Opevnění krále Šalamouna – důkaz biblického příběhu?  
3000 let stará zeď se může stát nečekanou archeologickou podporou biblického textu o králi Šalamounovi.

Zvětšit obrázek
Nové vykopávky v Jeruzalému odkryly zeď, která, byla zřejmě postavena za biblického krále Šalamouna. Mati Milstein in Tel Aviv, Israel pro National Geographic News.

Nedávno jsme vás informovali o nalezeném zbytku tkaniny, který zpochybnil pravost turínského plátna, rubáše, do kterého bylo po snětí z kříže zahaleno tělo Ježíše Krista. Nyní tu máme další archeologický nález z biblické doby. Izraelští archeologové odkryli v Jeruzalémě část hradeb, které pravděpodobně nechal postavit král Šalamoun.

Zvětšit obrázek
Nedávno nalezené zbytky rubáše z přelomu našeho letopočtu a technika, kterou byl utkán, svědčí v neprospěch pravosti turínského plátna.


Podle Eilat Mazarové z Hebrew University of Jerusalem je pozůstatkem obranného komplexu, který zahrnuje i jakousi strážnici, stavbu přiléhající k hradbám a strážní věž. Ta zatím byla odhalena jen z části. V průběhu věků byla tato oblast města bořena a stavební materiál z původního opevnění se recykloval v dalších stavbách. To co zbylo, pokryla suť a odpadky. Vykopaná zeď je 70 metrů dlouhá a šest metrů vysoká. Pochází z desátého století před naším letopočtem. Podle některých archeologů jde o dílo krále Šalamouna zapadající do scénáře událostí uvedených v Bibli.



O Šalamounovi

Ještě dnes používáme slovní spojení šalamounské řešení a nejspíš si pod ním vybavujeme spor dvou žen o jedno dítě. Tvrdohlavé ženy trvaly na svém, že dítě je jejich. Šalomoun přikázal rozetnout dítko vedví a dát každé ženě po půlce. Po úpěnlivé prosbě jedné z nich, ať dítě nechají žít, král poznal, která z žen je pravou matkou dítěte a rozhodl jí dítě vrátit. Pro jeho moudrost měla Šalamouna přijít obdivovat i Královna ze Sáby. Kromě legend je tento starověký vládce považován za autora tří biblických knih: knihy Přísloví, knihy Kazatel a Písně písní. Jazykozpytci ale Šalomounovo autorství jednoznačně zpochybnili.


Dnes víme, že „Šlomo“ (hebrejsky) byl králem jednotného Izraelského království v době asi 970–931 př. n. l., které doznalo velkého rozkvětu. V Jeruzalémě nechal vystavět Chrám, který se stal po dobu čtyř set let střediskem židovského kultu, než jej zničili Babyloňané. Známější je "Druhý chrám", který si Židé na stejném místě postavili. Ten jim pro změnu zbořili Římané v roce 70 našeho letopočtu. Z úvodního židovského chrámu zbyla v Jeruzalémě pouze "Zeď nářků".

Zvětšit obrázek
Vykopané opevnění se vstupní branou je hned vedle chrámové hory. Eilat Mazarová vidí ve svých vykopávkách potvrzení přesnosti biblických záznamů a že její nález zapadá do biblického scénáře.


Šalamoun byl zřejmě obratným politikem, neboť za 40 let jeho vlády zemi nepustošila válka, což je na tu dobu nevídané. Nebyl to ale žádný svatoušek a o svou pozici se tvrdě dral, užíval si v harému a již koncem jeho vlády země hospodářsky chřadla. Když umřel, jeho synové si panství rozdělili na dvě části: severní Izraelské království a jižní Judské království a země se propadla do ještě většího úpadku.

Israel Finkelstein, profesor archeologie o přesnost záznamů uvedených v Bibli zpochybňuje. Například tím, že neexistuje žádný důkazů o tom, že by to byl právě Šalamoun, který na Chrámové hoře postavil první židovský chrám.


Vedoucí výzkumu Mazarová archeologický nález komentuje slovy: „Tato zeď, stejně jako zbytky staveb v okolí, pocházejí z období desátého století před naším letopočtem.“ Vědci ale zatím nemají přímý důkaz, který by doložil, že šlo o dílo Šalamouna. Ale zase na druhou stranu nutno Mazarové připustit, že historie nenabízí mnoho králů v daném období, kteří by byli schopni zajistit stavbu takového rozsahu.

Objevená zeď sousedí s jeden metr vysokou sýpkou. Vše přiléhá k městské bráně. Na základě tohoto propojení archeologové soudí, že stavby spolu souvisejí a vše je součástí jednoho komplexu vládních budov. Keramika z místa nálezu je z doby druhé poloviny desátého století před Kristem. Hliněné figurky ztvárňují čtyřnohá zvířata a také velmi prsatou ženu, pravděpodobně symbol plodnosti. Na střepech z té doby se zachovaly artefakty, jež, by mohly znamenat označení „král“. Na některých lze vyluštit různá hebrejská jména. Jde zřejmě o pouliční odpad z biblické doby starověkého Jeruzaléma. Němí svědkové života za hradbami, kde se obchodovalo a kudy procházeli poutníci opouštějící město. Zde se řešili právní spory spory a obchodníci se připravovali na cesty a vybavovali se zásobami a vodou. Izraelský archeolog Finkelstein z Tel Aviv University, který se vykopávek neúčastnil, připouští, že by mohlo jít o zbytky stavby připisované královi Šalamounovi, nicméně vystupuje ve sdělovacích prostředcích proti přílišnému sklouzávání výkladu historie podle Bible. Je dobré dávat věci do souvislosti, ale je třeba brát v úvahu, že jde o popis z doby 300 let po události a je potřeba v něm rozlišovat co z toho bylo poplatné tehdejší ideologii a také proč to bylo napsáno.




Datum: 03.03.2010 09:22
Tisk článku

Stručná historie mého života - Hawking Stephen
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 219 Kč
Stručná historie mého života
Hawking Stephen

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace