Král rohatých dinosaurů  
...i kolekcí Musem of the Rockies v Montaně


Co se počtu objevovaných jedinců dinosaurů v souvrství Hell Creek týče, nesporným králem je obří ceratopsid Triceratops. Podle některých odhadů tvoří fosílie tohoto populárního dinosaura kolem 61% všech v souvrství objevovaných dinosauřích zkamenělin. Je nepochybné, že na konci svrchní křídy musela na území dnešní Montany žít celá tisícihlavá stáda triceratopsů. Co však o tomto býložravém ptakopánvém čtvernožci můžeme s jistotou prohlásit?

 

Zvětšit obrázek
Triceratops v plném cvalu. I přes hmotnost v řádu mnoha tun byl tento velký ceratopsid nejspíše schopen vyvinout značnou rychlost. V takovém případě mu raději uhnul z cesty i samotný "král" dravých dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Ilustrace Luise V. Reye, převzato z jeho webu

Triceratops byl do značné míry završením vývojové linie ceratopsidů, neboť patřil k vůbec největším a nejpozději žijícím zástupcům této rozsáhlé skupiny. Na rozdíl od svých vývojově primitivnějších příbuzných spojovala ceratopsidy jistá nepřehlédnutelná kvalita – výrazná tělesná velikost. Zatímco nejstarší známí předkové rohatých dinosaurů byli jen kolem 60-100 cm dlouzí dvounozí tvorečkové, i ten nejmenší ceratopsid dosahoval i s ocasem délky kolem 4 metrů, tedy rozměrů statného býka. Největší zástupci rohatých dinosaurů pak překonávali i dospělého afrického slona, neboť Triceratops, Torosaurus, Pentaceratops a Eotriceratops (který může být ve skutečnosti také druhem rodu Triceratops) dosahovali délky přes 8 metrů a hmotnosti kolem 10 tun. Kandidátem na rekordní velikost by mohl být posledně jmenovaný rod, popsaný v roce 2007. Eotriceratops xerinsularis měl lebku dlouhou rovné 3 metry, a pokud dosahoval stejných proporcí jako jeho evoluční potomek triceratops, mohl měřit přes 12 metrů a vážit kolem 13 tun.

 


Ceratopsidé byli také jednou z posledních skupin ptakopánvých dinosaurů, která v druhohorách vznikla. Nejstarší zástupci se objevují až před zhruba 80 miliony let, tedy pouhých 15 milionů let před konečným vyhynutím neptačích dinosaurů na konci křídy. Až do loňského roku byly jejich fosílie známé pouze ze západní části severoamerického kontinentu (Kanada, USA a Mexiko), takže patřili také k nejvíce geograficky omezeným skupinám dinosaurů (až koncem roku 2008 byl oznámen unikátní objev ceratopsida z Číny). Přes určité časové i zeměpisné omezení jejich výskytu však ceratopsidi představují jednu z nejlépe prozkoumaných skupin dinosaurů. A právě objevy tisíců exemplářů triceratopse i jiných rohatých dinosaurů v Montaně a okolních státech umožnily jejich poměrně detailní výzkum, a to včetně téměř všech růstových stadií.

 

Triceratops je rodem býložravého ceratopsida, žijícího před asi 68-65 miliony let na západě Severní Ameriky. Byl jedním z posledních žijících neptačích dinosaurů a dožil se zřejmě hranice K-T. Charakteristickým znakem, který mu dal i jméno (v překladu "třírohá tvář"), je přítomnost tří výrazných lebečních rohů. Dva dlouhé rohy nad očima a jeden kratší nad čenichem poněkud upomínají na recentní nosorožce, i ti však dosahují jen zhruba třetinové hmotnosti oproti svým dávným (částečným) ekvivalentům. První fosílie triceratopse byly zřejmě objeveny již v roce 1872 a popsány jako Agathaumas sylvestris E. D. Copem. Nepochybný objev však pochází až z roku 1887, kdy byla v Coloradu odkryta část lebky s párem rohů. O dva roky později popsal triceratopse Copeův rival O. C. Marsh, který předtím nález nesprávně přiřadil novému druhu bizona. V následujících 120 letech bylo až dodnes objeveno mnoho stovek exemplářů (byť žádná kompletní kostra) a postupně popsáno neuvěřitelných 18 druhů tohoto rodu. Tato variabilita však byla dána spíše přílišným důrazem na tvarovou odlišnost lebek v různých věkových stádiích, pozměněných deformacemi při fosilizaci nebo představujících odlišná pohlaví. Dnes se obvykle rozlišují pouze dva platné druhy rodu Triceratops: T. horridus (Marsh, 1889) a T. prorsus (Marsh, 1890).

 

Přestože jsou tito dinosauři často zobrazováni jako stádní živočichové, neexistuje pro jejich gregarické chování dostatek paleontologických důkazů. Představa je odvozována spíše z faktu, že šlo o nesmírně početný rod, známý z mnoha izolovaných exemplářů. Napříkla jen paleontolog Barnum Brown si počátkem minulého století poznamenal, že v terénu spatřil přes 500 lebek triceratopsů. K počtu dvou set jedinců dochází i Bruce Erickson, který navštívil výchozy souvrství Hell Creek v Montaně. Robert Bakker v roce 1986 dokonce odhadl, že zástupci rodu triceratops mohli představovat 5/6 celé obratlovčí megafauny v severoamerické svrchní křídě. Podstatně vzácnější byli další tři rohatí dinosauři, kteří se dle fosilní evidence dožili konce křídy: Torosaurus, Nedoceratops a Leptoceratops. Triceratops patřil do podčeledi Ceratopsinae (či Chasmosaurinae), jedné ze dvou podskupin v rámci rozsáhlé čeledě ceratopsidních dinosaurů.

 

Zvětšit obrázek
Fosílie triceratopsů patří v souvrství Hell Creek k nejpočetnějším. Na fotografii popisuje Liz Freedmanová z Museum of the Rockies sádrové obaly s lebkou triceratopse. Brzy budou odvezeny do muzea z lokality, kde předtím spočívaly 66 milionů let. Fotografie © Vladimír Socha


Triceratops se, jak známo, stával kořistí velkého predátora tyrannosaura. Dospělý jedinec však rozhodně nebyl snadným úlovkem. Největší exempláře mohly dosahovat délky až 9 metrů, výšky ve hřbetě 3 metry a hmotnosti až do 12 tun (tedy dvojnásobné hmotnosti oproti predátorovi). Jen hlava mohla i s krčním límcem přesahovat 2 metry. Významnou zbraní byly především zahrocené lebeční rohy, z nichž nadočnicové přesahovaly délkou i 1 metr. Jejich majitelé je však využívali v hojné míře také k vnitrodruhovým zápasům o samice nebo vedoucí postavení ve stádě (což je ostatně téměř totéž) – to ukázal nedávný výzkum sérií lebek triceratopsů, svědčících o častém zranění rohy jiných triceratopsů. U ostatních rodů ceratopsidů se s tak rozsáhlou evidencí pro podobné souboje nesetkáváme. Výrazný lebeční "štít" mohl plnit úlohu termoregulační, ochrannou (krytí zranitelné šíje) nebo signalizační, případně pak více z těchto možností najednou. Na rozdíl od většiny ostatních ceratopsidů byl u triceratopse štít tvořen kompaktní kostí, bez jakýchkoliv odlehčujících oken. To výrazně zvyšovalo jeho využitelnost při obraně. Objevy několika lebek malých triceratopsů naznačují, jak se vyvíjely excesivní struktury rohatých dinosaurů (límec i růžky byly zpočátku velmi malé, zato očnice relativně velké, podobně jako u většiny recentních mláďat).

 

Stejně jako tyrannosaurus je i triceratops hvězdou legendárního Jurského parku a mnoha dalších filmů či seriálů, ve kterých se objevují dinosauři. Neušel ani zpodobnění v počítačových hrách a dokumentech jako Putování s dinosaury nebo Prehistorický park. Věčným osudem je tomuto dinosaurovi časté zobrazování v boji se svým dravým rivalem, které je v populární kultuře velmi rozšířené. Triceratops je také oficiální státní fosílií Jižní Dakoty a oficiálním státním dinosaurem Wyomingu. Třírohý, nebezpečně vypadající obr je zkrátka celebritou dinosauřího světa. V Montaně nám bylo ctí setkat se s četnými zkamenělinami tohoto "krále býložravců" souvrství Hell Creek.

 

Zdroje:

http://en.wikipedia.org/wiki/Triceratops (Informace na anglické verzi Wikipedie)

Autor: Vladimír Socha
Datum: 12.09.2009 10:22
Tisk článku

Evoluce - Cheshire Gerard
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 93 Kč
Evoluce
Cheshire Gerard
Související články:

V jižním Peru našli fosilii pravelryby, byla zubatá a nohatá     Autor: Josef Pazdera (14.05.2017)
Představuje se Daspletosaurus     Autor: Vladimír Socha (09.03.2017)
Blesková evoluce: Rybky se svižně přizpůsobují extrémně toxickému prostředí     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2016)
Byli tyranosauři teplokrevní?     Autor: Vladimír Socha (29.11.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace