Klony útočí  
Klony jsou mezi námi. Ale nemusíte se bát, že nás sežerou. Jen si nemůžete být jistí, jestli jste je neměli k obědu.

 

 

Zvětšit obrázek
Klon Starbuck II si pořídili kanadští chovatelé holštýnského skotu náhradou za uhynulého býčího šampióna Starbucka. Foto je z roku 2003, dnes má tento klon již statisíce potomků.

Okurková sezóna se ve sdělovacích prostředích vyznačuje zprávami o ufonech, českých učitelkách sežraných na dovolené u Jadranu žralokem a dalšími nesmysly. Letos tu máme invazi klonů. Pocházejí z Ameriky a pronikly do Evropy. Nejsou to klony Arnoldů či Sylvesterů, takže nehrozí, že nám ti všechno srovnají se zemí a nás vyhubí do sedmého kolena. Jsou to klony krav a býků a mohli by nám vyvrtat díru do břicha. Nevědomky se cpeme jejich mlékem a hovězím. Ještě že už 7. července hlasoval Evropský parlament za zákaz zvířecích klonů a potravin od nich pocházejících. Další schvalovací kolo bude v září a pak – těšme se – bychom měli mít klony (zvířecí) v Evropě definitivně postaveny mimo zákon.
Plat poslance Evropského parlamentu je i na evropské poměry poměrně slušný, a tak mi není jasné, proč za něj příslušní poslanci dělají takové hovadiny. Ale stalo se a nemůže se odestát. Problém kolem klonů je pseudoproblém a aféra, kterou na svých stránkách řeší britské Timesy nebo americký  New York Times a na svém webu i jinak celkem seriózní BBC, nestojí za bziknutí komára.

 

Zvětšit obrázek
Evropský parlament


O co jde? Když začaly některé biotechnologické firmy v USA a Kanadě za zakázku tamějších farmářů klonovat vynikající dobytek (např. holštýnského býka Starbucka nebo dojnici Mandy), požádaly je ministerstvo zemědělství a Úřad pro potraviny a léčiva o pozdržení prodeje masa a mléka klonů.


„Jen co to prověříme, hned vám řekneme,“ slibovaly obě instituce.

Zvětšit obrázek
Klon Šampionky Mandy byl na aukci pořádané v Madisonu při výstavě World Dairy Expo 2000 vydražen za 82.000 dolarů.

Jak slíbily, tak učinily. Sedm let vědci porovnávali organismy klonů a zvířat zplozených tradičním způsobem. Stejně dlouhou dobu se analytičtí a potravinářští chemici nimrali v mase a mléce klonů a srovnávali je s masem a mlékem obyčejných býků a krav. Výsledek byl jednoznačný. Když přinesete do laborky kilo masa nebo litr mléka z klonu, nikdo není s to je odlišit od normálního hovězího masa a kravského mléka. A když za Atlantikem něco jako normální vypadá a jako normální se to chová, tak to všichni berou jako normální. Maso a mléko klonů  je tedy v USA a Kanadě „normální potravina“, kterou netřeba označovat, prověřovat či ji dokonce zakazovat.


Evropa nemohla zůstat pozadu. A protože neměla ani dost klonů ani dost mléka a masa z těchto zvířat, vyžádala si protokoly, podle kterých došel ke svému závěru americký Úřad pro potraviny a léčiva. Podobně postupovali i Japonci. Na základě stejných dat nebylo možné dojít k jiným závěrům než za „velkou louží“. Evropská agentura pro bezpečnost potravin se odmítla historicky znemožnit a odmítla klony postavit mimo zákon. Prohlásila, že „nemá důkaz o tom, že by maso a mléko klonů škodilo zdraví“. Japonci prohlásili totéž. Nebyla by to Evropa, kdyby si ale přeci jen neprosadila svou. A tak se v Bruselu usnesli, že maso a mléko klonů je sice zdraví neškodné, ale klonování zvířat pro výrobu potravin je neetické.
Zatímco vědci hloubali nad klony, jejich masem a mlékem, farmáři nechtěli nechat své investice zahálet a klony dále množili. Klony- krávy oplodnili býčím spermatem. Spermatem býků-klonů oplodnili krávy. Narodila se telátka, která si vzali vědci opět na paškál. Jsou to normální telata anebo si nesou od jednoho klonovaného rodiče cosi jako „dědičný klonovací hřích“? Ukázalo se, že žádný veterinář nepozná potomka klonu od obyčejného telete a že ani telecí obou zvířat se v ničem neliší. Američané opět došli k závěru, že když něco ve všech ohledech vypadá normálně, tak je to normální. Evropané si nebyli jisti a začali spekulovat, jakým všelikým testům by potomky klonů měli podrobit, aby jejich majitele na chov něčeho takového jednou pro vždy přešla chuť.

 

 
Alcuin z Yorku: „A těm, kdož říkají, že hlas lidu je hlasem Božím, nemá se věřit, neboť rozmařilost davu je vždy velmi blízka šílenství.“ (8. stol. n.l.)


Protože klony se v Americe pořizovaly jen z těch nejlepších zvířat (jinak by se to ani nevyplatilo), byl o potomky těchto „šampiónů“ zájem. Proto byli v podobě zamražených embryí byl dováženi do Evropy (do Británie, Švýcarska a určitě i mnoha dalších zemí), kde je rozmrazili a šoupli do dělohy nachystaných jalovic. Narodili se tedy potomci klonů – zvířata, která jsou v Americe považována za tak normální, že normálnější ani být nemohou. Jenže evropští úřadové a po nich novináři to teď „odhalili“ a jako velkou „bombu“ a servírují nám to spolu s ufony, českými učitelkami sežranými na Jadranu žralokem a dalšími plody okurkové sezóny.


V Evropě je jen pár skutečných klonů hospodářských zvířat. Bylo sem dovezeno zřejmě několik desítek potomků amerických klonů a někteří z těchto potomků už stihli zplodit potomstvo (samozřejmě že spořádaně a přirozeně, nikoli dalším kolem klonování). Maso a mléko klonů se neliší od obyčejných živočišných produktů. To nám potvrdila i Evropská agentura pro bezpečnost potravin. Potomci klonů se neliší od potomků jiných zvířat. A vnuci klonů se neliší od vnuků krav a býků, kteří běhají po evropských lukách nebo postávají v evropských stájích. Na tom se odborníci shodli. Tím by to mohlo skončit, ale nekončí, protože je evidentně důležité, kde se odbornici shodnou. Pokud je to ve Spojených státech, Kanadě, Japonsku nebo jiné racionální zemi, tak dohoda platí. Pokud se odborníci shodnou v zemích Evropské unie, je to podnět k tomu, aby se nejrůznější lobby pokusily dohodu popřít, ignorovat, vymazat a nahradit nějakým opatřením, jež má možná filosofickou hloubku, ale chybí mu racionální jádro a vytáhne nám  všem z kapes další peníze. Tentokrát třeba peníze na systém evidence, na jehož základě budeme na některé balíčky hovězího a kartony mléka lepit nálepky „clone-free“ a na jiné „made from clone“. A oblíbený argument, že si to lidé přejí? Už v Římě platilo, že „vox populi, vox dei“ čili „hlas lidu, hlas boží“. Jenže i tenhle slovní obrat byl silně pokroucen na významu, protože byl původně součástí delší věty, která ve stručnosti říká: „A těm, kdož říkají, že hlas lidu je hlasem Božím, nemá se věřit, neboť rozmařilost davu je vždy velmi blízka šílenství.“  Tak to aspoň napsal anglický filosof a učenec Alcuin z Yorku v 8. stol. n.l. Ten by se chudák divil, co z jeho moudra do dnešních dnů zbylo a jak se tím zbytkem oháníme.

 


P.S.
Já osobně bych si přál, aby můj oblíbený hostivařský bochník hnětly buclaté blondýnky. Hned zítra proto sepisuji petici, aby byly bochníky připravené zrzkami, brunetami či černovláskami náležitě označeny. Přeci mám jako občan EU právo si na regále v uhříněveském minimarketu pana Li zcela svobodně vybrat. Doufám, že mi to poslanci Evropského parlamentu odhlasují.

 

 

Datum: 05.08.2010 15:57
Tisk článku

Lekár verzus legislatíva - Doktor Zdenko
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 90 Kč
cena: 80 Kč
Lekár verzus legislatíva
Doktor Zdenko

Diskuze:

RE: Roman Rodak

Ondrej K,2010-08-06 13:13:04

Uplne snadno - v DNA se vubec nerejpete. "Pouze" (ona to zas takova sranda taky neni) rozdělíte vznikající zárodek na více buněk ktere se pak vyvýjejí jako samostatne zarodky (tak vznikají jednovaječna dvoj, troj, čtři etc. čata), popřípadě vyjmete DNA z tělní bunky dospělého jedice a vloží te do "vyprázdněného" vyjíčka (silně zjednodušuju), nicmeně do DNA, zduraznuju, nezasahujete, tedy nic nekopirujete, na to mame přece matku přírodu ;-).

Odpovědět


Roman Rodak,2010-08-06 14:49:33

Beriem Vase vysvetlenie, ale trocha upresnim otazku. ak rozdelim embryo ktore ma radovo jednotky buniek, mozem cakat, ze mu to bude v podstate jedno a z kazdej oddelenej casti vyrastu takmer identicke jedince. Ale nemyslim, ze toto je "to prave orechove" klonovanie, skor umelo navodeny vznik jednovajecnych dvojciat.
Klonovanie si predstavujem ako skopirovanie dospeleho jednica - nenachadzaju sa v nom uz ziadne embryonalne bunky ktore by sa bezstarostne mnozili. Vsetky (alebo takmer vsetky??) su uz diferencovane, maju danu svoju ulohu, maju takmer rovnaku, ale nie uplne rovnaku strukturu DNA oproti inak diferencovanym bunkam, aj ked poradie baz kodujucich geny sa nemeni.
A teda moja otazka - ako je zvladnute vytvorenie takej bunky, ktora by si o sebe myslela ze je prave oplodnenym vajickom? je to uplne dokonale, alebo este ostavaju nejake nevyriesene problemy? nie len s DNA ale aj so vsetkymi latkami ktore su v bunke pritomne, s prostredim v ktorom sa bunka nachadza...nechyba jej 1000 latok ktore su v maternici samozrejmostou a ktore potrebuje pre spravny vyvoj, ale na petriho miske ich vedia namiesat napr. len 500?
Lebo ak s tym nie je ozaj ziadny problem, potom nevidim rozdiel medzi klonom a jednovajecnym dvojcatom.

Odpovědět


dovolím si vložit se do diskuze

Tomáš Hluska,2010-08-07 11:54:03

Co se týče rozdělení zárodku ve fázi, kdy má jen pár buněk (tak 4 nebo 8 max, pak už začíná rychle docházet k diferenciaci, byť ne přímo na třeba svalové a nervové buňky...), pak byste opravdu dostal identické klony, za podmínky, že byste jim byl schopen zajistit naprosto stejné podmínky (když už je řeč o filmech, tak si pamatuju jeden, už dost starší, kde klonovali Hitlera a aby z něho vyrostla stejná osoba, tak jim museli zabít otce. Ono jich bylo nějak víc, tak se to pak asi nějak vyšetřovalo, už si to moc nepamatuju.)

Ale co se týče přenosu DNA do vajíčka, OK má pravdu, že přenášímu už nareplikovanou DNA, takže my nic nekopírujeme. Nicméně je pravda, že DNA bývá různě regulovaná. Jenže vajíčko dělá reset, takže všechny tyto značky jsou smazány a vajíčko začíná s čistým štítem. Vemte si, že se takhle regulují třeba pohlavní geny, takže kdyby k tomu nedošlo, tak by vznikl hybrid, který by měl i mužské i ženské geny aktivní.
Pokud vím, tak se na to používá nějaká sůl, nejsem si teď jist, co přesně, aby spustila tuto replikaci, jinak by jim to nefungovalo. Vždyť si vemte, že oni vezmou DNA z nějaké diferencované buňky a kdyby k tomu resetu nedošlo, tak by všechny buňky exprimovaly jen tyto geny, takže bychom vlastně dostali nějakou tkáň místo kompletního organismu.

Odpovědět

Granat v rukou opice...

Alex Butin,2010-08-06 09:26:36

V poslednich par staletich oproti dlouhodobemu predchozimu vyvoji spolecnosti dochazi k rapidnimu rozmachu voblasti vedy. Mnohe poznatky a vymozenosti do znacne miry koliduji se zvyky, nazory a nekdy i nabozenstvim vyvijenem dlouhou dobu. Dnesni veda je pro velkou masu proste sokem, ktery nejsou schopni ustat. Jakykoliv sok skodi, nejsme, jako celek, na nej pripraveni.
Ani ja si nejsem jisty jak bych se zachoval jeslti bych zitra na regale nasel vedle sebe dva podobne kusy masa a jeden z toho by byl oznacen jako kus z klonu. Rozum by mi rikal, ze je to jedno, dost pravdepodobne, ze je to i lepsi, preci jen je to maso z vyberoveho zvirete... Ale na (ne)stesti se nerozhodujeme jen hlavou, ale i "srdcem" (byt je to take kus hlavy). Tomu to prijde prinejmensim podivne, nestandardni, nemoralni a neeticke. Pokud se chcete ponorit do podobneho pocitu, shlednete film Moon nebo si jej vybavte. Dokud si dobytek neni schopen uvedomit, ze je klon, tak je mu je to sumak, ale je to velmi blizko nehumannimu pristupu. Klonovani lidi je jen otazkou casu...
A co je zajimavejsi, je to naprosto proti vsem evolucnim principum. Predstavte si, ze by nas nas stvoritel, at je to kdokoliv, jednoduse klonoval. Zadne rozmnozovani, zadna prirozena selekce, proste by se reklo, ze v pocatku je, rekneme, 10 nejlepsich, tak je nklonujme a pro jistotu porad dokola az do dnes. To by z nas porad byly opice, neni-liz pravda?

Odpovědět


Ondrej K,2010-08-06 13:18:08

"A co je zajimavejsi, je to naprosto proti vsem evolucnim principum. Predstavte si, ze by nas nas stvoritel, at je to kdokoliv, jednoduse klonoval. Zadne rozmnozovani, zadna prirozena selekce, proste by se reklo, ze v pocatku je, rekneme, 10 nejlepsich, tak je nklonujme a pro jistotu porad dokola az do dnes. To by z nas porad byly opice, neni-liz pravda?"

Važeni p. Butin - to co ste popsal jako jev "proti evolučnim principum" je přesne to jak eveluce většinu času trvani života na teto planete vypadala a jak vypada dodnes...(až na toho stvořitele). Slyšel jste někdy např. o bakteriích?

Odpovědět


:)

Dalibor Frivaldsky,2010-08-06 13:38:03

Príde mi celkom úsmevné, keď ľudia berú vývoj druhov ako šablónu, podľa ktorej sa príroda riadi a akákoľvek odchýlka ( presnejšie, zásah človeka ) je považovaná za niečo, čo by tu nemalo byť. Rozumiem, prečo sa ľudia k takémuto rozmýšľaniu uchyľujú. Človek z nejakého dôvodu potrebuje mať cieľ / zmysel. To ale neplatí pre prírodu. Ona nerozmýšľa. Nemá žiadny cieľ, ani cieľ prežiť alebo rozmnožiť sa. Ono sa to proste len deje, lebo také sú podmienky. Teda prírode "je úplne jedno", či tu behá milión rôznych druhov alebo milión klonov. To len človek, pre jeho potrebu cieľa, potrebu smerovania, sa upäl na spôsob vývoja, aký tu bol doteraz, ako na nejakú dogmu, podľa ktorej to musí pokračovať aj ďalej, inak bude zle nedobre :)

Odpovědět


Moon (spoiler alert)

Jan Valečka,2010-08-06 15:31:09

Ve filmu Moon je problém v tom, že vytváří dospělé klony, které vydrží jen 3 roky a ještě jim lžou a nutí je žít v přesvědčení, že se vrátí domů za manželkou a dcerou, ačkoliv ví, že to tak nebude. Pokud by se narodil klon člověka, normálně se vyvíjel a žil naprosto běžný život bez zdravotních komplikací, celkem by si neměl na co stěžovat. I když uznávám, že i mně by to bylo proti srsti, připadal bych si jako zboží ze second handu.

Odpovědět


Bral by som GMO

Marek Fucila,2010-08-13 15:57:34

No ja osobne by som si vybral to kvalitnejsie - GMO. Len nech to oznacuju, aspon budem vediet, ktore kupit. Presne opacne, ako ked niekde napisu BIO. :-)

Ak je stvoritel vsemohuci a vseveduci, potom dopredu vedel a pripustil, ze sa budu predavat geneticky upravene potraviny. Tak aky problem s tym veriaci clovek moze mat?

Odpovědět

DNA klonov

Roman Rodak,2010-08-06 09:10:29

chcem sa opytat ci by niekto vedel ako je to pri klonovani zvladnute s kopirovanim celej DNA 1:1, teda nie len poradie baz, ale kompletne celej struktury konkretnej molekuly - ide mi najma o metylaciu a podobne "upravy" ktore menia expresiu genov. da sa to? ak hej, tak len ciastocne, alebo uplne presne?

Odpovědět

Odpověď Z. Jindrovi

Jaroslav Petr,2010-08-06 04:30:46

Pitomci žijí úplně všude a v žádném případě nechceme tvrdit, že v zemích Evropské unie je jejich koncetrace vyšší než v USA. Ale pokud jde o "nové potraviny", tj. např. potraviny z geneticky modifikovaných plodin, tak i tam se chová Amerika podstatně racionálněji než Evropa. Vydatně to ale "kompenzuje" např. vztahem k evoluci nebo k výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. V těchto oblastech je výrazně racionálnější Evropa, např. Velká Británie ale i ČR.

Odpovědět


USA vs EU

Tomas Habala,2010-08-06 12:02:51

Ono to je tak, ze ked ide o zvierata, su v USA liberalni a ked ide o ludi, su konzervativni. V Europe je to naopak.

Odpovědět

Ten evropskej parlament

Jiri Hasek,2010-08-05 21:35:22

na fotce je krasnej. Kazdymu je hned na prvni pohled jasny, ze je to sidlo prave moudrosti

Odpovědět


Len na prvy pohlad

Marek Fucila,2010-08-13 15:49:54

Pohlad zozadu odhali pravu podstatu: moderna kulisa zasadena v stredoveku:
http://www.earthinpictures.com/world/france/strasbourg/european_parliament_building_behind_cottages.html

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2010-08-05 18:38:18

Tady byla Amerika náhodou racionálnější, ale častěji přicházejí nesmyslná rozhodnutí právě od nich. Ostatně zákazy potravin "speciálního" původu vymysleli tam, aspoň myslím.

Odpovědět

Tak tu petici

Tomáš Hluska,2010-08-05 18:27:07

Vám podepíšu :-DD

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace