Samičí zárodečné kmenové buňky  
„Všechny zásadní pravdy procházejí třemi stádii. Nejprve jsou zesměšňovány, pak zuřivě vyvraceny, aby byly nakonec přijaty jako samozřejmost.“ˇ

 

 

Kultura samičích zárodečných kmenových buněk z  šanghajské university Jiao . (Kredit: Kang Zou)

Tímto citátem Arthura Schopenhauera reagoval před časem americký biolog Jonathan Tilly z bostonské Massachusetts General Hospital na drtivou kritiku studií, v kterých spolu se svými spolupracovníky dokazoval, že dospělé samice savců vytvářejí v ováriích nové oocyty. Tilly tak vyvrací půlstoletí obecně přijímané dogma, že samice savců přicházejí na svět s konečným počtem pohlavních buněk, z kterých jim pak už jen ubývá. Když se zásoba oocytů vyčerpá, samice ztratí plodnost. Toto pravidlo by mělo platit i pro člověka a mělo by být základním mechanismem menopauzy. Jednu z mála výjimek, kterou toto dogma připouští, představují madagaskarští lemuři, jejichž samicím se vytvářejí nové oocyty i v dospělosti.


Tilly se zcela jistě posunul ze stádia zesměšňování do stádia zuřivého popírání. Výsledky čínského týmu, vedeného bioložkou Ji Wuovou z šanghajské university Jiao Tong, zveřejněné prestižním vědeckým časopisem Nature Cell Biology, naznačují, že nereálná není ani třetí fáze, kdy by vědecká veřejnost buřičský názor akceptovala. Čínští biologové objevili v ováriích dospělých laboratorních myší zvláštní buňky, které se neomezeně množí a následně jsou schopny se diferencovat v oocyty. Splňují tedy charakteristiky typické pro kmenové buňky a dostalo se jim proto označení samičí zárodečné kmenové buňky. V mnoha směrech se podobají spermatogoniím, z kterých vznikají ve varlatech samců spermie. Sdílejí však některé charakteristiky i s primordiálními pohlavními buňkami, které migrují během embryonálního vývoje do zárodečné lišty a vytvářejí tam základ pohlavně nerozlišené gonády. 

 

Zvětšit obrázek
„Poskytli jednoznačný důkaz o tom, že vaječníky dospělých savců produkují nová vajíčka, což může mít zásadní význam při léčbě neplodnosti,“ řekl Jonathan Tilly v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature o výsledcích čínského týmu.

O schopnostech samičích zárodečných kmenových buněk se Wuová a její kolegové přesvědčili v důmyslném experimentu. Odebrali tyto buňky z ovária dospělé myši a pomocí viru upraveného metodami genového inženýrství vnesli do jejich dědičné informace gen pro produkci zeleně fluoreskujícího proteinu. Tyto buňky transplantovali do ovárií myší ošetřených cyklofosfamidem a busulfanem. O těchto látkách je známo, že jsou s to v ováriích zničit všechny kmenové a pohlavní buňky. Myši jsou po takovém ošetření neplodné podobně jako mnohé pacientky po léčbě nádorů cytostatiky nebo radioterapií. Po transplantaci samičích zárodečných kmenových buněk byly neplodné myši s to vytvářet početnou populaci nových oocytů, z nichž mnohé vykazovaly jasnou expresi zeleného fluoreskujícího proteinu. To dokazuje, že oocyty vznikly z transplantovaných samičích zárodečných kmenových buněk. Funkčnost takto vzniklých oocytů se ukázala poté, co se tyto myši pářily. Samice přivedly na svět řadu mláďat, z nichž mnohá nesla v dědičné informaci gen pro zeleně fluoreskující protein. Tato mláďata byla zjevně počata oplozením nově vytvořených oocytů.

 

Zvětšit obrázek
Čínské myšky narozené z přenesených samičích zárodečných kmenových buněk.

„Je to jistě pozoruhodná práce, ale k tomu, aby mě definitivně přesvědčila, by musela předložit ještě více důkazů,“ oponuje jeden z hlavních skeptiků, americký biolog Roger Gosden z newyorské Cornell University.


Vědci se shodují v tom, že výsledky relativně neznámého čínského týmu by měly být nezávisle potvrzeny experimenty provedenými v jiných laboratořích.
„Pokud se to někomu podaří zopakovat, pak musíme přepsat učebnice,“ připouští Roger Gosden.

 

Americký biolog Jonathan Tilly vzedmul před čtyřmi roky vlnu bouřlivých diskusí tvrzením, že v dospělosti vznikají v ováriích samic savců nové oocyty, které se vytvářejí z buněk přicestovalých krevním oběhem z kostní dřeně. Většina odborníků tento objev zpochybňovala. Tilly nedávno potvrdil správnost svého předpokladu pokusem, v kterém  propojil krevní oběhy dvou myší, z nichž jedna nesla v buňkách svého těla gen pro produkci zeleně fluoreskujícího proteinu. Po čase Tilly prozkoumal ovária druhé myši a nalezl v ní oocyty s expresí zeleně fluoreskujícího proteinu. Vysvětluje to tak, že buňky kostní dřeně, předurčené k diferenciaci v oocyt, vycestovaly do krevního oběhu a propojenými krevními oběhy se dostaly do těla druhé myši, která gen pro zeleně svítící protein postrádala. Tam se buňky zabudovaly do ovária a daly vzniknout novým oocytům. Pokud se Tilly nemýlí, má to velký význam i pro humánní medicínu. Nelze například vyloučit, že se v ováriích ženy, která se podrobila transplantaci kostní dřeně či transfuzi krve, mohou vytvářet oocyty, jež pocházejí z buněk dárce a nesou jeho dědičnou informaci. Pak by mohl být biologickou matkou dětí takové ženy dárce krve či kostní dřeně. Jednoduché ověření této představy genetickými testy dětí, jež se narodily ženám po transfuzi krve či transplantaci kostní dřeně, je z etického hlediska  neakceptovatelné.ˇ

 

Datum: 14.04.2009 08:30
Tisk článku

Moudrost lesa - Wohlleben Peter
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 279 Kč
Moudrost lesa
Wohlleben Peter

Diskuze:

Hmm, dobry argument pre Jehovistov...

Tomas Habala,2009-04-15 09:02:24

...

Odpovědět

matka

Petr G,2009-04-15 08:42:09

Takže ono "otec je nejistý, matka je vždy jistá" už asi taky přestane platit... :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace