:: OSEL.CZ :: - Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty
Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty  
Typický les mírného pásu není žádná příroda. Je to jenom omyl zcela nedávného data. Ve skutečnosti tu vždycky byl park, který před námi pečlivě udržovali sloni a další velká zvířata. Pokud necháme krajinu totálně zarůst lesem, tak tu zůstaneme sami, protože v lese skoro nic nežije.


 

Zvětšit obrázek
Model slona Elephas antiquus. Les nikde v dohledu. Kredit: Friera, Wikimedia Commons.

Když je ve střední Evropě řeč o přírodě, tak si lidé obvykle představí hustý smrkový les, kde v ponurém tichu není nic kromě závějí jehličí, borůvek a několika druhů hub. To, co se nám lesníci snaží vydávat za přírodu, ale není příroda, nýbrž plantáže na prkna, které jsou asi tak cenné a biologicky zajímavé, jako plantáže na kukuřici nebo na brambory, od produkčních lesů odlišené nižším vzrůstem a vzácnějším výskytem hájoven.

 

Zvětšit obrázek
Mastodont si vychutnává volnou krajinu. Kredit: Charles R. Knight


Když by měl takový „les“ být přírodou, ve které si příjemně odpočineme, tak proč si smrkové plantáže nevysazujeme kolem svých domů? Ve skutečnosti se naši předci osídlující střední Evropu hustých hvozdů vždy báli, kromě bláznů v nich nikdo nikdy nebydlel a teprve romantizující šílenství 19. století do takových lesů vehnalo turisty. Přesto se ale dodnes v lese necítíme dobře – schválně si sami zkuste na celý den vyrazit do vzrostlého lesa, obvykle začneme mít záhy utkvělý pocit, že nás něco sleduje. To ale v žádné případě není náhoda. Averze vůči lesu je naprosto všudypřítomná u lidských etnik po celém světě. I když některé kmeny třeba žijí ve stromových domech, rozhodně to nejsou lesní lidé a okolí svých obytných stromů pečlivě vyčistí a přemění na volné prostranství. Ve vztahu k lesu se tvrdě hlásí historie naše druhu. V genech máme sklon být spokojení nikoliv v příšeří lesních velikánů, ale v rozvolněné krajině, kde jsou tu a tam osamocené velké stromy, občas keře a mezi nimi spousta volného prostoru. Vůbec není náhoda, že naše parky a zahrady, kam rádi chodíme hledat novou energii, tak hodně připomínají krajinu, v jaké náš druh vzniknul a kde jsme prožili naprostou většinu naší dosavadní evoluci. Anglické parky, nikoliv lesy, si nosíme ve svých genech a srdcích.


Ve skutečnosti je to s dnešními lesy ještě horší. Lidé se často domnívají, že až do příchodu moderního člověka se od oceánu k oceánu táhly nekonečné hvozdy a že to je ta „příroda“ ke která by mělo směřovat naše ochranářské snažení. Kdyby lidstvo najednou zmizelo, tak by se prý zase vrátil mlčenlivý neprostupný les. Podle všeho je to celé nesmysl.


 

Zvětšit obrázek
Slon likviduje strom v jižní Africe. Kredit: FANTOMAS2005.

Množství fosilních nálezů, rekonstrukce pravěké přírody, naše vlastní zkušenost s dnešní přírodou různě po světě i prostý selský rozum, to vše nám ukazuje, že neprostupný tichý prales nikdy neexistoval. Zapomínáme totiž na jednu podstatnou věc. Než do Evropy, Ameriky i na další místa, kde by teoreticky mohl růst mohutný les, dorazil Homo sapiens, tak tu nebylo vzduchoprázdno. Krajině vládla jiná velká zvířata – v Evropě například slon Elephas (Palaeoloxodon) antiquus nebo pratur Bos primigenius a mnozí další. Pokud si někdo myslí, že vliv slonů či praturů na krajinu nedá srovnat s lidmi, tak asi nikdy neviděl místa, kde rozpustile skotačili sloni. Oblasti mírného klimatu celé planety byly plné stád velkých zvířat, která aktivně vytvářela krajinu parkového či chcete-li lesostepního typu. Prales by tu vzhledem ke klimatu mohl vyrůst, takhle ale neměl naději.

 

Zvětšit obrázek
Anglický park ve Veltrusech. Kredit: iDnes.


Přesně takový obrázek potvrzují nejnovější výzkumy Jacquelyn Gill z University of Wisconsin v Madisonu a jejích spolupracovníků. Před 15 tisíci lety, když odcházela další doba ledová, se na severoamerických pláních proháněla megafauna - mamuti, mastodonti, velbloudi, koně, i obří lenochodi s obřími bobry. Nikde nebyly žádné veliké hvozdy, velká zvířata jim nedovolila vyrůst. Byla to pestrá krajina – tu lesík, tam zase močál a mezi nimi travnaté pláně. Gill to se svými kolegy vysledovala s pomocí analýzy pylů, zuhelnatělého dřeva a spor hub osídlujících trus velkých zvířat, pocházejících ze vzorků jezerního sedimentu Appleman Lake v Indianě a z lokalit v New Yorku. Podle jejich závěrů začal zhruba před 14,8 tisíci let klesat počet velkých zvířat a asi před 13,8 tisíci let došlo k závěrečnému dramatickému poklesu jejich stavu. Od té doby se ve vzorcích už téměř nevyskytují spory hub osídlujících trus, protože už ho neměl kdo vyrábět. Příroda severní Ameriky se v krátké době drasticky změnila – všechno zarostl rozsáhlý listnatý nebo smíšený les, který do té doby velká zvířata držela na uzdě.


Proč ale severoamerická megafauna tak náhle zmizela? Je to kupodivu velmi zpolitizovaná otázka, protože se okrajově dotýká klimatického bláznění. Lidé, kteří jsou přesvědčeni, že moderní civilizace je zlá a ničí planetu, si obvykle také myslí, že naši předci byli ušlechtilí divoši, kteří se cpali fazolemi a mamutovi říkali bratře. Je pro ně nepřijatelné, že by takové ušlechtilé bytosti mohly vybít stáda mamutů a lenochodů, tak raději usilovně hledají jiná komplikovaná vysvětlení, v nichž často hraje roli osvědčený padouch klima nebo případně pády kamení z vesmíru. Vymírání megafaun všude po světě ale tak krásně souhlasí s příchodem lidských lovců, že je to do očí bijící. Velká zvířata nedávnosti minulosti podle všeho opravdu zlikvidovali ušlechtilí divoši.

 

Zvětšit obrázek
Středověký les, přátelský vůči přírodě. Kredit: Sarah Wroot.


Pikantní je, že pestrou parkovou krajinu plnou úžasných organismů na velice dlouhou dobu zachránilo zemědělství. Roli snězených slonů nebo přežvýkavců převzala hospodářská zvířata. Až donedávna se totiž páslo v lesích a ty vypadaly úplně jinak, než dnes. Katastrofální je pro středoevropskou krajinu až zhruba posledních 100 let, kdy jsme zalezli do měst a nevypustili žádná další velká zvířata. Les se utrhl ze řetězu a pokud s tím něco rychle neuděláme, tak se brzy zaroste i poslední zbytky hezké přírody a my se budeme moct rozloučit se spoustou vzácných a zajímavých druhů.

Les na Šumavě. Národní park, ale stejně je prázdný. Kredit: NP Šumava.

 

Les na Šumavě. Národní park, ale stejně je prázdný. Kredit: NP Šumava.

 

Pramen:  Science Daily 20. 11. 2009.

Datum: 08.12.2009 07:59
Tisk článku

Kapesní průvodce přírodou - Eisenreich Wilhelm
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Kapesní průvodce přírodou
Eisenreich Wilhelm
Související články:

Cenné stromové ostrovy v Everglades vznikly ze smetišť     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2011)
Šťovík pomáhá v boji s těžkými kovy     Autor: Anna Marcinková (11.10.2008)
Když kvete motýlí keř     Autor: Ota Beran (29.05.2008)
Oxid uhličitý je vinen!     Autor: Anna Marcinková (26.03.2008)



Diskuze:

Nádherný článek, výborně jsem se po ránu pobavil

Jaromír Kopeček,2009-12-17 09:57:06

Osobně mě také překvapilo, kolik lidí ví, jak a co žere mamut. Sám jsem viděl jenom jednu atrapu z koudele a nejsem si jist, zda jej někdo viděl naživo.
Co dokáží zničit kočovní lovco-sběrači se lze dočíst v každém cestopise nebo návštěcou zahrádkářské kolonie kolonizované vágusy.
Ovšem musím se zastat autora, les v Montaně, bez mamutů, ba i bez zubrů vypadá jako reklama na úspěchy chozrasčotu: Stromy rostou jako kukuřice na celinách a živý je s bídou každý čtvrtý. Vypadá to náramně romanticky, přivezl jsem si asi 50 snímků soušek.

Odpovědět


potrava mamuta

Martin Smatana,2009-12-17 17:27:35

Možno budete prekvapený, ale to, čím sa živili mamuty, sa už dávno vie, stačilo sa im pozrieť do žalúdka. Na Sibíri v permafroste sa totiž našlo veľa dokonale zakonzervovaných - zmrazených jedincov (slovo "zdochlina" mi k nim akosi nepasuje).
Staršie jedince mali kly na spodnej starne obrúsené od toho, ako odhŕňali sneh, aby sa dostali z tráve a iným rastlinám zapadaným snehom.

Odpovědět

lesy před 1000 roky

Stanislav Jirovec,2009-12-10 16:30:08

Před 1000 roky u nás bylo 90% plochy les, luční porosty v podstatě jen kolem řek. Mamuti a mastodonti nikde až do dneška, kdy máme asi 1/3 plochy státu lesy. V době před 120 000 roky v době velkého oteplení byli v Evropě mamuti na vymření, ale ještě přežili. Když odhlédneme od toho, že mamut stejně listnaté velké stromy neokusoval. To dělali sloni asi před 1,5 milionem let v jižní Evropě.

Odpovědět

plocha lesů

Richard Vacek,2009-12-10 13:31:24

Plocha lesů v ČR je nyní 33,7% (http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77), v r. 1875 byla v jednotlivých částech Čechy/Morava/Slezko 30/28/35% (http://www.econlib.cz/zlatyfond/data/zf0039/zf0039_07.pdf). Nějaký úbytek tam nevidím. Spíše to je tak, že zalesněné plochy přibývá.

Odpovědět

Prostý selský rozum

Jan Lzicka,2009-12-10 05:35:54

v případě pana Mihulky nikdy moc nefungoval, protože přesně takové lesy dodnes existují v Kanadě i na Sibiři - netvořily je ovšem smrkové monokultury, ale smíšené jedlobukové porosty s bohatým bylinným podrostem. Dnes je však jedle na vyhynutí. Za vyhynutí řady druhů nemůže "les utržený ze řetězu", to je jen další debilita tlusťocha, co celý život nevylezl od počítače. Plocha lesů je dnes menší než před sto lety, kdy bylo možné v českých lesích běžně narazit jelena nebo na rysa.

Odpovědět

Vsechno jinak, zpatky na stromy...

Frantisek Vrata,2009-12-10 01:30:23

A co kdyz ty strasidelne praveke lesy znicily houby?

http://www.extremescience.com/biggestlivingthing.htm

Odpovědět


To je obyčejná václavka.

Radim Dvořák,2009-12-11 05:09:19

Některé houby mají mycelia rozsáhlá, je známo více případů, kdy mycelium na ploše řádu ha bylo geneticky jednotné. Nejsou tak vidět, proto jsme překvapeni.

Odpovědět


Pro Radima Dvoraka

Frantisek Vrata,2009-12-11 08:28:19

No vsak tam pisi ze je to podhoubi geneticky stejne na nejmene 890 hektarech

Odpovědět

...

Petr D,2009-12-09 14:19:19

A mluvíte o vycházce do naší plantáže a nebo o pobytu v Bialoviežském pralese, kterému by naše lesy spíše odpovídaly s vědomím, že tento les s Vámi sdílí vlk a medvěd? Nejde ani tak o averzi jako o pocit pohody a bezpečí(mnozí lidé si dodnes v hospodě sednou zády do rohu, aby měli přehled "po celém území" a zezadu je nemohl nikdo napadnout...samozřejmě je to velice subjektivní, stejně jako každý jiný osobní prožitek(stejně jako strach z hadů či pavouků).

Odpovědět


Petr D,2009-12-09 14:20:33

toto byla reakce na příspěvek p. Lukáše Přeučila. omlouvám se za špatná zařazení.

Odpovědět

Strach z lesa

Lukáš Přeučil,2009-12-09 02:20:22

Souhlasím s tím, že to, co se vydává u nás za les je v drtivé většině pouze pole stromů. Ale neznám nikoho(tedy až na pan Mihulku) kdo má averzi k lesu nebo pobytu v něm. Naopak znám spoustu lidí, kteří se do lesa těší. Opravdu si myslíte, že pokud by lidstvo najednou zmizelo, tak území našeho státu nepokryje z větší části les?

Odpovědět


myslíte les?

Martin Vincíbr,2009-12-09 18:48:28

Opravdu myslíte les nebo smrkovou monokulturu v pravidelných řadách a rozestupech? Bez výskytu živočichů nebezpečnějších než veverka?

Odpovědět

sibírsky pleistocénny park skutočnosťou

Martin Smatana,2009-12-08 22:46:57

V oblasti Kolymy na Sibíri od roku 1988 prebieha projekt "Pleistocénny park", ktorý má za cieľ s použitím súčasných veľkých cicavcov premeniť vlhkú machnatú tundru na trávnatú "mamutiu step", typickú pre pleistocén.
Tu je odkaz na článok na Wikipédii v ruštine, pre tých, ktorí ešte nezabudli azbuku a ruský jazyk, a je to zaujímavé čítanie:
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BB%D0%B5%D0%B9%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%86%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D1%8B%D0%B9_%D0%BF%D0%B0%D1%80%D0%BA
(v prípade problémov s načítaním ruskej verzie sa tam dostanete cez anglickú)

.. a odkaz pre anglofilov je tu:
http://en.wikipedia.org/wiki/Pleistocene_Park

Projekt "Pleistocene Revilding" Josha Donlana zatiaľ zostáva len v štádiu úvah, Rusi boli zasa prví :)

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1757

Odpovědět

vývoj předků slonů a mamutů

Stanislav Jirovec,2009-12-08 21:47:14

Souhlasím s panem Smatanou. Mamuti nelikvidovali stromy, ale pásli se na houževnaté stepní trávě a malých keříčcích stromků.
Před 1,5 milionem let ( starší pliocén), teplo v Evropě, Mammuthus meridionalis předek mamutů a dnešních slonů žije v pralesích jižní Evropy, živí se převážně listím stromů.
Před 750 000 roky Mamut srstnatý v oblasti řeky Kolymy na Sibiři, nalezena jeho stolička
Před 400 000 roky se v Eurasii objevuje Mamut srstnatý přizpůsobený chladu a stepní stravě. Vyhynul asi před 10 000 roky. Mamut srstnatý byl tedy současníkem Homo erectus, Homo neanderthalensis a Homo sapiens sapiens a nežil v lesích, které tu nebyly, takže je nemohl ani zničit.

Odpovědět

Tajga? Kanada?

Pavel Táborský,2009-12-08 20:24:31

Divoši tedy uměli lovit tak masově, že způsobili i zalesnění nepředstavitelných ploch na Sibiři, v Kanadě, na Aljašce atd.?
Jsem myslel, že tam dohromady nikdo nebydlí ani dnes...

Odpovědět

Veľké bylinožravce a náročný terén

Martin Smatana,2009-12-08 15:16:01

Vlyv veľkých chobotnáčov a celkovo veľkých zvierat na lesný porast možno platí na rovine, ale v kopcovitom teréne len veľmi obmedzene.
Asi pred dvoma rokmi som čítal v jednom článku (na presný zdroj si nespomínam, ale Osel ani Scienceworld to asi neboli), že slon aj malý kopček radšej obíde, akoby ma liezť hore, lebo je to preňho veľmi vyčerpávajúce a rizikové, jeho stavba tela je vhodná len na roviny. Predpokladám, že podobná averzia voči kopcom sa mohla vyskytovať aj u iných chobotnáčov, ako sú mamuty a mastodonty, lebo aj tie dosahovali veľkosť porovnateľnú so slonom a podobné telesné proporcie. Ich vplyv teda zrejme zostal obmedzený na rovinatý terén a do pahorkatiny už neprenikali, nanajvýš tak do riečnych údolí s rovnejším dnom.
V kopcovitom teréne sa mohli uplatniť jedine ľahšie a pohyblivejšie druhy, ako sú jelene, losy, srny, zubry, pratur a možno nejaké divé ovce, ale tie boli určite vystavené silnému predačnému tlaku vlkov, rysov, medveďov a možno aj rosomákov, takže na svahoch sa určite udržali lesy porovnateľné s našimi.
Navyše ak les postihne nejaká živelná pohroma, ako napríklad víchrica porovnateľná s tou "tatranskou" 19.11.2004, tak popadané kmene vytvoria hustú spleť, cez ktorú neprenikne žiadny bylinožravec, zato rys sa v nej cíti ako doma. Kým sa drevo stihne rozložiť, stromy na takýto chránených miestach môžu dorásť na takú veľkosť, že im už žiadny väčší bylinožravec, ani zubor, nemôže vážne ublížiť.
Takže ak skombinujeme svahovitý terén neprístupný veľkým chobotnáčom, predačný tlak veľkých šeliem na jelene a spol a rozsiahly polom neprístupný pre stredne bylinožravce, dostaneme ideálne miesto pre vznik hustého pralesa.
Lesy sa zrejme vyskytovali aj na močaristých územiach, do ktorých zver mohla preniknúť len s veľkým rizikom uviaznutia a následnej smrti v hlbokom blate.
V článku sa vyskytlo porovnanie s anglickám parkom - aj anglické parky sa zakladajú na rovine, ak je v parku svah, často je tiež oveľa hustejšie zarastený stromami a krovím.
Zhrnutie - aj v nedávnej minulosti na našom území husté pralesy takmer určite boli a závery z článku majú len veľmi obmedzenú platnosť.

Odpovědět


doplnenie

Martin Smatana,2009-12-08 17:19:05

K uvedenému treba ešte doplniť, že sa to môže vzťahovať nanajvýš tak na predchádzajúce interglaciály, v našom interglaciále musel byť vývoj výrazne odlišný, kvôli vyhynutiu veľkých chobotnáčov.
Mamuty na našom území žili počas obdobia doby ľadovej, kedy severná hranica stromov, viazaná na priemernú teplotu najteplejšieho mesiaca minimálne + 10˚C, prechádzala územím južného Slovenska, v Tatrách, na Šumave a v Krkonošiach boli horské ľadovce, pod nimi mrazová step porovnateľná s tundrou a kosodrevina, teraz typická pre taranské polohy od 1500 metrov n. m. vyššie, rástla dole pri Dunaji. Niekde vo vápencoch na juhovýchode Slovenska sa možno udržala aj stromovitá vegetácia. Takže mamuty v žiadnom prípade nemali možnosť likvidovať stromy, nebolo totiž čo likvidovať. Koniec (zatiaľ) poslednej doby ľadovej sa časovo (nie spoločnou príčinou) spája s vyhynutím mamutov, nástup lesa mohli ovplyvňovať a potláčať jedine posledné zvyšky pižmoňov a iné kopytníky a tiež praľudia.

Odpovědět

lovci a mamuti

Stanislav Jirovec,2009-12-08 10:27:17

V lese se nebojím, borůvky vidím pod borovicemi, pod smrky málo. Homo sapiens přišel do Evropy podél Dunaje asi před 40 000 roky, mamuty nevyhubil, ještě před 26 000 roky byli lovci mamutů u Předmostí. A ještě před 13 000 roky byli mamuti v Anglii, o Sibiři nemluvě. Podíl lovců na vyhubení mamutů jistě byl, ale v souvislosti se změnou klimatu. Vyhynutí velkých savců v Americe před 12 800 se přisuzuje asteroidu, který spadlo do oblasti Velkých jezer a jsou na to důkazy včetně změny klima. Takže lze stejně tak tvrdit, že mamuti vyhynuly, protože převládl les, ve kterém se neuměli pást jako na své mamutí stepi.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace