Darwin evoluci neobjevil  
Darwinismus tady přesto máme. Že by to bylo dědictví z dob, kdy mělo slovo „darwinismus“ hanlivý přídech? Diskutují: prof. Jan Zrzavý, Dr. Marek Vácha a J. Petr.ˇ


 

 
Ačkoli je Charlesi Darwinovi přičítán objev evoluce, je z toho velký britský přírodovědec viněn naprosto neprávem. Možná i na toto téma bude ve středu 18. února 2009 probíhat v malém sále Městské knihovny v Praze od 19 hodin diskuse „Darwinův rok – věda ve službách evoluční teorie“ pořádaná Českým rozhlasem Leonardo, časopisem Vesmír a Lidovou universitou Městské knihovny.

I pro evoluční teorii platí profláknuté „už staří Řekové“. Konkrétně můžeme hodit počátky evoluční teorie na krk Empedoklovi, narozenému kolem roku 490 př. n. l. Teorie o vývoji všeho živého rozvíjel o pár století později islámský duchovní al-Jahiz, narozený 776 v Basře. V 17. století se podobné myšlenky honily hlavou anglickému filosofovi Thomasu Hobbesovi a o století později zase Erasmovi Darwinovi - dědečkovi Charlese Darwina. Počátkem 19. století přišel s evoluční teorií francouzský přírodovědec Jean-Baptiste Lamarck, jemuž se dnes svět směje kvůli jeho představě o dědičnosti získaných vlastností. Když se dneska začteme do prací o epigenetických změnách, které jsou na jedné straně získané během života jedince a na druhé straně se pak dědí několik pokolení, můžeme dojít k závěru, že to Lamarck vlastně jen „hodně přehnal“, ale tak úplně mimo zase nebyl.


Můžeme směle tvrdit, že v Darwinových dobách nebyla sice evoluce součástí vědeckého mainstreamu, ale rozhodně to nebyla žhavá intelektuální novinka. A už vůbec nebyla Darwinovým objevem. Darwin jako první odhalil skutečný „pohon“ evoluce – přírodní výběr, v kterém přežívají jedinci nejlépe vybavení pro stávající podmínky, zatímco hůře vybavení jedinci vyklízejí pole, protože je pro ně život příliš obtížný a nebezpečný.
Významnou inspirací byl Darwinovi esej Thomase Malthuse z roku 1798, ve kterém Malthus předestřel názor, že zdrojů je málo a těch, kdo by je chtěli využívat, je mnohem více. Není divu, že je o zdroje rvačka. Darwin se na rozdíl od Malthuse nezabýval společenským kvasem, který z takového soupeření o zdroje vyvěrá. Dovedl si představit, že i v přírodě je o „zdroje“ – potravu, partnery, vhodná teritoria – šupec a organismy o ně soupeří. Platí tu, že je hodně povolaných a málo vyvolených. Vítězí ti, kdo jsou lépe přizpůsobeni. V tom bylo Darwinovi inspirací šlechtění domácích zvířat a kulturních rostlin.


Je zajímavé, že inspiraci Malthusem přiznával i spoluobjevitel teorie přírodního výběru Albert Russell Wallace. Dodnes skládáme hold Albertu Russell Wallaceovi za to, že Darwinovi jeho teorii přírodního výběru nevyfoukl, ale uznal jeho primát. Darwinovo a Wallaceovo pojetí evoluce však nebylo zcela totožné. Wallace došel k přesvědčení, že vlastnosti, které nejvíce přispívají k přežití, jsou objektivně lepší, dokonalejší. Proto jsou přírodním výběrem upřednostněny a v populaci následně převládnou. Odchylky od tohoto „optima“ chápal jako biologicky škodlivé a méněcenné. Darwin takové nazírání na evoluci razantně odmítal. Co mu vadilo? Wallace předpokládal, že evoluce je poháněna silami, jež ji vedou k perfektnímu výsledku. Pokud by měl pravdu, pak by skutečně platilo, že vlastnosti vybrané evolucí jsou lepší než ty, které evoluce zavrhla. Charles Darwin však zdůrazňoval, že evoluce nemá předem daný cíl. Pokud mají organismy přežít a dále se vyvíjet, nemohou být všechny stejné. Některé varianty se mohou ukázat v nových podmínkách jako výhodné, v jiných představují naopak nepříjemné břemeno. Pokud je tedy něco normální, pak je to různorodá populace jedinců nesoucích různé vlohy. 


Knižně vyšla Darwinova teorie pod názvem „O původu druhů cestou přírodního výběru aneb zachování zvýhodněných odrůd v boji o život“ 22. listopadu 1859. Je to přesně ta kniha, o které všichni vědí „o čem to je“, ale málokdo ji četl. Dokonce i někteří slovutní evoluční biologové přiznávají, že ji nikdy nečetli. Mnozí biologové se zase zasazují za to, aby do četby Darwinova „Původu druhů“ nebyli nuceni studenti, protože ti si ji „nevychutnají“. Plně „vyšmáknout“ si ji prý může jen biolog, který už ve svém životě napáchal nějaké ty profesní kopance, což se eufemisticky označuje jako „zkušenosti“. Další vědci ale tvrdí, že se „Původ  druhů“ čte jako beletrie a  měl by jej přečíst každý. A pak si vyberte.
Pokud se rozhodnete „Původ druhů“  přečíst v originále (najdete ho na webu na http://www.charlesdarwin.org), mám k vám jednu prosbu. Dávejte pozor, kolikrát tam najdete slovo „evolve“ čili  „vyvíjet“. Prý se tam vyskytuje jen jednou. Nevím, já ho tam nenašel. Pro základní dílo z evoluční biologie je to poněkud podivný rys. Stejně tak je zvláštní i fakt, že tuhle evoluční teorii označujeme jako darwinismus. Proč? Copak se relativistická fyzika označuje jako „einsteinismus“ nebo klasická fyzika jako „newtonismus“? Je molekulární genetika „watsonismem-crickismem“? Ani náhodou. Ale darwinismus tady máme. Že by to bylo dědictví z dob, kdy mělo slovo „darwinismus“ hanlivý přídech? Vždyť proklínáme i lysenkismus a ani nám to nepřijde. A tak je možná termín darwinismus znamením toho, že evoluční teorie přírodního výběru nemá zatím úplně vyhráno. Však i veřejnoprávní ČT 1 vzpomněla ve čtvrtek 12. února 2009 v hlavní zpravodajské relaci dvoustého výročí Darwinova narození s tak masivními odkazy na kreacionismus, jako kdyby se za zmínění Darwina a jeho teorie cítila potřebu divákům omluvit. Ale co můžeme chtít od redaktorů ochromených strachem z toho, že neuhlídají „vyváženost“ zpravodajství tím, že každou pitomost politika vládní koalice nechají pitomě glosovat někdo z opozice a naopak.

 

Pokud se chcete o Darwinovi, jeho teoriích a odkazu dozvědět víc, zveme vás ve středu 18. února 2009 do malého sálu Městské knihovny v Praze. Od 19 hodin tam bude probíhat  diskuse „Darwinův rok – věda ve službách  evoluční teorie“. Pořádá ji Český rozhlas Leonardo, časopis Vesmír a Lidová universita Městské knihovny a zúčastní se jí prof. Jan Zrzavý, Dr. Marek Vácha a J. Petr. Moderovat bude Robert Tamchyna. Jan Zrzavý patří k předním evolučním biologům a je znám neortodoxními náhledy, srozumitelnou a vtipnou argumentací. Marek Vácha v sobě spojuje neobvyklou kombinaci vzdělání teologa a biologa a patří k lidem, kteří se velmi intenzivně zabývají etikou vědeckého bádání a lidského života vůbec. Bohužel, další skvělý evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr je v době konání diskuse v Austrálii, takže za něj zaskakuje J. Petr.  Vstup je volný!ˇ

 

Záznam z diskuse byl vysílán na Českém rozhlasu Leonardo v pořadu Třetí dimenze.
Download: http://www.rozhlas.cz/leonardo/audio/_audio/00872824.mp3 Stream: http://www2.rozhlas.cz/stream/00872824.mp3

Datum: 17.02.2009 01:40
Tisk článku

Charles Darwin - Ruse Michael
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 395 Kč
cena: 395 Kč
Charles Darwin
Ruse Michael

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni