Led a organika na povrchu planetky  
Infračervené spektrum odraženého slunečního záření odhalilo ledový krunýř a početné organické molekuly na povrchu planetky 24 Themis. Podle všeho je v Hlavním pásu planetek mnohem víc vody, než jsme si mysleli.

 

 

Zvětšit obrázek
Červeně dráha asteroidu 24 Themis. Kredit: UT, Knoxville.

Když se v naší hvězdné soustavě po zážehu Slunce vytvářely planety z protoplanetárního disku, tak drtivá gravitace Jupitera zabránila zrození další slušné planety v prostoru mezi Jupiterem a Marsem. Proto je dneska v těchto místech takzvaný Hlavní pás planetek (anglicky Main belt nebo častěji Asteroid belt), od svého vzniku stále tvarovaný nikdy neusínající gravitací mocného Jupitera. Přes polovinu veškeré hmoty Hlavního pásu představují pouhá čtyři tělesa – Ceres, 4 Vesta, 2 Pallas a 10 Hygiea. Zbytek Hlavního pásu vytváří neuvěřitelná změť objektů až do velikosti zrnek prachu.

 

Zvětšit obrázek
V popředí Josh Emery. Kredit: UT, Knoxville.

V Hlavním pásu obíhá kolem Slunce i 24 Themis, planetka o průměru 198 kilometrů. Jmenuje se po řecké bohyni Themis, která je zosobněním zákonů přírody a jako partnerka záletného Dia je i zároveň matkou celé řady božstev řecké mytologie. 24 Themis je největším členem početné rodiny Themis, která nyní zahrnuje přes známých 500 asteroidů, včetně 62 Erato, 90 Antiope, 104 Klymene nebo 171 Ophelia.

 

Planetka Themis je už delší dobu středem pozornosti několika týmů astronomů. Věnuje se jí Josh Emery z University of Tennessee, Knoxville, Andrew Rivkin z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory nebo také Humberto Campins působící v University of Central Florida. Média si Themidy všimla poprvé v roce 2009, kdy astronomové ohlásili překvapivý nález zmrzlé vody a celé řady organických látek na jejím povrchu. Bylo to vůbec poprvé, kdy se našel led na povrchu planetky.

 

 

Zvětšit obrázek
Infrared Telescope Facility, Mauna Kea. Kredit: Mailseth.

Detailní a nezávisle potvrzené výsledky výzkumu Themidy nedávno ve dvou souhrnných článcích publikoval časopis Nature. Badatelé pracovali na zařízení Infrared Telescope Facility, které provozuje NASA na havajské vyhaslé sopce Mauna Kea. Měřením infračerveného spektra slunečního záření odraženého od Themidy se jim povedlo odvodit, že prakticky celou planetku pokrývá tenká vrstva obyčejného ledu, notně ušpiněného směsí zajímavých organických látek.

 

Zvětšit obrázek
Jádro Halleyovy komety. Kredit: USASK.

Háček je ve vzdálenosti od Slunce. 24 Themis obíhá tak blízko naší hvězdy, že by se její led měl poměrně rychle vypařit. Přitom je ale podle všeho Themis zaledněná hodně dlouho. Zdá se, že ledovou vrstvu na povrchu Themidy průběžně doplňuje nějaký šikovný mechanismus. Nový led se možná tvoří z vody pronikající z nitra planetky, především po srážkách s drobnými tělesy Hlavního pásu. Další možností je uvolňování molekul vody z nerostů na planetce po zásahu vysokoenergetickými protony ze slunečního větru. To by odpovídalo představám o vzniku zásob vody na Měsíci.

 

Objev ledu a organických látek na planetce Themis ukazuje, že naše škatulkování komet jako ledových koulí a asteroidů jako suchých kamenů je nejspíš příliš násilné. Právě Themis je hezkou ukázkou takzvaných komet z Hlavního pásu. Je jich známo zatím pět a představují pozoruhodný mix vlastností planetek a komet. Teď je více než pravděpodobné, že i další komety Hlavního pásu obaluje led a organické molekuly.

 

Led na Themidě také nabízí novou inspiraci pro teorie o zdroji pozemské vody. Zdá se totiž, že na tělesech ve vnitřní části Sluneční soustavy je mnohem více ledu, než si kdo myslel. Před časem se vědci domnívali, že vodu na Zemi postupně nanosily klasické komety.

Zvětšit obrázek
Planetka Ceres v porovnání Země a Měsíce. Kredit: Walters Myers.

Pak se ukázalo, že voda přítomná na kometách 1P/Halley, Hyakutake a Hale-Bopp obsahuje vůči pozemské vodě odlišný poměr izotopů vodíku a kometární hypotéza o původu pozemské vody má od té chvíle problém. Teď se ale komety a asteroidy zase poměrně razantně vracejí do hry, nejen jako zdroj vody, ale i jako vydatná zásobárna poměrně složitých organických látek. Jsou to vlastně takové plechovky s instantním životem. Nebyly by na nich k vidění třeba i jednoduché buňky?

 

Prameny:
Nature 464: 1320-1321 a 1322-1323, University of Tennessee, Knoxville, Wikipedia (24 Themis, Asteroid belt).

 

 

 


 

Datum: 10.05.2010 00:45
Tisk článku

Související články:

Planetka těsně mine Zemi     Autor: Miroslava Hromadová (23.01.2008)
Planetka poháněná Sluncem     Autor: Miroslava Hromadová (09.03.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace