Ptáci mají dobrý čich  
Ptákům přiznávali přírodovědci vynikající zrak i sluch. O ptačím čichu se vyjadřovali s despektem. Nejnovější výzkum týmu vedeného Bartem Kempenaersem z Ornitologického ústavu Maxe Plancka v německém Starnbergu ptačí čich rehabilitoval.

 

Vědci analyzovali geny, podle kterých si ptáci vyrábějí v čichových buňkách bílkovinné molekuly pro zachycení jednotlivých pachových molekul. Výsledky studie zveřejněné v Proceedings of the Royal Society B dokazují, že někteří opeřenci vládnou překvapivě pestrým rejstříkem tzv. čichových receptorů. Myš, která patří k živočichům s velmi dobrým čichem, si nese v dědičné informaci zhruba tisícovkou genů pro různé čichové receptory. Člověk se orientuje přednostně zrakem a na čich už tolik nespoléhá. O mnoho genů pro čichové receptory jsme proto během evoluce přišli. Zbyly nám jich asi čtyři stovky. 

 

Člověka v počtu aktivních čichových genů předčí se svými 430 geny i obyčejná kachna divoká (březňačka).


Mezi prověřovanými ptáky vedl v bohatství funkčních genů pro čichové receptory novozélandský papoušek soví zvaný také kakapo. Jeho čichové buňky jsou vybaveny 667 geny pro čichové receptory. Není divu. Tento vzácný noční pták je odkázán při hledání potravy především na čich. Srovnatelně vyvinutým čichem se může chlubit ještě další novozélandský pták kiwi jižní, u kterého vědci odhalili šest stovek funkčních čichových genů. Také on hledá potravu za tmy a čich je pro něj důležitější než zrak. Překvapivě dobře si vedli i ptáci, kteří jsou aktivní výhradně za dne. Například divoký kur džunglový je obdařen 638 plně funkčními geny pro čichové receptory. Ani kachna březňačka se svými 430 čichovými geny nezaostává ve vybavení čichových buněk za člověkem.

Bart Kempenaers

 

„Čich ptáků může být stejně dobrý jako lidský a u některých ptáků je ještě mnohem lepší,“ říká Kempenaersova spolupracovnice Silke Steinerová. 
Na dolních příčkách pomyslného ptačího „čichového žebříčku“ se umístila sýkora modřinka s 218 geny a kanár se 166 geny. Nejchudší výbavu měl kakadu růžový se 107 geny pro čichové receptory.

 

Překvapivě málo genů pro čichové receptory našli vědci u buřňáka sněžního. Tento obyvatel Antarktidy vládne pouhými 212 geny pro čichové receptory. Přitom  jsou právě buřňáci spolu s albatrosy považováni za přeborníky v orientaci čichem. Svědčí o tom mohutně vyvinutá část mozku zodpovědná u buřňáků a albatrosů za zpracování čichových vjemů. Pokusy prokázaly, že tito ptáci ucítí na velkou vzdálenost pachy, které prozrazují přítomnost ryb nebo korýšů. Umějí vyčenichat i plankton, kterým se živí větší mořští živočichové. Je pravděpodobné, že buřňáci mají čich citlivý na zcela určité pachy. Spektrum vůní, jež jsou s to zachytit, je však poměrně chudé. Přesto nelze vyloučit, že někteří buřňáci mají „nos“ o poznání citlivější. Například antarktický buřňák Pachiptila desolata rozeznává čichem jednotlivé příslušníky vlastního druhu.

 

 

Kondor krocanovitý (Cathartes aura) vyhledává mršiny podle ethyl-merkaptanu. Kredit: University of Iowa


Kondor v roli pomocníka
K ptákům, o jejichž dobrém čichu vědci nepochybují, patří kondoři. Vyhlášeným je v tomto ohledu americký mrchožrout kondor krocanovitý, který během letů nízko nad zemí pátrá po typickém pachu ethyl-merkaptanu uvolňujícího se z mršin. Slabost kondora pro tento plyn využívají opraváři potrubí pro rozvod zemního plynu. K zemnímu plynu se z bezpečnostních důvodů přidávají páchnoucí látky. Mají za úkol varovat spotřebitele před únikem plynu a jeho nebezpečným hromaděním. Často se pro tyto účely používá ethyl-merkaptan. Člověk jej ucítí, pokud koncentrace zemního plynu ve vzduchu přesáhne jedno procento.


Aroma, kterému kondor neodolá: Ethyl Merkaptan: (CH3)(CH2)SH



Čich kondora krocanovitého je na ethyl-merkaptan mnohem citlivější. Opraváři často najdou místo, kde z potrubí uniká zemní plyn, podle kondorů krocanovitých, jež přilákal pach ethyl-merkaptanu. Ošálení ptáci tu krouží a marně pátrají po mršině.

O kondorovi královském se tradovalo, že mršinu necítí a je odkázán na sledování kondorů krocanovitých  případně kondorů menších, kteří mršinu ucítí na velkou dálku. Tyto ptáky pak silnější kondor královský od odhalené mršiny zažene. V poslední době ale byl kondor královský opakovaně přistižen při tom, jak našel mršinu skrytou pod korunami stromů bez cizí pomoci. To naznačuje, že jeho čich vůbec není špatný.


 

 

 

 

Datum: 22.07.2008 10:22
Tisk článku


Diskuze:

etylmerkaptan správně etylthiol

Emil Kněžna,2008-08-03 11:46:48

se již k odorizaci zemního plynu a svítiplynu nepoužívá, byl nahrazen tetrahydrothiofenem

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace