Nevěra vede k rychlejším spermiím  
Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.


 

Zvětšit obrázek
Spermie hlodavců mají na hlavičkách háčky, kterými se do sebe zaklesnou a vytvoří vláček. Ten dokáže hustým prostředím dostrkat „čelního představitele“ do cíle dříve, než dorazí konkurence.

Tým vědců z Uppsala University zveřejnil v časopise PNAS článek, který je zaměřen na soutěžení spermií v závodě o oplození vajíčka. Vyplývá z něj, že nevěra je velmi silným evolučním tlakem, který ovlivňuje celou řadu charakteristik sperma.

Zvětšit obrázek
Niclas Kolm…

Oplození vajíčka spermií jsme donedávna vnímali jako závod jednotlivců, který má jen jednoho jediného vítěze. Ukázalo se ale, že tomu tak vždy není. Vítěz je sice vždy jen jeden, ale v závodě se mnohdy všelijak podvádí. Tak třeba u některých hlodavců je oplození výsledkem součinnosti velmi početných týmů tvořených desítkami spermií. Jak už jsme na Oslu psali, hlodavci mají na spermiích háčky, kterými se pospojují do „vláčků“. Je to jedno z řešení, kterým se samci snažili vypořádat s promiskuitou svých partnerek. Někteří si vytvořili na hlavičkách spermií háčky. Jejich spermie pak dokázaly využít efektu jakéhosi autostopu a získaly před konkurencí výhodu být v cíli o něco rychleji. Vybavení se ujalo a tak už dnes mají háčky na spermiích prakticky všichni hlodavci. Některým se ale jejich „vláček“ rozpadne krátce po „vyjetí na trať“. Zřejmě proto, že spolupráce spermií má smysl jen po dobu několika minut, kdy se musí prodrat přes hustou děložní zátku. U hlodavců zvaných myšice je takové spojení setrvalé. Pojem nejrychlejší spermie zde dostává poněkud jiný význam. Jakoby se zbytek spermií obětoval ve prospěch té, která se ocitla na samém čele takového vláčku. Tu pak ostatní postrkují a dávají ji čest přenést vlohy na další pokolení.


 
Evoluce na co nejrychlejší spermie má různé cesty. Ale vytváří se jen tam, kde má smysl - kde samice nectí „věrnost manželskou“.  Závod spermií má totiž své opodstatnění jen v promiskuitním systému. Právě to nyní prokázal kolektiv Niclase Kolma z Uppsaly při pokusech na rybách.

 

 Švédský tým pokusničil na cichlidách. Tyto ryby z čeleďi vrubozubcovití jsou většinou nádherně zbarvené. Rozmanitost velikosti a tvarů je mezi cichlidami opravdu neobyčejná a akvaristy stále znovu uvádí v úžas. Největší mezi cichlidami dosahují délky zhruba 70-80cm, "trpaslíci" naopak sotva 3,5cm. Mimořádně odlišný může být i tvar těla různých druhů i jejich chování. I když cichlidy jsou rozšířené například i  v Jižní Americe (Amazonii), pokusní jedinci byli odchyceni v Afrických jezerech, kde se vyskytují v neskutečné množství příbuzných druhů, lišících se svým pohlavním chováním. 29 zkoumaných druhů cichlid z jezera Tanganika si byly podobné, ale lišily se v pohlavním chování. 

Zvětšit obrázek
… a jeho laboratoř plná akvárií.

U těchto živorodek šlo o druhy s monogamním rozmnožováním až po druh, kde samičky se opakovaně páří s velkým množstvím nápadníků. Vědci zjistili, že u druhů s nevěrnými samičkami se samcům vyvíjejí rychlejší spermie. Rychlejší jsou díky tomu, že mají větší a silnější nástroj k pohybu – bičík. Zvětšený bičík, neboli  „silnější motor“, si zase vynutil větší zásobu energie, což mělo za následek celkové zvětšení spermií těchto samců.

 

Zvětšit obrázek
U promiskuitních cichlid evoluce samce vybavila spermiemi s většími bičíky. Ty pochopitelně mají větší spotřebu energie a tak jsou větší. Nákladnější rozmnožovací „zařízení“ se samcům vyplácí – jejich spermie jsou v cíli o okamžik dříve. (Uppsala University)

Promiskuita samic je pro rybí samce velký problém. Vystavují je konkurenci spermií ostatních rivalů. U promiskuitních druhů ryb se konkurenční prostředí projeví, samci reagují většími a rychlejšími spermiemi.  U druhů, které jsou blízce příbuzné, ale u kterých ryby vytvářejí stabilní páry (chovají se monogamně), se rychlé spermie nevytvářejí. 


Z příbuznosti a pozorovaných změn lze dokonce vyluštit posloupnost těchto změn. Nejprve se samcům vyvíjí rychlejší spermie a poté teprve spolu s postupující promiskuitou samic, narůstá i velikost spermií.
Inu,  cesty evoluce jsou nevyzpytatelné a ubírají se mnoha směry. Jejich cíl je ale společný – předat geny. V tomto nelítostném souboji je totiž jen jediný vítěz a ten „bere vše“. A to je také důvod, proč se nevěra dostala do souvislosti s něčím, co bychom s vědomím jistého zjednodušení, mohli nazvat kvalitou spermií. Jestli stejný selekční tlak působí i na lidské pokolení, tak o tom studie nehovoří.

 

Pramen: Uppsala University



 

Datum: 26.01.2009 16:08
Tisk článku

Zabrisky, ta druhá spermie - Vaněk-Úvalský Bohuslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 124 Kč
cena: 116 Kč
Zabrisky, ta druhá spermie
Vaněk-Úvalský Bohuslav

Diskuze:

Kdo má mikroskop?

Vratislav Peška,2009-01-27 00:16:09

Chci se přesvědčit, jestli nemám háčky! ;o)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace