Sibiřskou jeskyni obýval dosud neznámý druh člověka  
Jediná drobná kost a moderní metody genetického výzkumu poskytly zatím nejednoznačné svědectví o tom, že v období starého paleolitu z Afriky do Asie doputovali další naši příbuzní z rodu Homo.

 

Zvětšit obrázek
Lokalizace Děnisovy jeskyně a záběr vstupního otvoru

Včerejší vydání časopisu Nature přineslo překvapivou zprávu – v Děnisově jeskyni, v severozápadní části ruského pohoří Altaj se našla kost z článku prstu na ruce. To by nebylo na tak významné archeologické a antropologické lokalitě, jakou tato jeskyně je, ničím zajímavým, kdyby genetický průzkum neprokázal, že před asi 40 tisíci lety patřila dosud neznámému lidskému druhu, který je našim vzdálenějším příbuzným, než člověk neandertálský.


Děnisovu jeskyni vytvořila voda v silurském pískovci. Její hlavní prostorná síň je asi 33 metrů dlouhá, 11 metrů široká a 10 metrů vysoká. Jinak nezajímavá jeskyně je skalní klenotnicí ukrývající paleontologický poklad – 20 různých vrstev, které dokumentují lidské osídlení ze středního paleolitu, počínaje obdobím před 125 tisíci lety, až do pozdního středověku.

Zvětšit obrázek
Svante Pääbo

 

V jedné z intenzivně zkoumaných vrstev, které uhlíkové datování přiřadilo dobu vzniku před 48 tisíci až 29 tisíci let, našli v roce 2008 ruští archeologové i drobnou lidskou kost z článku malíčku ruky asi 5 až 7 letého děvčete. Že jde o převratný objev, odhalily až výsledky výzkumu mitochondriální DNA. Pod ně se podepsal známý švédsky genetik Svante Pääbo a jeho mezinárodní tým. Pääbo, který se proslavil vypracováním metodiky genetického výzkumu kostí prvních moderních lidí, našich dávných přímých předků a jenom příbuzných neandertálců, je ředitelem oddělení genetiky Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.

Právě on získal na prozkoumání zmíněnou drobnou kost s tím, že jde o kosterní fragment neandertálce. Z kůstky pak jeho tým s maximální opatrností, aby nedošlo ke kontaminaci současnou DNA, odebral 30 mg vzorku a z tohoto nepatrného množství extrahoval genetický materiál. Při jeho analýzách se vědci zaměřili na přečtení pořadí nukleotidů C, G, T, A v mitochondriální DNA (mtDNA). „Čtení“ namnožené mtDNA mnohokrát opakovali, aby měli záruku přesnosti. Po vyloučení možných chyb tímto způsobem pak provedli ještě jednu analýzu dalších deseti miligramů kostní hmoty. Aby získali jistotu.


Přečtenou posloupnost nukleotidových bází pak porovnali s mitochondriální DNA 54 dnešních lidí, s mtDNA šesti neandertálců a dokonce i se šimpanzí mtDNA. Zjištěné rozdíly přinesly nečekané obrovské překvapení – byly podstatně větší, než jsou mezi moderními lidmi a neandertálci. Pořadí nukleotidů naší mitochondriální DNA se od té neandertálské liší v průměru ve 202 místech (na daném místě řetězce je jiná báze A,T, C, nebo G), ale až v 385 místech v porovnání s mtDNA dítěte z Děnisovy jeskyně:


Tabulka průměrného počtu rozdílů v párech nukleotidů kompletní mtDNA 54 současných lidí a jednoho pleistocenního moderního člověka, šesti neandertálců a hominina z Děnisovy jeskyně. Kredit: S. Pääbo et al./Nature 

Tabulka průměrného počtu rozdílů v párech nukleotidů kompletní mtDNA 54 současných lidí a jednoho pleistocenního moderního člověka, šesti neandertálců a hominina z Děnisovy jeskyně. Kredit: S. Pääbo et al./Nature

 

Zvětšit obrázek
Fylogenetický strom rodu Homo, vytvořený na základě porovnávání mitochondriální DNA 54 současných lidí a jednoho našeho přímého pleistocenního předka (šedé značky), šesti neandertálců (modré) a hominina z Děnisovy jeskyně (červená). Společný kořen zcela vlevo označuje společného předka se šimpanzy a bonobo. Kredit: S. Pääbo et al./Nature

Z těchto výsledků vyplývá předpoklad, že jeskyni někdy před asi 40 tisíci lety obývali lidé, kteří patřili k dosud neznámému vyhynulému druhu homininů (tribus hominini z čeledi hominidi, v současnosti zahrnuje jenom moderního člověka, který je jediným žijícím druhem rodu Homo a rod Pan, tedy oba druhy šimpanzů), který se před asi milionem let vývojově odštěpil od genetické linie společného předka moderních lidí a neandertálců, ještě před rozdělením těchto dvou druhů Homo. Vědci se domnívají, že příslušníci této neznámé vývojové větve lidí odešli z Afriky v období někdy po lidech vzpřímených (Homo erectus), kteří se na euroasijský kontinent vypravili před 1,9 milionem let a migrací heidelbergských lidí (Homo heidelbergensis) před 300 tisíci až 500 tisíci lety. Geografická lokalita a nálezy v samotné jeskyni naznačují, že tito lidé z Děnisovy jeskyně představují novou migrační vlnu „out of Africa“ a pravděpodobně sdíleli po dlouhou dobu s neandertálci a pak i s moderními lidmi alespoň část životného prostoru.
„Téměř tomu nemůžu uvěřit. Zní to příliš úžasně, než aby to byla pravda,“ komentuje zjištěné výsledky Svante Pääbo.

Zvětšit obrázek
Nádherné pohoří Altaj. Kliknutím zde se otevře stránka autora snímku Andreja Paškeviče se šestidílným foto-seriálem z podzimního Altaje.

 

Na otázku, jestli to pravda je, nebo není, může odpovědět pokus o analýzu jaderné DNA. Jestli se podaří, možná poskytne nejstarší genom nového druhu z rodu Homo, anebo současné předpoklady vyvrátí. Někteří vědci, například Eske Willerslev, evoluční biolog a ředitel Centra pro geogenetiku Kodaňské university si myslí, že mluvit jenom na základě mitochondriální DNA o novém lidském druhu je zatím předčasné. Nejde totiž zcela vyloučit, že někteří neandertálci, nebo moderní lidé, kteří před 40 tisíci lety obývali sibiřskou jeskyni, měli neobvyklou mtDNA, jež se dědí jenom po přeslici. Podle Willersleyho by její výjimečnost mohla být následkem předcházejícího mezidruhového křížení mezi příslušníky druhu Homo erectus, Homo neanderthalensis, prvních lidí moderního typu (Homo sapiens sapiens), nebo jiného, doposud neznámého lidského druhu. Svante Pääbo a jeho kolegové mají tedy před sebou další úkol – zjistit, jestli výsledky potvrdí i některý jiný kosterní nález z příslušného archeologického horizontu. A zejména zkusit z malinké kosti extrahovat DNA, která je v buněčných jádrech, pak se snažit přečíst co nejkompletnější a nejdelší úseky nukleotidových řetězců a na základě tohoto záznamu zrekonstruovat genom dítěte, které možná dopíše další kapitolu do kroniky vývoje člověka.

 

Video o Děnisově jeskyni pro ty, kteří si chtějí krátce připomenout ruštinu

 


Zdroje: Nature News

Datum: 25.03.2010 11:25
Tisk článku


Diskuze:

Více věcí.

Jiří Amler,2010-03-28 10:32:48

Dagmar Gregorová mne slovenština nevádí. Byť s ní občas mám problémy v těchto odborných textech. Ale prokousal bych se tím. Moje slovenština by vypadala mnohém hůře a možná i čeština.Děkuji za članek. Nemohlo by jít o nějaké zbloudilé Homo erectus soloensis z Jávy? Ty rovněž poměrně dlouho konkurovali rodu Homo Sapiens.

Odpovědět


dobrej nápad

Jan Kočí,2010-03-31 20:50:59

sežeň jeho mtDNA sekvenci a zjistíme to, ny...;)

Odpovědět

Zajimavy clanek, drobna chybicka

Martin Plesinger,2010-03-26 09:31:55

Dobry den,

omlouvam se, ze obtezuji s takovou malichernosti ale tuklo me to do oci. Druha veta v odstavci nad tabulkou:

Zjištěné rozdíly (...) byli podstatně větší (...).

Jinak je clanek moc zajimavy :)

M.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-03-26 09:46:43

:) díky, to se nám Slovákům běžně stává....
my totiž máme množné číslo slovies vždy s mäkkým i, bez ohľadu na to, či sú to muži, ženy, stoličky, alebo rozdiely...

Samozrejme, že by som radšej písala v rodnom jazyku, ale v záujme Osla je ... na základe odoziev na články v slovenčine ... čeština. A tak sa mi do textu automaticky vkrádajú zažité stereotypy, ktoré...
:)))

Odpovědět


Slovenčina

Barak Obava,2010-03-26 11:43:51

Tak to vidíte. Já jsem si vždycky myslel, že sem chodí převážně inteligentní lidé a u nich bych očekával, že uvítají možnost procvičit si své znalosti nejbližšího příbuzného jazyka, no zdá se, že Osla čte i slušná řádka docela obyčejných oslů ;-).

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2010-03-26 12:13:42

Mně by slovenština taky vůbec nevadila.
(BTW - má být 'zahrnuje jenom lidi a šimpanzE')

Odpovědět


což mi pamětníci

Stanislav Drábek,2010-03-29 06:44:21

ale můj devatenáctiletý synovec se na slovenštinu nechytá, prostě je to pro něj cizí jazyk, byť hodně podobný češtině.
Kdysi jsem si napsal z legrace do jednoho dotazníku cizí jazyky slovenština, ale dnes mi to bohužel už tak legrační nepřijde.

Odpovědět

Pěkný článek

Václav Hrdonka,2010-03-26 09:07:04

Zajímavý a pěkný článek. Jenom bych chtěl upozornit, že existuje ještě jedna (ne kompletní a často zpochybňovaná) linie mtDNA nazývaná "LM3" (http://en.wikipedia.org/wiki/Mungo_man#Mitochondrial_DNA) ta by se měla nacházet mezi neandrtálci a moderními lidmi. Myslím, že předpokládaná expanze lidí kolem období oddělení této nové linie může souviset s náhlým objevením pěstních klínů v Evropě a Asii před 800 tisíci lety. Do té doby se nacházely pouze v Africe.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz