Je oteplování realitou, nebo podvodem století?  
Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální hvězda? Nemá větší význam pro teplotu na Zemi Slunce? Klimatolog David Archibald má za to, že ano.ˇ


 

Zvětšit obrázek
David Archibald s profesorem Davidem Bellamym


Souvislost síly slunečního záření a průměrné teploty na Zemi je snad nezpochybnitelná. Čím je sluneční záření silnější, tím vyšší je teplota na naší planetě. To snad nemohou zpochybňovat ani ti nejskalnější příznivci teorie globálního oteplování, zapříčiněného vlivem antropogenní produkce CO2. Jedno je jisté: ať už CO2 má vliv jaký chce, bez Slunce by ohřívat Zemi nedokázal.
 

Slunce a teplota na Zemi
Jaký vliv má sluneční záření na teplotu zemského povrchu? Podle některých prací, které byly vedeny s cílem zjistit, jaký vývoj měla energie slunečního záření dopadající na Zemi, jsou změny sluneční energie minimální. Podle jedné studie z roku 2000, nazvané Evolution of the Sun"s Spectral Irradiance Since the Maunder Minimum (Lean, J. 2000), se jedná o zvýšení slunečního záření v období 1675 až 2000 o pouhých 0,2 %. Tolik představuje nárůst z hodnoty 1363,5 W/m2 na 1366,5 W/m2, což jsou pouhé 3 W/m2). Na první pohled to vypadá, že topiči pracující uvnitř Slunce o moc víc nepřiložili. Zdá se, že jde o nepatrnou změnu. Pokud si ale uvědomíme, že Slunce ohřívá naší planetu z hodnoty něco málo nad 0 stupňů Kelvina (cca-273 °C) na 288 stupňů Kelvina (15 °C), představuje nárůst energie slunečního záření o „pouhých" 0,2 % zvýšení teploty na Zemi o cca 0,58 °C (288 * 0,002), ke kterému se přidává další nárůst odhadovaný až na 0,1 °C, jež je způsoben vlivem většího pohlcování slunečního záření, neboť led a sníh, který odrážel až z 80 – 90 % záření mnohde odtál nárůstem teplot o 0,58 °C, a zem bez sněhové a ledové pokrývky odráží již jen cca 40% energie paprsků a zbytek jich absorbuje. Navíc k tomu ještě přistupuje vliv většího množství odpařené vody dané vyššími teplotami, na jedné straně je vodní pára – skleníkový plyn ohřívající atmosféru – jejíž „skleníkové působení“ je podle všeho mnohem vyšší než působení CO2, ale na druhé straně je zdrojem oblačnosti, způsobující vyšší odrážení sluneční energie zpět do kosmu. Takže to opět není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.

 

 

Zvětšit obrázek
Graf vývoje teplot na Zemi získaný z družic neukazuje žádný výrazný trend nárůstu teplot

Hokejkový graf se nekoná
Co se dá vyčíst ze záznamů teploty? Bohužel, relevantních a vysoce přesných dat, vycházejících z družicového měření, je relativně krátká časová řada. Přesné záznamy teploty zemského povrchu máme k dispozici pouhých devětadvacet let. Ale nedá se jim vytknout, že jejich změnu měl na svědomí odběr vzorků, jak vysvětloval poválečné oteplení povrchu oceánů jeden z článků na Oslu. Jaký byl za těch necelých třicet let vývoj teplot?


 

Pohlédneme-li na graf, asi se nedá konstatovat nic jiného, než to, co je pod ním uvedeno: Na jižní polokouli je v podstatě stejná teplota a na severní polokouli jen velmi mírně narostla, a když se to celé dá dohromady, tak nárůst teplot rozhodně není tak žhavý, jak by se z médií dalo soudit.


Vliv CO2 na oteplování.
Kde je tedy oteplování a jaký je vliv CO2? Koná se podvod století nebo nikoliv? Ono to s tím vlivem CO2 podle všeho také není tak jednoduché. Vliv koncentrace CO2 na teplotu není lineární nýbrž logaritmický, a tak má vzrůst prvních 20 ppm na nárůst teploty mnohem větší vliv než zvýšení koncentrace o dalších 400 ppm.
 

Nemůže za zvýšenou teplotu přece jen Slunce?

Sluneční skvrny pozorovali již astronomové starověké Číny. Pravidelné a seriózní záznamy slunečních skvrn však začínají až s vynálezem dalekohledu a jeho astronomickým využitím, spojeným s věhlasným astronomem známým pod jménem Galileo Galilei. Až od té doby se začali evropští astronomové věnovat jejich pozorování. Začali zaznamenávat jejich počty a velikost a objevili, že jejich počet je nestálý. Ale pak nastal podivný obrat a okolo roku 1645 sluneční skvrny na tváři Slunce mizí a na Slunci se až na nepatrné výjimky neobjevily po následujících zhruba 70 let.
 

 


Znázornění Slunečních cyklů s oběma významnými minimy


 

Zvětšit obrázek
Nejen děti bruslily na zamrzlých kanálech, jak zobrazil na svém obraze holandský malíř Pieter Brueghel mladší (1564-1638)

Toto období nazýváme Maunderovo minimum. Nejenom astronomové byli překvapeni. S poklesem Sluneční aktivity přišlo ochlazení, které dnes označujeme jako takzvanou malou dobu ledovou. V celé Evropě došlo k poměrně značnému ochlazení, projevujícímu se chladnými a dlouhými zimami. Zamrzala dokonce řeka Temže v Londýně a Nizozemci bruslili na svých kanálech.
 

 

Zvětšit obrázek
Zobrazení slunečních cyklů s Daltonovým minimem, včetně předvídaného poklesu Sluneční aktivity.

Maunderovo minimum pominulo a vědci přišli na to, že Slunce, pokud zrovna netrucuje, se projevuje ve své aktivitě vyjádřené počtem slunečních skvrn přibližně v jedenáctiletých cyklech. Na počátku devatenáctého století po jednom delším cyklu přišel další pokles sluneční aktivity a množství slunečních skvrn ve dvou následujících cyklech bylo zase výrazně nižší. Tento pokles označujeme jako takzvané Daltonovo minimum. Nebyla z toho sice doba ledová, ale k poklesu teplot došlo.


Vědci se v tom všem snažili nějak vyznat. Po dlouhém úsilí se jim povedlo najít jevy, které spolu mají určitou souvislost. Jednou z nich je závislost mezi délkou cyklu a sílou toho následujícího, a další je zajímavá souvislost mezi délkou cyklu a teplotou. A ejhle, ona je tam korelace: čím je cyklus delší, tím je na Zemi (a nejen na ní) chladněji. A následující cyklus pak mívá nižší amplitudu. Platí to samozřejmě i naopak, což potvrzují rychle po sobě následující a tím pádem i nadprůměrně silné cykly dvacátého století. Že by to mělo něco společného s oteplováním?

 

A jak je tomu dnes
Další sluneční cyklus s pořadovým číslem 24 je zajímavý hlavně tím, že pořád nepřichází, respektive přichází jen velmi rozpačitě. Současná situace se tak dá velmi dobře porovnat s delším cyklem, který předcházel Daltonovu minimu.

Zvětšit obrázek
Vztah délky Slunečního cyklu k teplotě

Zatímco na Oslu bylo referováno o v lednu se objevivší skvrně, kterou bylo možno přičítat ještě starému cyklu, v době psaní tohoto článku bylo Sluníčko zase čisté, jako by bylo vyprané ve Vizíru. Vy zíráte, my zíráme… a astronomové rovněž. Viz: NASA1  NASA2 Nezbývá, než čekat, s jakou silou se následující cyklus rozběhne. Od předchozího minima uběhlo třináct let, to by nasvědčovalo tomu, že příští cyklus se nedá čekat příliš bouřlivý.
Když se před rokem objevil článek s názvem V krátké době nás postihne malá doba ledová byl označen za hoax. Rok uplynul a žádná velká aktivita Slunce zatím nepřichází, tak co si o tom máme myslet?

Nebude mít nakonec pravdu vysmívaný David Archibald? 

 

On totiž tvrdí naprosto jednoznačně:

1. Země se bude ochlazovat, a to čím dál rychleji
2. Oxid uhličitý (CO2) má zanedbatelný vliv na oteplování planety
3. Nárůst množství oxidu uhličitého v atmosféře je prospěšný, neboť se díky němu zvyšuje produkce zemědělství (rostliny oxid uhličitý milují).
4. Ideální množství oxidu uhličitého v atmosféře je 1 000 ppm (molekul CO2 na mil. částic).


Závěrem

Máme na světě dvě zcela odlišné teorie dalšího vývoje klimatu.  Oteplovači pod vlajkou Mezivládního panelu o změně klimatu hlásají pomalé a dlouhodobé změny a dušují se, že jde o záležitost ovlivňovanou člověkem. Ochlazovači a přívrženci vlivu aktivity Slunce zase tvrdí, že příčiny změn teploty je třeba hledat ve Vesmíru, a varují nás před poměrně rychlým ochlazením. Jejich předpověď je na rozdíl od té předchozí krátkodobější, člověk k ní sice nikterak nepřispívá, ale největší nebezpečí spočívá v tom, že ke změně má dojít o něco razantněji, než u oteplování, proto je mnohem obtížnější evoluční přizpůsobení této změně. Demagogie ani na jedné straně a zakopání se na pozicích svých názorů nepovede k „vítězství“ pravdy jedněch či druhých.


Kdo měl pravdu, nám zodpoví budoucnost. Možná okolo roku 2012 až 2013, ale možná spíše 2014 či 2015, kdy by měl být vrchol příštího slunečního cyklu, budeme vědět o něco víc. Jestli ovšem přijde. Ale to už by byl trochu mrazivý humor.

 

Zdroje: Wikipedia
http://www.davidarchibald.info/
NOAA Paleoclimatology Program

 

Článek byl zpracován na základě informací poskytnutých portálem euroekonom.cz. Podrobnější informace zde.

 

 

Autor: Ota Beran
Datum: 03.03.2009 06:51
Tisk článku

Související články:

Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?     Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2018)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Klementinum – opravdu nejtepleji za 244 roků?     Autor: Vítězslav Kremlík (10.09.2018)
Boj s klimatem pomůže 24, ale poškodí 75 milionů lidí     Autor: Vítězslav Kremlík (28.08.2018)
Se změnou klimatu porostou plochy využitelné k pěstování obilovin     Autor: Josef Pazdera (27.05.2018)



Diskuze:

Led odporuje teorii

Petr Horník,2016-01-22 17:29:18

Při porovnání ledu a růstu korálů se zjistila existence dvou dvou cyklů po sobě. Nikdy v geologickém vývoji nestoupla teplota po zvýšení oxidu uhličitého. Naopak vývoj vždy byl ve sledu po poklesu teploty následoval vzrůst koncentrace oxidu uhličitého.

Odpovědět

Hoaxy

Pavol Zelený,2009-10-20 13:31:06

Výpočet 288 x 0,002 = 0,58°K je samozrejme absolútny nezmysel a hoax. Takto sa to počítať samozrejme že nedá.

Teplota 288°K na povrchu Zeme (cca 15°C) totiž nezávisí iba od hustoty toku slnečného žiarenia na hornej hranici atmosféry, ale aj od veľkosti skleníkového efektu a od albeda.

Tých 288°K nie je iba výsledkom solárnej konštanty, ale závisí od mnohých ďalších faktorov. Horeuvedený výpočet by bol akceptovateľný za predpokladu, že Zem by bola ideálna guľa s hladkým povrchom bez atmosféry a bez vody a mala by také albedo, pri ktorom by bola priemerná povrchová teplota 288°K a Zem by sa pohybovala po ideálnej kruhovej dráhe okolo Slnka.

Teplota 288°K ako priemerná povrchová teplota Zeme závisí samozrejme aj od veľkosti skleníkového efektu a hodoty albeda. Hodnota albeda úzko súvisí s vodou vo všetkých jej skupenstvách: povrch oceánov, zamrznuté polárne čiapky a oblačnosť.

Výpočet sa nedá takto zjednodušiť a zlinearizovať. Je to hlúposť. V skutočnosti o vplyve zvýšenia solárnej konštanty na globálnu teplotu hovorí veličina zvaná klimatická citlivosť.

Z klimatickej histórie Zeme sa dá analýzou zistiť, alebo aj pomocou klimatických GCM modelov, že klimatická citlivosť je 0,75°C plus mínus 0,25°C na 1 W/m2 vplyvu prepočítaného na povrch Zeme.

Zmena solárnej konštanty o 2,5 W/m2 (horný odhad) od roku 1850 dodnes na hornej hranici atmosféry prepočítaná na povrch Zeme: (0,7 x 2,5)/4 = 0,4375 W/m2
0,7 je po započítaní odrazu a /4 je po započítaní rotácie Zeme a rôznych uhlov dopadu slnečného žiarenia na povrch Zeme

0,4375 x 0,75 = 0,33°C

Od roku 1850 dodnes sa však oteplilo nie o 0,33°C (čo je horný odhad vplyvu Slnka na oteplejie) ale o 0,8°C. Legitímne tak vzniká otázka, čo sposobylo ten zvyšok ? Slnko to nebolo.

Odpovědět

Jeste jedna vec

Karolina Hornová,2009-04-05 18:48:33

Jeste jedna vec me napada. Pokud to spravne chapu, tak problem je v tom, ze nelze zatim dokazat, ze produkce CO2 spalovanim fosilnich paliv by mela nejaky zasadni vliv na teplotu. A proto je nesmyslne omezovat vypousteni emisi a tim padem ohrozovat rust ekonomiky.
1) spalovani fosilnich paliv nema pouze dusledek uvolnovani CO2
2) nemuzu pochopit, proc se neustale vsechny clanky venuji pouze jednomu problemu oddelene od ostatnich, vlivem lidske cinnosti ma nase planeta mnohem vic problemu nez pouze klimaticke zmeny a vsechny ty problemy ma najednou

Odpovědět

Zmatek

Karolina Hornová,2009-04-05 10:41:50

Nemuzu si pomoci, ale presto, ze existuje vice teorii o pricinach a dopadech globalniho oteplovani, ze to je oblast, ktera je velmi poznamena emocemi. Tak mam pocit, ze nektere jistoty nam zustavaji:
1) ze sklenikove plyny zpusobuji oteplovani
2) je nejlevnejsi a nejekologictejsi energie, je ta ktera se nepouzije, to znamena nevyrobi
Obavam se, ze vsechny teorie, ktere plne nepotvrzuji vliv cloveka na zesileni GO, vytvareji argumenty, proc nezacit setrit energii. Myslim si, ze je to zalezitost eticka a ze i vedci, kteri prichazeji s novymi objevy by meli byt jednotni v postoji k setrnosti.
Bohuzel nikdo z nas nedokaze rici, co opravdu bude za 50, 100 let. Jak bude vypadat nase planeta a klima, ale tim, ze zacneme setrit energii a tedy i vsim ostatnim se rozhodne nc nezkazi. Tak proc neustale vytvaret dojem boje na dvou frontach, kdyz prezit chceme vsichni, at uz globalni oteplovani ovlivnuji lide velmi nebo jen malo.

Odpovědět

Karbonářské zkraty

Adolf Balík,2009-03-07 23:21:10

Já nevím, hádat se o tom, že základní dogma Karbonářského učení je dokazatelné nějakou argumentační zkratkou, která je stejně jednoduchá jako ideologické heslo, i když se jedná o cosi tak extrémně složitého jako je klima, je stejně "smysluplné" jako hádat se o to, že za to blbé počasí v poslední době můžou rakety, jak bylo u prostého lidu v nedávné době dosti rozšířeným tvrzením.

Goristickému Karbonářství byl vytknul asi následující:

1. Gorismus ignoruje klimatickou historii. Vychází z předpokladu, že je tu nějaký přirozený a žádoucí klimatický stav, který globální oteplování nějak nepřirozeně narušuje a přináší tak škodu životnímu prostředí. Zatím ale ten „přirozený“ stav je Malá doba ledová – nejchladnější klimatická epizoda od konečného odeznění posledních projevů ledové doby a současné asi dvousetleté globální oteplování je zotavením z této epizody, kterému se dosud nepodařilo dosáhnout holocenního teplotního průměru. Klima se nikdy nenacházelo v nějakém přirozeném klidu, ale neustále se buď otepluje či ochlazuje. Děje se tak celý holocén, a to je holocén obdobím extrému klimatické stability. Celý kvartér probíhaly klimatické turbulence, proti nimž je současné prý prudké oteplování vlekle pomalé.

2. Gorismus tvrdí, že vyšší teplota na planetě by byla environmentální i ekonomická katastrofa. Většinu holocénu však tepleji bylo. Pořád ještě v podstatě žijeme v Malé době ledové, i když nejspíš na jejím konci. Usedlá zemědělská společnost a civilizace se však vyvinuly v období daleko teplejším. I blízká historie – středověk daleko teplejší. Mezi ním a současností však přišla katastrofa Malé doby ledové s hrůzami 30-tileté války atp. V minulých interglaciálech bylo zpravidla tepleji. Holocén je nejspíš nejchladnější interglaciál od příchodu ledových dob. Celý kvartér včetně jeho teplejších epizod je nechladnějším obdobím historie Země v posledních nejméně 400 milionech let. Vždy platilo, hodně tepla, hodně života, chlad, málo života. Žijeme tedy v období kvůli chladu velice nepříznivém k životu. Mytologové apokalypsy globálního oteplení však tvrdí, že s oteplováním bude čím dál hůř. Při oteplení o 6 C by dle nich prakticky mělo dojít k zániku světa. Po celou tu dobu, kdy tu žily ty krásné obrovské pravěké příšery z obrázkových knížek, tu bylo daleko tepleji než těch jejich ubohých 6 C. Právě díky tomu teplu, byly tehdejší ekosystémy tak životadárné, že tu taková monstra mohla žít.

3. Goristé tvrdí, že k oteplování dochází v důsledku antropogenní činnosti. Jejich jediným argumentem při tom je, že vývoj industriální civilizace probíhá v době zotavení z Malé doby ledové. Fakt je ten, že v minulosti tu takových oteplení byla fůra i bez průmyslu. Během kvartéru v předholocenní době však byly vzestupy teplot zpravidla tak desetinásobně či dvacetinásobně rychlejší než tohle prudké globální oteplování. To tu ale průmysl nebyl žádný.

4. Goristé tvrdí, že oteplování je v korelaci s obsahem CO2. Mají v tom dost pravdu, kterou potvrzují geologické záznamy. Nicméně, k vzestupu CO2 vždy dochází v závěsu na teplotě. Stoupne-li teplota jako vlečená veličina začne stoupat obsah CO2. To je ale z hlediska fyzikální chemie dost logické. Teplotu tedy nejspíš neřídí CO2, nýbrž naopak, CO2 je důsledkem teploty, jinak se tato látka ukládá spíš v mimoatmosférických depozitech.

5. Goristické tvrzení o antropocentrické vysvětlení globálního oteplování je v rozporu s vývojem na ostatních „globech“. Jsou tu i jiné planety, kde nemáme průmysl, ale oteplování ano.

6. Z doby posledních několika set let, máme jakés takés kusé záznamy o slunečních skvrnách. Pro Malou dobu ledovou byla příznačná velice nízká sluneční aktivita.

7. Během posledního desetiletí byla objevena a rozvinuta metoda rekonstrukce magnetické aktivity Slunce i v dobách, kdy nejsou dostupná jakákoliv lidská pozorování pomocí sledování izotopů Berylia a nověji se na to kalibruje i metoda sledování izotopů uhlíku. Tuto metodu lze použít k dlouhodobému monitorování sluneční magnetické aktivity do minulosti. Jsme teprve na počátku těchto výzkumů, ale je tu spolehlivá korelace – větší sluneční magnetická aktivita vždy znamená teplejší klima, menší aktivita – chladnější klima. I události naší doby, ač je to přeci jen krátké, něco v tomto naznačují: globální oteplování se poněkud zpomalilo a při tom nám začal habrovat i sluneční cyklus. V tom je asi podstata tvrzení, že Gorovi udělá asi sluneční cyklus čáru přes rozpočet, ale nepochybuji, že gorističtí demagogové si najdou nějaké „vědecké“ vysvětlení i pro tento vývoj. Konec konců jejich mytologie je v naprostém rozporu s veškerou historií klimatu v minulosti a vůbec jim to nevadí.

Klimatický heliocentrismus zcela logický, když uvážíme, odkud se veškerá energie napájející zemský klimatický systém bere. Předem jej odmítat stejně jako všechny poznatky o pozitivně zjištěných skutečnostech o historii klimatu svědčí o vysoce ideologickém postoji ke klimatologii, který je v hlubokém rozporu s vědeckým přístupem. Antropická CO2 hypotéza industriálního ovlivnění klimatu byla zcela legitimní hypotézou. Prošla však už několika desetiletími prověřování, během nichž byla přesvědčivě vyvrácena. Kdyby šlo o normální hypotézu, nic by se nedělo. Bohužel však se stala dogmatem politické doktríny a postulátem náboženství na politickou objednávku, které se velice vyplácí nesmírně mocné lobby privilegovaného kapitálu, kterému z titulu bludu o antropických příčinách globálního oteplování v rozporu s liberálně tržním přístupem byly uděleny monopolní výsady nepřekročitelných překážek vstupu do energetického odvětví. Zajímavé, že ani v poslední době, kdy v důsledku nedostatku investičních příležitostí na základě vyčerpání dosavadních investičních programů došlo k ekonomické krizi, nelze krizi léčit skutečně účinným přístupem investic náhrady energetických kapacit po dědečcích, které přináší svým majitelům nechutný monopolní zisky bez ohrožení konkurencí i přes žalostnou energetickou účinnost – tedy nadbytečnou spotřebu paliva i tvorbu odpadu včetně CO2 – na jednotku vyprodukované energie. Bohužel Zelení aktivisté jakéhokoliv odstínu Zelené přes svou upřímnou lásku k přírodě jsou v reálu agenty privilegovaných skupin kapitálu, které usilují o zamezení konkurence, ochranu monopolů proti svobodnému trhu a kodifikaci jejich výsad na základě ušlechtilých doktrín místo konkurence-plné vědy.

Odpovědět

výpoet pro Al Al

Stanislav Jirovec,2009-03-07 11:03:16

T = čtvrtá odmocnina z W/sigma, pro jednu sekundu a m2 to bude čtvrtá odmocnina z výkonu (P/m2)/sigma.
T2 = čtvrtá odmocnina z (1368/4) Wattů/5,68.10^-8
T1= čtvrtá odmocnina z (1365/4) Wattů/5,68.10^-8
delta T = T2-T1 =279,60-279,55 K = 0,15 K.
Jistě, Země není zrovna abolutně černé těleso, průměrná teplota je 288 K. Co jste spočítal Vy?

Odpovědět


Al

Al Al,2009-03-07 11:16:29

O výpočet jaksi NEJDE. Jde o to, že ten zákon se týká něčeho ÚPLNĚ jiného. Ze znalosti výkonu na Zemi dokážeme podle něho spočítat teplotu zářiče - tedy Slunce... Chápete ten ROZDÍL???
Pro vztah výkon/ teplota platí PŘÍMÁ ÚMĚRA - můžete si to zkusit u plynové plotýnky (ihned zjistíte, že po přidání výkonu teplota rozhodně neroste se 4odmocninou...).

Než začnete psát výplody své mysli a urážet autora článku, tak doporučuji pár týdnů matematických slovních úloh z učiva ZŠ - pro lepší chápání psaného textu. Docela by mě zajímalo, co jste zač - člověk který káže o fyzikálních zákonech z patra a přitom mu dělá problém pochopení základních kauzálních souvislostí Slunce-Plunce...

Odpovědět


Máte trochu pravdu oba:-)

Edison Neradregistraci,2009-03-08 12:01:07

- Ve vakuu platí pro teplotu a výkon S-B zákon. Teplota tedy roste se 4. odmoninou výkonu. Nebo obráceně, vyzařovaný výkon je úměrný T^4. SJ tedy postupuje správně, když S-B zákon aplikuje na planety.

- Ve vzduchu, za běžných teplot, když jsou záření, odpar i kondenzace zanedbatelné, platí mocnina první. Je správné první mocninu používat při výpočtu chladičů elektroniky - tam se také běžně používá termín "tepelný odpor" a udává se v K/W. AA má tedy pravdu, když přímou úměru aplikuje na plotýnku vařiče (ale ta je dost blízko horní hranici použitelnosti - 4. mocnina tu 1. dohoní, jakmile se plotýnka tožhaví cca do ruda).

Poznámka pro AA: Ze samotného výkonu dopadajícího na zem nelze podle S-B zákona spočítat teplotu slunce (vyšla by na každé planetě jinak), ale teplotu země. Protože zem není absolutně černá, musíme korigovat dle jejího spektra.

Odpovědět

výpočet pro Al Al

Stanislav Jirovec,2009-03-07 10:39:38

Odpovědět

3W/m2 slunešní konst. a 1,6 W/m2 antropogenní

Stanislav Jirovec,2009-03-05 21:18:05

Spočítal jsem rozdlíl 3 W/m2 sluneční konstanty 1365 a 1368 W/m2( musí se to dělit 4 takže 342 W/m2 atd)- podle Stefan- Boltzmannova zákona vyjde oteplení abs.č. tělesa 0,15 K. Když dáme 1,6 W/m2 antropogenného vlivu ( víc, než 50% je CO2) vyjde 0,32 K. Neříkám, že 1,6 W/m2 od IPCC je jasné a dobře, ale formálně ten výpočet s 0,002%*288 K je zcela chybný.

Odpovědět


to Stanik Jirovec

Al Al,2009-03-05 22:15:17

to je nejake popletene :) ..asi jako Slunce-Plunce...
Stefanův-Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Josefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa. Tento zákon říká, že intenzita vyzařování roste se čtvrtou mocninou termodynamické teploty zářícího tělesa...
Ta závislost vlivu Slunce uvedená v článku je samozřejmě zcela správná! (dejte si ještě jednu štamprdli a běžte raději spát)

Odpovědět

Nesmyslnost mýtu o vlivu CO2

Al Al,2009-03-05 08:13:23

Nesmyslnost mýtu o vlivu CO2 je docela hezky vidět právě na příkladu Venuše:

Hvězda Slunce ohřívá Zemi z vesmírného mrazu 0 stupňů Kelvina (cca-273 °C) na 288 stupňů Kelvina (15 °C).
Venuše je Slunci BLÍŽ a tak je sluneční výkon tohoto ohřívání asi 2x vyšší než na Zemi.
Teplota na Venuši je cca 700 stupňů Kelvina. Což je TAKÉ cca 2x tolik (asi o 130% víc).
Z toho je jasně vidět, že vliv vyšší teploty na Venuši je oproti Zemi asi 100% vliv vyššího výkonu Slunce a zbytek 30% je pouze vliv "skleníkového vlivu" atmosféry Venuše. Jaký je rozdíl mezi Venuší a Zemí! Obrovský - Venuše má 250000krát více skleníkových plynů než Země!!!
Závěr: Díky 250000krát vyššímu obsahu CO2 má Venuše díky tomuto "brutálnímu" skleníkovému jevu teplotu vyšší 0,2krát !!!!

Myslím, že i naprostý zelený náboženský fanatik musí připustit jak zjevně rozporná a chybný je mýtus o většinovém vlivu CO2...

Odpovědět


Prime a neprime umery jsou

Jiri Hasek,2009-10-06 17:54:50

sice hezka vec, ale vezte, ze plati Stefanuv zakon vyzarovani P = const * (T na ctvrtou). Dvakrat teplejsi Venuse tedy vyzaruje sestnac krat vice, nez Zeme.

Odpovědět

Zase zase helioncentismus versus geocentismu

Adolf Balík,2009-03-04 23:58:27

Opět je tu geocentrický katechismus Zeleného karbonářského učení hájící mytologickou doktrínu ve snaze prosadit ji jako dogmatiku - tedy dnes jako součást politické korektnosti - vůči vědeckému heliocentrismu pod mocenským tlakem katechetů. Úplně jak za Galilea.

Tentokrát jde o spor geocentrického antropocentrismu, kterému musí vzdorovat vědecká klimatologie, přestože přirozený klimatický vývoj věda jasně osvědčuje jako produkt klimatu Slunce nikoliv jako důledek lidských hříchů. Korupce Zelených Karbonářů přeci jen nestačí. Japonci jejich na mytologii místo vědy založenou katechickou doktrínu už spávně označili za astrologii.

Doufám, že Neshova rovnováha místo ochrany monopolních provilegií určitých kapitálových skupin stejně přijde a mytologie o antropických příčinách klimatického vývoje ztratí svůj nekalý význam.

Odpovědět

O Venuši moc nevíme

Stanislav Jirovec,2009-03-04 19:58:04

O Venuši moc nevíme, kdo ví jstli to není Venouš. Souhlasím s Edisonem, jen dodatek. Na Zemi je poměr tepl, které vrací skleníkový efekt z ovzduší zpět v poměru 195 W/m2 ku 130 W/m2. Těch 130 W/m2 je dáno čistě tím, že tu atmosféra je jako obecný izolant, 195 W/m2 odpovídá skleníkovým plynům. V Atmosféře Venuše je hodně kapiček kyseliny sírové a to je něco, co neopovídá Zemi ani v náznacích, stejně jako naprosto neprůhledná atmosféra zahalená mraky. O vlivu mraků na klima toho moc nevíme ani na Zemi a máme mraky nad hlavou.

Odpovědět

hole nad ramec normalu ..

Antonin Holik,2009-03-04 14:11:52

Slunce je takto hole zcela bezne kazdych 11 let, v obdobi klidu. Anomalie je pozorovatelna az behem poslednich nekolika mesicu.

Odpovědět

Slunce vs. Sklenikový plyn

Tomáš Černák,2009-03-03 22:01:01

Co má větší dopad na teplotu klimatu. Slunce nebo skleníkové plyny? Odpověď je jasná i pro totálního hlupce, který umí číst. Stačí najít správnou analogii ve Sluneční soustavě. Co třebáááá Merkur vs. Venuše? Teplota na Merkuru? Cca 700 K v nejteplejších místech, teplota na Venuši? Cca 750 K vpodstatě skoro všude. Množství měrného výkonu předané sluncem? Merkur cca 9,2kW/m2 vs. Venuše 2,6kW/m2. Rozdíl mezi těmito planetami? Žádné skleníkové plyny vs. hafo skleníkových plynů.

Milí popírači by si měli uvědomit, stejně jako popírači jiných faktů, že hloupým argumentem svůj názor nevylepší, ale naopak shodí jej do kategorie pošahaný blábol.

Zůstaňte raději u produkce CO2 hmyzem, tam se čísla dají mnohem hůře vyhledat.

Odpovědět


No vy jste ale chytrolín :)

Al Al,2009-03-03 22:20:54

Nejspíš to bude tím, že
- Merkur atmosféru prakticky nemá žádnou
- Venuše má velmi hustou atmosféru
- na Zemi je koncentrace CO2 390 ppm a na Venuši prakticky 100% (tedy 1 000 000 ppm)
- takže koncentrace na Venuši je oproti Zemi asi 250000x vyšší a oproti Merkuru je to násobek konvergující k nekonečnu...

Odpovědět


Tomáši...

Petr V,2009-03-03 22:25:06

nejdříve si přečti, jaký je obsah všech skleníkových plynů v ovzduší a jaký je jejich vliv. Doporučuji Wikipedia.com. Pak pochopíš, že CO2 je naprosto neškodný plyn. H2O a Metan mají rozhodující vliv na skleníkový efekt a CO2 naopak prospívá růstu rostlin, které jsou díky jeho nedostatku neustále o hladu....:-) Různých věrouk a státních náboženství bylo v průběhu lidské existence nespočet. Já jsem zastáncem oteplení, protože, kdyby se ochladilo, jak napsal Archibald, tak mi pojde doma vinohrad, což nechci. Totéž se stalo při malé době ledové ve středověku. Hezký večer. PV

Odpovědět


Al

Al Al,2009-03-03 22:32:59

Srovnání slunečního výkonu: Venuše 2,6kW/m2 a Země 1,4 kW/m2
Srovnání teplot: Venuše 700 stupňů Kelvina a Země 288 stupňů Kelvina (15 °C)
Koeficient u obou veličin je cca 2x - tzn. dvojnásobný tepelný výkon Venuši ohřeje na dvojnásobnou teplotu.
Závěr: I když má Venuše 250000krát vyšší koncentraci CO2, zdá se, že tento vliv je vzhledem k výše uvedenému ZANEDBATELNÝ.

Tak co je významnější: Slunce nebo CO2 a klimatologové v IPCC???

Odpovědět


Není to tak jednoduché

Edison Neradregistraci,2009-03-04 14:07:49

Dovoluji si diskutující upozornit, že teplota tělesa ve vakuu je úměrná čtvrté odmocnině z dopadajícího výkonu. Spektrální vlastnosti povrchu (do kterého se z tohoto pohledu počítá i atmosféra) můžou rovnovážný stav zásadně změnit.

Země vs Venuše:

Při zemi máme 100 kPa vzduchu o hustotě 1,4 kg/m3. Tomu odpovídá ekvivalentní vrstva 7 km při konstantní hustotě. 0,0038 % z toho je CO2, tedy asi 2,6 m.

U povrchu Venuše je 9 MPa, tzn. ekvivalentní vrstva vzduchu pozemské hustoty vychází 630 km, z toho při 96% koncentraci vyjde ekvivalentní vrstva CO2 604 km.

To je 230 000x více oproti zemi. Pravdu má Al Al.

Závěr: CO2 je skleníkový plyn. Na venuši funguje velmi dobře.

Odpovědět


Jasná a průzračná logika

Adolf Balík,2009-03-05 00:33:50

Mně ta jasná a průzračná logika připadá stejně zřejmá, jako že Země nemůže být kulatá, protože bychom z ní spadli.

Odpovědět

Zajímavé odkazy

Al Al,2009-03-03 13:43:20

Tak takto "holé" Slunce je už 2. rok jaksi "nad rámec normálu":
http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/mdi_igr/1024/latest.jpg

Jak to vypadá "normálně" je vidět na filmu zde:
http://www.youtube.com/watch?v=hUuPgo_D6GU&eurl=http://www.euroekonom.cz/diskuse-globalni-oteplovani.php

Zajímavý článek vyšel zde:
http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani

Závěry: ať si každý udělá sám. Já osobně si o soudruzích z IPCC a OSN iluze nedělám...

Odpovědět

můj skromný názor

Petr G,2009-03-03 10:12:10

No já bych to shrnul asi tak - na oteplování nebo ochlazování má vliv úplně všechno a možná ještě spousta věcí, o kterých vůbec nevíme.

Bohužel globální oteplování se stalo věcí politickou, neboť politici potřebují nové daně.

(já sám jsem tedy spíš příznivcem toho, že za změnou klimatu planety stojí něco úplně jiného, než člověk, ať už je to Slunce nebo vnitřní pochody Země nebo...)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace