Lékem na stárnoucí společnost je prosperita  
Ekonomicky rozvinuté země trpí nedostatkem dětí. Jejich obyvatelstvo stárne, a to s sebou nese celou řadu problémů. Opatření zaměřená na zvýšení porodnosti se zhusta míjejí účinkem. Úbytek obyvatel je kompenzován jen přílivem imigrantů z rozvojových zemí, což s sebou nese další problémy. Zdá se, že nejvyspělejší země světa z pasti stárnoucí populace jen tak nevybřednou. Tým amerických a italských demografů přesto našel „světlo na konci tunelu“. S dalším ekonomickým rozvojem dochází k nečekanému obratu. Pokles porodnosti se zastaví a začíná opět růst.ˇ

 

Čím lepší životní podmínky se živočichům nabízejí, tím více potomstva plodí. Člověk je v tomto ohledu výjimka. Nejvíce dětí přivádějí na svět obyvatelé nejchudších zemí. S tím, jak se zlepšuje hmotné zázemí, vzdělanost a zdravotní stav, počet dětí v rodinách klesá. V nejvyspělejších zemích, jako je Japonsko, Jižní Korea, Německo nebo Itálie, umírá více lidí, než kolik se jich rodí, a obyvatel ubývá. Z dlouhodobého hlediska je to s ohledem na omezené přírodní zdroje Země zjevně příznivý trend. Nese s sebou však stárnutí populace a pokles podílu ekonomicky činných obyvatel. Státu hrozí oslabení ekonomiky, klesá jeho politická a vojenská síla.

 

Mikko Myrskylä


Tým vedený Mikkem Myrskylou z University of Pennsylvania ve Filadelfii došel k závěru, že se společnost může „uzdravit“ tím, čím si na své stávající problémy „zadělala“ – ekonomickým rozvojem. Překvapivé výsledky jejich analýz zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.


Vědci sledovali vztah mezi plodností a tzv. indexem lidského rozvoje. Ten neodráží jen hmotné bohatství vyjádřené hrubým domácím produktem přepočteným na jednoho obyvatele. Do indexu lidského rozvoje se prostřednictvím střední délky života promítá i zdravotní stav a úroveň zdravotnické péče. V indexu je zohledněna i vzdělanost vyjádřená celkovou gramotností obyvatel a počtem žáků od základních škol až po university. Na první příčce nejnovějšího žebříčku zemí seřazených podle indexu lidského rozvoje na základě údajů za rok 2006 stojí Island s indexem 0,968. Na posledním pak Siera Leone s indexem 0,329. České republice patří s indexem 0,897 pětatřicáté místo.

 

Zvětšit obrázek
Vztah mezi plodností a indexem lidského rozvoje (kvalitou životních podmínek)


Myrskylä sledoval osudy čtyřiadvaceti ekonomicky vyspělých zemí za posledních třicet let. Potvrdil známý fakt, že s růstem indexu lidského rozvoje plodnost klesá. Tento trend je jasně patrný u zemí, kde se životní podmínky zlepšují, ale index lidského rozvoje nepřesáhl hodnotu 0,860. U nejvyspělejších národů světa dochází při růstu indexu lidského rozvoje k nečekanému zvratu. Plodnost už neklesá, ale naopak roste. Trend nestačí k tomu, aby zabránil stárnutí populace, ale dokáže je významně zpomalit.


Příčiny obratu k lepšímu nejsou zřejmé. Myrskylä a jeho kolegové poukazují na fakt, že ekonomický růst má za následek zlepšení postavení žen ve společnosti. Ženy dosahují vyššího vzdělání, stoupá jejich zaměstnanost, a tím i příjmy. Za těchto podmínek může být pro ženy mateřství lákavější představou. Matky a jejich rodiny mají tak dobré zázemí, že jim mateřství a odchod ze zaměstnání nepřináší zásadní zhoršení životní úrovně. Ženy s vyšší kvalifikací mají menší problém s návratem do zaměstnání poté, co dítě začne chodit do školy.
V některých ekonomicky vyspělých zemích, např. v Japonsku, Koreji nebo Kanadě, se pokles plodnosti nezastavuje. Myrskylä je přesvědčen, že tam mají z rozvoje společnosti mnohem větší prospěch muži než ženy, jejichž situace se navzdory celospolečenskému růstu výrazněji nezlepšuje.ˇ

 

Pramen: Myrskylä et al.: Advances in development reverse fertility declines

 

Datum: 10.08.2009 15:05
Tisk článku

Matematika v ekonomii a ekonomice - Bauer Luboš, Lipovská Hana, Mikulík Miloslav, Mikulík Vít
 
 
cena původní: 389 Kč
cena: 331 Kč
Matematika v ekonomii a ekonomice
Bauer Luboš, Lipovská Hana, Mikulík Miloslav, Mikulík Vít

Diskuze:

Zájem lidstva

Pavel Bílek,2009-08-11 20:47:47

Dojde-li k blízkému gama-záblesku, přežijí na planetě pouze bakterie a jedinci s GRB-proof těly. Uhlíkové nanostruktury by potřebnou odolnost měly mít.

Odpovědět

Riesenie je jasne

Martin Chabada,2009-08-11 18:50:38

Krajiny s vysokym HDI maju vacsinou "stedre" socialne systemy, ktore pritahuju imigrantov. Nasledne imigranti zvysuju plodnost.

Odpovědět

Třeba je to jednodušší

Richard Vacek,2009-08-11 13:56:46

Stačí se podívat na začátek první věty."Čím lepší životní podmínky se živočichům nabízejí, tím více potomstva plodí". Třeba člověk není vyjímka, ale platí pro něj to, co pro ostatní. jen pod životními podmínky nesmíme brát dostatek potravy a tělesný komfort. V civilizované společnosti působí na to, zda-li budu mít děti i negativní společenské jevy, jako vyčlenění se ze společnosti, pokud budu mít děti. Odpovídá to třeba stresovému působení na zvířata, která se též přes nadbytek potravy přestávají množit.

Odpovědět

Délka života

Pavel Bílek,2009-08-11 10:29:53

Demografickým výpočtům udělá čáru přes rozpočet transhumanismus. Pokusím se krátce vysvětlit, co transhumanismus je:
Víme, jakým tempem se daří zvyšovat výkon počítačů. Kromě počítačů, se kterými běžně pracujeme, existují i umělé neuronové sítě, které mají obdobnou strukturu jako lidský mozek. Mozek je složený z neuronů a umělá neuronová síť je vpodstatě umělý mozek. Neuronové sítě lze simulovat na klasickém počítači, existují však i specializované počítače vyrobené přímo z umělých neuronů, ty jsou 100000x rychlejší než lidský mozek. Tím nemyslím, že by rychleji sčítaly nebo řešily matematické problémy. Ne - v umělých neuronových sítích probíhá komunikace mezi neurony stejným způsobem, jako v lidském mozku když myslí, akorát že ten křemík napájený stabilním elektrickým proudem to zvládá 100000x rychleji než naše pro ten účel specializované tělesné buňky v lebce.
Umělé neuronové sítě zatím ještě nemají tolik neuronů jako lidský mozek, ale rok od roku se lidskému mozku blíží. Už se podařilo překonat "mozek" hmyzu, a to nejen počtem neuronů, ale i výslednou praktickou inteligencí strojů, které se dokáží samy učit a orientovat v neznámém prostředí lépe než hmyz.
Z druhé strany jsou vyvíjena stále lepší rozhraní mezi mozkem a počítačem. Vše nasvědčuje tomu, že se podaří obohatit mozek o hardware, který navýší schopnosti mozku, můžeme tomu říkat zvýšení inteligence. Doposud dělali vědu pouze lidé, kteří byli ohraničeni řekněme hodnotou IQ 200. Co se stane, až začnou dělat vědu jedinci s IQ 1000? Kromě jiného vymyslí, jak zvednout inteligenci na IQ 10000. Jedinci s IQ 10000 vymyslí, jak IQ zvednou na 100000 atd. Transhumanisté tomu říkají singularita - jakmile se podaří zvednout inteligenci, v průběhu krátké doby tady bude superinteligence využívající až nadoraz možnosti hmoty pro myšlení. Věda a technika dělaná superinteligentními jedinci se pohne dopředu způsobem, který nelze srovnávat s dnešním tempem pokroku. Budeme umět předělat tělo tak, aby bylo prakticky nesmrtelné.

Odpovědět


"Budeme umět předělat tělo tak,

Miroslav Gretschelst,2009-08-11 18:26:40

aby bylo prakticky nesmrtelné". Tím už se zabýval spisovatel a filosof Karel Čapek. Věc Makropulos. A došel k závěru, že nesmrtelnost není v zájmu člověka. A je otázka, jestli je vůbec v zájmu lidstva přeplnit planetu lidmi.

Odpovědět


2MG

Martin Kostera,2010-08-19 16:58:56

K tomu došel Čapek. Já došel k diametrálně odlišnému výsledku.
Aneb "půlku království za nesmrtelnost"! :-)

Odpovědět

Pokles porodnosti při očekávání lepších podmínek

Jiří Hofman,2009-08-11 10:18:54

Napadlo mě, jestli porodnost neklesá kvůli zlepšování životní úrovně. Prostě lidi odkládají pořizování si potomků na lepší časy, když vidí, že lepší časy přicházejí. To by mohlo vysvěstlit, proč v dostatečně rozvinutých zemích se trend obrací - životní úroveň je tam tak vysoká, že se už nedá předpokládat, že bude ještě výrazně líp. Není tedy nic lepšího, na co se dá čekat.

Také by to mohlo vysvětlit, proč se nic podobného v přírodě nepozoruje. Asi jen velmi málo druhů v tak krátké době (tři, čtyři generace) podstoupilo tak obrovské zlepšení životních podmínek ve všech směrech a zároveň si jeho jedinci byli vědomi toho, že zlepšování ještě řádově generaci bude pokračovat, a mohli podle toho vědomě plánovat (s adaptací druhu na tuto konkrétní situaci se asi nedá počítat).

Problém porodnosti by se tedy netýkal vyspělého světa, ale prudce vyvíjejícího se světa.

Odpovědět

Neplodnost a porodnost

Jaroslav Petr,2009-08-11 05:02:54

Neplodnost není rozhodujícím faktorem pro porodnost ve společnosti. Jasně to dokazují poměry panující v Africe. Tam je neplodnost mnohem vyšší než v Evropě. Zatímco v ekonomicky vyspělých zemích je neplodnost kolem 17%, v Africe přesahuje 30% a někde se šplhá ke 40%. Přesto trvá v Africe populační exploze a průměrný počet dětí na rodinu je kolem 5. Neplodnost navíc postihuje stále více muže a v Africe je více neplodných mužů než žen. Ale platí, že pro populaci je rozhodující, jestli lidé děti mít chtějí (případně nedělají nic proti tomu, aby je neměli), než to, jestli je mít mohou.

Odpovědět

Obávám se, že takový průzkum nemůže postihnout

Miroslav Gretschelst,2009-08-10 20:38:29

veškeré podmínky, které sledovaný parametr ovlivňují. Například změna systému, jaká postihla "východní blok" Evropy, má zcela jistě negativní důsledky na ochotu mladých lidí vedle horečného budování kariéry a "dohánění západu" ještě vychovávat děti. Ale taková změna ze sledovaného souboru zemí určitě nepostihla všechny. Proto asi budou i různé důvody v různých zemích pro snížený růst populace. Na druhou stranu bych rád věděl, proč je nezbytné (třeba v Evropě, která má okolo půl miliardy lidí) stále zvyšovat stav obyvatelstva? Podle mne je důležitější co nejméně zatěžovat společnost kolísáním populace, nastavit takové podmínky ve společnosti, aby si každý kdo může zajistil svůj důchod sám a zase nezatěžoval společnost neřešitelnými problémy, a jako velmi důležité vidím budování co nejlepších vztahů se zeměmi s obdobmi životními hodnotami, například Evropa, USA, Kanada, Austrálie a podobně, a tím si zajistit světovou politickou i vojenskou stabilitu a ne na povrch planety talčit pořád více krků.

Odpovědět

Pokles počtu mladých žen, které mohou mít děti.

Blažej Zelinka,2009-08-10 19:30:30

Oddalování těhotenství na pozdější léta, antikoncepce a potraty zvyšují úbytek obyvatelstva. Narůstající neplodnost žen i mužů. Dlouhodobá hormonální antikoncepce může zeslabit děložní sliznici a zvýšit neschopnost ženy otěhotnět nebo donosit dítě. Nejrůznější škodliviny usazené ve vaječnících, děloze, varlatech a prostatě. Zlato,stříbro(šperky),měď(třeba vodovod),rtuť,thalium(amalgamové zubní výplně),baryum,titan(snad z rtěnky),rozpouštědla( z kupovaných,dlouho skladovaných nápojů v plastech),styren(nevhodně použité plastové nádobí) aj škodliviny. Nikl v příborech, rovnátkách. To vše může snížit možnost mít děti. Škodlivin i jinak znepříjemňujících život je spousta. Platíme daň za technické vymoženosti.

Odpovědět

Emancipace?

Jan Holy,2009-08-10 17:29:58

Pokud emancipaci povazujete za snahu zen vyrovnat se muzum, pak musim souhlasit. Ovsem podle meho nazoru je opravdova emancipace jinde - ze sveho okoli znam nekolik pripadu, kdy zeny mezi 30 a 40 lety usoudily, ze jsou dostatecne emancipovane na to, aby rodily deti (protoze prace uz si uzily dost). Proste bych myslenku jakehosi lokalniho maxima 'emancipace' nezavrhoval.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2009-08-10 17:06:12

Tomuhle výzkumu věřím asi jako tygrovi v džungli. Ten graf má takový rozptyl, že nikoho neopravňuje k proložení uvedené křivky. Kdyby se body obarvily podle podmínek, jako je víra nebo přídavky, hned by se vidělo.
>...Myrskylä je přesvědčen, že tam mají z rozvoje společnosti mnohem větší prospěch muži než ženy...
To je přesvědčen špatně, kariérismus žen dosahuje takových výšin, že jediná nadějná hypotéza je, že emancipace nepřímo úměrně snižuje plodnost.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace