo být porovnatelné), tak jsou to počty docela velké. I těch horníků v dolech, kde se vyskytuje radon, jsou v zemích, odkud se dají použít data, spíš desetitisíce než tisíce.

Odpovědět

No, konečně

Marie Kovalová,2008-03-28 13:44:31

No, konečně rozumná řeč o radonu!

Odpovědět

Super

Janda,2008-03-28 10:22:03

Takže Rakušani mají přece jen pravdu se svým radonovým popílkem a pan Tureček se mýlil. Více uhlí spáleného v elektrárnách - více radonové škváry pro naše uvozhřené děti!

Odpovědět


poznatek starý 14 let

lékař,2008-03-28 22:53:32

To jste článek Turečka nepochopil. Lék, který si koupíte v lékárně vás bude lečit. Jestliže ale nebudete dodržovat předepsaná množství, tak se můžete otrávit, poškodit si nějaký orgán apod. Nemůžete hovořit o škodlivé radioaktivitě, o škodlivém nebo prospěšném radonu apod. Vždy záleží na dávce. Kdyby radioaktivita byla škodlivá sama o sobě, tak bychom neměli Jáchymovské lázně. Uran najdete všude, ale záleží na jeho dávce. Nebo jiný příklad. Jestliže by malé děti žily od narození v aseptickém prostředí, tak nevytvoří protilátky. Takže hrají-li si děti v troše špíny, je to méně škodlivé nebo dokonce užitečné, než kdyby si hrály v naprosto sterilním prostředí. Nebo očkování. Jestliže budete očkovat populaci, tak se vám mohou v ní vyskytnou jedinci, kteří na to doplatí, ale velká část populace bude ochráněna. Dávka nebo řečeno z hlediska pacienta vnímavost na látku, jsou rozhodující veličiny.

Článek Turečka jste opravdu nepochopil. Podívejte se ještě jednou na tabulku na konci jeho článku. A porovnejte jaké škodlivé látky produkuje elektrárna na uran a jaké na uhlí. Rakušané v plebiscitu odmítli jadernou elektrárnu kvůli radioaktivitě. Ale postavili si elektrárnu na uhlí, která radioaktivní uran produkuje jako na běžícím pásu. To je ten rozpor na který Tureček poukázal. A z tohoto rozporu se odvíjí i ostatní nesmysly. Jako že vytvářejí nátlak na okolní státy, inscenují soud proti 160 km vzdálenému reaktoru a přitom sami v hlavním městě jeden mají.

Také je rozdíl, jestliže se vám radioaktivní látka dostane na kůži nebo jestli se vám radioaktivní prach či případně radon dostane do plic. S tím totiž také souvisí jak dlouho na vás ta radioaktivní látka působí. V plicích nemáte žádné mechanismus, kterým by jste dostal prach ven. Když pitváte plíce dítěte a plíce starého člověka, tak ten rozdíl vidíte. Ty první jsou růžovoučké, ty druhé šedé až černé. Na cigaretách lékaře také nerozčiluje nikotín, ale thér, který zůstáví v plicích. Po takových 20 až 40 letech kouření si můžete plíce naplnit něco okolo 3 kg théru v závislosti na tom, jaké cigarety kouříte a jestli kouříte s filtrem nebo bez něho. A právě tento thér vám nadělá v plicích paseku. Ten thér se skládá asi tak ze 4000 nejrůznějších látek. A jestliže mezi nimu budou navíc látky radioaktivní a v nadměrném mnořství, tak budou také působit dlouhodobě a nadělejí škodu.

Problém škodlivosti radioaktivity je další věc. O tom ale článek Turečka primárně vůbec nebyl. Máte-li uran respektive radon v půdě a postupně vám z ní uniká, je to jiná situace než když uran nebo radon pouštíte do ovzduší nebo chcete-li do životního prostředí vázaný na prach, z kterého se teprve uvolňuje. Paseka s uranem nebo radonem začíná tehdy, jestliže se nám dostane do plic s prachem a důsledku toho tam pototm dlouho působí. Kdyby byl článek Turečka o škodlivosti, tak by byl psán z hlediska hygienicko-medicínského. Ale z tohoto pohledu napsán nebyl. Stanovit hranici od které je ozáření zdraví škodlivé je velmi těžké a tak se v praxi pracuje s nízkými dávkami a na druhém pólu máte údaje o záření, po kterém nastává smrt.

Že na rizikovosti chodu jaderné elektrárny, jejíž reaktor je řízen tyčemi, má velký vliv lidský faktor se po Černobylu ukázalo jako rozhodující. Jenže Rakušany technické rozdíly mezi reaktorem řízeným tyčemi (Černobyl, reaktor ve Vídni) a tlakovými trubkami (Temelín), kde negativní zpětná vazba mezi množstvím se štěpících jader a teplotou vody v trubkách zajišťuje stabilitu v reaktoru, vůbec nezajímá a také to neví.

Nemyslím si, že více radonu a uranu by našim usmrkancům (uvozhřencům) prospělo. Čím mladší děti jsou, tím větší vliv mají menší dávky. Takže neškodná dávka pro dospělého může nadělat hodně škody u malého dítěte. Stačí, když se děti pohybují v jejich přirozeném prostředí a není nutné je vystavovat zvýšeným dávkám radonu či případně uranu.

Z článku není zřejmé, co se vlastně měřilo. Radon se vyskytuje ve třech izotopech, které jsou chemicky stejné, mají ale jiné fyzikální vlastnosti. Poločas rozpadu u 219Rn jsou 4 sekundy, u 220Rn 51 sekund a u 222Rn skoro 4 dny. Podle popisu se ale zdá, že se nejednalo o nějaký speciální experiment, kde by se vliv izotopů měřil zvlášť a tak lze předpokládat, že se izotopy nezohlednily. To bych se také divil. Že radon nezpůsobuje u běžné populace rakovinu je známo více jak 14 let. Takže autoři výzkumu si nějaký dřívější výzkum zřejmě zopakovali a věc publikovali jako novinku. Pouze zaměstnanci specializovaného průmyslu na zpracování uranu, hematitu nebo kazivce trpí zvýšenou nemocností na rakovinu plic. A také samozřejmě úmrtností.

Prokázaný vztah mezi vzdělaností a rakovinou patří ale do říše aprílové. Asi jako závislost mezi délkami sukní žen a stoupajícími kurzy akcií. Početní korelace je třeba dána, je ale bez významu a klame. Vzhledem k této okolnosti na mě dělá výzkum dojem, že statistické zpracování a ještě více interpretace výsledků nebude nejlepší. A také ještě jiný dojem. 1. dubna se blíží, není-liž pravda pane Pazdero?

Odpovědět


Re: poznatek starý 14 let

Pavel Provaz,2017-02-21 23:53:47

Vztah mezi vzdělaností a rakovinou nemusí patřit do říše aprílové a už to vypadá, že je celkem hodnověrně popsán. Poslední výzkumy v genetice naznačují zajímavé směry, které nelze ignorovat.

Jednak bylo statisticky prokázáno (a je známo už dlouho), že vysocí lidé jsou statisticky inteligentnější. Ovšem zároveň díky své výšce umírají poměrně brzy na nemoci oběhového systému, kdy srdce je přetěžováno a nestačí dobře zásobovat vzdálené periferie, včetně mozku. Tedy tito lidé zemřou statisticky dříve na mrtvici nebo infarkt, než na rakovinu. Proto busou ve statistikách zcela jistě ukazovat vyšší odolnost k radonovému nebezpečí.

Dále je už statisticky prokázán kladný vztah mezi inteligencí a krevní skupinou 0 negativní (například). A zároveň z posledních genetických výzkumů jednoznačně vyplývá, že osoby s rozdílným RH faktorem mají odlišnou imunitu na virové, bakteriální nákazy a také mají jinou odolnost k různým typům rakoviny. Z toho také vyplývá jasná statistická odchylka, kterou lze vyčíslit, kde inteligence bude hrát roli.

Tedy nikdy neříkej nikdy :-) dokud si nebudeme jisti, že známe všechny souvislosti.

Odpovědět


lékaři

josef pazdera,2008-03-30 14:35:28

Máte pravdu. 1. dubna se blíží. Možná máte pravdu i vdalších věcech. Třeba i interpretace není zrovna nejlepší. Ale zkusil jste se Vy zamyslet proč asi vyšel ten vztah mezi vzděláním a rakovinou plic. Je to přece známá věc i u dalších nemocí. Většinou se to vysvětluje tak, že vzdělání s sebou nese lepší pracovní podmínky (vysokoškoláci nedělají v dolech nebo v prašném prostředí), také si větší měrou uvědomují rizika kouření, chodí k Vám lékařům častěji na preventivním prohlídky,... a to se ve svém důsledku projeví i ve statistice, "jako by vzdělání nějak svého nositele chránilo". Nemyslím, že by bylo moudré kdybych tuto část výsledků, když se v primárním zdroji vyskytuje, zamlčel.
Josef.

Odpovědět


Lanska

Jitka,2008-03-30 15:51:26

Mohl by pan "lékař" hodit odkaz na nějakou práci, která by podpořila jeho tvrzení: "Že radon nezpůsobuje u běžné populace rakovinu je známo více jak 14 let."
Děkuji.
Jitka Lanska, AVCR

Odpovědět


Nem. Žlutý kopec,Brno

Jitka Roznerova,2008-03-31 01:18:14

Nevěřím, že příspěvek podepsaný "lékař" psal lékař. Ten by se představil. V odborných diskusích to bývá zvykem se představit, zvláště když napadám protivníka invektivami. Jinak bych vypadal jako hulvát. A to přece lékaři nejsou.

Odpovědět


Pro paní Jitku Lánskou

lékař,2008-03-31 14:14:07

Obraťte se na prof. K.U.Bennera z mnichovské univerzity. Ten se pod tvrzení, že škodlivost radonu nebyla u celkové populace zjištěna, podepsal. Nebo na editora Dr. Tony Smith, The BMA Complete Family Health Encyclopedia, 1990, Dorling Kindersley Ltd, London.

Odpovědět

Kontrolní skupina

Jose.,2008-03-28 09:42:48

Není to náhodou tím, že kontrolní skupina je z prostředí s průměrnou zátěží 150 Bq/m3 ?

Odpovědět

Nešťourejte do toho!

Dane,2008-03-28 09:01:35

Víte jaký je měření radonu perfektní kšeft a navíc podepřený zákonem. Chcete stavět - musíte měřit, a zaplatit.

Obchodování s lidským strachem bylo vždy velmi lukrativní. Ale když to stavebníci mají za povinnost, tak to jsou doslova zlaté doly.

Odpovědět


Velké výnosy

Lukáš,2008-03-28 11:05:57

No podle mého názoru není měření Rn zase takový kšeft, zjistěte si všechny vstupy, které máte pro nměření Rn nutné a taky cenu jednoho průzkumu a zjistíte, že jsou daleko výnosnější zaměstnání...doba \\\\\\\\\\"velkých\\\\\\\\\\" výnosů už je podle mého názoru pryč...

Odpovědět


Kdybyste měl zaplatit zbytečně

Dane,2008-03-29 11:15:13

patnáct dvacet tisíc, třeba byste mluvil jinak...

Odpovědět

Radiace

Tom,2008-03-28 08:44:09

Sice nejsem žádný expert, ale myslím si že mají pravdu. Jak jinak vysvětlíte, že v jednom případě radioaktivita způsobí rakovinu a ve druhém jí léčí (ozařování nádoru) a za třetí Lázně Jáchymov - uranové lázně, lidé se jezdí léčit do radioaktivní vody! Trochu paradox, ne?

Odpovědět


no, ony to paradoxy nejsou

Pavel,2008-03-28 09:06:00

Většina léčeb je prováděna látkami v podstatě škodlivými a jde jen o to, jestli tu léčbu přežije nemocná tkáň nebo člověk. Takže ta léčba rakoviny radioaktivitou používá radioaktivitu k cílenému zabití rakovinných buněk se snahou co nejméně zasáhnou ostatní části těla.

Podobně v lázních v Jáchymově se používá raioaktivita tam, kde nadělá více užitku než škody (a nějakou škodu taky nadělá). Zdavému člověku bych radioaktivní koupele určitě nedoporučoval.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace