Soudní verdikt v neprospěch Monsanta  
Soudní dvůr Evropské unie řešil žalobu ve věci DNA technologie vlastněné nadnárodní společností Monsanto. Rozhodl, že patent zaměřený na pěstování geneticky modifikovaných rostlin se na potraviny z nich vyrobené, nevztahuje. I když se dal výsledek sporu očekávat, způsobil v biotechnologickém průmyslu značný rozruch.


Monsanto získalo patent na geny, které sóju činí odolnou proti herbicidu Roundup, konkrétně proti jeho aktivní složce glyfosát, již v roce 1996. Patentová práva na pěstování odolné plodiny si ale nepřihlásili v Argentině a jejich soja se tam pod názvem Roundup Redy může pěstovat a také se tak děje bez licenčního souhlasu. Argentinští farmáři již několik let exportují sojové výrobky ze své sklizně do Evropy, konkrétně do Nizozemí. Monsantu došla trpělivost, že z tohoto kšeftu nic nemá a žádalo argentinské pěstitele o odškodnění, vše se nakonec vyhrotilo žalobou na dovozce – firmu Cefetra, která má sídlo v Rotterdamu. Žalující strana argumentovala tím, že sojové výrobky dovážené do Evropy obsahují DNA sekvenci, kterou má firma pro oblast Evropy patentovanou. Záležitost se dostala až k Soudnímu dvoru EU, nejvyšší to soudní instanci. Ta dne 6. července rozhodla, že Monsanto právo bránit dovozcům potravin z geneticky modifikované soji nemá. V odůvodnění rozhodnutí se praví, že patentovaný úsek DNA v potravině je, ale neplní tam funkci, pro kterou si ji Monsanto v Evropě chrání. 

 

Zvětšit obrázek
Sója je považována za jednu z nejstarších kulturních plodin. Pochází z Číny. Na obrázku je sójová pláž v Santa Fe, Argentina. O té soudní spor je. (Kredit: Wikipedia)

Je rozhodnutí špatné?
Nám laikům spor tak trochu připomíná hru na “vadí - nevadí”. Jenže rozhodnutí zužující rozsah patentu už vadit může. Jde svým způsobem o signál, že evropské patenty “jde obcházet”. Nesouvisí to ani tak se správností zmíněného rozhodnutí, jako spíše s tím, čím soud při něm operoval. Rozhodující byl původní záměr, pro který se patent dělal. Patent je tedy dle stávajícího verdiktu něčím, co je vázáno na účel. Rozhodnutí je považováno za první test směrnice EU k biotechnologiím schválené v roce 1998, která stanovila jaký genetický materiál lze patentovat a jaké ochrany patentovaná věc požívá.
Zdravý rozum velí, že širší pojetí rozsahu patentu, které by rozšířilo patentovou ochranu i na potraviny, kde zmíněný gen žádnou funkci neplní, by bylo špatné. Jenže i správné rozhodnutí může mít nežádoucí dopady. Někteří právníci již avizují, že omezení rámce platnosti jednoho patentu, zneváží tak trochu všechny ostatní a že důvěra v ty evropské se obecně sníží. 


Je soudní verdik překvapením?
Není. A zřejmě ani právníci Monsanta, kteří se o širší interpretaci vztahující se na veškeré produkty obsahující zmíněný kousek umělé DNA opírali, v jiný výsledek ani moc nedoufali. Tomu, že jen zkoušeli "co kdyby náhodou", nasvědčuje rychlé ukončení sporu s Cefetrou neveřejným mimosoudním vyrovnáním. A to ještě v době, kdy bylo známo jen předběžné stanovisko soudu.

 

Zajímavé je, že soudní dvůr se ve svém konečném vyjádření tentokrát snažil obšírně vysvětlit proč rozhodl, tak jak rozhodl. Možná i proto, aby dal podobným sporům v rámci celé EU jakýsi řád a aby jeho rozhodnutí sloužilo jako jakési “kopyto na které půjde narazit” další spory a kterého by se mohly držet i nižší instance. Je to rovněž signál vyslaný kapitánům biotechnologického průmyslu, aby si nedělali plané naděje v případech možného dvojakého výkladu.


 

Toto je glyfosát, účinná látka totálního herbicidu Roundup. Genetici firmy Monsanto do genomu sóji vpašovali gen, který ji činí k této chemikálii odolnou. U rostlin se gylofosát chová jako specifický inhibitor (blokátor) enzymu EPSP syntázy, která je důležitým článkem syntézy aromatických aminokyselin. Po aplikaci glyfosátu tak rostliny hynou na nedostatek těchto aminokyselin. Zvířata tento enzym nemají, glyfosát pro ně tudíž není toxický. Geneticky modifikovaná sója poskytuje pěstitelům vyšší výnosy s nižšími náklady.

Má rozhodnutí nějaký širší kontext?
Někteří právníci v této kauze spatřují omezení všemocnosti nadnárodních biotechnologických gigantů. Jiní si zase myslí, že v dalším kole si jen velcí hráči dají už lepší pozor, aby zase něco nezanedbali a že další Argentina se opakovat nebude.
Prognostikové z této kauzy vyvozují ještě závažnější následky. Biotechnologické firmy podle nich nyní omezí své investice, především v Evropě. Důvod se zdá být logický – menší lukrativnost projektů má vždy dopad na otevřenost ruky investora co do inovací provozů. Ochota utrácet v Evropě se má přesunout jinam. Nemalujme ale čerta na zeď. Dopad by nemusel být tak zlý, protože soud svým rozhodnutím také nepřímo potvrdil, že DNA patenty jsou pro Evropu akceptovatelné, jen jejich rozsah je poněkud užší, než někteří doufali.

 

Spokojeni mohou být skoro všichni

Zvětšit obrázek
Kolonie mykoplasmy se syntetickým genomem zatím nic zajímavého nevyrábí a její patentování není tak důležité. Zatím. (Venter Institute)

Nás škarohlídy může těšit, že nadnárodní gigant prohrál. Jako příslušníci EU můžeme mít dobrý pocit z toho, že soudci jsou spravedliví a neúplatní. A jako spotřebitelé se můžeme radovat z toho, že za potraviny se sójou nebudeme muset při placení sáhnout hluboko do kapsy.
U držitelů patentů taková euforie z verdiktu nevládne. Nervozita na trhu s patenty se již projevuje a vlastníci se obávají, zda také něco nezanedbali. A také co nyní bude následovat. Spor - Monsanto versus Evropa je sice u konce, ale formulace směrnic EU k biotechnologiím doslova nabádají k dalším. Oplývají totiž termíny s nejasnými definicemi - například vágně popsanou statí co je “genetický materiál”. Hezkou pohádkou je i ta pasáž o “funkci DNA”. V té zase chybí jen(!) to nejpodstatnější. Není tam specifikováno, zda se tím míní produkce specifického proteinu se všemi jeho funkcemi a nebo jen specifické použití proteinu.
Zlí jazykové tvrdí, že geneticky modifikovaná argentinská sója byla jen špičkou připlouvajícího ledovce. Nemusí jít o slova do větru. V zásadě, aniž by to bylo cílem sporu, totiž verdikt soudu potvrdil, že sekvence DNA (geny) patentovat lze. Logicky by tedy nemělo ani v Evropě stát v cestě těm, co si budou patentovat vícero genů. Když si to dáme dohromady s novými odhady biologů, kteří říkají, že nejmenšímu “syntetickému” organismu jich budou stačit jen asi tři stovky, jak daleko potom jsme od prvního patentu na život? A to jsme zatím myšlenkově stále jen u sóji a mikroorganismů, které budou vyrábět neco účelného. Jak ale bude zanedlouho vypadat handrkování ve věci práva na vylepšování člověka, třeba o geny odolnosti proti zlým nemocem. Čemu dají méně majetní rodiče u svého potomka přednost? Budou volit mezi zdravějším, nebo inteligentnějším s výhledem na úspěšnou kariéru? Jak asi bude nositel nezákoně zaopatřeného genu trestán? Rozdělí se společnost na dvě skupiny: majetné, zdravé a chytré a ty “normální”?  Nastupující generace toho bude mít na rozhodování hodně a právník se specializací patentové právo DNA technologií, nebude špatnou volbou. 
 

Pramen: curia.europa

Datum: 14.07.2010 19:30
Tisk článku

Co pijeme a jíme? - Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 30 Kč
cena: 26 Kč
Co pijeme a jíme?
Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Související články:

Europoslankyně Konečná pomocí argumentačních klamů zachraňuje svět     Autor: Miloslav Pouzar (22.11.2017)
První stabilní polosyntetický organismus     Autor: Josef Pazdera (29.01.2017)
Vyladěním fotosyntézy vědci zvýšili rostlinám výnos o 20 %     Autor: Josef Pazdera (19.11.2016)
Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)



Diskuze:

Re: Karel Š

David K,2010-07-15 21:12:12

Muzete toto podlozit nejakymi dukazy, nebo je to jenom vira?

Ja jasne, ze firmy chteji zisk. Ale rozhodne neplati, ze bez statem garantovanych monopolu to nejde. Kdyz odhlednete od moralni stranky veci (je spravne, aby nekdo mel monopol na matematickou rovnici, nebo na zivy organismus?), tak i prakticky pohled na vec ukazuje, ze ekonomika funguje lepe bez techto monopolu. Doporucuju zacit treba tady (a pak pokracujte az k tem referencovanym zdrojum):

http://www.techdirt.com/articles/20100421/1451179133.shtml

http://www.techdirt.com/articles/20100412/0118378969.shtml

Odpovědět


doplneni

David K,2010-07-15 21:26:01

Patenty pak casto konci jako "trafiky" pro toho, kdo si tu kterou (casto trivialni) myslenku patentoval. Muze spat na vavrinech.

V horsich pripadech skonci patent v rukou patentoveho trola, ktery uz rozhodne neni positivni entitou: Zazaluje koho muze za skutecne ci domnele pouziti jim patentovanych veci. Sam nic neprodukuje, je proto v teto oblasti imunni. A protoze soudni spory jsou drahe, tak velke firmy casto radeji zaplati trolovi, protoze to vyjde levnej. Jako vedlejsi efekt timto posiluji pozici trola vuci dalsim obetem.

U firem, ktere vyvyji nejake skutecne produkty, patenty casto slouzi jako odstrasujici strategicka zbran: Kazda velka firma ma portfolio patentu a vzajemne se drzi v sachu. Ale obcas se vyjde ze zakopu a konci to jako je to ted ve svete mobilu/smartphonu: Nokia - Apple - HTC a prave probihajici jaderna patentova valka (viz treba http://www.techdirt.com/articles/20100513/0936579414.shtml ).

Odpovědět


Když patenty už dávno neplní, co měly

Pavel A1,2010-07-22 00:13:50

Bohužel, dnes už patenty nechrání inovativní řešení posouvající vývoj (tak nějak to je v definici patentu), ale naprosto triviální řešení, která napadnou každého postaveného před daný problém. Majitel patentu měl jen to štěstí, že problém řešil jako první. Před sto lety se každý patent posuzoval z hlediska jeho netriviálnosti, ale to už se dlouho nedělá a patentové řízené je duchaprostá úředničina pro cvičené paviány.

Jen pár příkladů:

Máte doma dvě knihovny a hledáte nějakou knihu, o které nevíte, ve které knihovně je. Jak to uděláte? Prohledáte jednu knihovnu a pak druhou. Ale pozor, toto je patentovaný postup (v oblasti telekomunikací).

Chce zavolat kamarádovi do Ameriky, a abyste ho nerušil nevhodně, dohodnete se, že mu zavoláte v deset dopoledne. Protože ale v Americe mají jiný čas, upřesníte, že to bude v deset dopoledne jeho času. Opět jste tímto porušili patent, udávání času ve formě lokálního času a časového pásma je patentované.

Odpovědět

Jedna věc mi nejde do hlavy:

Jan Šimůnek,2010-07-15 17:59:45

Všude se uvádí, že vytváření organismů s novými vlastnostmi pomocí genetických manipulací je efektivnější, než jejich vytváření klasickým šlechtěním. Přitom pracoviště, provozující klasické šlechtitelství si nemohou výsledky své práce patentovat, a přece se bez problémů uživí, přestože, podle všeho, pracují dráž.
Takže z tohoto hlediska bych možnost patentovat GMO neviděl jako nutnou podmínku ekonomického přežití jejich tvůrců, spíš jde o to, že by neměli k dispozici "dlouhé peníze" za celá desetiletí placení patentových poplatků, a museli se tomu přizpůsobit (např. rychleji inovovat, poskytovat navazující služby apod.).
Proto jsem i já toho názoru, že patenty jsou v současné době věcí spíše zastaralou a brzdící vývoj (asi nejvíc je to vidět u softwarových patentů).

Odpovědět

zdravi rozum rika

Zbynek Riha,2010-07-15 02:12:07

ze patenty ve spolecnosti vedeni, prestavaji plnit funkci ochranou a zacinaji plnit funkci represivni a vubec spolecensky nezdrave omezujici, navic takova vec jako gen by nemel jit patentovat.

Odpovědět


Karel Š,2010-07-15 15:56:55

Problem s patenty je ten, ze spolecnost ktera do vyvoje dane veci, at uz je to nejaky pristroj, kus software nebo gen, chce samozrejme aby se ji penize ktere na vyvoj vynalozila taky vratily. A at uz jsou patenty jakkoli spatne je to momentalne jedina znama metoda jak toho dosahnout. Sam bych taky byl pro to patenty zrusit, ale myslim ze by pak neexistovalo nic co by ty, kteri na to maji, primelo k tomu aby neco vynalezali.

Odpovědět


Re: Karel Š

Stanislav Brabec,2010-07-15 21:51:00

Vy se snažíte nasadit obchodní model držitele patentu na prostředí bez patentů.

Ve skutečnosti by ovšem firmy přizpůsobily své chování. Už by nebylo ekonomicky výhodné platit samostatný rozsáhlý výzkum, ale naopak by se stalo výhodné okamžitě zkopírovat vše, co ostatní vytvořili a publikovali.

Z celkového hlediska by náklady na nové technologie zřejmě silně poklesly. Informace je něco, co se těžko získává, ale snadno kopíruje. Pro celek je proto výhodné, aby existovala v co nejvyšším množství užitečných kopií.

Ovšem změnilo by to strukturu výzkumu.

Nyní je zde firma držící výrazný monopol, s výrazně nejvyšší měrou prostředků pro výzkum. Ten v budoucnu její monopol díky patentům ještě posílí, a dále zvýší její náskok.

Ve světě bez patentů by mělo smysl zkopírovat vše, co je již vymyšleno, a provést výzkum specifický pro konkrétní výrobní program. Výsledky takového výzkumu by sice také někdo brzy zkopíroval, ale v té době by už v první firmě běžela výroba.

Ostatně podobný model celkem obstojně funguje u softwarové licence GNU GPL, na níž stojí většina linuxového světa. Čím déle funguje, tím větší je část, kterou můžete pro svůj projekt zkopírovat. Takže software, který kdosi vytvořil pro kapesní počítač, dnes najdete v televizi nebo routeru a naopak. 99% problémů je shodných, a nevyplatí se je řešit pokaždé znovu.

Odpovědět


A jste si jist,

Vítězslav Novák,2010-07-23 14:34:43

že klesnou náklady na inovace nebo spíš žádné inovace nebudou? Proč by nějaká firma vyhazovala peníze na výzkum a vývoj, když je ostatní legálně zkopírují a budou participovat na zisku aniž by platily vývoj?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace