Lidská nezištnost má kořeny ve válkách  
Pomáhat druhým je správné. Tuhle zásadu se učíme už od dětství například v pohádkách, kde se hlavní hrdina dočká odměny v podobě čarovného ubrousku za to, že se rozdělil s kouzelným dědečkem o skývu chleba. Kde se v nás touha pomáhat druhým bere? Americký evoluční biolog Samuel Bowles ze Santa Fe Institute došel k závěru, že u kořenů lidské nezištnosti stály válečné konflikty pravěkých lidí. Jeho teorii publikoval prestižní vědecký časopis Science.ˇ



 

Zvětšit obrázek
Samuel Bowles: „Za altruismem a touhou pomáhat jsou války,“

Nezištná pomoc na první pohled odporuje zákonitostem evoluce. Pokud v boji o přežití vítězí ti nejlepší a nejsilnější, jaký pak má smysl, aby tito potenciální vítězové pomáhali slabším a zachraňovali je před prohrou? Podle Bowlese se musíme pro odpověď na tuto otázku vrátit 150 000 let do minulosti. Na Zemi tehdy docházelo k drastickým klimatickým zvratům. Doby ledové střídala přechodná oteplení. Život byl krušný a míst, kde se dala najít obživa, bylo málo. Lovecko-sběračské tlupy se v těchto oázách střetávaly stále častěji a zákonitě docházelo ke konfliktům a násilí.


Dnes je válka vysoce organizovaná. Uvádí do pohybu tisíce lidí pod přísným velením. V pravěku na sebe brala podobu skupinek od dvou do pěti válečníků. Každý z nich by asi raději zůstal v bezpečí domova a neriskoval vážné zranění či dokonce smrt. Zájem tlupy však převážil nad individuálním strachem. Lidé byli ochotni za svou tlupu položit život. Šance na vážnou újmu na zdraví byla přitom vysoká. Bowles prověřil na patnácti různých místech po celém světě pravěká pohřebiště a zjistil, že bezmála každý druhý nebožtík skonal násilnou smrtí.

Zvětšit obrázek
Mark Thomas: Pro vznik kultury je zapotřebí husté osídlení.“

Také mnohá ze současných etnik, žijících z lovu a sběru, intenzivně válčí. U indiánského kmene z východní Paraguaye připadá na násilnou smrt při válečných střetech třetina všech nebožtíků. U venezuelských Hiwiů padne v bojích 17 % všech lidí. Podle Bowlesových odhadů přicházel ve válkách o život v průměru  každý sedmý člověk. Prohraná válka měla pro tlupu nebo kmen fatální následky. Už to bylo samo  o sobě dostatečně silným motivem pro nezištnou pomoc mezi příslušníky tlupy či kmene. Výrazně tomu napomáhal i fakt, že lidská společenství pojilo poměrně těsné krevní pouto. Bowles nedokázal určit míru příbuznosti v tlupách pravěkých lidí. Proto studoval příbuzenské vztahy současných lovců a sběračů, například u afrických Pygmejů, Australanů z Arnhemské země nebo původních obyvatel Sibiře. U všech prokázal vysokou míru příbuznosti. Válečník, který padl při obraně vlastních lovišť nebo na loupežném nájezdu k sousedům, neobětoval život za cizáky, nýbrž za „vlastní krev“.


Tlupy a kmeny, mezi jejichž příslušníky v neklidných dobách nastartovala nezištná pomoc a sebeobětování, měly navrch přes skupinami, kde si lidé sobecky hleděli svého. Dědictvím z těchto krutých časů je dnešní lidský altruismus, který se projevuje charitou či bezplatným dárcovstvím krve. Ještě dnes nasazují pro druhé život třeba záchranáři, hasiči nebo policisté. Lidská společnost stojí a padá s tím, jak nezištně si její příslušníci pomáhají. To, co vzklíčilo jako výhodná životní strategie pod hrozbou ozbrojených konfliktů, se následně uplatnilo i v časech o poznání klidnějších.

 

 

Za jednu z nejstarších bižuterií světa jsou považovány provrtané mušle z jihoafrické jeskyně Blombos. Stáří náhrdelníku je odhadováno na 77 000 roků.

Na kulturu musí být dost lidí
Vznik lidské kultury s výrobou složitých nástrojů, rituály a uměleckými díly patří k největším záhadám evoluce člověka. Stačilo k tomu, aby lidé dosáhli dostatečně vysoké inteligence? Tým britských vědců vedený Markem Thomasem z University College London dospěl ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Science k závěru, že pro vznik kultury je zapotřebí i dostatečně husté osídlení. Lidské duševní schopnosti se za posledních 200 000 let výrazně nezměnily. Přesto se první neklamné projevy lidské kultury, např. náhrdelníky z korálků vyrobených ze skořápek pštrosích vajec, objevily až před 90 000 roky. Pravěcí lidé z jihu Afriky či z východu dnešního Konga si začali zdobit těla přírodními pigmenty a zvládli výrobu komplikovaných zbraní, jako jsou harpuny k lovu ryb. Tyhle skvělé vynálezy však po čase zmizely a  lidstvo je muselo znovu namáhavě objevovat. Lidé zcela jistě „nezhloupli“. Tak proč se lidská kultura střídavě objevovala a mizela, aby se definitivně uchytila před 35 000 lety? Thomas a jeho tým došli k závěru, že klíčem k trvalému uplatnění kultury byla dostatečně početná lidská populace. Pak se našel nejen dostatek „vynálezců“, ale zároveň tu bylo k dispozici dost lidí, kteří zajistili, že se na „vynález“ nezapomnělo a jeho tajemství převzaly další generace. První projevy kultury měly jepičí život proto, že se hustota osídlení neudržela na potřebné úrovni. Stačilo, aby nepříznivá změna klimatu zredukovala počty lidí v dané oblasti, a i ty nejúžasnější vymoženosti upadaly v zapomnění.ˇ


 

Datum: 08.06.2009 10:40
Tisk článku

Nahá opice - Morris Desmond
 
 
cena původní: 288 Kč
cena: 245 Kč
Nahá opice
Morris Desmond

Diskuze:

teorie her zas a znova..

Jan Kočí,2009-12-20 13:16:11

K tomuto tematu se vycerpavajicim zpusobem vyjadruje Robert Wright v knize Nonzero (Vic nez nic, NLN 2002). Valky ani nahodou nejsou jedinym cinitelem pri vyvoji altruismu a moralky. Nelze ale opomenout jejich posilujici efekt. Teorie o vzniku altruismu lze totiz rozdelit na mirove a valecne, autor clanku samozrejme patri do druhe skupiny. Ja osobne vsak mezi nimi nerozlisuji, dulezite byly vsechny procesy, kterymi vznikal a utuzoval se altruismus, jako napriklad vzajemny obchod i prevence konfliktu. Je to klasicky priklad Veznova dilematu na vice kol, ktere je mozne hrat u vsech subjektu (zvirat i lidi) disponujicich pameti a zijicich ve skupine (tedy se casto setkavaji stejni jedinci). Obecne lze rici, ze schopnost rozpoznavat a pamatovat si jedince v okoli je "spoustecem" skupinoveho zivota, nebot umoznuje zisky z nenulovych souctu (tzn. vyhody spoluprace, tito tvorove pak ze spoluprace dokazi tezit a ti kteri tak necini jsou v nevyhode - mene se tedy mnozi a spoluprace se siri populaci). Tvorove bez pameti (napriklad stromy v lese) hraji veznovo dilema na jedno kolo, cehoz vysledkem je vzdy zrada (konkurence) nebot kdo je altruista, zanecha mezi sobci mene potomku (je vykoristovan). Avsak i v populaci spolupracujicich se vzdy ("automaticky") vyskytnou sobci, jelikoz zit paraziticky na ukor druhych je vyhodnejsi. Podminkou je, ze sobcu musi byt malo, pri prekroceni kriticke hranice se skupinova spoluprace zhrouti a vsichni jedou sam za sebe. Postupem casu se ale opet objevi spoluprace, nejprve v ramci malych skupin, pozdeji se rozroste na celou populaci. Vznik altruismu je u tvoru skupinovych (a s pameti, coz je predpoklad skupinoveho zivota; u socialniho hmyzu vsak jde o genetickou pribuznost, tzv. kin selection - pribuzensky vyber, coz s tematem souvisi, neni ale rozhodujici, spoluprace se vyvine i bez tohoto mechanismu) matematicka zakonitost, moralka je jen jakasi nadstavba - dalsi level - obycejneho reciprocniho altruismu. Toto tema dobre popisuje take Dawkins v Sobeckem genu a prace Maynard-Smitha o ESS (evolucne stabilni strategie).
Doufam, ze jsem to moc nezamotal, kdyztak si to prectete vicekrat:D:D

Odpovědět

moc me potesilo

Zdena Galajdova1,2009-06-12 20:17:30

ze nejsem jedina, koho zaver clanku pohorsil..... lidsky altruismus je obdobou zvireciho pratelstvi a uz u pravekych selem se nasly zhojene kostni rany a zlomeniny - cili nekdo musel zvire krmit = delit se s nim o ulovek. Nebo i bylozravci - byli-li napadeni, branili se spolecne a mladata umistuji dodnes do stredu ohrozene skupiny. Toto snad dost jasne napovida, ze solidarita nemuze byt produktem lidskych bojuvek a valek - pripada mi to naprosto absurdni - spis bych to preformulovala - diky solidarite mely valky o neco nizsi nasledky....

Odpovědět

spekulace

R Hendryk,2009-06-10 19:42:30

Mne to prijde mirne pritazene za vlasy - proc by za tim mely stat jen valky, copak tenkrat se nedelo nic jineho? Nemohla se na tom podilet treba "pouhopouha" spoluprace na urovni nejake komunity. Uznavam, nezni to tak cool jako valky, ale rict, ze altruismus vzniknul, kvuli tomu, ze se museli domluvit na valku, mi prijde dost reduktivni vysvetleni. Mmch prisel na to cistou dedukci (nemohla to byt indukce) z toho, ze tenkrat se hodne umiralo nasilne. No to je dobra logicka zkratka...
Tohle mi prijde jako takova ukazka spekulativniho zvaneni - pali me altruismus a sobectvi a valky letej, tak to spojim.

Odpovědět

Altruistický válečník?

Hesiodor Hesiodor,2009-06-10 00:24:53

Ale prosím vás, to neexistuje jiný důvod k válce?
Např. Hlad; nasranost, že mi vyfoukly jelena; boj o vodu...
Nejpravděpodobnější je stará, dobrá obyčejná rivalita - tak jako se nemohou snést sousední vesnice (tam kde jsou menší a uzavřenější "díry" se vždy najde důvod k bitce).
Jsem sám, nebo je tu více lidí, co vnímají jakousi "degradaci vědy" - technické i jiné (statistické) prostředky na vysoké urovni, ale ty závěry musí dělat buť "slabomyslní," nebo pro "slabomyslné."
Takovýto pocit již mám delší dobu, to je ale poprvé, co o tom píšu.
Vnímá to podobně i někdo jiný?
Napište mi prosím na seznam.

Odpovědět

Štefan Halža,2009-06-08 22:29:07

Dovolte abych se vyjádřil k danému článku a základní zákonitosti evoluce: „Boj o přežití kdy, vítězí ti nejlepší a nejsilnější“. Nejsem odborník na dané téma jenom tak o tom normálně přemýšlím. Jestliže evoluce popisuje vývoj druhů pak předpokládá jako nosnou myšlenku výše citovanou větu. Nechci zpochybňovat evoluci jako takovou, ale pouze tuto dle mého pohledu nešťastnou větu. Když se ohlížím kolem sebe a do minulosti, nemohu říci, že vidím boj o přežití ani to, že vítězí nejlepší a nejsilnější. Je to chápaní, které odpovídá době vzniku této myšlenky. Pro mnohé se bude zdát mé chápaní nedůležité ale obdiv k síle, moci a boji má v lidské společnosti velice neblahé důsledky. Války a všechny formy násilí a bezpráví. Myslím, že slovo "vítězí" v evoluční teorii je velice nešťastné. Tady vůbec nejde o vítězství, jde přece o přežití. Jde o to kdo bude žít dál a nikoliv o to kdo zvítězí. Kdo se na život dívá pohledem válek tak vidí vítězství. Dívám li se na život z pohledu míru a života tak vidím kdo žije dál a kdo nikoli. To stačí! Takže si dovolím laicky danou zákonitost odzbrojit a zbavit nesmyslu o síle a vítězství a formulovat to takto: „Základním “motorem“ evoluce všech živých organizmů je touha žít a přežít v prostředí kde přežívají schopnější.“ Krátkodobě může „vítězit“ silnější, ale dlouhodobě žije schopnější. Tak to laicky vidím i v dějinách lidské společnosti. Dle mého chápání je zcela logické, že v touze žít je skryto žít lépe a na co nestačím potřebuji pomoc. Nejen v lidské společnosti, ale i v různých formách živých organizmů je vidět spolupráce a kooperace v touze žít, žít lépe. Nejlepším "platidlem" pomoci je přece vzájemná pomoc. V tom je skryta stará myšlenka. „Chovej se k lidem tak jak chceš aby se oni chovali k Tobě“. Tím se poněkud obloukem vracím k tématu článku. Dle mého názoru je zcela v souladu ze zákonitostmi života: „.. lidský altruismus, který se projevuje charitou či bezplatným dárcovstvím krve.“

Odpovědět


Boj o přežití, kdy vítězí...

Jiří Novák,2009-06-09 14:16:29

...ti nejlepší a nejsilnější. Ano, toto zobecnění evoluční teorie je nesprávné. Bylo nesprávné už v době, kdy kniha "o původu druhů" vyšla poprvé. (Ostatně, doporučuji toto dílo k přečtení, český překlad je výborný). Pokud vůbec lze něco tak komplexního, jako je biologická evoluce, směstnat do jediné věty, pak možná "s největší pravděpodobností zanechá nejvíce potomstva ten nejlépe přizpůsobený". U společensky žijících zvířat, mezi něž patří i člověk, v tom případě platí to Vaše "Chovej se k lidem tak jak chceš aby se oni chovali k Tobě". U zvířat samotářských bude přírodním výběrem naopak preferován ten, kdo si urve pro sebe nejvíc, bez ohledu na ostatní...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace