Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi (12)  
A co na to krajina? Přesvědčte se sami.



 Hned úvodem: vnímání větrných elektráren v krajině je zákonitě subjektivní záležitostí každého jednotlivce. Někomu nevadí, někomu se nelíbí, někdo je může považovat za oživení kulturní krajiny. Neberu nikomu jeho názor. Jednoznačné objektivní hodnocení obrazu kulturní krajiny a také větrných elektráren v krajině existovat nemůže. Na první pohled by se dalo čekat jednoznačné přijetí větrných elektráren do nepříliš široké rodiny "čistých technologií" v oboru energetiky. A přece i větrné elektrárny mají z krajinářského hlediska své odpůrce.


Co je to vlastně krajina? Pokud za bernou minci vezmeme definici ze Zákona o ochraně přírody č.ll4/92 Sb., pak krajina je "část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky". Opět tedy záleží na výkladu - co jsou to civilizační prvky? Kdo sem chce zařadit stavbu větrné elektrárny, bude mít svou pravdu, kdo bude proti, může argumentovat dalšími paragrafy již zmíněného zákona, vždyť paragrafy jsou kulaté... Pak poslouží zejména ustanovení o "ochraně krajinného rázu" a o "přírodním parku", což je zvláštní a dost mlhavě definovaná kategorie území mimo hierarchii zvláště chráněných území, která tentýž zákon definuje dále (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky).

 Ve zvláště chráněných územích jsou možnosti nové výstavby vyloučeny nebo přísně definovány. Z pohledu možností výstavby větrných elektráren na území NP a CHKO jsou důležitá ustanovení o tom, že v l. zónách těchto území (jádro NP a CHKO s nejcennějšími prvky) je povolování a umisťování nových staveb výslovně zakázáno. Investoři s projekty v těchto územích nepočítají a větrný potenciál Česka z těchto území není pro výstavbu větrných elektráren kalkulován ani ve výhledech. 

V dalších pásmech pak opět nastoupí argumentace pomocí "gumového" výkladu ustanovení o ochraně krajinného rázu, které říká, že umisťování a povolování staveb může být prováděno pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. To vede ke kacířské myšlence: kdyby takový zákon platil v době, kdy Jakub Krčín vymyslel a pak i realizoval v jižních Čechách svou geniální soustavu rybníků, nebyly by v této oblasti,  dávané v současnosti za vzor kulturní krajiny, dodnes jen močály a nevyzpytatelně meandrující říčky? Opravdu se Jakub Krčín na jihočeské krajině, která se dokonce dostala mezi památky UNESCO, nenapravitelně prohřešil?


Zatímco v minulosti  krajinný ráz na vyvýšených a nezalesněných místech krajiny dominantním způsobem ovlivňovaly stovky větrných mlýnů, v současnosti jsou součástí krajiny vedle hradů, zámků a zřícenin, také -  a to i na horizontech krajiny - telekomunikační stožáry, stovky kilometrů linií elektrických vedení s tisíci stožárů, areály bývalých JZD a státních statků (dost často v podobě brownfieldů), občas i pološílené stavby „podnikatelského baroka“ v satelitech  velkých měst... Vím o konkrétních místech, kde na jedné krajině dominující vyvýšenině stojí vedle sebe i tři různé telekomunikační stožáry.  Jak do vývoje kulturní krajiny postupně zasahovaly větrné mlýny, civilizace v podobě elektrického vedení a pak i větrné elektrárny, ilustrují snímky.

Zvětšit obrázek
Krajina s větrným mlýnem, malou rozlohou polí, jakoby z 19. století. Už ji však „zkulturňuje“ elektrické vedení nízkého napětí a elektrifikace nakonec v konkurenci s větrným pohonem zvítězila. Fotografie byla pořízena v 70. letech minulého století v severním Jutsku (Dánsko).

Větrné elektrárny, umístěné v krajině, zabírají minimum půdorysné plochy pro své základy, elektrická vedení mezi jednotlivými stožáry jsou zásadně prováděna kabely pod zemí, plochu kolem elektrárny nebo mezi nimi v případě "větrné farmy" je možné běžně zemědělsky využívat, díky štíhlé konstrukci je i zastínění porostu v průběhu dne zanedbatelné. Příjezdovou cestu, nutnou pro dobu montáže, je možné po uvedení elektráren do chodu zúžit na stezku pro obsluhu.

Zvětšit obrázek
Větrný mlýn uprostřed scelených lánů, vládu nad krajinou přebírá vysoké napětí. (Fotografie z osmdesátých let minulého století z okolí Drážďan, bývalá NDR).

A jak je to s viditelností větrných elektráren? Názor, který zazněl v diskusi o tom, že větrné elektrárny jsou „brutálně viditelné ze 60 kilometrů“ neberu vážně, prostě proto, že by to znamenalo totéž, jako spatřit z vrcholu Milešovky autobus jedoucí někde na okraji Prahy, například u letiště Ruzyně. Vzdálenost je šedesátikilometrová, plošně i hmotou nejmasivnější součást větrné elektrárny, její gondola, má velikost porovnatelnou s velikostí zájezdového autobusu. Průměr tubusu větrných elektráren je nejvíce 5 – 6 metrů, jeho výška do 105 metrů, délka listů do 50 metrů. Ještě jedno porovnání: dopravní letadla létají ve výšce kolem 12 km, jejich rozpětí je do 70 m, délka trupu podobná, jeho průměr je u největších typů nejméně o polovinu větší, než průměr tubusu větrné elektrárny (ve známém typu 747 – Jumbo v něm sedí v řadě se dvěma uličkami až 10 pasažérů) a každý se může přesvědčit, jak jsou tato letadla v letové výšce viditelná. Zpravidla se prozradí jen kondenzačními pruhy par za motory, a ne vždy je přitom viditelné, zda jde o typ se 2 nebo 4 motory. Svým zbarvením jsou přitom dopravní letadla  často kontrastnější vůči pozadí než větrné elektrárny. Proč by tedy měly být subtilnější větrné elektrárny  neporovnatelně viditelnější?

Nejlepší bude přesvědčit se na vlastní oči. Během 70  minut je možné v Česku projet vlakem po 108 km dlouhé trase mezi Českou Třebovou, Zábřehem, Olomoucí a Přerovem, z níž je možné vidět až 26 větrných elektráren na 8 lokalitách ve vzdálenosti 4 – 30 km od tratě. Zde je itinerář trasy – i vzdálenosti a směry k větrným elektrárnám v okolí. Úhly jsou uváděny z pohledu směru jízdy vlaku.

 

Startujeme v České Třebové. Z východního konce nástupišť je možné ve směru jízdy na Zábřeh spatřit pod úhlem 30o skupinu 6 větrných elektráren na Hřebečském hřbetu nad obcí Anenská Studánka. Popis elektráren je uveden v tabulce pod číslem (1).  Vzdálenost elektráren od nástupiště v České Třebové je 9 km. Po dvou kilometrech jízdy jsou tytéž elektrárny vidět v ostrém úhlu, kolem 15o vlevo. Trať se po několika kilometrech stáčí doprava (objíždí výrazný hřbet, na němž elektrárny stojí), takže je možné je mezi zastávkami Třebovice v Čechách a Žichlínek vidět vpravo ještě několikrát, naposled směrem vpravo vzad asi pod úhlem 45o před zastávkou Žichlínek. Nejmenší vzdálenost, z níž jsou elektrárny viditelné, jsou asi 4 km. 

Zvětšit obrázek
Větrná elektrárna u školy ve Tvinde, západní pobřeží Jutského poloostrova (Dánsko, 1978). Výška betonového sloupu elektrárny 54 m, délka lopatek 27 m, výkon 960 kW. Vedení od elektrárny je podzemním kabelem.

Mezi zastávkami Rudoltice a Tatenice je možné vpravo ve směru jízdy asi pod úhlem 15o – 60o a ve vzdálenosti 18 – 10 km spatřit 4 větrné elektrárny na lokalitě  Gruna - Žipotín (2). Elektrárny, obklopené zalesněným pozadím, neční nad horizont, proto jsou patrné jen při dobré viditelnosti.  Z téhož úseku trasy je možné nad horizontem spatřit větrnou elektrárnu nebo jen její rotor na lokalitě Maletín (3), ve vzdálenosti do 10 km, a to v ostrém úhlu asi 10o vpravo ve směru jízdy.  Táž elektrárnu je ještě jednou viditelná i z úseku tratě mezi Zábřehem a zastávkou Mohelnice, v úhlu kolem 90o vpravo,  ve vzdálenosti 15 – 12 km, v jednom okamžiku přímo nad siluetou Mírova.  

 

Zvětšit obrázek
Větrné elektrárny Enercon mají charakteristické zbarvení tubusu, který je motivován „průměrnou“ barevností pozadí.

Před zastávkou Červenka křižuje železnice silnici 449 z Litovle do Uničova. V prodloužení viditelné trasy silnice v pravém úhlu vlevo se nalézá ve vzdálenosti 23 km větrná elektrárna u Mladoňova (4); viditelná je jen za velmi dobrých podmínek jako bílá čárka zdánlivě uprostřed svahu okrajů Hrubého Jeseníku, ve skutečnosti stojí na vyvýšenině ještě před masivem Jeseníků.

Mezi zastávkami Střeň a Štěpánov mezi Zábřehem a Olomoucí  jsou nad horizontem vlevo ve směru jízdy  nad městem Šternberk kolmo k trati až po směr 60o patrné elektrárny druhé největší větrné farmy v Česku na lokalitě Horní Loděnice (5). V posledních týdnech zde bylo vztyčeno 9 větrných elektráren, jejich vzdálenost od tratě je kolem 15 km.  Vedle nich, asi o 5 km vpravo, stojí v podobném směru a vzdálenosti dvojice elektráren u obce Hraničné Petrovice (6). 

Od Grygova (mezi Olomoucí a Přerovem) mohou být kolmo vpravo od tratě ve vzdálenosti asi 30 km nad horizontem Drahanské vysočiny patrné větrné elektrárny na lokalitách Drahany (7) a Protivanov (8); i za dobrých podmínek jsou však  na hranici viditelnosti. Jejich vzdálenost od tratě je asi 30 km.  

 

Zvětšit obrázek
Viditelnost větrných elektráren z tratě ČD 270 Česká Třebová – Přerov (108 km)


 Přeji šťastnou cestu; je lepší zvolit pro uvedený úsek pomalejší osobní vlak, a dobré je lokality a směry si zaznamenat  předem do mapy, stačí autoatlas s měřítkem 1 : 200 000. Kolik větrných elektráren opravdu uvidíte negarantuji, běžně jsou patrné elektrárny na 2 – 3 lokalitách a situace, kdy je při jedné cestě možné spatřit více než 4 – 5 lokalit je vzácná. Subjektivní dojem z měřítka elektráren a krajiny a narušení pohledu na krajinu nechávám na každém jednotlivci.

 

 

 

Datum: 14.06.2009 04:18
Tisk článku

Léčivá energie místa a krajiny - Jordan Harald
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 265 Kč
Léčivá energie místa a krajiny
Jordan Harald

Diskuze:

Ventilátory se pohybují!

Frantisek Kroupa,2009-07-07 23:25:00

Neumím si představit jít na procházku do lesa pod těmi monstry. Stačí jet po silnici z Brna do Vídně a člověku je nevolno; totálně zničená krajina. A že jde o ekonomický nesmysl je nad slunce jasnější, jinak by nemusely být dotovány.
Autor píše o gumových paragrafech; ovšem pokud je napínají ekošílenci, pak je to asi v pořádku.

Odpovědět

Mlyny

Daniel Das,2009-06-15 13:09:26

Kdyz jste uz psal o starych vetrnych mlynech je potreba rici, ze vetrnych mlynu v byvale republice bylo mnohem mene nez vodnich mlynu, protoze vodni mlyn byl efektivnejsi a dostupnejsi. Oni uz nasi predkove na to sli logicky a jednoduse. Jen v mistech kde nebyla voda a v mistech rovinatych vznikalo vetsi mozstvi vetrnych mlynu. Skoda, ze nemame aspon tolik rozumu co nasi predkove. No a k ostatnim negativum VE bych pridal nasledujici: Neda se to regulovat, nema a nikdy to nebude umet primarni ani sekundarni regulaci vykonu, potrebujete rychle zdroje na vyrovani nedostatku nebo prebytku, przni to prenosovou soustavu, je to drahe, do krajiny to nepatri a zabiji to ptactvo a hlavne netopyry.

Odpovědět


severoceska uhelna panev

Zbynek Riha,2009-06-15 17:57:40

jedte se nekdy podivat do mostu, jak to tam vypada a porovnejte to s s vetrnou elektrarnou na jihu cech a reknete mi co je lepsi. Pak je otazka co do krajniny nepatri, ja si myslim ze do krajiny nepatri silnice, stozary mobilnich operatoru, domky, domy, panelaky, kraviny, teplarny. Srovnejte si velikost plynove alektrarny adekvatniho vykonu a srovnejte si technologicku narocnost, a narocnost udrzby. Pokud si doma chcete svitit, nebo varit, stejne tak jako ja, tak mi vetrna elektrarna pripada jako to nejmensi zlo, a tudiz akceptovatelna.

Odpovědět


Svítit a topi pane Riha

Martin Vincíbr,2009-06-15 19:02:09

Pokud si chcete svítit a topit jen pokud fouká, tak si elektrárnu na vítr pořiďte, já bych zůstal radši u té atomové :-)
Ono i srovnání adekvátního výkonu vychází lépe pro tu plynovou než pro VE. Co je jednodušší udržovat, jeden "barák" nebo soustavu VE rozestrkaných po krajině?

Odpovědět


Mlyny

Daniel Das,2009-06-16 07:41:07

Pro Rihu. Asi jste spatne cetl, nikde jsem nepsal, ze se mi libi uhelne doly, nicmene VE v CR take neni vhodnym resenim. Co je tak krasneho na povinnem vykupu el. energie z VE za pevnou cenu? Dam vam priklad. Na nahradu jedne prumerne uhelne elektrarny, ktera ma vykon asi 600MW (asi 5% celkove vyroby el. v CR) by bylo potreba asi 4000 vetrnych elektraren, kazda s vykonem 1MW. Vyuzitelnost VE je v prumeru 10% az 15% a stejne potrebujete rychle zalozni zdroje. Pokud vam skutecne zalezi na ochrane krajiny a prirody mel by jste prat koncentrovanym zdrojum. Na malem prostoru ziskate hodne energie a priroda tim padem bude mit vice prostoru sama pro sebe.

Odpovědět


energie se da vyrabet i do zasoby

Zbynek Riha,2009-06-17 19:44:45

samozrejme ze preju vsem rozumnym zdrojum energie, jaderne, vodni, ale i te vetrne, vetru je vsude mraky, staci ho jen vyuzit, nemusi se kvuli ni tezit a obohacovat uran napriklad. Kdyz vidim prispevek v nemz je vyuzivani energie vetru odsuzovano napul demagogickejma duvodama, a protoze to neni poprve tak uz na to mam zakladni srovnani s uhelnymi panvemi okolo mosta a stejnej argument pouzivam i pri obhajobe jaderne energie. Vetrna energie je taky jeden z mala zdroju ktery neni zavisli na dodavateli surovin(ropa, plyn, uran). Vyrobu el. energie nelze stavej jen na jednom reseni, dojdou penize a nebude za co kupovat uran, nebo prestane tect plyn protoze si ucucne ukrajina. Zarazil me pohled, v prispevku jez sem komentoval, typu vetrnou energii ne, protoze neni furt a nepokryje spicky, coz je nesmyslna argumentace, na pokrejvani spicek je precerpavaci elektrarna na morave a nebo orlik a podobne. a proc neskladovat nadbytek enerige tam?

Odpovědět


Děkuji za odpověd

Martin Vincíbr,2009-06-17 23:47:48

Děkuji, že jste reagoval, alespoň je vidět, že o problematice energetiky nevíte zhola nic.
Pro začátek si třeba zjistěte, co se děje v okamžiku, kdy na pobřeží Baltu (Dánsko) foukne a větrníky se roztočí jak divoký. Jen napovím - výkupní cena takové elektřiny je limitně rovna nule a i za to je drahá.

Odpovědět


Energie do zásoby?

Petr Kr,2009-06-18 10:35:03

Pane Říha, u nás se vyrobí ve vodních elektrárnách asi 5% spotřeby energie. Z toho přečerpávačky tvoří zase výrazně menší část. Prosím, povězte, kde budeme skladovat tu energii z větrníků pro období kdy nebude foukat? Víte něco o regulaci výkonu a frekvence v síti? Vítr je "všude", vodní vlny jsou "všude"... víte proč se ta levná energie nepoužívá masověji? Vždyť je to tak prosté pálit slámu nebo dříví, stavět větrníky atd. Že by bylo tolik hloupých ekonomů? Kolik plochy ČR musíte zabrat, abyste pokryl spotřebu pomocí větrných el. třeba jen z 10%?

Odpovědět


Petr Balcar,2009-06-29 13:33:40

vetrna energie je jedna z mnoha energii, ktere lze vyuzit a bylo by skoda se ji zrikat z nejakych pochybnych ideologickych duvodu zrikat.
>>Martin Vincíbr: skoda , ze se s nami nepodelite o svoje bohate znalosti. nejlepe s relevantnimi odkazy, aby se daly overit
>>Petr Kr: vite kolik energie se vyrobi z VE? a kolik je potencial uzemi CR? kdyby jste to vedel, tak tu nepisete aktivisticke nesmysly o 10%. viz. napr. http://www.csve.cz/clanky/detail/120

Odpovědět

Kulturní oživení krajiny

Borek Vaněk,2009-06-15 10:42:03

http://wilfriedheck.tripod.com/Church_TurbineF300thumb.jpg
http://wilfriedheck.tripod.com/Binselberg3.jpg
http://wilfriedheck.tripod.com/hammer2.gif
http://nature2000.tripod.com/naturstrom/Windpark_Nordschwarzwald.jpg

Odpovědět


A co má být???

Radim Dvořák,2009-06-16 02:03:24

Elektrárny - větrné, jaderné, vodní a další relativně čisté mi nevadí. Technologie zabírá prostor a mění estetický ráz krajiny. No a co?! Vzdechy místních středověkofilů mě opravdu nedojímají.

Odpovědět


Zde středověkofil

Borek Vaněk,2009-06-16 10:45:31

Coby středověkofil dávám přednost lesům se stromy, tu a tam prostřídanými vesničkami a městy, dnes pestrými, občas i nějaká ta středověká chladící věž či komín mi krajinu libě dokreslují.
Život v lese z ventilátorů mi jaxi ne a ne konvenovat.

Ale proti gustu žádný dišputát. I ventilátorfilové mají právo na život.

Odpovědět

Doporučuji projet jinou část ČR

Martin Vincíbr,2009-06-15 08:03:06

Doporučuji projet jinou část ČR - třeba Krušné hory. To už by asi nevypadalo tak hezky, jak VE "problesknou" mezi stromy jen na chvilku :-)

Odpovědět


I tahle staci

Michal Kára,2009-06-15 16:12:17

Ona i tahle cast staci, jen z nejake mene priznive trasy. Kdyz jedu vlakem od Svitav do Ceske Trebove - to jest po jine trati - tak jsou na vychod videt nekolik kilometru vzdalene tri monstrozni vetrne elektrarny a je to teda humus... Predpokladam, ze to budou nektere z tech, o kterych se pise v tomto clanku.

Odpovědět

Jedna velmi podstatná věc

Alef Nula,2009-06-15 00:45:38

Autor poněkud pozapomněl na jednu nesmírně důležitou vlastnost větrných elektráren ve srovnání se sloupy VVN, vysílači apod., a to, že se POHYBUJÍ. Jakýkoli pohybující se objekt samozřejmě přitahuje pozornost neskonale více, než objekt statický. Srovnávat větrnou elektrárnu a elektrické vedení je tedy zcela neadekvátní.

A dovedu si představit, že i z Milešovky bude vidět proti jasné obloze autobus, kroužící nad Ruzyní ve výšce 100 metrů :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace