Radon neškodí a možná i prospívá  
Z dřívějších studií vyplývalo, že nízké dávky radonu mírně zvyšují riziko vzniku rakoviny. I když tyto výsledky nebyly statisticky signifikantní, udělal se z toho obecně uznávaný závěr, že nám radon škodí. Nové poznatky, založené na přesnějším měření ale tuto představu staví na hlavu. Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám radonu nás před vznikem rakoviny plic chrání. Výsledky jsou statisticky významné.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Při detekci radonu v interierech objektů a v půdním vzduchu používáme veličinu objemová aktivita radonu, kterou vyjadřujeme v jednotkách Bq na metr krychlový (Bq=becquerel). Proběhne - li v radioaktivní látce ( jeden m3 ) jedna radioaktivní přeměna ( rozpad ) za jednu sekundu, má objemová aktivita dané radioaktivní látky hodnotu 1Bq/m3.

Byli jsme přesvědčeni, že Praotec Čech udělal chybu, když zarazil svojí otku právě tady a nepopošel ještě o kus dál. Naše zem totiž neoplývá jen strdím a mlékem, ale také spoustou radonu. Geologické podloží je u nás z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. A právě ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, bývají nejvyšší koncentrace uranu. Zmíněné horniny byly poctěny přítomností uranu již v době svého vzniku. Kromě uranu obsahují také minerály, například zirkon, s vyšším obsahem uranu. Od uranu je k radonu už jen krok poněvadž, jak víme, vzniká přeměnou uranu a radia  (238U, 226Ra). Je to plyn bez barvy chuti i zápachu, který se rozpadá a vysílá ionizující záření tvořené částicemi alfa (jádra helia).

 

Do našich příbytků se radon vkrádá z hornin a zemin, ale i z pitné vody, případně ze stavebních materiálů. Je to prevít. Jeho objemovou aktivitu pro dané místo lze těžko předpovídat. Nelze ji vypočítat z hodnot koncentrace uranu, protože při své cestě k povrchu putuje z místa na místo a objevuje se i tam, kde předtím měřáky radioaktivity ukazovaly na nulu. Radon se přeměnuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu). Ty jsou kovové povahy a vážou se na aerosoly v ovzduší. Při vdechnutí ulpívají v plících a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu.

 

V České republice je průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách kolem 60 Bq/m3. Patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě.
V pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m3. Asi 2-3 % našich domů má vyšší hodnoty než 200 Bq/m3


Jak to vzniklo
U horníků v uranových dolech, kteří pracovali v prostředí s vysokými koncentracemi radonu, byl zjištěn vyšší výskyt rakoviny plic. Bylo prokázáno, že příčinou toho bylo ozáření dýchacích cest produkty přeměny radonu. Stejná situace je i v domech s vysokou koncentrací radonu. Když se v extrémních situacích prokázala škodlivost radonu, nikdo si nedovedl představit, že by u radioaktivního materiálu to s jeho škodlivostí mohlo být trochu jinak. A tak se stalo, že ve všech oficiálně vydávaných materiálech k radonu se dočteme, že lidem, kteří žijí v budovách s koncentrací 200 Bq/m3, hrozí riziko a že u jednoho až dvou procent z nich, ozáření z radonu vyvolá rakovinu plic. Jak v našich, tak i v zahraničních materiálech o radonu se také dočteme, že s jeho rostoucí koncentrací riziko vzniku rakoviny plic úměrně roste.


Je to jinak
Vědci z Polytechnického institutu ve městě Worcester na severovýchodě USA a Fallon Clinic tvrdí něco zcela jiného. Jsou prvním vědeckým kolektivem, který doložil příznivý efekt nízkých dávek radonu. A svoje tvrzení mohou doložit testy se statisticky významným výsledkem. 

 

 

Zvětšit obrázek
Mít vlastní studnu ve sklepě rodinného domku se pro úsporu nákladů za vodné a taky pro uskladnění jablek, může zdát ideálním řešením. Jenže prameny jdou místy zlomů a stejnou cestou si často razí cestu i radon. V mnoha koutech naší země taková studna v baráku nemusí být to pravé ořechové.

Z minula jsou známy případy o prospěchu některých jedů a látek z životního prostředí, které našemu zdraví v malých dávkách prospívají. Dokonce jsme nedávno byli nuceni změnit názor škodlivost „špinavého“ prostředí s parazity. Zdá se, že to může platit i pro radon. V případě radonu je to ale poprvé, co někdo něco takového tvrdí a může to také vědecky patřičně doložit. 

 

Žijeme v přesvědčení, že radon je co do příčiny rakoviny plic, druhý na řadě. Hned po kouření. Otázkou je, zda tomu tak opravdu je. Poznatek o kterém je toto povídání, se totiž týká toho, že radon není stejně škodlivý ve všech koncentracích a vypadá to, jako by v nízkých koncentracích  dokonce měl našim plícím prospívat. 

 

Zvětšit obrázek
USA: Environmental Protection Agency (EPA), což je agentura spadající pod Federalní vládu Spojených států doporučuje vlastníkům domů, aby provedli protiradonové úpravy, pokud měření ukáže nad hodnotu 150 Bq/m3.


Jak na to přišli
Pod vedením prof. Donalda F. Nelsona začali Američané studovat účinky radonu již v roce 1990.  Chtěli zjistit jak vysoká dávka radonu již znamená pro člověka riziko vzniku rakoviny. V pozadí jejich ušlechtilé snahy byla pragmatická potřeba získat nějakou cifru pro úředníky státní správy do příslušné normy. Stát ani soudy se totiž neměli o co opřít při posuzování zda dům s radonem je, nebo není bezpečný. 
Zkoumání se protáhlo a nyní zveřejněná studie představuje výsledky sledování dvou set osob s potvrzeným případem primárního ložiska zhoubného bujení v plících. Aby bylo možno prokázat případný vztah k vdechování radonu, bylo do studie zahrnuto dalších 397 náhodně vybraných osob, jež činily kontrolu. Všem účastníkům bylo 40 a více let a ve svých domech pobývali více než desetiletí.  Osoby v kontrole byly ze stejné oblasti a byla jim poskytována zdravotní péče u stejné organizace. 


Výsledky byly statisticky ošetřeny o faktory o nichž je známo, že mají vztah k riziku vzniku rakoviny (kouření, zaměstnání v němž se pracuje s karcinogeny,...). Z takto ošetřených dat nakonec vyplynulo, že riziko vzniku plicní rakoviny u osob vystavených mírným dávkám radonu (0-150 Bq/m3), klesalo pod hodnotu jedna. Jinak řečeno - radon jim riziko vzniku rakoviny nezvyšoval, naopak.

 

 

Zvětšit obrázek
Mají-li vědci z Nové Anglie pravdu, potom mnoho našich farmářů si bude moci na reklamní tabuli ekoturistiky napsat „Přijďte k nám pobejt, náš radon prospěje Vašim plícím“. (Mapy radonového indexu)

Podle Richarda E. Thompsona z University Johna Hopkinse, tento pro radon příznivý výsledek vychází stále stejně, i v případě, že k výpočtu použijí dva odlišné matematické přístupy. Z obou způsobů vyhodnocení dat vychází, že radon v dávkách 0-150 becquerelů  na metr krychlový vzduchu, má na lidi příznivý vliv. Rozdíl ve výskytu rakoviny plic mezi těmi co bydlí pod jednou střechou s radonem a těmi, jež mají byt radonu „free“ je statisticky významný. Je to k nevíře, ale ti co v „rozumné“ míře dýchají radon, jsou zdravější.  Snižuje jim to pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění až o 60%.
Výsledky tedy nepotvrdily ani stávající představu o škodlivosti radonu ani dosavadní představu lineární závislosti nárůstu počtu případů rakoviny s rostoucí dávkou radonu (záření) - takzvaný „LNT model“. Tento model se používá ke stanovování prognóz u osob vystavovaných vysokým dávkám záření z radonu. Například u horníků. Podle tohoto modelu riziko rakoviny lineárně roste s množstvím radonu ve vzduchu. Začíná od hodnoty jedna. Riziko je rovno jedné pro nulovou hladinu radonu. Tento model se ve světě běžně využívá. Díky jemu například americké vládní instituce připisují radonu ročně 21 000 úmrtí na rakovinu.  Tento model nepředpokládá žádnou bezpečnou hladinu radonu. To se ale brzo změní, protože v nízkých koncentracích tyto predikce, jak se nyní ukázalo, nesedí.

 

 

 
Česko: Atomový zákon č.18/1997 Sb., byl rozšířen vyhláškou č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Tato vyhláška stanovila únosnou mez zamoření objektu radonem a jeho rozpadovými produkty. Mezní hodnota byla stanovena pro stávající zástavbu 400 Bq/m3 a pro novou a plánovanou výstavbu 200 Bq/m3.

Na rozdílné výsledky mezi starým přístupem a novým pojetím škodlivosti radonu se přišlo díky mnohem pečlivějšímu způsobu získávání dat. Thompsonův kolektiv volil dlouhé sledování a pečlivěji přistoupil k volbě  míst, kde se koncentrace radonu měřila. Měření ve sledovaných domácnostech trvalo rok a provádělo se v místech, kde subjekt trávil nejvíce času v době kdy byl vzhůru. Monitorovány na radon byly nově také místnosti, kde sledované osoby mají ložnici a dokonce se měřil radon i tam, kde měl subjekt ložnici dříve (pokud si během uplynulých deseti let po domě šiboval s postelí). Stejně pečlivě byla na obsah radonu monitorována všechna místa v domě, kde osoba trávila alespoň jednu hodinu týdně.

 

Celková expozice, jíž byla osoba vystavena byla vypočítána podle časů, jež osoba trávila v blízkosti toho kterého detektoru. Při výpočtech se braly v úvahu korekce podle toho, zda osoba pracovala doma, nebo zda pracovala na poloviční úvazek, zda byla v důchodu,...
Na konci takto pečlivě připraveného pokusu vyšel onen šokující závěr -  mírné dávky radonu nám neškodí. Slovo „mírné dávky“ přitom není zrovna označení nejvýstižnější. Ve skutečnosti zde mluvíme o hodnotě 150Bq/m3 a přitom podle stávající české legislativy již jde o hodnotu škodlivou. V pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m3.  A podle vyhlášky je hodnota  200 Bq/m3 již hranicí  „zamoření“. Při překročení jeden a pul nasobku této hodnoty jsou nařízena opravná opatření vedoucí ke snížení koncentrace radonu. 

 



Závěr
To co autoři studie nezpochybňují je škodlivost radonu ve velmi vysokých koncentracích, s jakými se například setkávají horníci v uranových dolech. Tam je nepříznivý efekt na rakovinu plic zcela jasný a prokázaný. Vyvrácena je škodlivost nižších dávek radonu. Výsledky jedné studie ale zřídka kdy bývají brány jako berná mince a tak než malý vliv radonu na rakovinu plic začne být obecně akceptována, budeme si muset ještě počkat, než podobná měření provedou jiní a jinde. 
Ještě jednu zajímavost stojí za to z uvedené studie uvést. Jde o prokázaný vztah mezi stupněm vzdělání a rakovinou plic. Vyšší vzdělání jakoby své nositele před rakovinou chránilo. Vysokoškoláci v této studii měli ve srovnání s těmi, jež se studiem skončili na nižším stupni, riziko vzniku rakoviny plic zhruba třikrát nižší.
 

Pramen: Worcester Polytechnic Institute


 

Datum: 28.03.2008 06:33
Tisk článku

Dům bez radonu - Jiránek Martin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 44 Kč
cena: 41 Kč
Dům bez radonu
Jiránek Martin

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace