Ardi je možná naší nejstarší známou příbuznou  
Ardi žila před 4,4 miliony let. Tedy 1,2 milionu let před Lucy a je zřejmě také její „pratetou“. Obě byly nalezeny v Afarské pánvi v Etiopii. Jde o nejstarší známý mezičlánek ve vývoji od společného předka se šimpanzem k dnešnímu člověku.

 

Zvětšit obrázek
Mapa paleoantropologických nálezů v Afarské pánvi. Kredit: Science

Kdysi před 6 milióny let jsme se šimpanzy, nebližšími genetickými příbuznými, sdíleli společného předka. Nebyl to šimpanz, jak ho známe dnes. Nevíme, jak vypadal, ale nedostatek fosilních nálezů není protirevolučním argumentem, jak to rádi využívají zastánci inteligentního dizajnu, ale následkem toho, že prapředek žil pravděpodobně ve vlhčím prostředí pralesů, kde ostatky v podstatě nefosilizují a tak se neuchovají na celé milióny let.


Daří se však nacházet mladší pozůstatky našich předků. Právě díky změnám v prostředí a evoluci se postupně adaptovali na sušší, otevřenější krajinu, kde se v sedimentech mohly jejich kosti uchovat. Afarská pánev v severovýchodní Etiopii je extrémně suchá a teplá. Ideální pro dlouhodobou konzervaci pozůstatků, ale ne již tak ideální pro celodenní práci na spalujícím slunci. I tak je tato oblast Mekkou paleoantropologů. V roce 1974 zde, v Hadarském sedimentárním souvrství, byla nalezena donedávna nejkompletnější kostra (40%) dávného předka dnešního člověka, známá Lucy, asi jen 1,07 m vysoká pra-žena z rodu australopitéků, z druhu Australopithecus afarensis.


 

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce kompletní kostry Ardi Kredit: Science

V dnešním, monotematicky zaměřeném vydání časopisu Science je zveřejněn nový objev z lokality jen 74 kilometrů vzdálené od naleziště Lucy. Nález mnozí považují za ještě významnější, protože jde o kostru zachovalejší a zejména o víc, než milión let starší, než Lucy. Ta žila před 3,2 milióny let, Ardi, jak byla nazvána původní majitelka kosterního nálezu zemřela před asi 4,4 milióny let. Antropologové ji řadí k hominidnímu druhu Ardipithecus ramidus, který žil v Africe v období někdy před šesti až čtyřmi miliony let. Byl popsán již v roce 1994 na základě nálezu zubů a úlomků čelisti. Dnes o stavbě těla tohto hominida vypovídá 110 fosilních vzorků.


Díky zachovalosti kostry o Ardi víme, že po zemi chodila sice neohrabaně, ale vzpřímeně a neopírala se o klouby sevřených pěstí tak, jak to dělá šimpanz. Ale jinak rozměry a hmotnost těla (120 cm, 50 kg) i mozku (asi 300 až 350 cm2) jsou podobné šimpanzím parametrům. Podobně jako on, měla velká chodidla s palcem odkloněným do strany. Umožňovalo ji to bezpečně šplhat po stromech, kde jistě hledala úkryt před predátory, protože nemohla být dobrým běžcem. Stromy ji poskytovaly bezpečí, potravu a pravděpodobně také nocleh v hnízdech z větví, které si možná, jako dnešní šimpanz, stavěla.
Čelist z malých tváří nevystupovala výrazně dopředu a naznačuje menší sociální agresivitu. Ardi hledala potravu jak na stromech, tak na zemi a i když byla větším všežravcem než dnešní šimpanzi, podle analýzy zubní skloviny její hlavním zdrojem obživy bylo ovoce, ořechy a listy.


Video

 


     

Šimpanz a rekonstrukce Ardi a Lucy. Palec u nohou Ardy je ještě vybočen podobně, jako u šimpanzů. Lucy se v tomto ohledu podobá spíš lidem. Výška a váha těla prvních dvou byla podobná – asi 120 cm, 50 kg (u samic). Lucy měla jen 7 cm nad metr.

 

   
Porovnání očních zubů šimpanze a Ardipiteka
Kredit: Science
Posledních 6 milionů let vývoje člověka

 

Zdroje: Science

Datum: 02.10.2009 09:34
Tisk článku

Příběhy Lucy Gaultové - Trevor William
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
Příběhy Lucy Gaultové
Trevor William

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace