V lidském mozku jede na plný plyn 83 genů, jež se opicím jen „plouží“  
Vědci představili geny které jsou horkými kandidáty na lidský „patent na rozum“, a které nás zároveň činí vnímavými k Alzheimerově chorobě a jiným typům demence.
Přečtením lidského genomu postavila genetika před lidstvo zapeklitou otázku. Když se naše dědičná informace liší tak málo od dědičné informace ostatních zvířat, tak čemu pak vděčíme za své výsadní postavení? Stále více se potvrzuje, že za jedinečnost člověka nemohou nějaké „geny pro člověčenství“ ale daleko spíše je to rejstřík genů, které ve svém těle zapínáme a vypínáme. Jako rozhodující se ukazuje rejstřík zapnutých genů v mozku.
Vědci z Yerkes National Primate Research Center při Emory University spolu s kolegy  z University of California v Los Angeles a ze Salk Institute porovnali rejstříky genů zapnutých v mozku člověka, šimpanze a makaka a představili nám tak geny, které jsou nejen  horkými kandidáty na lidský „patent na rozum“, ale zároveň nás činí vnímavými k degenerativním onemocněním mozku (např. Alzheimerově chorobě a jiným typům demence).
Vědci odhalili celkem 93 genů, jejichž aktivitou se kůra lidského mozku liší od kůry mozků šimpanzů a makaků a z nich u 83 prokázali, že se svou zvýšenou aktivitou podílejí na řízení nervových funkcí. Aktivitou genů v srdci nebo játrech se lidé, opice a lidoopi prakticky neliší. Lidé mají „puštěn na plný plyn“ i geny, které chrání mozek před poškozením při zvýšené aktivitě neuronů (lidově řečeno nám chrání mozek před „popálením“, když se nám to v hlavě „vaří“). Díky tomu jsme snad schopni přežívat na tomto světě o poznání déle než lidoopi. Když nám tahle ochrana nakonec přeci jen selže, jde s naší duševní převahou nad zvířaty už jen s kopce.
Podle vedoucího výzkumného týmu Maria Cacerese je pro nás kombinace vysoké nervové aktivity a dlouhého života celkem slušným vkladem pro komplikace ve stáří. „Poškození vyvolaná v mozku vysokou aktivitou neuronů se v průběhu života střádají a ve vyšším věku nám hrozí katastrofálními následky,“ říká Careres. „Jestliže lépe poznáme mechanismy, které nás před poškozením mozku chrání, pak snad pochopíme, jak se může stát, že někdy tato ochrana selže.“
Caceres byl naštěstí na tiskové konferenci velmi solidní a nesliboval před novináři, že díky právě získaným poznatkům do pár let zlikviduje neurodegenerativní choroby. Na to velmi rádi slyší vládci nad rozpočty pro výzkumné instituce. Zlé jazyky tvrdí, že štědrá podpora výzkumu a léčby neurodegenerativních onemocnění  má své hluboké kořeny ve věkové struktuře v kruzích, jež o finanční podpoře rozhodují. 


Nevěřte tomu – je to pomluva ze strany mládeže, jíž mozky zatím ještě slouží.




Naše duševní převaha nad zvířaty vyvěrá z několika desítek genů, které nám v mozkové kůře jedou „na plný plyn“, zatímco šimpanzům nebo makakům „jedou jen na tři válce“.



Bohužel, ve stáří často platíme za výsadu výkonného mozku i s úroky.

Datum: 03.11.2003
Tisk článku

Související články:

Biologové přenesli paměť - injekcí     Autor: Josef Pazdera (16.05.2018)
Rychle se učit znamená i rychle zapomínat     Autor: Josef Pazdera (04.06.2010)
Gen rozhoduje o naší paměti     Autor: Josef Pazdera (25.10.2003)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace