Země v období sněhové koule zamrzala až k rovníku  
Geologové objevili v Yukonu první přímé doklady totálně promrzlé planety ve slavném období Sněhové koule. Oceán tehdy celý zmrznul a pozemský život musel bojovat o existenci ve zbylé tekuté vodě. Led byl tehdy stoprocentně nepopulární.

 

Zvětšit obrázek
Rekostrukce polohy kontinentů z období Sněhové koule. Hvězdičky označují nálezy glaciálních uloženin. Kredit: Macmillan Publishers Ltd.

Mnohé nasvědčuje tomu, že naše planeta v době mezi 750 a 650 milióny let třikrát zmrzla skoro až na kost. Poetičtí geologové hovoří o konceptu „Země sněhová koule“ (v anglickém originále mnohem libozvučněji Snowball Earth, český překlad je ale v tomhle případě nevyhnutelně krkolomný a možná by stálo za to vymyslet něco ve volnějším stylu). Jako každá odvážná hypotéza, tak i Země sněhová koule přitahuje nadšené příznivce a zároveň čelí nelítostným odpůrcům.

Zvětšit obrázek
Jak by vypadala Sněhová koule dnes. Kredit: ImageShack

 

V poslední době snad už konečně začínají mít fanoušci Sněhové koule navrch. Geologové ji většinou opatrně přijali za svou, protože zatím stále nejlépe vysvětluje přítomnost očividně ledovcových sedimentů v lokalitách, které se tehdy podle všeho nacházely v tropických šířkách. Biologové mívají Sněhovou kouli rádi, protože krásně napínavým způsobem vysvětluje nástup mnohobuněčných organismů, k němuž podle fosilního záznamu došlo podezřelo brzo po roztátí ledových štítů marinojského zalednění, posledního z trojice ledových období Sněhové koule. Pozemský život by totiž během Zmrzlých časů musel čelit nesmírným problémům a to by jistě vedlo ke vzniku mnoha evolučních novinek. Je klidně možné, že kruté Sněhové kouli velmi vděčíme za svoji existenci. Přežití života tehdy zřejmě zajistily hlubiny oceánu, kapsy volné vody v ledovcových štítech a horké geotermální vývěry. Naopak modeláři klimatu mají ze Sněhové koule těžkou hlavu, protože tehdejší klimatické poměry byly nejspíš zcela neskutečné a naše osobní zkušenost s planetou nám v tomhle ohledu příliš nepomůže. Modelování Země sněhové koule je proto notoricky komplikované a jeho výstupy nebývají zrovna třikrát moudré.

Zvětšit obrázek
Otec Sněhové koule Paul Hoffman u typických vrstev z té doby ukazuje náhlý konec zalednění. Kredit: M. J. Hambrey

 

Mechanismus zmrazování Země do podoby Sněhové koule a její následné rozehřívání je doposud zcela mlhavý. Proč zrovna tehdy Země tak strašlivě zmrzla a jindy ne? Svoji roli jistě sehrály nějaké zpětné vazby, jako je například vztah mezi zvýšením albeda povrchu Země a ochlazováním, určitě velmi významné bylo i tehdejší podivné uspořádání kontinentů. Mohlo dojít i k erupcím nějakého gigantického supervulkánu, který by Zemi jistě spolehlivě ochladil. Milovníci skleníkových plynů jistě neopomenou zdůraznit možnost poklesu hladiny metanu či oxidu uhličitého v atmosféře, jinak by to ani nebyli oni. Nelze pochopitelně vyloučit ani změnu v přitápění Země Sluncem v důsledku buď nějaké neplechy přímo na Slunci anebo cukáním oběžných parametrů Země při obíhání mateřské hvězdy. Kaigasské, sturtianské a marinojské zmrznutí mohlo mít stejnou příčinu anebo také nemuselo. Pohybujeme se v době před začátkem prvohor a záhady Země sněhové koule musíme dolovat z opravdu hodně starých vrstev, což jejich srozumitelnosti samozřejmě moc neprospívá. Někteří odborníci dávají přednost méně extrémní představě Koule břečky (Slushball Earth), která vysvětluje fosilní vrstvy z této doby bez totálního zalednění celé planety. Problematiku Sněhové koule jinak velmi důkladně pojednává stejnojmenné heslo v anglické verzi Wikipedie.

Zvětšit obrázek
Yukonské skály s vrstvami Sněhové koule. Kredit: F.A. Macdonald

 

Nedávno velmi významně do úvah o Sněhové kouli vstoupil geolog z Harvardu Francis A. Macdonald, jehož tým analyzoval horniny vzniklé v pradávných tropech právě v období Sněhové koule, které dnes leží v Yukonu, čili v dalekých končinách severozápadní Kanady. Geologové neskrývají nadšení, protože se jim vůbec poprvé podařilo přímo doložit, že v době prostředního, čili sturtianského zmražení, které trvalo minimálně 5 miliónů let, zmrzly i tropy. Badatelé tam objevili typické stopy po zalednění, včetně kamenů přemístěných dávnými ledovci nebo zdeformovaných sedimentů. Zároveň se jim povedlo dotyčné vrstvy pomocí paleomagnetismu, radioizotopového datování a složení hornin poměrně přesně datovat do doby před 716,5 milióny let a také určit, že vznikly na úrovni mořské hladiny zhruba 10 stupňů od tehdejšího rovníku.

Zvětšit obrázek
Vrstvy oxidů železa z doby Sněhové koule naznačují globální zalednění. Kredit: A.F. Reed, Earlham College

 

Klimatičtí modeláři se vcelku shodnou, že když zamrzne oceán v šířkách kolem 30 stupňů od rovníku, tak se dramaticky zesílí děsivá zpětná vazba zahrnující albedo ledem pokrytého moře a celý tropický oceán rychle zmrzne. Macdonald z toho vyvozuje, že minimálně během sturtianského zalednění opravdu vznikla nefalšovaná Sněhová koule. Je pozoruhodné, že ze zhruba stejné doby pochází ohromná vrstva vyvřelin, která se táhne přes 1500 kilometrů od Aljašky po ostrov Ellesmere v severovýchodní Kanadě. Podle autorů mohla tahle jistě nepřehlédnutelná vulkanická příhoda sturtianské zalednění buď zesílit anebo naopak ukončit. Macdonald a spol. také pochybují, že by Země v té době byla sněhově bílá. Představují si ji spíš pořádně špinavou, především díky pilně pracujícím vulkánům té doby. Jak je vidět, období Zmrzlé Země nepřestává děsit a zároveň fascinovat.


 

Zdroje: Science 327: 1241-1243, Science Daily 5.3. 2010, Wikipedia (Snowball Earth)

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 19.03.2010 18:34
Tisk článku

SLOP: Plyšová hračka/maňásek - Snowball -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 266 Kč
SLOP: Plyšová hračka/maňásek - Snowball


Diskuze:

zhruba 10 stupňů od tehdejšího rovníku

Stanislav Drábek,2010-03-23 06:48:06

v tom může být problém, byl to rovník magnetický nebo zeměpisný? Nejspíš magnetický, ale to neukazuje skutečnou rotaci Země a umístění geografických pólů. Vzhledem k tomu, že v té době byla Země a sluneční soustava podstatně mladší, možnost fatální srážky s jiným tělesem a posun zemské osy je pravděpodobnější. O stabilitě Země a možnosti změny rotační osy se vědci pořád nedohodli.
Pokud jde o překlad, co třeba sněhobílá Země nebo Ledozemě.

Odpovědět

oznaceni

Petr K,2010-03-22 12:28:36

Navrhuji Snehokoule nebo Ledokoule :)

Odpovědět

Martin Hejtmanek,2010-03-21 22:21:36

Jako laika me napadaji 2 mozna vysvetleni, aniz by musela byt cela planeta zamrzla:

1) Zkoumane lokace mohly byt v te dobe vyzvednute do uplne jine vysky, kde byly ledovce, a zbytek planety mohl byt naprosto normalni. Body nalezu na obrazku tomu docela nasvedcuji.

2) Zemska osa byla mnohem vice sklonena, a tudiz cela jizni polokoule mohla byt po celou dobu na odvracene strane od slunce, tudiz bezproblemu zamrzla

Oboji se mi to zda mnohem vice pravdepodobnejsi nez nejake zasadni vzdaleni od Slunce a pak navrat, popr. kratkodoby a tak vyrazny pokles slunecni aktivity.

Odpovědět

A čo Gaia?

Milan Závodný,2010-03-20 20:23:38

Chcem v tejto súvislosti len pripomenúť, že teória o samoregulujúcej sa klíme na Zemi podmienenej prítomnosťou živých organizmov je nič iné, než nové náboženstvo. VIERA V ZÁZRAK ŽIVOTA. Mne pripadá ako celkom samozrejmé, že zhodou okolností sa priemerné zaľadnenie môže zvrhnúť na celoplanétové bez spätnej väzby. Dokonca sa to môže odohrať za 1000 rokov, ba aj skôr. Po čase určite vulkanická činnosť obnoví prirodzenú teplotu na tejto obežnej dráhe, ale životu to jeho "dušu" už nevráti. Neochota uveriť, že Zem môže globálne vymrznúť napriek nízkej obežnej dráhe voči slnku a prítomnosti vody a hustej atmosféry je daná predovšetkým výchovou v ľudskú výnimočnosť, ba až svätosť. Stačí, ak sladká voda z ľadovcov preruší Golfský prúd, a táto civilizácia prepadne v divoký chaos. Kto bude potom pochybovať, či je globálne zaľadnenie možné?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni