Ftaláty z kosmetiky narušují chování dětí  
Děti žen, které v těhotenství dbají o svůj zevnějšek a hojně používají kosmetiku, čelí několikanásobně vyššímu riziku hyperaktivity a poruch pozornosti. Zvláště když se jejich matky nevyhýbají kosmetice obsahující ftaláty. Vyplývá to ze studie amerických epidemiologů zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives.

 

Kosmetikou k problémům
Tým vedený Stephanií Engelovou z newyorské Mount Sinai School of Medicine testoval bezmála dvě stovky těhotných žen na obsah ftalátů v těle. Ženy pocházely z východního Harlemu a východního Manhattanu a plné tři čtvrtiny patřily ke skupině s nízkým příjmem. V následujících letech pak vědci prověřili i vývoj dětí, které se těmto ženám narodily. Ve věku 4 až 9 let matky vyplnily matky s pomocí dětských psychologů dotazníky s desítkami otázek týkajících se problematického chování dětí. Ženy hodnotily závažnost problémů „známkou“ na čtyřbodové škále. „Jednička“ znamenala, že se daný problém u dítěte nevyskytuje.  „Čtyřkou“ hodnotily ženy chování svých dětí, když se s daným problémem potýkaly prakticky pořád. Další desítky otázek se týkaly rozumové úrovně dětí, například toho, jak dobrou mají paměť. 

Kyselina ftalová. Ftaláty jsou jejími estery.

„Hodnocení dětí ze strany rodičů je samozřejmě subjektivní,“ připustila Stephanie Engelová. „Na druhé straně jsme si však už ověřili, že matky dokážou velmi přesně určit to, s čím mají jejich děti problémy, ať je to nevhodné chování, agresivita nebo problémy s udržením pozornosti.“
Děti matek, jež měly během těhotenství nejvyšší hladiny ftalátů, trpěly dvaapůlkrát častěji závažnými poruchami pozornosti a dalšími závažnými poruchami chování.  Čím vyšší byly hladiny ftalátů v těle těhotné ženy, tím častější a závažnější problémy pak jejich děti postihovaly. Je zajímavé, že poruchy chování dětí souvisely jen s těmi typy ftalátů, které jsou součástí kosmetiky, např. parfémů, šampónů, laků na nehty, deodorantů, laků na vlasy a mnoha dalších výrobků. Poněkud překvapivě nebyl pozorován efekt ftalátů, jež se vyskytují v měkčených plastických hmotách.
Na užívání kosmetiky s ftaláty zjevně dopláceli ve věku od 4 do 9 let více synové než dcery. I u děvčat však byl negativní dopad ftalátů jasně patrný. Při narození byl nežádoucí efekt ftalátů na funkce nervového systému markantnější naopak u děvčat.

 

Škodí mozku i varlatům

Zvětšit obrázek
Stephanie Engelová

Ve Spojených státech je zakázáno používat ftaláty například v umělohmotných hračkách pro malé děti. V kosmetice je výskyt ftalátů regulovám jen „vlažně“. Tamější výrobci se brání tvrzením, že se ftaláty používají už půl století a za tu dobu se neprokázal jejich negativní vliv na zdraví lidí.  V USA je proto omezeno použití jen několika málo typů fatalátů. Evropa má legislativu týkající se výskytu ftalátů v nejrůznějších výrobcích podstatně přísnější. To se týká i kosmetiky prodávané na evropském trhu.
Ftaláty byly poprvé syntetizovány už ve dvacátých letech minulého století a dnes se hojně používají jako změkčovadla do umělých hmot. Najdeme je ale i v mnoha jiných výrobcích, kromě kosmetiky například i podlahových krytinách, umělohmotném vodovodním potrubí nebo v čistících prostředcích. Lakům na nehty dodávaly ftaláty pružnost a trvanlivost. Kosmetickým krémům zase pomáhaly k tomu, aby jejich složky lépe pronikaly do kůže. V parfémech a deodorantech stabilizovaly vůně. Dlouho byly považovány za neškodné. Teprve nedávno se ukázalo, že některé ftaláty působí jako tzv. endokrinní disruptory. To znamená, že tyto látky narušuji účinky hormonů v organismu. Ftaláty působí proti účinku mužských pohlavních hormonů. Proto jsou podezírány z vyvolávání defektů pohlavních orgánů u chlapců a poruch plodnosti mužů. Figurují mezi látkami, jež by mohly stát v pozadí poklesu počtu spermií u současné mužské populace.


 

 
Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) je jedním z esterů kyseliny ftalové. Používá se jako změkčovadlo plastů, například v podlahových krytinách, obalových fóliích, tapetách atd. DEHP může představovat až 40% hmotnosti výrobku.

Nová studie týmu Stephanie Engelové naznačuje, že by některé ftaláty mohly negativně ovlivňovat vývoj mozku. Nervová tkán patří během vývoje plodu k nejzranitelnějším. V loňském roce  zveřejnili jihokorejští vědci výsledky průzkumu, které svědčí o tom, že poruchy chování dětí souvisejí s jejich vystavením účinku ftalátů po narození. Přesto Engelová zůstává ve svých závěrech opatrná a zdůrazňuje, že výsledky jejího týmu bude muset potvrdit další nezávislý výzkum.

 

Nebezpečné metabolity
Sledování nežádoucích dopadů ftalátů na lidské zdraví představuje komplikovaný úkol. Látek existuje široké spektrum a mohou postihovat v lidském těle nejrůznější procesy. Navíc je vysoce pravděpodobné, že se účinky jednotlivých ftalátů kombinují. Mnohé z ftalátů  jsou aspoň zčásti pozměněny látkovou výměnou. A to je další komplikující faktor. Tým Stephanie Engelové zjistil, že metabolity označované jako monomethylftaláty mají na duševní vývoj dětí velmi razantní negativní účinky, i když se v těle těhotných žen vyskytovaly v nepatrných koncentracích.
„Tyhle látky jsme vůbec nepovažovali za toxické,“ komentovala výsledky studie v rozhovoru pro časopis Scientific American epidemioložka Shanna Swannová z University of Rochester.
Zatím není úplně jasné, jakým mechanismem by mohly ftaláty narušovat funkce mozku. Vědci se domnívají, že chemikálie působí proti účinku hormonů štítné žlázy. U těhotných žen byl prokázán pokles funkce štítné žlázy zároveň s vyššími hladinami ftalátů v krvi i moči. Tyto hormony jsou pro vývoj mozku u plodu a malých dětí velmi důležité. V těle těhotné ženy mohou ftaláty pronikat i do plodových vod a po porodu je žena vylučuje v mateřském mléce. To jsou další cesty, jimiž můžou tyto chemikálie proniknout do plodu nebo organismu dítěte.
Počet dětí postižených hyperaktivitou, problémy se soustředěním a dalšími poruchami chování neustále stoupá. Důvod není jasný. Na jedné straně se na tom může podílet zlepšená diagnostika a zvýšená pozornost, kterou těmto poruchám věnují jak lékaři tak i rodiče. To však rostoucí počet dětí poruchami bezezbytku nevysvětlí. Ftaláty mohou být jen jednou skupinou látek, jež se na tom podílejí. Vědci nemají přehled, zda množství ftalátů, jimiž jsme vystaveni, nějak razantněji roste. Engelová se domnívá, že jde o souhrnný efekt většího počtu endokrinních disruptorů. 

 

Datum: 22.02.2010 13:41
Tisk článku


Diskuze:

Výzkum

Barak Obava,2010-02-23 12:45:26

Když byla moje žena těhotná, zakázal jsem jí používat barvu na vlasy, všechny tyhle udělátka na xichtík a spousta dalších věcí, jako třeba kafe bez kofeinu. K tomu, abych věděl, že je třeba v těhotenství minimalizovat přísun chemikálií do matčina organismu, totiž žádný pseudovýzkum nepotřebuji.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2010-02-22 18:18:08

Data pro studii jsou, jak vidíte, zatížena korelací se sociálně slabými. Tam se to pochopitelně bude nesebevědomými ženami a hyperaktivními dětmi jen hemžit. Ergo škodlivost ftalátů nebyla prozkoumána o nic víc, než původně.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace