Hospodářská krize a zdraví obyvatel  
Může mít současná hospodářská krize za následek zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva? Ve prospěch tohoto názoru svědčí jak analýzy dopadů nedávných poklesů hospodářského růstu tak i data z „Velké krize“ z počátku třicátých let 20. století.

V krizi se žije zdravěji
V souvislosti se současnou hospodářskou krizí často zaznívají hlasy varující před zhoršením zdravotního stavu  obyvatelstva. Očekává se vzestup duševních onemocnění  a nárůst problémů souvisejících s konzumací drog a alkoholu. Zdravotní problémy by mohly vyvstat i v důsledku toho, že lidé začnou ve větší míře konzumovat levnější, z hlediska zdravé výživy problémové potraviny. Nárůst stresu budou kuřáci kompenzovat zvýšenou spotřebou tabáku. V důsledku nedostatku financí směřujících do zdravotnictví poklesne úroveň zdravotní péče a zdravotní stav obyvatel se dále zhorší.
Mnohé epidemiologické studie však přinášejí opačné závěry. Zpomalení ekonomického růstu bývá provázeno zlepšením zdravotního stavu populace. V ekonomicky vyspělých zemích je tento trend patrný opakovaně a zpomalení ekonomiky tam bývá provázeno poklesem úmrtnosti. S obnovením ekonomického růstu úmrtnost opět narůstá. Podílí se na tom celá řada
faktorů. Rodiny s napjatým rozpočtem se přeci jen omezí v jídle a přestanou se přejídat. Poklesne nadměrná konzumace alkoholu. Hubené příjmy si vynutí  i další změny životního stylu  svědčící lidskému zdraví. Člověk dá například přednost levné chůzi před drahou jízdou autem. Svědčí to jeho oběhovému systému a zároveň klesá riziko újmy na zdraví při dopravní nehodě.

 

Zvětšit obrázek
David Stuckler

Více sebevražd a méně mrtvých na silnicích
Nedávná studie mezinárodního týmu vedeného britským sociologem Davidem Stucklerem z Oxford University zhodnotila trendy v zaměstnanosti a úmrtnosti v 26 zemích Evropské unie mezi roky 1970 a 2007. U lidí ve věku do 65 let vědci zjistili, že nárůst nezaměstnanosti o 1% přináší vzestup sebevražd o 0,79%. Stejně velký byl i nárůst v počtu obětí vražd. Při velkých nárůstech nezaměstnanosti jsou však dopady horší. Tříprocentní vzestup nezaměstnanosti s sebou nese vzestup sebevražd v průměru o 4,45%. Zároveň roste i počet úmrtí v důsledku nadměrné konzumace alkoholu a to o 28%.  Na druhé straně však Stuckler a jeho spolupracovníci  zjistili i pozitivní dopady hospodářského poklesu. Se zvýšením  nezaměstnanosti o 1% klesne počet obětí dopravních nehod o 1,39%.


Studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet ukázala, že nezaměstnanost dopadala na obyvatele jednotlivých evropských zemích různě tvrdě. Jako významný faktor omezující dopady nezaměstnanosti na úmrtnost obyvatel se ukázaly investice do programů pro udržení pracovních míst a návratu nezaměstnaných do práce. Když se do udržení zaměstnanosti investuje 10 dolarů na jednoho obyvatele, četnost sebevražd klesne o 0,038%.

 

Zdraví Američanů za Velké hospodářské krize
Zcela nedávno podrobili epidemiologové z University of Michigan zevrubné analýze vývoj zdravotního stavu obyvatel USA za Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nezaměstnanost tehdy v USA dosáhla 22,9% a hrubý domácí produkt se propadl o 14%. Délka života se v krizových letech 1929 až 1932 překvapivě prodloužila. Průměrný věk populace narostl z 57,1 na 63,3 roku. Pozitivní trend byl  patrný u všech sociálních skupin, u mužů i u žen, u bělochů i příslušníků dalších etnik.
Michiganští epidemiologové José Tapia Granados a Ana Diez Rouxová hodnotili délku života a úmrtnost v USA v období od roku 1920 do roku 1940. Během čtyř let Velké hospodářské krize a také během hospodářské recese v letech 1921 a 1938 pozorovali výrazné zlepšení  zdravotního stavu populace. Naopak, v obdobích hospodářského růstu se délka života Američanů zkrátila. Například u nebělošského obyvatelstva přineslo šestileté období ekonomické prosperity z počátku dvacátých let zkrácení délky života až o osm let.


Ve 20. a 30. letech minulého století umíraly dvě třetiny všech Američanů na kardiovaskulární choroby, onemocnění ledvin, rakovinu, chřipku a zápaly plic, tuberkulózu. Z dalších „smrtících faktorů“  byly významné ještě dopravní nehody a sebevraždy. Američtí vědci zaznamenali během velké ekonomické krize z počátku 30. let i v dalších obdobích hospodářské  recese pokles úmrtí ze všech sledovaných příčin. Jedinou výjimku tvořily sebevraždy, jejichž počet stoupl. Celkový efekt krizí a recesí na zdraví obyvatel však zůstával kladný.

 


Granados a Rouxová nabízejí ve studii zveřejněné prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Science pro tento paradoxní trend hned několik vysvětlení. S nástupem krize se dramaticky mění pracovní podmínky. Během hospodářského růstu mají firmy hodně zakázek a nutí pracovníky k vysokému pracovnímu tempu a k práci přes čas. To  s sebou nese stres, který zaměstnanci kompenzují zvýšenou konzumací alkoholu a tabáku. Zaměstnancům zbývá méně času na spánek a odpočinek, což má další negativní vliv na jejich zdraví.  Při návalu zakázek jsou do práce přijímáni noví nezkušení zaměstnanci a roste riziko pracovních  úrazů.
Během recese pracovní tempo zaměstnanců klesá a práce přes čas ubývá. Zaměstnanci věnují více času odpočinku, a protože mají méně peněz, omezují spotřebu alkoholu a tabáku. Svou roli při zlepšení zdravotního stavu během ekonomických krizí a recesí mohlo sehrát i snížení průmyslového znečištění životního prostředí. Autoři studie připouštějí, že konkrétnímu člověku může nezaměstnanost jeho zdravotní stav zkomplikovat. Z hlediska celé populace byl však vliv Velké ekonomické krize na zdraví lidí kladný.

 

Sebevraždy švédských nezaměstnaných
Za neoddiskutovatelný je považován vzestup sebevražd v obdobích, kdy ekonomika země neprosperuje. Jak ale nedávno ukázali švédští epidemiologové Andreas Lundin a Tomas Hemmingsson ze stockholmského Karolinska Institutet není ani tento trend vždy výsledkem zhoršeného zdravotního stavu nezaměstnaných. Švédsko patří spolu s Finskem k evropským zemím, kde má nárůst nezaměstnanosti na vzestup sebevražd jen malý vliv. Přesto páchají švédští nezaměstnaní  průkazně více sebevražd než lidé, kteří si práci udrželi.
Lundin a Hemmingsson hodnotili data ze švédské hospodářské recese v devadesátých letech minulého století a došli k závěru, že ze dvou třetin se na zvýšeném riziku sebevražd mezi nezaměstnanými podílí fakt, že o práci přicházejí přednostně lidé, kteří už mají nějaké psychické problémy. U nich je riziko sebevraždy vyšší než u zdravého zbytku populace.  Zvýšený počet sebevražd mezi švédskými nezaměstnanými tedy nebyl způsoben jen tím, že se psychický stav propuštěných lidí zhoršil. Významněji se do tohoto trendu promítla skutečnost, že potenciální sebevrazi přicházejí o práci častěji.

 

 

 

Datum: 08.10.2009 14:59
Tisk článku

Zvěřinec - Scullyová Claire, Merritt Richard
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Zvěřinec
Scullyová Claire, Merritt Richard
Související články:

Jak se nutričním doplňkům daří zbavit nás depky? A jak terapeutům?     Autor: Josef Pazdera (14.03.2019)
Chemie strachu     Autor: Josef Pazdera (22.04.2018)
I čtyřdenní embryo prožívá „stres“     Autor: Josef Pazdera (18.10.2013)
Máte astma a bojíte se námahy?     Autor: Josef Pazdera (20.05.2012)
Takřka lidští androidi nás děsí     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2011)



Diskuze:

zaujímavý rozhovor o pôvode AIDS

Alexander Slovák,2009-11-10 20:44:48

http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=9753

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace