DNA si vyměňujeme i bez sexu, pošťákem je bodavý hmyz  
Po zveřejnění výsledků Cédrica Feschotta již nejde dále zpochybňovat, že si přivlastňujeme cizí DNA a že jiné organismy si zase přivlastňují tu naší. Ukazuje se, že handlování kousků genetického materiálu mezi druhy je přirozeným jevem. Příroda si běžně zahrává s cizorodou DNA, přičemž se neštítí ani splácávat dohromady lidskou DNA s tou hmyzí a naopak. Ochráncům bojujícím proti šíření GMO tak vznikl problém. Pokud by si udělali DNA test, vyšlo by najevo, že vlastně nejsou tak čistou rasou, za jakou se považují, ale že jsou ve skutečnosti geneticky modifikovaný organismus mající v sobě kousky DNA z ploštic i sladkovodních plžů.

Dlouho panující představa, že získáváme genetický materiál jen od tatínka a maminky již neplatí. Vědci z Arlingtonu na Universitě státu Texas ukončili spory o to, zda bodavý hmyz, tím jak nám saje krev, může přenést do našeho těla DNA cizího člověka a zda se nám do genomu cizorodá DNA může zabudovat. Kromě vertikálního přenosu – tedy z rodičů na potomstvo, existuje také horizontální přenos genetického materiálu - mezi jedinci zcela nepříbuznými. Prozradily to na nás transpozony.


Transpozón

 
Zákeřnice (Rhodinus prolils). Také ona má zásluhu na čilé mezidruhové výměně skákajících kousků DNA zvaných transpozony. (Credit: Dr. Erwin Huebner, University of Manitoba, Winnipeg, Canada)

Transpozon (transposon) je úsek DNA, který se sám replikuje. Dokáže se tedy v genomu zabydlet a vytvářet své kopie, čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (chromozómu) do jiné molekuly DNA. Transpozony dokážou ještě jednu věc, kterou jiné části DNA neumí - skáčou si po genomu na různá místa a to jak v rámci jednoho, tak i na jiné chromozómy. I když jde jen o krátké kousky DNA, nejsou žádnými „nicmochry“, občas spustí nějakou tu mutaci, umí změnit množství DNA v buňce a dramaticky ovlivnit strukturu a funkci genomu, do kterého se nastěhují.


Biolog Cédric Feschotte se svými spolupracovníky nyní podal důkazy horizontálního přenosu transpozonů, kterým se někdy říká „skákající geny“, mezi člověkem a jihoamerickým bodavým hmyzem. Konkrétně jde o ploštici, která  je přenašečem cizopasných prvoků Trypanosoma cruzi, kteří vyvolávají u lidí tzv. Chagasovu chorobu. Riziku nákazy Chagasovou chorobou je vystaven každý čtvrtý obyvatel Jižní a Střední Ameriky. Počet nemocných se odhaduje na 17 milionů. Z nich  každoročně zemře asi 13 000. Bez následků nevyváznou ani ti, co první nápor choroby přežijí. Plné třetině nemocných prvok vážně poškodí srdce, jícen nebo střeva. To, že tato potvůrka nám pije krev a způsobuje nemoci je v tomto případě vedlejší. Zajímavý je její genom. Přesněji, co v něm má. Ploštice, jak se ukázalo, sdílí stejné transpozony se svými hostiteli - vačicemi a kotulem veverkovitým. Transpozony, které má v sobě hmyz, jsou z 98 procent identické s těmi, co mají jeho savčí hostitelé. Ale ani to není všechno. Transpozony přeskočily i barieru mezi člověkem a plovatkou bahenní. Ta je zase mezihostitelem ploštěnky motolice, což je parazit mnohých savců.

 

Zvětšit obrázek
Cédric Feschotte (zcela vlevo) se s týmem spolupracovníků podařilo dokázat, že kousky DNA - transpozony si obratlovci vyměňují s hmyzem i plži.  (Kredit: University of Texas)


Mýlili jsme se
To, že si bakterie přivlastňují cizí geny a to jak vertikálně, tak horizontálně již nějaký ten pátek víme. Tento „boční“ přísun genů je pro ně životně důležitý. Pomáhá jim  rychle se adaptovat na změny prostředí. Dávají nám to neblaze pocítit například svojí přizpůsobivostí na antibiotika. Nás jsme ale zatím považovali za něco více, než bakterie a tak jsme si nějaké nepohlavní techtle mechtle s nižšími rasami nepřipouštěli. Mýlili jsme se.  Jak texaští vědci nyní prokázali, mezi obratlovci i hmyzem panuje tato „boční“ výměna malých kousků DNA již miliony let také. Nejen, že si handlujeme genetický materiál v rámci druhu (mezi lidmi), ale toto nepohlavní obcování provádíme i mezidruhově s dalšími obratlovci. A to ještě není všechno, neštítíme se ani mesaliance s bezobratlými a členovci. Obyvatelé Sodomy a Gomory by bledli závistí, protože když se to tak vezme, jsme všichni geneticky modifikovaná individua nosící v sobě kousky hmyzí DNA. Nám se to jeví jako něco zvláštního, ale jen proto, že jsme to dříve nevěděli.

 

Zvětšit obrázek
Když ničí kukuřici a brambory jen proto, že mají gen umožňující jim odolat plísni, jestlipak tuší, že v sobě má kousky DNA plovatky bahenní?


Předzvěst problémů
Cédric Feschotte nevědomky zadělal mnohým organizacím a politikům na problém. Především těm, co mají v náplni práce bojovat proti šíření geneticky modifikovaných organismů -  odolnější GM kukuřici, sóji, výživnější rýži,… Pokud by totiž uplatnili pravidlo předběžné opatrnosti důsledně, pak všichni patříme do karantény, což z by z kapacitních důvodů byl poněkud problém. Zřejmě se to vše vyřeší argumentací, že člověk, ač tedy je genetickou chimérou a tu a tam v genomu má zamontovanou cizí DNA, pro přírodu nebezpečný není. Jako argument by mohlo stačit, že jsme dlouholetou praxí (přírodou) dostatečně prověření. Tak snadno to ale pod koberec zamést nepůjde. K výměnám DNA dochází sice nepravidelně, zato neustále a tak rádobyochráncům přírody zbývají jen dvě možnosti. Všechny nás neustále testovat, jestli jsme si po návštěvě parazita náhodou nepřivlastnili část jeho DNA. Nelze totiž vyloučit, že takový skákající kousek DNA by se nám mohl zabudovat někam, kde by dal vznik něčemu pro životní prostředí vysoce rizikovému. Ta druhá možnost je zakázat hmyzu nás kousat.


Přenos úseků DNA, které jsme si nazvali transpozony, se mezi druhy v přírodě děje jako něco zcela přirozeného již miliony let. Nejen že se nám to nevymstilo, ale zřejmě se jedná o jeden z hlavních „motorů“ evoluce.

 

Datum: 03.05.2010 11:44
Tisk článku

Mýtus evoluce - Mejsnar Jiří A.
 
 
cena původní: 190 Kč
cena: 169 Kč
Mýtus evoluce
Mejsnar Jiří A.
Související články:

Blesková evoluce: Rybky se svižně přizpůsobují extrémně toxickému prostředí     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2016)
Hmyz a červi jsou „genetická matrjoška“     Autor: Jaroslav Petr (05.10.2007)



Diskuze:

o čem to tu mluvíte?

Jan Kočí,2010-05-07 09:51:10

Nevím jak vám, ale mě na tom článku zmínky o GMO přišly jako to nejméně zajímavé... spíše bych se rád autora zeptal na zdroj nebo alespoň název originálního článku. Už dlouho jsem přemýšlel, proč u eukaryot přestal být horizontální transfer genů tak šik, když prokaryota s geny kšeftují jak na vietnamské tržnici. Přišlo mi to zvláštní a pořád jsem přemýšlel, jakou ty replikátory získaly výhodu z čistě vertikálního šíření. Nyní je odpověď jasná: my o HGT u eukaryot jenom nevěděli:)
Ještě bych se pozastavil nad jedním detailem, zmíněným zde v diskusi. Nebudu jmenovat, protože tento blud nezastává jen přispěvatel, nýbrž široká (i odborná) veřejnost. Může mi někdo, prosím, jmenovat alespoň jediný ekosystém, který je nebo někdy byl v rovnováze??? Rovnováha ekosystému, potažmo přírody, je jen iluze, vyvolaná pohledem "z dálky". Nic takového při pohledu zblízka neexistuje! Znalým bych připomněl slovo "sukcese", které by je snad po troše zamyšlení mohlo přivést k probuzení.. Z hypotézy red Queen, abych byl úplně přesný, vyplývá existence né jedné, ale nekonečně mnoha rovnovážných stavů a každý z nich má doslova jepičí životnost. Argumenty o rovnováze už podle mě splňují kritéria nějaké ideologie (lze samozřejmně mluvit o rovnováze, alespoň v některých případech, ale je jí často zneužíváno lidmi, kteří prostě neví o čem vlastně mluví). To bude asi vše :)

Odpovědět

to Milan Štětina

Vaclav Cerny,2010-05-04 15:02:15

Ano, takto formulováno to dává smysl, ale myslím, že by to nebyl správný směr uvažování. Ne vše co běžně dělá příroda, je pro nás dobré. Například morová epidemie.
Případná náhlá nekontrolovaná mutace daná transferem genů by sice z evolučního hlediska mohla být dobrá a pozitivní, mohla by vést ke vzniku odolnějších nebo zajímavějších druhů vč. homo sapiens, ale mohlo by se to stát za cenu docela škaredé genocidy dosavadní populace. Ne všechny přírodní/přirozené procesy jsou pro nás žádoucí a takové bychom neměli vyvolávat/přivolávat.

Odpovědět


trošku jste to nepochopil

Tomáš Hluska,2010-05-04 16:11:29

Nejde o to, že bychom to měli dělat, protože to dělá příroda, ale o to, že se nám GP a ostatní ekoteroristé snaží zabránit v používání GMO, protože to je proti přírodě. Ale ejhle, ona to příroda dělá taky...

Odpovědět


Pan Václav Černý toho nepochopil trošku více...

Radim Dvořák,2010-05-05 17:06:31

Viz příspěvek o "zdejší komunitě".

Odpovědět


to Tomáš Hluska

Vaclav Cerny,2010-05-19 14:40:51

"snaží zabránit v používání GMO, protože to je proti přírodě. Ale ejhle, ona to příroda dělá taky..." Souhlasím, toto jako argument proti gmo je pi*omost. Jen jsem chtěl dodat, že dlouho tušený a teď tedy dokázaný fakt, že "to příroda dělá taky" není sám o sobě ani argumentem, se do gmo zcela bez obav pustit.

Odpovědět


logika GMO

Milan Štětina,2010-06-15 06:59:10

Souhlasím s tím, že GMO je trochu těžší kalibr než klasické šlechtění a jistá obezřetnost je nutná, ale součastná pravidla považuji za spíše přehnanná. Možnost vzniku superplevele nebo něčeho podobného je malá, protože odolnost je obvykle jen na jeden typ pesticidu. Navíc u plevelů vzniká odolnost i přirozenou cestou. Ono klasické šlechtění se občas provádí s využitím radioaktivních látek (semena se vystaví zvýšené radiaci, aby mutace probíhaly rychleji) je také docela těžký kalibr a nikoho nenapadne takto vzniklé odrůdy jakkoliv kontrolovat.
Prostě argumenty proti GMO jsou chatrné až lživé a v takových případech vždycky hledám skutečnou příčinu jinde a většinou se to ukáže v penězích. V tomto případě jde zřejmě o omezení příjmů a vlivu nadnárodních biotechnologických koncernů (omezení nadnárodních koncernů je ostatně popolární téma všech aktivistů), ale v čí prospěch (rozumněj kdo to platí) nevím.

Odpovědět

Děkujeme, že nepoužíváte NICK. zdejší komunita ..

Vaclav Cerny,2010-05-04 14:56:23

Zdejší komunita? Spíše snad páni redaktoři ne?
Mě spíše připadá nedůstojné na takto seriózním webu vymáhat od diskutujících jejich kontaktní údaje a povinnou registraci. Myslím, že redakce by se měla stydět, takovým projevem nedůvěry obtěžovat diskutující solidního víceméně odborného webu.

Odpovědět


Naopak.

Jiří Novák,2010-05-07 08:35:27

Dlouho tu byla diskuse bez registrace. Ale řada lidí, zejména kreacionistů a "alternativních myslitelů", vědomých si své anonymity, postupně dostala diskusi na neblahou úroveň novinky.cz
Nápad zavést registraci přišel od slušných diskutujících, nikoli pouze od redaktorů. Výsledek se dostavil. Příspěvků je tu odhadem tak 10% oproti předchozímu stavu, ale zato mají vesměs hlavu a patu.

Odpovědět


No nevím

Edison Neradregistraci,2010-05-09 17:50:46

Když se podívám na dnešní příspěvky diskutujícího, který je registrován jako Ondřej Vomáčka pod článkem o dinosaurech: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5035&akce=show2&dev=1#diskuze , neřekl bych, že registrace nějak zvýšila kvalitu diskuse. Jen snížila celkový počet příspěvků :-)
Inteligentní člověk si snadno dohledá, kdo se za nickem skrývá. Nick naopak chrání před méně inteligentními, kteří by chtěli sílu argumentů nahradit silou svých pěstiček:-)

Odpovědět


to Jiří Novák

Vaclav Cerny,2010-05-19 14:34:02

Děkuji za vysvětlení. Prostě mě nenapadlo, že na takto zaměřeném webu je nějaký prostor pro škůdce diskusí. A jakkoliv mi nijak nevadí se zde podepsat, zdálo se mi to nadbytečné.
Jak moc to opravdu funguje (viz p. Edison Neradregistraci :-) ), už je věc druhá.

Odpovědět


Každý slušnější server má psané pravidla

Petrib Z2,2010-06-06 13:38:12

tady je stále nenajdete

Odpovědět

Hm, článek je rozhodně zajímavý.

Vaclav Cerny,2010-05-04 14:48:33

Ale k reakci na něj mě spíš přiměla autorova náhlá ztráta logiky v argumentaci v jeho závěru.
Jak píše už předchozí diskutující, objevená fakta ve skutečnosti jen dokazují, že odpůrci gmo mají pravdu a že nesexuální a dokonce mezidruhový přenos genů je možný, ne-li dokonce pravděpodobný. Nijak nedokazují, že by takový přenos genů měl být bezpečný.
A dál, čistě formálně logicky, že se něco běžně děje, přece neznamená, že se tomu přestaneme bránit, nebo dokonce že to prohlásíme za žádoucí. Po ulicích běžně chodí kapsáři, jejich činnost je běžná, trvá po staletí. Tedy logikou autora článku - zrušíme policii, nebo dokonce vyčleníme nějaké policisty, aby kradli také? Když je to tak běžné ...
Zjištěná fakta podle mě jen podporují obavy z následků genové manipulace. Autor bohužel zřejmě jako odborník z oboru podléhá emocím a touží vidět výsledky své práce v praxi. Právě před takto nesoudně uvažujícími odborníky by nás měl opravdu chránit pokud možno i nějaký zákon. Čas na bezpečné aplikace gmo zřejmě ještě nedozrál.

Odpovědět

nerozumiem logike argumentu

Ludovit Malinovsky,2010-05-03 13:19:17

Doteraz predsa bola moznost horizontalneho sirenia genetickej mutacie jednym z hlavnych argumentov ODPORCOV. A teraz sa zrazu ma stat argumentom ZASTANCOV?
Argument predsa je, ze mutacia moze sice priniest pozadovany prinos, ale aj vedlajsie ucinky na tento i ine druhy, ktore sa mozu prejavit az dlhodobo. Horizontalny prenos v spojeni s masovym nasadenim nedostatocne otestovanej genetickej modifikacie umozni potencialne oslabit druhy okolo a narusit rovnovahu ekosystemu. Prirodzene sa vyskytujuce zmeny DNA horizontalnym prenosom sa deju najprv v malom a len postupne sa testuju evoluciou. Tak mi prosim vysvetlite, podla AKEJ logiky sa zrazu z tohoto zlomoveho bodu v argumente stalo vitazstvo GMO. Mne to pripadalo presne naopak.
Chapal by som logiku clanku, ak by som pripustil, ze autor vidi debatu o GMO ako boj medzi vedeckym pokrokom a neinformovanym spiatocnictvom povysujucim prirodu na boha, ale s takymto pristupom, neviem ci moze debata niekam viest...

Odpovědět


logika argumentu GMO

Milan Štětina,2010-05-04 10:56:53

já té logice rozumím tak, že do teď odpůrci tvrdili, že šlechtění je ok, protože se do roganismu vkládají geny z příbuzných organismů, což se může stát i v přírodě - i když pravda, člověk pak dělá selekci na jiná kritéria, ale v zásadě se nic neděje. Naproti tomu GMO vkládá geny z nepříbuzných organismů, což by se v přírodě nikdy nestalo je to "ohromný" zásah do genomu je potřeba takto vzniklé organismy minimálně pečlivě střežit a dlouhodobě zkoumat a nebo ještě lépe úplně zakázat. No a teď se ukázalo, že tento "ohromný" zásah dělá příroda "naprosto běžně" a tedy pro pečlivé střežení (nebo dokonce zákaz) není důvod. Jinými slovy když klasické šlechtění je přípustné, protože děláme to co příroda, tak GMO musí být přípustné taky, protože taky děláme jen to, co příroda.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace