Spermie z kmenových buněk  
Zatímco novinové a internetové titulky hlásají „konec mužské neplodnosti“, biologové jsou v závěrech mnohem opatrnější.

Již nějakou dobu avizovaly laboratorní tamtamy, že americký biolog George Daley z Whitehead Institute for Biomedical Research vypěstoval v laboratoři myší spermie z kmenových buněk. Teď jsou výsledky publikovány v časopise Nature a je na čase je komentovat. Výsledky práce Deleyho týmu jsou skutečně úžasné, ale zdaleka ne tak úžasné, jak se nám snaží nakukat sdělovací prostředky.

Co vlastně Daley se svými spolupracovníky podnikl? Nechal vyvíjet myší plod do stádia, kdy se v jeho těle začnou formovat tzv. prapohlavní buňky (anglicky nazývané  „primordial germ cells“ a důvěrně proto přezdívané PGC) a ty odebral. Plod přitom nenávratně zničil. Z PGC vypěstoval v laboratoři kmenové buňky obdobné embryonálním kmenovým buňkám. To znamená, že se tyto buňky neomezeně množí a mají schopnost se ve speciálně upravených podmínkách (pod vlivem růstových faktorů apod.) proměnit na jakýkoli typ buněk dospělého myšího těla. Tyto „universální“ buňky vypěstované z PGC se někdy označují jako germ stem cells.

V této chvíli měl Daley surovinu a  tu nechal vyvíjet v samčí pohlavní buňky. Získal buňky, které mají do spermie ještě hodně daleko. O tom svědčí velmi výmluvně fakt, že když jimi chtěl oplodnit myší vajíčko, musel buňku do nitra vajíčka vstříknout jemnou skleněnou kapilárou (postupem označovaným jako intracytoplasmatická injekce). Asi pětina takto počatých embryí se vyvíjela do stádia blastocyty, kdy se embryo začíná spojovat s tělem matky a vytvářet placentu. To už ale Daley nezkoušel, a tak neví, jak by se embrya v těle náhradní matky vyvíjela.

Podle mínění mnoha expertů – jmenujme třeba Azima Suraniho z Cambridge University – by měla embrya jen malou šanci na úspěch. Při tvorbě spermií v těle samce jsou zcela specifickým způsobem „zapínány“ nebo naopak „vypínány“ některé geny. Děje se tak procesem zvaným imprinting. Azim Surani pochybuje, že spermie vypěstované Daleym mají geny pozapínané a povypínané ve správné kombinaci. Taková embrya sice zvládnou vývoj do stádia blastocyty, ale pak se potýkají s obrovskými potížemi. Například tvorba placenty obvykle nestojí za nic.

Ale Daley by asi neplodným mužům nepomohl ani v případě, že by jeho postup pěstování spermií fungoval a bylo by možné jej okamžitě použít u lidí. Představme si zcela neplodného muže, který má dnes vlastně jedinou šanci na zplození potomka – nechat svou partnerku oplodnit spermatem anonymního dárce. Biologicky to jeho dítě samozřejmě není a mužská ješitnost je v tomto směru hrozná potvora. Pro nejednoho „tatínka“ je vyhlídka na potomka zplozeného dárcem spermatu jen těžko přijatelná. Co by mohl tomuto muži nabídnout Daley? Na odběr PGC neplodného muže je už pár let pozdě, protože příslušné stádium vývoje v těle své matky má tento chlap už pár let zdárně za sebou. A kdo ví, jak ty jeho PGC tenkrát vypadaly, když je dneska neplodný. Pokud bychom vzali PGC třeba ze spontánně potraceného plodu a vypěstovali bychom z nich spermie, nahradili bychom jen jednoho dárce druhým. To pro našeho pacienta toužícího po biologicky vlastním dítěti nemá valný význam.

Kde tedy získat PGC s dědičnou informací neplodného muže? Snad jen klonováním. Museli bychom vytvořit klonováním embryo neplodného muže, to bychom nechali vyvíjet v těle matky, které bychom následně  přivodili potrat a z potraceného plodu odebrat PGC. Ty bychom pak proměnili na kmenové buňky a z těch bychom vypěstovali spermie. Teprve tyhle spermie bychom použili k oplození vajíčka pacientovy partnerky a vzniklý zárodek bychom nechali vyvíjet v dítě. Brrrr! I otrlý reprodukční biotechnolog se do hloubi duše otřese. To by snad bylo lepší, aby v těle matky dokončil svůj vývoj pacientův klon.

Pokud by Daley zvládl proměnu spermií z tzv. embryonálních kmenových buněk, bylo by všechno asi jednodušší, protože ty se získávají z blastocytst, jež dokážeme pěstovat v laboratořích a nemusejí být přenášeny do těla matky. Ale zcela určitě by se ozvaly hlasité hlasy proti. Duchovní otec slavné ovce Dolly stále ještě doporučuje v podobných situacích adopci. Ví, o čem mluví. Sám vychoval adoptovaného syna a dnes si užívá role dědečka.

 

 


Embryonální vývoj zárodku počatého „vypěstovanou“ spermií je bezesporu úspěch, ale cestu k léčbě neplodnosti neotvírá.

Také fakt, že „spermii“ musela do vajíčka pomoci skleněná mikropipeta hovoří sám za sebe.
Datum: 12.12.2003
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace