CO2 atmosféru otepluje i ochlazuje zároveň  
Alespoň tak zní vysvětlení amerických vědců z NASA. Kosmická sonda TIMED totiž zdokumentovala výrazný pokles teploty horních vrstev atmosféry.

 

Zvětšit obrázek
Sonda TIMED Kredit: NASA

Dnes končí setkání Americké geofyzikální unie, jež se tento týden koná v San Francisku. Nová data z měření sondy TIMED na něm představili vědci z NASA, z Langleyova výzkumného centra kanadské University v Hamptonu spolu s kolegy z coloradského Národního centra pro výzkum atmosféry. Sonda TIMED (Thermosphere Ionosphere Mesosphere Energetics and Dynamics – energetická bilance a dynamika termosféry, ionosféry a mezosféry) již osm let z oběžné dráhy měří tepelné a dynamické parametry vrstev atmosféry v nadmořských výškách od 60 do 180 kilometrů. Vědci se pomocí získaných údajů snaží pochopit, jaký vlivu na horní oblast plynného obalu naší planety mají změny aktivity Slunce a jaký vliv by se mohl připsat na vrub lidem.

 

Zvětšit obrázek
V atmosféře rozlišujeme několik vrstev. Na jejich hranicích se mění charakter teplotní křivky. Kredit: University of Wuppertal

 

K tomuto účelu slouží SABER (Sounding of the Atmosphere using Broadband Emission Radiometry) – zařízení, které měří v širokém spektrálním pásmu vyzařování atmosféry. Právě probíhající tříleté hluboké minimum solární aktivity poskytuje možnost pro studium ochlazování termosféry (viz. obrázek).  


Šéf projektu SABER a vedoucí vědecký pracovník v Langleyove výzkumném centru NASA, Marty Mlynczak vysvětluje: „Slunce se nachází ve velmi netypické fázi. A zemská termosféra na to výrazně reaguje – snížením vyzařování v infračerveném spektru až o jeden řád.“


Přístroje sondy TIMED od roku 2002, tedy od začátku mise, zaznamenaly snížení množství slunečního ultrafialového záření dopadajícího na Zemi (celkový zářivý výkon Slunce v průběhu 11letého cyklu aktivity kolísá v rozmezí asi desetiny procenta).

Zvětšit obrázek
Teorie říká, že zatímco skleníkový efekt spodní vrstvy atmosféry otepluje, vrchní ochlazuje. Kredit: University of Wuppertal

 

Zároveň se v tomto sedmiletém období neustále a rychle snižovalo i množství infračerveného záření, které v horních vrstvách atmosféry emitují zejména oxidy dusíku. Současná hodnota infračervené radiace vnější atmosféry je v porovnání s rokem 2002 desetinásobně nižší. Protože zatím nejsou k dispozici srovnatelné záznamy z předcházejícího solárního cyklu, vědci musí počkat, až se naše hvězda probudí k výraznější činnosti. Až pak se může potvrdit předpokládaná souvislost mezi velkými změnami v teplotě vrchních vrstev atmosféry a malými výkyvy ve sluneční radiaci v průběhu cyklu jeho aktivity.


Zpráva NASA připomíná, že toto ochlazení „nemá žádné důsledky na klimatické změny v troposféře (spodní vrstvě atmosféry)“… a „…teorie klimatických změn předpovídá, že horní vrstvy atmosféry se následkem rostoucího množství oxidu uhličitého ochlazují… Projekt SABER je proto důležitý i z hlediska posouzení dlouhotrvajících změn, způsobených nárůstem obsahu CO2 v atmosféře.“

Zvětšit obrázek
Sonda TIMED měří z oběžné dráhy kolem Země pohyb a teplotu horních vrstev atmosféry (termosféry). Kredit: Johns Hopkins University/Applied Physics Lab


Takže stručné shrnutí – díky sondě měřící záření horních vrstev atmosféry víme, že se zde v průběhu posledních let vytrvale a výrazně ochlazuje. Vědci NASA jedním dechem vyslovují dvě příčiny – hluboké minimum sluneční aktivity a nárůst obsahu CO2 v spodních vrstvách atmosféry – v troposféře. Ta se naopak díky CO2 stále extrémně otepluje. Tento typ teorie by se mohl nazývat třeba „Teorie velkých zadních vrat“. Nemůžete se nestrefit.

 

Ne každá věštba NASA totiž vyjde. Těch několik o tom, jak bude vypadat probíhající sluneční cyklus, skončilo pro NASA fiaskem. Od března, kdy naposledy předpověděla, že se aktivita Slunce již pomalu zvyšuje, se již k dalšímu oficiálnímu prohlášení neodhodlala. Celkem moudré rozhodnutí, protože navzdory jediné, ale celkem hezké aktuální sluneční skvrně to vypadá tak, že letos Slunce překoná i loňský rekord a posune minimum ještě hlouběji. Ale o tom až někdy příště.

 

Zdroje: stránka NASA

Datum: 18.12.2009 16:27
Tisk článku

Klíma školy a klíma triedy - Petlák Erich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 150 Kč
Klíma školy a klíma triedy
Petlák Erich

Diskuze:

Odchylky mnozstvi 14C v dobe Mauderova minima

Vladimír Wagner,2009-12-29 19:07:25

Casove variace radioaktivniho uhliku v poslednich tisici letech nepresahuji 2 procenta. Jsou zavisle na mnozstvi galaktickeho zareni (toho je mene v dobe maxima slunecni cinnosti, proto ta antikorelace). Jedenactilety cyklus se pomoci neho studovat neda, protoze polocas rozpadu uhliku 14C je 5700 let a i jeho vymyyvani z atmosfery je pomale, takze kratkodobe zmeny se neprojevi. Trochu vice jsem to popisoval v http://www.osel.cz/index.php?clanek=4721 a tam je i obrazek zminivane casove zavislosti 14C v atmosfere za poslednich 1000 let: http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=13383&img=1258508464.jpg Pozor skala je v desetinach procenta, cili 20 znamena 2 procenta.

Odpovědět


Rychlost vymývání 14C

Stanislav Brabec,2009-12-29 22:22:08

Je vlastně známá rychlost vymývání 14C (nebo CO2) ze vzduchu?

Klimatologové většinou uvádějí pro CO2 hodnoty kolem 200 let, rychlost poklesu 14C po skončení vzdušných atomových výbuchů však naznačuje mnohem nižší hodnotu, odhadem něco kolem 30 let.

Odpovědět

Pokud je mi znamo,

Josef Lacina,2009-12-19 17:12:43

tak souvisla DENNI rel. cisla slunecnich skvrn BEZ PRERUSENI jsou znama od 1.1.1849 (www.sidc.be). Je ovsem mozne, ze nekdo zna lepsi zdroj, ale pochybuji. Veskera neprima zjisteni z doby pred timto terminem povazuji za spekulaci. Navic si musime uvedomit, ze i dnesni zjistovani je vlastne dosti subjektivni zalezitost, coz potvrzuji ciste statisticke rozbory takovychto rad mereni, ktere nevychazeji ze zadneho fyzikalne podlozeneho modelu slunecni cinnosti. Takze - byl bych opatrny... :-)

Odpovědět


Omlouvam se ,ale jsem zamestnany clovek..

Jan Urban,2009-12-22 14:47:57

Mel jsem pro vas krasnou odpoved pred tremi dny,ale odeslal sem ji bez prihlaseni a na to abych to psal znova jsem nemel energii:)Tak jsem se k tomu dostal po trech dnech,ale odpovim hodne zkracene.
Bude to i vlastne odpoved i pani Dagmar terou timto zdravim a gratuluji ke krasnym clankum...
Nechci se prit a rad si doplnim vzdelani ale mam takovy dojem ze Maunderovo minimum bylo dokazano zkoumanim mnozstvi radioaktivniho uhliku v organismech z te doby a byla potrzeny i nizsi teploty..Netvrdim ze aktivita ustala "uplne",ale poklesla na totalni minimum..Navic je zrejme, ze se ruzna maxima vzdalena od sebe 11 let lisi az dvojnasobnym rozdilem slunecnich skvrn-....

Odpovědět


Kdyz si to ale po sobe prectu...

Jan Urban,2009-12-22 14:55:47

Tak musim uznat, ze sem to napsal, ze slunecni aktivita ustala uplne...))
timto se omlouvam za zkresleni meho prispevku...

Odpovědět


C14 a solárne cykly

Dagmar Gregorova,2009-12-22 22:29:53

V atmosfére vzniká C14 záchytom neutrónu kozmického žiarenia atómom dusíku. Na každých bilión atómov uhlíka C12 pripadá 1 atóm C14. Pri rádiokarbónovom datovaní pomocou pomeru C14/C12 sa v podstate predpokladá, že sa tento pomer v atmosfére nemení. Čo je logické. Ak by sa výraznejšie menilo, metóda by bola absolútne nepoužiteľná.
Ale práve na tom je založená kritika napríklad aj zo strany kreacionistov – že tento pomer nie je dostatočne stabilný. Ovplyvňuje ho miera sopečnej činnosti a slnečná aktivita...
Slnečná aktivita (priznám sa, že neviem prečo, ale možno asi ide o zvýšený tlak slnečného vetra ) je nepriamo úmerná s intenzitou kozmického žiarenia, dopadajúceho na Zem. Tie rozdiely nie sú veľké. Podstatné je, že na bilancii vzniku C14 sa to prejaví veľmi málo – neviem to narýchlo nájsť, ale ak si pamätám, tak je to okolo 1 percenta ... takže na 100 vzniknutých atómov C14 v dobe minima pripadne 99 v dobe maxima. Ťažko ma presvedčíte, že takéto variácie môžu odhaliť nakoľko bolo Maunderovo minimum minimálne... teda, že neboli takmer žiadne slnečné škvrny.
Skúste si vygooglovať abstrakt s názvom:
Variation of solar activity from the Spoerer to the Maunder minima indicated by radiocarbon content in tree-rings
Nechcem dávať priamy link, je príliš dlhý a rozsype to vraj dizajn stránky... ale cez Google to nájdete hravo. V abstrakte sa píše:
Frequency analyses of the radiocarbon data for the Spoerer and the Maunder minima show that the Sun continues periodic variations even during periods of long-lasting sunspot absence...
To znamená, že im obsah C14 musel poskočiť v súlade s klasickými dĺžkami solárnej aktivity a tak chudáci Japonci to takto "šalamúnsky" zhodnotili. Ďakujem im za to, že neskreslili dáta...
Naozaj, ak si pozriete základný fyzikálny princíp okolo cyklov slnečnej aktivity – tak ľahko pochopíte, že niekoľko desaťročné úplné minimá sú z tohto hľadiska nevysvetliteľné. Pokiaľ nebudeme mať priame pozorovania takéhoto fenoménu, ale budeme stavať len na málo presných rekonštrukciách, tak podľa môjho pololaického názoru lámeme Occamovu britvu. Osobne som presvedčená, že principiálne Slnko nemôže byť po päťdesiat rokov neaktívne. Ale opakujem, je to len a výlučne môj názor. Môže byť cyklus výrazne slabší, alebo extrémnejší, môže byť kratší, dlhší ... ale nemyslím si, že môžu 4 cykly (alebo 2 úplné – teda 2x2x11) vynechať úplne. A Japonci ma týmto ich výsledkom veľmi potešili. Pokúsim sa – ak bude kedy zohnať orig. článok. Sorry, rozpísala som sa. Ale je to pre mňa zaujímavá téma.

Odpovědět


Zdravim Vas..:)

Jan Urban,2009-12-25 15:23:36

Pani Dagmar nejsem studovanej ohledne techto veci,ale sila logika me uz vyvedla z mnohych uskali...)
Pozorne jsem si to precet,ale nejsem si jisty zda sem vsemu rozumel...
Zpochybnujete tedy urceni stari podle radiokarbonove metody nebo ne??:)
Jiste neni to 100 % dukaz ale podle me je protoze je tedy divny, ze se tyto minima( nebylo jenom jedno,ale pry tri)nejak odlisuji od ostatnich vzorku...Proc tyto nizke hodnoty tedy nebyly namereny i nekdy jindy?napriklad okolo roku O..??nejde preci o mnozstvi,ale o pomery v ruznych obdobi a ty se lisi a pritom by meli byt konstatntni pokud slunecni aktivita skoro neustala..
Taky jsem neco precetl od pana Cotterella a ten tvrdi ze cyklus 11 a 22 let je jenom jednim z mnoha a on mluvi i o periodach ve stovkach let ba dokonce se u nej da vycist i perioda dlouha asi 18 000 let...cetla jste nekdy neco od nej??Jako matematik je nekde uplne jinde nez ja,takze si ty jeho protpocty nemuzu sam overit...:)Je taky velice zajimave, ze stari Mayoe znali tyto 11-ti lete periody a meli kalendar(magicky¨) o 260 dnech...sama vite o jaky udaj jde pokud mluvime o slunci...)) jak to vedeli??.)

Odpovědět

Doplneni..

Jan Urban,2009-12-19 02:49:47

Snad bych jenom doplnil, ze se vedci ani nemusi dockat..Cyklus slunecnich skvrn je sice vysledovan v prumeru na 11.1 roku,ale existuji vykyvy obema smery..
Nejdelsi cyklus trval 17.1 roku(1788-1805) a nejkratsi 7.3 roku(1829-1837)...a napriklad od roku 1645 do roku 1715 nebyly zaznamenany vubec zadne slunecni skvrny(Maunderovo minimum)....

Odpovědět


;)

Dagmar Gregorova,2009-12-19 05:19:20

Slnečná aktivita je - čo sa tém pre OSEL.cz týka - "moja srdcovka... neberte to, prosím, ako reklamu na moje články, len aby som sa nemusela rozpisovať:
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4290
(pokračovanie http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4446 a http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4577)
Ak máte záujem, pozrite si v závere prvého článku (Korunou si hodím...) grafy o slnečných cykloch... je tam totiž graf, ktorý ma potešil, keď som ho objavila. Netvrdím, že nebolo Maunderovo minimum, ale dovolím si spochybňovať, že bolo až tak hlboké. Kladiem si neraz otázku, či sa z tohto pojmu nestala len jedna z bezmyšlienkovite opakovaných "mantier". Maunderovo minimum vzniklo na začiatku 20. stor. ako rekonštrukcia slnečnej aktivity 200 rokov predtým na základe rôznych historických záznamov. VEĽMI NEÚPLNÝCH ZÁZNAMOV. Keď si pozriete grafy zistíte, že ešte viac ako storočie po Maunderovom minime nám chýbajú záznamy dlhé aj celý mesiac - možno aj viac!!! Červené bodky - záznam chýbajúci viac ako 20 dní! Nakoľko kompletné sú záznamy ešte o sto rokov staršie? V súčasnosti vidíme z družíc každú škvrnku, bez ohľadu na počasie. Koľko ľudí na prelome 17. a 18. storočia, s akou presnosťou a vytrvalosťou sledovalo každý deň Slnko? Aby ste mohli vylúčiť vplyv zlého počasia, musí takých systematických pozorovateľov byť viac na rôznych miestach Zeme. Ale nielen preto považujem Maunderovo minimum za neúplne zdokumentované. (Opakujem, že netvrdím, že nebolo žiadne, len si nemyslím, že Slnko bolo tak dlhodobo takmer neaktívne). Mám ďalší problém - s mechanizmom, ktorý slnečné cykly zapríčiňuje. Nedá sa zastaviť, lebo súvisí s (diferenciálnou) rotáciou Slnka a s "natáčaním" magnetických siločiar "zamrznutých" vo vodivej plazme. Som presvedčená, že tomu základnému fyzikálnemu mechanizmu tak, ako ho poznáme, sa dá dôverovať (motýlkový diagram je jedným z najsympatickejších dôkazov). Minimum, také, ako ho vidíme teraz, keby trvalo výrazne dlho - napríklad len polovicu Maunderovho minima - by, aspoň podľa mojich predstáv, dosť skomplikovalo naše fyzikálne chápanie. Aj keď sa NASA snaží o rôzne modely, vytvoriť mat.-fyzikálny model vychádzajúci zo súčasných poznatkov a zároven zodpovedajúci takmer 50 ročnému hlbokému minimu... no neviem... A asi to nevedia tí, čo sú za to platení, pretože ich vyhlásení "už sa to MUSÍ rozbehnúť" bolo za posledný rok a pol pomerne dosť. Je to pochopiteľné z hľadiska nielen štatistiky, ale aj našich súčasných znalostí. Pre ktoré je Maunderovo minimum otáznikom. Možno aj preto, že nedostatočným záznamom sme si zvykli viac dôverovať, než si zaslúžia. A týka sa to aj rôznych paleoklimatických rekonštrukcií.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace