TriStem - buněčná alchymie  
To, co Ilham Abuljadayelová provádí, lze označit za „buněčnou alchymii“. Skoro nikdo vědkyni z Dublinu nevěří. Přesvědčila ale předního amerického biologa Tima McCaffreyho. Pokud se buňky chovají tak, jak tvrdí vědkyně, pak by každému z nás mohli lékaři na počkání vypěstovat náhradní buňky pro obnovu propitých jater nebo doplnění chybějících neuronů z pár kubíků krve.

Kdyby nějaký vědec začal tvrdit, že vynalezl  kouzelnou hůlku, asi by si reální kolegové filmového psychiatra Chocholouška mohli začít slinit ukazováček pro listování v knize, do níž

zapisují  příjem nového pacienta. Ilham Abuljadayelová tvrdí, že takovou „kouzelnou hůlku“ má. Nemůže s její pomocí nechat zmizet Boeing 747 jako skutečný mág, ale pro biology jsou její kousky ještě neuvěřitelnější než triky věhlasných iluzionistů. Pomocí komerčně dostupné monoklonální protilátky promění Ilham Abuljadayelová lidské bílé krvinky na dokonalou „buněčnou surovinu“ – na tzv. pluripotentní kmenové buňky, jež jsou při následné změně kultivačních podmínek schopny proměny v jakýkoli typ buněk lidského těla (neurony, buňky srdečního svalu, kostní dřeně, pokožky atd.). To, co Ilham Abuljadayelová provádí, lze směle označit za „buněčnou alchymii“.

Jak se dá očekávat, skoro nikdo vědkyni sídlící v Dublinu nevěří. Získala sice důvěru bankéře Ghaziho Dhoota, který jí sehnal peníze na založení soukromé biotechnologické firmy TriStem, ale to se nepočítá, protože pan Dhoot je manželem paní Abuljadayelové. Každý ženatý muž jistě dosvědčí, že už své drahé polovici svěřil výplatu na podstatně pofidernější podniky než je kouzlení s krvinkami.

Teď ale dokázala Ilham Abuljadayelová obrátiz z nevěřícího Šavla na osvíceného Pavla i předního amerického buněčného biologa Tima McCaffreyho z George Washington University. Ten navštívil laboratoře TriStemu, nechal si odebrat pár decilitrů krve a sledoval, co s ní Ilham Abuljadayelová bude provádět.

„Nejdříve jsem byl krajně nedůvěřivý, ale byla to senzace,“ svěřil se McCaffrey s dojmy z TriStemu.

Princip proměny je velice jednoduchý. Bílé krvinky jsou ošetřeny monoklonální protilátkou vyráběnou dánskou firmou DakoCytomation pro detekci nádorových buněk mozku. To stačí, aby buňky ztratily rysy typické pro bílou krvinku a získaly znaky typické pro pluripotentní  kmenovou buňku. Následná proměna kmenových buněk na nejrůznější typy specializovaných buněk již probíhá standardními metodami, vesměs po přídavku tzv. růstových faktorů do živného roztoku, v němž buňky rostou.

Až doposud jsme pluripotentní buňky získávali jen z lidských embryí. Byl a je kolem toho pořádný humbuk a vládce vědecké velmoci číslo jedna George Bush dělá vše pro to, aby se takové pokusy zakázaly nejen v USA ale i na celém světě. Bez ohledu na to, že by takto vypěstované buňky mohly jednou pomoci těžce nemocným lidem. Potíž s uplatněním těchto buněk spočívá v tom, že by je tělo nemocného nemuselo přijmout. Pro pacienta by se musely hledat imunologicky vhodné buňky stejně jako se hledá vhodný dárce kostní dřeně. Východisko sice nabízí vytvoření embrya z tělní buňky nemocného metodou zvanou „terapeutické klonování“, ale to leží křesťanům včetně George Bushe v žaludku ještě víc.

Hodně se vsázelo na tzv. dospělé kmenové buňky, které jsou zodpovědné za obnovu všech tkání a orgánů v lidském těle. Ty jsou v určitých případech schopny podivuhodných „rekvalifikací“. Například buňky určené k obnově neuronů se dokážou proměnit na buňky kostní dřeně a naopak. Jenže s těmito buňkami je těžká práce. Špatně se množí a navíc provádějí v těle nepěkné kousky. Na místě, kde by se měly proměnit na nový typ buněk, někdy splývají s domácími buňkami a vytvářejí nové buňky se zdvojenou dědičnou informací.

Nevíme, nakolik trpí těmito nectnostmi i buňky z TriStemu, ale pokud se chovají tak, jak tvrdí Ilham Abuljadayelová, pak se máme na co těšit. Každému z nás by mohli lékaři na počkání vypěstovat náhradní buňky pro obnovu propitých jater nebo doplnění chybějících neuronů z pár kubíků krve.

Tim McCaffrey se přímo podílel na pokusech, při kterých byly myším s dědičnou vadou krvetvorby vpraveny do těla pluripotentní buňky vypěstované z McCaffreyho vlastních bílých krvinek. Po čase se v myším těle vytvořily z těchto buněk nejrůznější typy lidských krvinek. Výsledky experimentu budou publikovány v lednu 2004 ve vědeckém časopise Current Medical Research and Opinion.

„Není v tom žádná magie,“ tvrdí McCaffrey. „Jen to musí vyzkoušet více vědeckých týmů a přesvědčit se, že to funguje. Do té doby jsou jejich pochybnosti celkem pochopitelné.“

Vědci se nemohou shodnout ani na mechanismu, jakým by protilátka měnila krvinky na pluripotentní kmenové buňky. Někteří se domnívají, že takové buňky se v krvi vyskytují zcela přirozeně, i když je jich neuvěřitelně málo. Protilátka by mohla zahubit většinu  „nevhodných“  buněk a ponechat v kultuře jen „ty pravé“. McCaffrey s takovým vysvětlením nesouhlasí.
„Nedochází tam k žádnému velkému úhynu buněk,“ zdůrazňuje americký biolog.

Další vysvětlení vychází z předpokladu, že vazba protilátky na určitou bílkovinu na povrchu krvinky spustí uvnitř buňky proces „rediferenciace“ tedy obdobu jakéhosi „vývojového couvání“, při němž se buňka „vrací“ do stavu, z jakého kdysi dávno při vývoji lidského organismu povstala.

Ať už je to jakkoli, zdá se, že TriStem, který má celou proceduru samozřejmě patentovanou, konečně začíná prolamovat ledy nedůvěry provázející objev Ilham Abuljadayelová od samých počátků, jež sahají do roku 1994. Definitivně vyhráno ale nemá.

„Zůstávám krajně nedůvěřivý,“ prohlásil za početnou obec skeptiků Evan Snyder z Burnham Institute v kalifornské La Jolla.

Britské úřady už ale povolily firmě TriStem provést klinické zkoušky na desítce pacientů postižených selháním krvetvorby.

„Během jednoho týdne pak budeme vědět, jestli se buňky v těle pacientů uchytily nebo ne,“ slibuje Ilham Abuljadayelová.


 Tim McCaffrey – nevěřil a už věří.


 



 Embryonální kmenové buňky svou pluripotenci (tj. schopnost proměny na všechny typy buněk) již nezvratně prokázaly.


 Bílé krvinky (buňka uprostřed) ošetřené monoklonální protilátkou podle receptury madam Ilham Abuljadayelové tato „zkouška ohněm“ teprve čeká.

Datum: 28.11.2003
Tisk článku


Diskuze:

dobicka

justyna,2004-11-02 13:00:01

I ask you about the contact number to Mis Abuljadeyelova this is very important because my father has Polycythemia vera

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace