Žabomlok  
Vědci objevili fosilii organismu, který byl napůl žábou a napůl mlokem.

 

 

Zvětšit obrázek
Není to dlouho, co v jižní Indii objevili vědci živoucí fosilii - Nasikabatrachus sahyadrensis. Černo fialová žába připomínající nafouklou koblihu s tlamičkou krtka pamatuje dinosaury a dobu kdy Indie se Seychellskými ostrovy tvořila jeden celek. (Kredit: Franky Bossuyt)


Žáby jsou jedním z řádů bezocasých obojživelníků, kterých je 29 čeledí a známo je 4800 druhů. Ocas mají pouze pulci. Zato mloci a čolci ocas mají.

 

Rozdílů mezi žábami a mloky je ale mnohem více. Například při oplodňování vypouští mloci a čolci spermatofor na zem, který si samičky sbírají do kloaky. Později samičky rodí téměř vyvinuté larvy.

 

Není proto divu, že na původu žab a mloků se biologové nemohou shodnout. Konec dohadování zřejmě nyní učiní  fosilie “žabomloka”, která pochází z doby před 290 miliony let.    

 

Zvětšit obrázek
V době křídy se na Madagaskaru prokáněla pětikilogramová ropucha Beelzebufo ampinga s končetinami dlouhými tři čtvrtě metru. (Kredit: Stony Brook University)


Objevený žabomlok totiž vyplnil mezeru ve fosilních záznamech a ukončil tak spory o tom, zda mohlo dojít k přeměně jedné formy ve druhou a zda žáby a mloci mohli mít společného předka, či nikoli.

 

Tato pražába byla nazvána Gerobatrachus hottoni. Popsal ji tým Jasona Andersona z University of Calgary.  Podle něj se jedná o chybějící článek, který spojuje skupinu obojživelníků – temnospondyl(ů) s moderními žábami, mloky a čolky.

 

Nalezený exemplář v sobě spojuje končetiny, které vidíme jen u mloků s hlavu s širokou tlamou žáby a trupem, který je jakousi směsicí obou.

 

 

Zvětšit obrázek
Na začátku Permu se v Texasu pod padlými jehličnany proplétal a lovil jepice “žabomlok” (Kresba: Michael W. Skrepnick)

Jde o perfektního “žabomloka,” komentuje nález Anderson.

Žabomlok byl objeven  již v roce 1995 týmem ze Smithsonian Institutu v jehož týmu byl Nicholas Hotton, po němž je zvíře pojmenováno. Teprve ale až Andersonově týmu se kousek pokousku, léta trvající prací, podařilo odstranit vrstvy “nepatřičného” kamene a získat představu o anatomii tohoto zvířete.

Štěstím bylo, že kostra se ukázala být celou a téměř kompletně zachovalou. Zvíře uhynulo nohama nahoru a jeho zadní a přední končetiny trčely směrem vzhůru a tak se stalo, že jejich část, vystavená povětrnostním vlivům chybí. I tak se ale jedná o fosilii, která vnesla do evoluce obojživelníků jasno.

 

Pramen: Nature 453, 515–518 (22 May 2008) |
doi:10.1038/nature06865

 

 

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 25.05.2008 17:53
Tisk článku

Evoluce - Cheshire Gerard
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 93 Kč
Evoluce
Cheshire Gerard

Diskuze:

zadny spolecny predek...

Robert,2008-05-25 20:05:24

Samozrejme nejde o zadneho spolecneho predka. Spolecny predek s nejvetsi pravdepodobnosti vypadal mlokovite. Tohle je jen velmi stary zastupce "zabi linie", ktera se odstepila. Dosud nejstarsi poradna zabi fosilie byl Triadobatrachus, coz uz je ale vlastne hotova zaba.

Paradigma, podle ktereho je spolecny predek jakymsi "aritmetickym" prumerem materskych skupin uz je nastesti davno za nami (dneska to vypada trivialne, ale fakt, ze stari evolucni biologove a paleontologove nedokazali najit nebo vymyslet "aritmetickeho" predka hmyzu, byl pokladan za dukaz jeho polyfylie - tj. nekolikanasobneho nezavisleho vzniku).

Odpovědět


Ďura,2008-05-25 21:10:23

Ale vždyť se v článku nepíše, že jde o společného předka. Ale že to je doklad, že mloci i žáby měli společného předka. A to není totéž.

Odpovědět


to Dura

Robert,2008-05-26 01:38:20

Asi Vas to neprekvapi, ale spolecneho predka se zabami jsme meli i my, muchomurka a virus chripky. Proto je veta "Objevený žabomlok totiž vyplnil mezeru ve fosilních záznamech a ukončil tak spory o tom, zda mohlo dojít k přeměně jedné formy ve druhou a zda žáby a mloci mohli mít společného předka, či nikoli." pomerne nesmyslna. Tady jde o to, ze se nasel dalsi dukaz pro tvrzeni, ze zaby jsou sesterskou skupinou mloku a cevori (a nektere vymrele skupiny) nejspis ne. Tahle hypoteza je pomerne dobre podlozena morfologicky i molekularne, ale paleontologicky "dukaz" dosud chybel.
A kdyz uz jsme u toho, znaky rozlisujici obe skupiny byly vybrany ponekud nestastne. Ocas je jen takova drobnost v kontextu morfologickych zmen, ktere obe skupiny odlisuji, a jeho zanik podporu fosilii nepotrebuje. Rozdily v rozmnozovani pak fosilie neobjasni vubec. Zato pro podporu vyvoje rapidnich zmen na kostre (hlavne srusty a redukce kosti) je ta fosilie klicova.

Odpovědět


KarelV.,2008-05-26 23:58:17

Molekularne, pane Roberte, to prave dolozeno neni. Tady jste ustrelil.

Odpovědět


to KarelV.

Robert,2008-05-27 08:00:11

Pane Karle, jak jste na to prisel? Bohuzel ted nemam cas Vas zahrnovat citacemi, tak jen tak namatkou:

http://www.pnas.org/cgi/content/full/111455498v1#SEC2
http://www.bioone.org/perlserv/?request=get-document&doi=10.1206%2F0003-0090(2006)297%5B0001%3ATATOL%5D2.0.CO%3B2
http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132351

Samozrejme snadno najdete i clanky s potvrzenim opacne hypotezy, ale ujistuji Vas, ze spojeni zab a mloku je v silnem prevaze a konsensu

Odpovědět

Máme jen štěstí

Colombo,2008-05-25 18:55:51

že se nevede žádná žabo-myší válka.

Odpovědět


Re: Máme jen štěstí

edison,2008-05-25 20:21:12

Ta by se začla vést v Evroském parlamentu, pokud by někde byl nalezen živý žabomlok. Oni by ho totiž chtěli chránit, ale zároveň by nesměli, protože jeho způsob rozmnožování se zcela určitě příčí hygienickým normám EU:-)

Odpovědět

DNA

Martin,2008-05-25 18:38:13

"Není proto divu, že na původu žab a mloků se biologové nemohou shodnout"

A čo nám o pôvode žiab a mlokov hovorí ich DNA?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace