První klon koně  
Klisna porodila svůj vlastní klon a nastolila tak řadu otázek spojených s imunologickou regulací březosti.
Ačkoli v souvislosti s prvním klonem muly z jara letošního roku proskočily zprávy o očekávaném narození prvního klonu koně v USA, nakonec se z primátu radují Italové – konkrétně tým z Laboratoře reprodukčních technologií v Cremoně vedený Cesarem Gallim.
Klisnička Prométhea se narodila zcela zdravá a jak uvádí poslední číslo časopisu Nature, vznikla dnes už klasickou metodou, tedy spojením kožní buňky s vajíčkem, z nějž byla předtím odstraněna jeho vlastní jaderná dědičná informace. Kožní buňky byly odebrány klisně plemene hafling a hřebci arabského plnokrevníka. Vajíčka získávali Italové na jatkách z těl poražených klisen a těžili tak ze své, ve světě zuřivě kritizované, obliby koňského masa.
Shodou okolností donosila takto vzniklé embryo klisna, která poskytla pro pokus kožní buňky. Klon se tedy vyvíjel v těle své geneticky shodné „předlohy“. Podle stávajících teorií je pro vývoj plodu v těle matky nezbytné, aby matka rozeznala plod jako imunologicky odlišný. Například inbrední (geneticky „jednotvárné“) kmeny myší trpí sníženou plodností a ta je kromě jiného přičítána i faktu, že imunitní systém matky nedokáže plody v těle „najít“. Prométhea a její matka toto pravidlo zcela zjevně porušily.
Zajímavá je číselná statistika pokusů. Celkem spojili vědci buňky s 841 vajíčky. Získali ale jen 22 kvalitních embryí. To je skutečně hrůzný propad. Ukazuje se však, že vybraná hrstka embryí nebyla tak špatná. Italští vědci přenesli klisnám 17 embryí, z nichž čtyři zabřezly a jedna porodila hříbě. Připomeňme si, že k tomu, aby se v roce 1996 narodila ovce Dolly, muselo být přeneseno náhradním matkám bezmála 300 zárodků. Přitom klonování koní je z mnoha důvodů obtížnější než uplatnění této techniky u ovcí, skotu nebo jiných zvířat. Na vině je kromě jiného celkem krátká reprodukční sezóna a obrovské obtíže při získávání vajíček klisen.
Okamžitě se vyrojily spekulace, že se narozením Promethey otevírají nové možnosti pro klonování lidí, protože žena by mohla donosit svůj vlastní klon. Odborníci se ale shodují, že není důvod k panice, protože klonování primátů (opic i lidí) se staví do cesty závažné překážky, jež klonování koní a dalších zvířat zjevně nepotkává.
Spekulovat se zatím dá i o praktickém využití klonování u domácích koní. Galli vidí budoucnost klonů především v parkurovém skákání, kde drtivou většinu absolutní špičky tvoří valaši, kteří už potomstvo mít nikdy nebudou.
„Kvalita parkurového skákání by šla rapidně nahoru. Bylo by to, jako kdyby ve fotbale nastoupilo deset Backhamů proti deseti Ronaldům,“ říká Galli.
Pro klonování cenných koní si už s předstihem vytvořila dobrý odrazový můstek řada biotechnologických firem. Příkladem je francouzský Cryozootech, který za cenu kolem 5000 euro odebírá buňky cenným koním, kultivuje je a následně garantuje jejich desetileté uskladnění v zamražením stavu v tekutém dusíku.
„Máme ´na skladě´ buňky z mnoha velmi cenných koní,“ přiznává ředitel Cryozootechu Eric Palmer.
Klonování z takto uskladněných buněk by ale vyšlo případného zájemce podstatně dráž než skladování buněk. Musel by sáhnout do kapsy zřejmě pro desítky tisíc nebo i statisíce euro. Návratnost takové investice je ve hvězdách, protože není jisté, nakolik klon zdědí všechny vlastnosti své předlohy, např. temperament, chuť do závodění nebo poslušnost. Podle Galliho se klonováním nijak nesníží význam kvalitního tréninku, výživy či odchovu. Trenéři koní se proto do budoucna nemusí bát nedostatku práce. Tyto úvahy jsou namístě samozřejmě jen v případě, že chovatelé koní vezmou klonování za své. Takový vývoj není příliš pravděpodobný u plnokrevníků, kde se do role „voříšků bez papírů“ dostávají i koně narození po umělé inseminaci.
„Jestli se podaří zapsat klony koní do plemenných knih, to se teprve uvidí,“ říká Galli ale doufá v lepší časy. I proto pokřtil první klon koně po starořeckém hrdinovi Prométheovi, který proslul tím, že přinesl na Zemi z božského Olympu oheň.
„Doufáme, že Prométhea bude stejně odvážná a bude čelit lidem, kteří nemají rádi klonování,“ říká Galli.

Prométhea se svou matkou a zároveň i genetickou předlohou.

Datum: 07.08.2003
Tisk článku

Fríský kůň - Kolovrat Oldřich
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Fríský kůň
Kolovrat Oldřich

Diskuze:

inbreedingová deprese

sumiček,2005-09-26 18:10:55

tato metoda je užitečná pouze u valachů a hřebců,kteří nestačily splodit dostatečné množství potomků(Caletto II,LandgrafII)s předpokladem že nenesou geny pro nějáké závažné nemoci(kterých je v chovu nemálo).Vzhledem k prochovanosti populace koní(obzláště té parkurové) na některé plemeníky(Cor de la Bryeré-až 70% populace skokových koní,linie Ladykiller)by nebylo zrovna vhodné tyto jedince klonovat a zařazovat do chovu.Nelze opomenout fakt že téměř každý chovatel koní hledá pro svůj základ chovu klisny,jejichž původ obsahuje ceněné linie,a pak se musí poohlédnout po něčem méně kvalitním,po cizí krvi méně používaných plemeníků.Ještě jeden Cor de la Bryére a jemu podobní a nastane totální inbreedigová deprese chovu!!!!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace