V mozku vznikají priony spontánně, hlásí z Jupiteru  
Záhady okolo prionů neberou konce. Američtí a angličtí vědci pomocí extrémně citlivé metody zjistili, že infekční částice nám v mozku vznikají zcela běžně. Buňky je ale dokážou uhlídat. Proces jejich vzniku katalyzuje přítomnost kovu a s jeho přispěním lze i ze zdravé tkáně získat tolik infekčních prionů, že s nimi lze u jiného zdravého jedince přivodit smrt.


K objevu spontánně vznikajících prionů dopomohly drátky. Ukázalo se, že jejich kovový povrch je schopen navodit v normálních molekulách zdravého proteinu proces, který vede k jejich  „zašmodrchání“ (změně prostorového uspořádání), což je změní v infekční. Kov se ukázal být katalyzátorem navozujícím vznik prionů. Již některé předchozí pokusy naznačovaly, že priony (infekční proteiny) se ochotně přichycují ke kovovým plochám. Nyní ale vyšlo najevo, že stačí pouhý kontakt zdravé(!) mozkové tkáně s kovem a je zle. Kdybyste výsledkům angloamerického týmu nedůvěřovali, stačí vzít mixer, rozšmelcovat v něm mozek zdravé myši, do vzniklé kaše strčit drát a chvíli čekat. Pak už stačí jen vytáhnout ho a to, co na něm ulpí přenést na jinou myš. Myš vám chcípne a v mozku bude mít díry jako v ementálu. Podrobná stude o tom právě vychází ve sborníku Americké akademie věd PNAS

 

Zvětšit obrázek
Spontánně vznikající priony (PrP) se hromadí v thalamu, mozkovém kmeni a v menší míře v čelním laloku. Hipokampus je prionů ušetřen.

Prionové choroby, jako jsou sporadická Creutzfeldt-Jakobova choroba u lidí, nebo atypická bovinní spongiformní encefalopatie (forma BSE – nemoci šílených krav), se objevují jen zřídka a náhodně. Má se za to, že malý výskyt těchto atypických nemocí odráží fakt, že priony mohou vznikat v mozku náhodně. Nová studie nyní tento předpoklad potvrdila experimentem. Ano, je tomu tak – nejen, že priony vznikají v mozku spontánně ale tento proces podporuje kontakt s kovovým povrchem.

 

Infekční priony se dělí na kmeny a charakteristická pro ně je inkubační doba a nemoc, kterou způsobují. Nebezpečí prionů spočívá v tom, že se množí navzdory tomu, že neobsahují nukleovou kyselinu (genetickou informaci). Savčí buňky za normální situace tvoří neškodné buněčné proteiny  (PrPC). Při infekci zašmodrchaný prionový protein, neboli prion (PrPSc), předělává všechny zdravé molekuly proteinů (PrPC) k obrazu svému. Změní jejich poskládání - tvar. Pozměněných molekul se buňka nedokáže zbavit, hromadí je v sobě a shluky jí nakonec zahubí.

 

 

Zvětšit obrázek
Prion. Priony jsou malé infekční proteiny. Neobsahují DNA ani RNA, přesto se dokážou v organismu množit, jsou infekční a způsobují smrtelná neurodegenerativní onemocnění. Kromě případů způsobených konzumací nemocných zvířat (BSE u skotu), mohou priony znenadání začít růst i v normální, zdravé mozkové tkáni. (Kredit: Stanford Univ.)

Za nový objev přirozeně vznikajících prionů v mozku vědci vděčí zmatkům okolo metody SCA (Scrapie Cell Assay). Jde o velmi přesnou a citlivou metodu, která odhalí ve vzorku přítomnost i velmi nepatrného množství infekčních částic. Dostávali celou řadu „falešných“ pozitivních reakcí i v kontrolních testech. V kontrolní skupině zvířat byla zvířata zdravá jako řípa, ale podle testů měla být nemocná. Testy opakovali za přísného dodržení pravidel, aby vyloučili možnost kontaminace vzorků. Ukázalo se, že za pozitivní reakcemi ze zdravé tkáně může kov.

Zvětšit obrázek
Charles Weissmann, vůdčí osobnost týmu je z Jupiteru. Jupiter je město zhruba se 40 000 obyvateli. Nachází se v oblasti Palm Beach na Floridě. Je to místo výzkumného ústavu Scripps, největší non-profit organizace zaměřené na základní biomedicinský výzkum. Zaměstnává 3000 vědců.

Charles Weissmann ze Scripps Research Institute ve městě Jupiter se svými kolegy z Londýna zjistili, že stačí aby se materiál z mozkové tkáně dostal s kovem do styku. To, co ulpí na povrchu nerezových drátků, se stává infekční a po přenesení do tkáňové kultury k jiným zdravým buňkám to u nich vyvolá infekci. Tu lze přenést na živá zvířata.
 

Naše představy o prionech si musíme nyní hodně poopravit. Podle všeho tedy priony vznikají v mozku zcela přirozeně, což se dosud nedalo zjistit, protože to neumožňovala citlivost testů. Nyní to vypadá, že jejich tvorba je zcela přirozená ale organismus je dokáže včas likvidovat. Takže to, co se za normální situace v buňkách vytvoří, se také sešrotuje a odstraní. Kovy ale tyto spontánně vznikající priony na sebe vážou (možná jejich vznik styk s kovem také podněcuje). Výsledkem této jejich "schopnosti" je, že nám je umožní odhalovat.

Poznatek zcela mění náš pohled na škodlivé priony. Už nejsou jen „zlé“ jak se soudilo, jsou přirozenou součástí našeho života. Na jejich infekčnosti a nebezpečnosti se ale nic nemění. Spíše naopak. Tím, že se ukázalo, že i ve zdravé tkáni vznikají priony a že je lze relativně snadno přenést tím, co ulpí na kovu, který do mozku ponoříme, změnilo například představu o vhodnosti zavádění mozkových elektrod. Zásah je mnohem rizikovější, než jsme tušili. Zamýšlené představy o stimulaci mozkových oblastí za účelem zvýšení inteligence – zapomeňte, alespoň pomocí kovových elektrod to padá. Ale nejen to. Nový poznatek nastínil další otázky. Děje se něco podobného v mozkové tkáni, když jí hospodyňka přinese z řeznictví a dá na kovovou pánvičku. Také kov zahájí katalytický proces při němž se začnou tvořit priony? Pokud ano, bude jich tolik jako těch co ulpívají na drátcích a kterými lze přenést smrtelnou infekci u myší? Ne, to nemělo být malování čerta na zeď, jen nastínění otázek, na které v tuto chvíli neznáme odpověď. Na co se výzkum zcela jistě zaměří a kde můžeme očekávat další poznatky. Moderní biologie už začíná tak trochu připomínat kvantovou fyziku. Platí to i pro nový objev týkající se prionů. To, co vědci právě zjistili lze totiž interpretovat i takto: "Zcela zdravý (infekční chorobou netrpící jedinec), může za jistých okolností infikovat jiného, zcela zdravého jedince, čímž mu přivodí demenci a smrt".

Pramen: www.scripps.edu

 


 

Datum: 28.07.2010 11:45
Tisk článku

Okamžiky štěstí - Hartl Patrik
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 356 Kč
cena: 267 Kč
Okamžiky štěstí
Hartl Patrik
Související články:

Navádí Parkinsona vagus?     Autor: Josef Pazdera (02.05.2017)
Paměť je vlastně jen šílenost pod kontrolou     Autor: Josef Pazdera (03.07.2015)
Ze zloducha klíčový hráč evoluce     Autor: Josef Pazdera (11.06.2012)
Nová prionová choroba se jmenuje VPSPr     Autor: Josef Pazdera (16.08.2010)
Nová forma prionové choroby poškozuje cévy     Autor: Josef Pazdera (10.03.2010)



Diskuze:

"Infekční priony" nikdy neexistovaly

Josef Hlásný,2010-08-03 02:06:56

Tento příspěvek byl adminem smazán.
Reklama na stránky, které jsou v rozporu se stanoviskem Světové zdravotnické organizace do odborné diskuse nepatří.

Odpovědět

Opravdu katastrofa?

Milan Štětina,2010-07-30 08:18:27

Zdá se mi to celé nějaké divné. Třeba je to jen tím, že článek je zjednodušen pro populární účely. Protože jinak nikdo nemá šanci: priony (ve smyslu prionové proteiny v infekčním/zašmodrchaném stavu) vznikají samy od sebe; priony v neinfekčním/nezašmodrchaném stavu jsou v každém mozku; infekční prion nakazí ostatní prionové molekuly (tj. změní jejich prostorové uspořádání na zašmodrchaný/infekční stav). Za chvíli tedy nemůže nikomu v mozku zůstat jediný neinfekční prion. Chyba v úvaze zřejmě je, že infekční/zašmodrchané priony se nějakým mechanismem rozkládají a při malých koncentracích a šmodrchání neprobíhá dost rychle, takže se množství infekčního prionu nezvyšuje. Je tedy nutné, aby v nějakém místě byla určitá minimální koncentrace infekčního prionu, aby se "rozběhla řetězová reakce" a z tohoto místa se infekce rozšíří a téměř všechen prionový protein se zašmodrchá. I pokud je překročena tato minimální koncentraci celý proces nějakou dobu trvá. Jaká je ta minimální koncentrace a jak rychle probíhá celý proces se v populárních článcích nepíše, takže si člověk nemůže udělat představu (no teď jsem asi přestřelil - možná by se někde našlo, jak dlouho trvá od nakažení do smrti - bude to minimálně několik dní, spíše několik měsíců).
Teď se nově zjistilo, že kov (typuju, že jen nějaký konkrétní kov, popřípadě většina kovů, ale každý s jinou intenzitou) proces zašmodrchávání urychluje (chemici říkají katalyzuje). Protože kov neurychluje rozkladné procesy infekčního prionu (popř. je ovlivňuje, ale méně), tak se koncentrace pro "rozběhnutí řetězové reakce" posunuje k nižším koncentracím. Je možné, že pro některé kovy je tato nižší koncentrace nižší, než běžná koncentrace prionu ve zdravém mozku. Aby mohlo po "otření" drátku do zdravého mozku dojít k infekci, musí na něm být koncentrace zašmodrchaných prionů větší než startovací koncentrace bez katalýzy kovem. Nárůst z původní bezpečné koncentrace na novou nebezpečnou nějakou dobu trvá (opět není uvedena rychlost reakce - na jak dlouho je potřeba drátek zasunout).
Článek tedy předdkládá novou metodu nákazy, ale bez upřesnění druhu kovu a rychlosti reakce si nelze udělat představu, jestli je to opravdu nebezpečné nebo jen určitá toeretická konstrukce. Osobně si myslím, že skalpel v ruce neurochirurga problém (s ohledem na priony) není, trvale implantovaná elektroda v mozku možná ano, ale vzhledem k tomu, že na myších už to leckdo zkoušel, tak se přikláním k názoru, že elektrody se dělají z kovu, který nemá výše uvedené katalytické účinky.
To už tak na světě chodí, že se zveličuje hrozba, která je ve skutečnosti malá, když je potřeba přesměrovat toky peněz popřípadě náladu obyvatelstva.

Odpovědět

Neurochirurgie

Radek Cimr,2010-07-30 01:11:04

Mám dotaz - víme, o jaké kovy se jedná? Nabízí se tu totiž ještě jedno nebezpečí, a to při neurochirurgii - tam přece taky dochází k dotyku kovu s mozkovou tkání...

Odpovědět

Nerozumím

Bronte Harkaitz,2010-07-29 14:15:39

Reklama na knihu a ne nějaké nesmysly?

Právě v tomto případě se kniha=nesmysl . Obsah na potištěném papíře je zde indentický se slovem nesmysl.

Co poté považujete za nesmysl, když "Jméno je váš osud" prošlo Vaším sítem logiky? Vaše síto má velká oka. Já jsem poněkud náročnější.

Odpovědět

Koneckonců

Petr G,2010-07-29 08:34:06

alespoň je to reklama na knihu a ne na nějaké nesmysly

Odpovědět

Cílená reklama

Honza Sadílek,2010-07-29 06:30:10

Pánové, nevím co vás popouzí na tomto způsobu reklamy. Je nenásilná, nepřekrývá polovinu článku, nijak výrazně na sebe neupozorňuje. Pokud alespoň zčástti pomáhá financovat chod Osla, díky za ni.
Na druhou stranu, klidně bych přispěl i nějakou částkou, pokud by tato možnost zde byla. Myslím že trvalá dobrá úroveň serveru by si to zasloužila.

Odpovědět

Jenom v mozku?

Vladimír Němec,2010-07-28 15:58:26

A vznikají "ošklivé priony" opravdu jednom v mozku nebo obecně v nervových buňkách? To by pak mohlo být smrtelně nebzpečné i říznutí nožem, nebo kovová výplň zubu...

Odpovědět

Co je to za reklamu?

Bronte Harkaitz,2010-07-28 11:54:58

Může mi někdo vysvětlit proč tato stránka, jež má popularizovat odborné poznatky má zde dole reklamu: "jméno je váš osud"?
Ják je možné, že se zde objevila tato primitivní stupidita?

Copak zde aspon nemůže být reklama třeba na: Demon haunted world, či Blind watchmaker, či Cosmos, či Music of the primes, či něco jiného na úrovni... Určitě by to také čtenáře zaujalo a rozhodně to bude vypadat lépe než pověrečné primitivní magické myšlení.

Odpovědět


V podstatě může

Josef Pazdera,2010-07-28 12:30:15

Sám jste správně zjistil, že jde o reklamu. Takže něco o čem rozhoduje nájemce reklamní plochy. Pokud nám napíšete objednávku a bude-li znít na částku za kterou bude možno Osla provozovat, může tam být reklama na Music of the primes, či něco jiného na úrovni.

Odpovědět


Roman Rodak,2010-07-28 13:10:29

a uz vam na taku reklamu aj niekto klikol? vydavatel sa moc nepotesi ked jeho super-cielena reklama ma podpriemerne vysledky (no KOHO uz by preboha v dnesnej dobe nezaujimal osud???)
v zivote na podobnu blbost nekliknem a myslim ze vacsina citatelov osla tiez nie

Odpovědět


Barak Obava,2010-07-28 13:55:27

Roman Rodak: To od Vás ovšem není zrovna nejchytřejší. Chcete-li číst osla, raději klikejte :-/.

Odpovědět


Bronte Harkaitz,2010-07-28 15:32:49

Barak Obava: Víte v jistém smyslu Vás chápu, aby Vám někdo na tuto reklamu kliknul... Jenže ona není vůbec cílená. Na toto já nikdy nekliknu, přesněji řečeno ani mě to nenapadne že bych mohl kliknout protože nepředpokládám nějaký myšlenkový přínos - možná pokud bych toužil po myšlenkovém regresu, tak potom ano.

Prostě reklama není cílená. Proč tam nájemce nedá něco perspektivnějšího pro zdejší čtenáře?

Odpovědět


podpora

Jan Konečný,2010-07-29 01:12:56

radši pošlu na účet osla 100,- než abych klikal na nezajímavou reklamu...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace