Paleolitická flétna  
Vykopávky v jihozápadním Německu svědčí o tom, že se v Evropě muzicírovalo již před 35 000 lety. Našla se téměř kompletní kostěná flétna. Ukázka hry na zrekonstruovaný nástroj je připojena.


 

Zvětšit obrázek
Paleolitická flétna z kosti supa je stará 35 000 let. (Kredit: Universität Tübingen)

Jeskyně Hohler Fels v údolí Ach, dvacet kilometrů od města Ulm se stává ve světě paleontologie pojmem. Ve vrstvách jurských vápenců pohoří Švábská Alba se zde našly artefakty z mamutích klů, včetně ženského torza. Prakticky monopol na tamní nálezy si udělal Nicholas Conard, archeolog z University v Tübingenu. Tentokrát svět překvapil nálezem zachovalého hudebního nástroje - 21,8 cm dlouhého s průměrem okolo 8 mm.

Zvětšit obrázek
Dnešní sopránová zobcová flétna s laděním C

Jde o flétnu, která má pět otvorů a jejíž povrch je tak zachovalý, že dovoluje odhalit řadu detailů o tehdejším způsobu výroby. Na jednom konci nástroje pravěký člověk vyřezal dva zářezy ve tvaru písmene „V“. Patrně jde o část, kudy hudebník do nástroje foukal.


Jeskyně Hohler Fels je vskutku bohatým zdrojem informací. Našly se zde úlomky pazourků, kousky mamutích klů, kosti z jeskynního medvěda, koně, soba, kozorožce a celá řada ohořelých kostí. Zajímavé ale je, že se tu nenašly žádné lidské ostatky. Vědci soudí, že tito řemeslně zruční muzikanti své výtvory vytvořili krátce po svém příchodu dunajským koridorem do Švábska.

 

Pravěký hudebník si pro svůj nástroj vybral kost supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jde o jednoho z největších evropských ptáků s rozpětím křídel 230 až 265 cm. Jeho kosti jsou pro daný účel ideální. Dnes je v Evropě tento pták vzácný, asi 100 párů ho žije ve Španělsku, kde si staví hnízda na skalních útesech. Živí se výhradně mršinami velkých zvířat, po kterých pátrá až do vzdálenosti 60 km.

Zvětšit obrázek
Tak byla flétna nalezena (Foto: M. Malina. Kredit: Universität Tübingen)

Kdysi byl po celé Evropě hojný a nálezy kostí supů bělohlavých a dalších supů jsou v sedimentech vrchního paleolitu běžné. Se sháněním suroviny pro svá hudební vystoupení si tehdejší hudebníci dělat starosti nemuseli. 

 

Zvětšit obrázek
Fragmenty dalších fléten. Části „a“ a „b“ pochází z naleziště Hohler Fels, úlomek „c“ je ze sousední lokality Vogelherd.
(Foto: M. Malina. Kredit: Universität Tübingen.)


Kromě zachovalé flétny se ve stejné jeskyni našly ještě dva menší fragmenty, jež jsou patrně také pozůstatky fléten. Různé průměry ptačích kostí svědčí o tom, že se jednalo o různé nástroje.

 

25 km severozápadně od Ulmu je další archeologické naleziště Vogelherd. I tam našli archeologové zbytek flétny. Ta ale nebyla ze supí kosti, nýbrž z mamutoviny. Vyrobit flétnu ze zakřiveného klu už vyžaduje větší fištrón, než jen vyvrtání pěti děr do ptačí duté kosti. Jde o poměrně složitý postup štípání, řezání a vrtání celistvé kosti, takže tvůrce musel mít předem jasno, jak má finální výrobek vypadat. Nejprve musel získat hrubý obrobek a teprve pak se pustit do jemné řezbářské práce, včetně vyvrtávání podélných dutin. To svědčí o tom, že moderní lidé již tehdy byli zruční a že se od nás zase tak moc nelišili.


Deset datování pomocí radiokarbonové metody zařadilo artefakty z vrstvy, kde se našla flétna, do doby před 31 000 – 40 000 lety. U vlastní flétny pomocí dalších metod dobu jejího vzniku vědci zpřesnili na 35 000 let.

 

 

Zvětšit obrázek
Ze stejné jeskyně pochází také nejstarší z Venuší - 6 centimetrů vysoká ženská postava s ženskými atributy, které si nezadají s pornografií, kterou vyřezal pravěký výtvarník do mamutího klu. (Foto: H. Jensen, Kredit: Universität Tübingen)

Nálezy z údolí Ach dokládají, že v oblasti horního Dunaje vládl bohatý kulturní a společenský život a že jeho součástí bylo i muzicírování. Flétna byla nalezena jen 70 cm od nálezu sošky ženského těla, která je zhruba ze stejné doby. Osel Vás o nálezu informoval v článku „Nejstarší z Venuší“. Conard soudí, že mezi oběma nálezy – soškou a  flétnou je nějaká souvislost.


Podle sociologů hudba u lidí v době paleolitu přispěla k větší soudržnosti komunity a umožnila nové formy komunikace a kontaktů s okolím. To pak vedlo k demografickému rozšíření moderních lidí na úkor populace kulturně konzervativnějších neandrtálců.


Flétna z Švábské Jury bude součástí výstavy ve Stuttgartu nazvané „Kultura a umění doby ledové“. Výstava potrvá od 18. září 2009 do 10. ledna 2010. Pohled na místo nálezu, galerii Hohler Fels najdete ZDE.



AUDIO: Ukázka hry na zrekonstruovanou flétnu (Hraje: Wulf Hein and the University of Tubingen)




Pramen: Universitaet Tuebingen
Conard, N.J. et al. New flutes document the earliest musical tradition in southwestern Germany. Nature, June 26, 2009

 

 

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 25.06.2009 22:29
Tisk článku

Sapiens: A Brief History of Humankind - Harari Yuval Noah
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 319 Kč
cena: 283 Kč
Sapiens: A Brief History of Humankind
Harari Yuval Noah

Diskuze:

Pravěké flétny

Jiří Amler,2009-06-28 12:51:18

Flétna z Divje Babe ve Slovinsku je ještě starší - 43 tis. let. Nejspíš ji vyrobil nějaký neandertálec z kosti jeskynního medvěda.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni