Lidské kmenové buňky z králičích vajíček  
Doktorka Shengová zvolila řešení, které asi každý jen tak nestráví. Místo lidských vajíček použila vajíčka králíka. Vzniklé embryo má lidskou dědičnou informaci, ale spojení králičího vajíčka s lidskou buňkou vzbuzuje přinejmenším rozpaky – etické i biologické.

Dva roky se pokoušela čínská bioložka Huizhen Shengová udat v některém lepším vědeckém žurnálu článek s výsledky práce, která vzbudila velkou pozornost už v březnu 2002, když o ní referoval zcela „nevědecký“ The Wall Street Journal a následně o něm otiskla komentář i britská (a zcela vědecká) Nature. Není divu. Její počin je v mnoha směrech kontroverzní. Samotné získávání lidských embryonálních kmenových buněk nejde pod fousy mnoha lidem, protože při něm z lidského embrya (např.embrya, jež „zbylo“ po oplození ve zkumavce)  vzniká masa buněk schopných proměny na nejrůznější typy buněk dospělého lidského těla. Co na tom, že tvorba těchto buněk slibuje naději na léčbu mnoha chorob, od cukrovky, přes Parkinsonovu chorobu až po nápravu následků srdečního infarktu. S ještě větším odporem je přijímáno tzv. terapeutické klonování (viz obrázkový „seriál“), při kterém by bylo embryo pro „výrobu“ embryonálních kmenových buněk vytvářeno spojením buňky z těla dospělého člověka a lidského vajíčka, z něhož byla odstraněna vlastní jaderná dědičná informace. Opět je všem odpůrcům úplně jedno, že takto bychom získávali embryonální kmenové buňky, kterými bychom mohli léčit konkrétního pacienta. Specializované „léčebné“ buňky odvozené z embryonálních kmenových buněk musí tělo pacienta přijmout (podobně jako transplantovaný orgán). V případě terapeutického klonování by pacient neměl  s přijetím léčebných buněk problém, protože by šlo o jeho vlastní buňky „přeškolené“ terapeutickým klonováním.

I terapeutickému klonování se vyčítá, že „zabíjí“ vytvořený zárodek proměnou na masu „buněčné suroviny“. Kromě toho se ozývají hlasy i proti používání lidských vajíček, protože ta by bylo možné využít pro léčbu neplodnosti žen tzv. oplozením  ve zkumavce.

Doktorka Shengová nabízí řešení, které asi každý jen tak nestráví. Místo lidských vajíček použil její tým vajíčka králíka. Mrhání lidskými vajíčky jí tedy vyčítat nemůžeme. Vzniklé embryo  má sice lidskou dědičnou informaci, ale na první pohled se může zdát jeho „záhuba“ přeci jen  přijatelnější. Na druhé straně ale spojení králičího vajíčka s lidskou buňkou vzbuzuje přinejmenším rozpaky – etické i biologické. I proto asi nemohla Shengová svůj článek nikde „protlačit“ a nakonec jej otiskl vědecký časopis Cell Research, který je oficiálním vědeckým periodikem Čínské akademie věd. Je zřejmé, že tvrdá kritika oponentů donutila Shengové k tomu, aby nakonec zahrála „malou domů“ a zvolila žurnál, který je k čínským vědcům zřejmě poněkud shovívavější.

Ale vraťme se k biologickým zádrhelům embryonálních kmenových buněk doktorky Shengové. Embryo vzniklé klonováním (přesněji řečeno „přenosem buněnčého jádra“) si nese ve svých  buňkách mitochondrie vajíčka. V tomto případě tedy budou buňky embrya a následně i vypěstované embryonální kmenové buňky vybaveny mitochondriemi králíka. Tyto „buněčné elektrárny“ vyrábějí energii a potřebují pro svůj „provoz“ řadu genů uložených v buněčném jádru. Jak si asi budou rozumět králičí mitochondrie s lidskými jadernými geny. Na embryonálních kmenových buňkách a od nich odvozených specializovaných buňkách čínský tým nepozoroval žádné zjevné defekty.

Buněčný biolog Doug Melton z Harvard University ale o kvalitě těchto buněk silně pochybuje.

„Přesvědčili mě, že se jejich embryonální kmenové buňky dokážou diferencovat na buňky různých typů, ale není jasné jak dlouho tyhle buňky budou v laboratorních podmínkách růst,“ říká Melton. „Moc by mě překvapilo, kdyby tyhle buňky byly stabilní.“

Melton se domnívá, že „buněčné hádky“ mezi lidským jádrem a králičími mitochndriemi vývoj buněk závažně naruší. I proto je obrovská škoda, že se tým Shengové otázkou mitochondrií vůbec nezabýval. Možná by se dalo říci, že Číňané touto otázkou „raději nezabývali“. Zřejmě i proto jim oponenti jejich článek „házeli na hlavu“.


Doktorka Huizhen Shengová (vlevo) je vedoucí týmu, který vytvořil „lidské“ embryonální kmenové buňky spojením


Jak by probíhalo terapeutické klonování?

Pacient potřebuje buňky pro „zalátání“ nemocných orgánů (např. srdečního svalu)


Lékaři mu odeberou buňky pokožky (to jde snadno).



K tomu si vezou vajíčko (v případě čínských biologů to bylo vajíčko králíka).


Z vajíčka odeberou jeho vlastní jadernou dědičnou informaci. Ta je nasáta do tenké pipety vpravo. Mitochondrie ve vajíčku zůstávají.


Buňka pokožky („kulička“ v tenké pipetě vpravo) je „přidána“ k „vykuchanému“ vajíčku.


Buňka s „vykuchaným“ vajíčkem se umístí mezi elektrody a …


… elektrickým výbojem se spojí.


Začnou se vyvíjet embrya, …


... ve speciálních kultivačních podmínkách…


… promění na embryonální kmenové buňky. Kdybychom embryo nepodrobili této proměně a přenesli je do dělohy ženy, mohl by se narodit klon nemocného pacienta. O to ale v žádném případě nejde.


A kultivujeme dále. Tentokrát kultivujeme embryonální kmenové buňky ve speciálně upravených živných roztocích a ty se začnou měnit na buňky požadovaného typu.


V našem případě je to srdeční svalovina…


… kterou lékař „vyspraví“ pacientovi nemocné srdce. Pacient přijme buňky bez problému – jsou to jeho vlastní buňky, jež právě absolvovaly „rekvalifikační kurz“ z pokožky na srdeční sval.


Datum: 14.08.2003
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace