Přijde „zlatá hořčice“?  
Po geneticky modifikované „zlaté rýži“, která byla vyšlechtěna pro záchranu zdraví a životů lidí strádajících nedostatkem vitaminu A, vstupuje na scénu „zlatá hořčice“. Ta je obrovským příslibem pro Indii.

 

Hořčice sítinovitá (Brassica juncea) označované také jako hořčice indická nebo hořčice sareptská je v mnoha oblastech Indie oblíbenou olejninou a vyrábí se z ní olej pro potravinářské účely nebo domácí přípravu pokrmů. Olej se zhusta používá v oblastech, kde jednostranná výživa nezajišťuje dostatečný přísun beta-karotenu, jenž je základní surovinou, z níž si lidský organismus vyrábí vitamín A.


Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby hlavně děti dostávaly jednorázové dávky vitamínu A, které je chrání před avitaminózou na několik měsíců. Bohužel, jen třetina dětí dostává v Indii aspoň dvě dávky vitamínu ročně a jsou tak před avitaminózou chráněny. Celkem trpí v Indii nedostatkem vitaminu A 35 milionů lidí. Podíl dětí s nedostatečným přísunem vitamínu A je v této zemi nejvyšší na světě. Avitaminóza A vyvolává u dětí často těžké poškození zraku a slepotu. V Indii trpí 1,7 % všech dětí tzv. xerophtalmií, při které v důsledku nedostatku vitaminu A vysychá spojivka i rohovka oka. Rohovka odumírá a hrozí slepota. U 0,8 % indických dětí jsou na spojivce oka patrné tzv. Bitotovy skvrny, které vznikají ukládáním keratinu. I tento proces vede k vážnému poškození zraku a jeho ztrátě. Nedostatek beta-karotenu ve výživě dopadá těžce i na těhotné ženy a kojící matky. V Indii má poškozen zrak v důsledku avitaminózy A 12 % matek a v 19 indických státech je podíl těhotných žen s poškozeným zrakem vyšší než 5 %. Už z tohoto velmi neúplného přehledu fatálních následků avitaminózy A v Indii je zřejmé, že je nutno tento ožehavý problém řešit.
V oblastech, kde se hojně konzumuje rýže, by mohla problémy s avitaminózou A aspoň částečně vyřešit tzv. zlatá rýže, která díky několika genetickým modifikacím ukládá beta-karoten do obilek. Na karoten chudá rýže se tak mění na potravinu, která je s to zajistit dostatečné zásobování lidského organismu vitaminem A. Stačí 200 gramů vařené zlaté rýže denně a potřeba vitamínu A je pokryta.


 

Zvětšit obrázek
Hořčice sítinovitá (Brassica juncea). Foto: E. Horak / 16.5.2001 / Wien

Bohužel, odpor ekologických aktivistů zatím zavedení této rýže brání. Tisíce mrtvých a statisíce nevidomých, které by zlatá rýže zachránila, „ochráncům přírody“ zjevně nevadí. Jsou odhodláni chránit životy a zdraví obyvatel třetího světa, i kdyby na to měli lidé v rozvojových zemích zemřít. Zlatá rýže je pro odpůrce geneticky modifikovaných plodin nestravitelným soustem, protože proti ní nelze vznést mnohé z výhrad, kterými argumentují proti jiným geneticky modifikovaným plodinám. Zlatá rýže je geneticky modifikovaná plodina šitá na míru obyvatelům třetího světa a není určena pro movité farmáře ekonomicky rozvinutých zemí. Zemědělci s ročním obratem do 10 000 dolarů mají garantováno osivo zlaté rýže za stejnou cenu jako osivo obyčejné rýže. Přední světové biotechnické firmy se vzdaly licenčních poplatků za patenty, které byly při tvorbě zlaté rýže použity.


V Indii by zavedení zlaté rýže  snížilo v oblastech pěstování rýže výskyt avitaminózy A o 60 %. V některých oblastech ale nepanují pro pěstování rýže vhodné podmínky a tam by zavedení zlaté rýže moc nepomohlo. Tam by mohla jako dostatečný zdroj beta-karotenu posloužit geneticky modifikovaná hořčice, z jejíchž semen by se vyráběl olej bohatý na beta-karoten. Tento olej by byl vhodný i pro konzumenty zlaté rýže, protože k využití vitaminu A je nezbytný dostatečný přísun tuků a těch se jedlíkům rýže často nedostává.  Olej z horčice sítinovité se konzumuje v poměrně hojné míře v mnoha oblastech stižených avitaminózou A a konzumují jej i lidé s nízkými finančními příjmy. U semen hořčice lze genetickou modifikací dosáhnout koncentrace beta-karotenu 600 mikrogramů/na gram.


Alternativou pro pěstování geneticky modifikované hořčice je stávající nepříliš účinný systém podávání velkých dávek vitaminu A „do zásoby“ na několik měsíců nebo obohacování oleje o vitamin A. Jak ale ukázali v zevrubné analýze vědci vedení Ramananem Laxminarayanem z Princeton University, je zajištění přísunu beta-karotenu prostřednictvím pěstování geneticky modifikované zlaté hořčice zdaleka nejefektivnější. Odhaduje se, že pěstování zlaté hořčice a výroba oleje z jejích semen může v Indii ročně odvrátit až 46 000 úmrtí připisovaných na vrub avitaminóze A.


Uvidíme, co s tímto zjištěním provedou příslušné indické úřady. Optimisticky výhledy do budoucna rozhodně nevyznívají. Nedávno vyvinutý a důkladně prověřený geneticky modifikovaný lilek odmítlo indické ministerstvo životního prostředí schválit a vyžádalo si jeho další testy. Výsledky těch stávajících zkoušek, jež trvaly 12 let, úředníkům nestačily. Nově vyžádané testy se podaří zkompletovat, když všechno půjde hladce, asi za 21 roků.  Celkem bude indický geneticky  modifikovaný lilek prověřován déle než tři desetiletí.  Geneticky modifikovaný lilek vzdoruje škůdcům, kteří jsou s to zničit i 70 % úrody.

 

Pramen: PLoS ONE

 

Datum: 11.08.2010 11:04
Tisk článku

Botanicum - Broomová Jenny
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 404 Kč
Botanicum
Broomová Jenny
Související články:

Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám     Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)



Diskuze:

Stolní olej u nás.

Radim Polášek,2010-08-13 07:05:35

Před cca rokem jsem se ze zvědavosti zúčastnil prodejního předvádění nádobí, mixérů a podobně od jedné z firem prodávajících takové zboží na předváděčkách.
Prodejce tam měl, kromě jiného, stolní olej, nápadně zlatožlutý s jemnou chutí, něco mezi máslem a olivovým olejem. Podle něho to byl řepkový olej z nějaké švédské řepky.
Tak mně napadlo, po přečtení toho článku, jestli to nebyl olej právě z té hořčice, ostatně podobnost hořčice a řepky je velká, případně rovnou z té GM hořčice obohacený betakarotenem....
Bohužel jméno firmy mně vypadlo z paměti.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2010-08-11 19:29:36

Je jen otázka, co nastane dřív - jestli 3. světová válka, nebo široké zavedení GMO. A to myslím tak, že je to závod mezi životem a smrtí. Pokud by válka "vyhrála," lidi by už plodiny nedostali a trpěli by dál. Naopak pokud by dostali semena, válka by uklidila nepotřebné příživníky a aspoň někdo by žil chudě, ale nadějně.

Odpovědět

No a pak

Barak Obava,2010-08-11 13:13:57

se divte, když se místo ekologický aktivista používá stručnější a výstižnější ekoterorista :-(.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace