Když mozek promluví  
Vědci objevili způsob jak číst slova z aktivity řečových center mozku. Promluvit tak budou moci lidé, kterým z úst nevyjde ani hláska.

 

 

Zvětšit obrázek
MicroECoG, sada 16 mikroelektrod tvořících pole 4x4. Na pozadí je pro představu velikosti americký čtvrtdolar. Elektrody umístěné nad oblastí řeči, mohou dekódovat signály do slov. Jednou by tato technologie mohla paralyzovaným pacientům umožnit mluvit prostřednictvím jejich mysli. Hlas by byl samozřejmě syntetický – počítačový. Credit: University of Utah Department of Neurosurgery.

Lepší než slepá náhoda
„Dokázali jsme rozluštit mluvená slova jen na základě signálů přicházejících z mozku a to s pomocí zařízení, jaké by dlouhodobě mohli využívat lidé, kteří pro ochrnutí nemohou mluvit,“ shrnuje výsledky výzkumu americký bioinženýr Bradley Greger z University of Utah v Salt Lake City.


Greger a jeho kolegové spolupracovali s pacienty trpícími těžkou epilepsií. Těmto nemocným byla provedena kraniotomie. Lékaři jim na nějakou dobu odstranili část lebečních kostí mozkovny, aby jim mohli zavést do mozku elektrody a snímat aktivitu neuronů. Tak se daří odhalit oblast mozku, jejíž činnost je narušena a je zdrojem abnormálních nervových vzruchů spouštějících epileptický záchvat. Neurochirurgický zákrok v tomto místě může přinést pacientovi úlevu.


Pacienti souhlasili s tím, že jim lékaři budou zároveň pomocí nového typu elektrod sledovat aktivitu dvou řečových center. Tyto elektrody nepronikají do nervové tkáně mezi nervové buňky, ale přiléhají k povrchu mozku. Nepoškozují nervovou tkáň, a přesto jsou s to snímat vzruchy neuronů. Dobrovolníci dostali za úkol opakovaně číst deset slov: ano, ne, horký, studený, hladový, žíznivý, ahoj, sbohem, více, méně. Vědci přitom pečlivě zaznamenávali signály zachycené elektrodami z řečových center. Následně se snažili vystopovat vzor nervových vzruchů  typický pro každé slovo. Výsledek své práce ověřili pokusem.


Nejprve nechali pacienta, aby myslel na jedno z dvojice protikladných slov, například „ano“ nebo „ne“. Sejmuli přitom aktivitu neuronů z řečového centra a byli s to určit myšlené slovo ve třech čtvrtinách až devadesáti procentech pokusů. To je výrazně lepší výsledek, než při hádání naslepo. Při něm by vědci určili myšlené slovo správně jen v polovině případů.
V druhém pokusu mohl pacient myslet na kterékoli z desítky natrénovaných slov. Při náhodném hádání by vědci určili správně každé desáté slovo. Na základě informací získaných pomocí elektrod snímajících aktivitu neuronů řečových center dosáhli úspěšnosti od 28 do 48 %.  Výsledky studie publikoval vědecký časopis Journal of Neural Engineering.

 

Syntezátor promluví za „uzamčené“

Zvětšit obrázek
Na obrázkou jsou dva druhy elektrod přiložené na mozek pacienta s těžkou epilepsií. Mají za úkol lokalizovat místo těžkých stavů, které se odstraní a elektrody vyjmou. Pacient souhlasil s umístěním dalších dvou microECoG elektrod a snímáním signálů, které mozek vysílá při řeči a formování slov. Credit: University of Utah Department of Neurosurgery.

Bradley Greger přiznává, že na počítačový „překladač“, který by rutinně zvládal čtení slov z aktivity řečového centra, stávající systém ještě nestačí.
„Prokázali jsme, že toto zařízení v principu funguje. Dokázali jsme, že aktivita neuronů v řečovém centru prozrazuje, co člověk říká, a že to umíme přečíst s úspěšností, která překovává slepou náhodu. Teď ale potřebujeme zvládnout podstatně větší počet slov a s mnohem vyšší úspěšností. Jen tak můžeme vyrobit zařízení, které skutečně pomůže ochrnutým lidem,“ říká americký bioinženýr.


Systém čtení slov z aktivity nervových buněk řečových center mozku je zatím na počátku vývoje a bude trvat ještě několik let, než bude možné přistoupit k prvním klinickým zkouškám s nemluvícími pacienty. Greger předpokládá, že by tento systém komunikace, nejvíce přinesl pacientům trpícím rozsáhlým ochrnutím po úrazu, po mozkové cévní příhodě nebo v důsledku degenerace nervového systému při některých chorobách, jako je například tzv. Lou Gehrigova choroba. Tito lidé jsou často „uzamčeni“ v ochrnutém těle. Mozek jim pracuje bez problémů, ale tělo už je vůbec neposlouchá. Mohou se domlouvat s okolím jen s velkými obtížemi, například nepatrnými pohyby ruky nebo mrkáním. „Čtečka“ řečových center, která by překládala aktivitu neuronů do slov pronášených počítačovým hlasovým syntezátorem, by takovým pacientům komunikaci dramaticky usnadnila.


Nová elektroda

Zvětšit obrázek
Obrázek pořízený magnetickou resonancí (MRI). Červeně označené microECoG elektrody sloužily k dekódování mozkových signálů do slov – krok k zařízení, které by umožnilo paralyzovaným lidem mluvit. Credit: University of Utah Department of Neurosurgery.

Velkým příslibem je nový typ elektrod. Dosavadní experimentální systémy využívaly dva zcela opačné principy. V jednom byl systém velmi jemných elektrod „napíchnut“ přímo do mozkové tkáně. Tyto elektrody mají vysokou citlivost a dokážou zachytit změny v aktivitě několika mála neuronů. Jejich velikou nevýhodou je, že poškozují nervovou tkáň. Ta reaguje na přítomnost elektrod produkcí bílkovin, jež kov elektrody izolují od nervových buněk. Elektrody pak ztrácejí kontakt s neurony a přestávají pracovat. Tento typ elektrod je využíván například v systému BrainGate určeném pro ochrnuté pacienty. Snímá vzruchy z centra řídícího pohyb těla. Pacient s jeho pomocí ovládá počítač a speciálně upravené domácí spotřebiče a zařízení. Může si tak například poslat e-mail, zapnout televizi, rozsvítit nebo regulovat topení.


Druhý systém využívá elektrody, jež nepronikají do lebky a jsou připevněny ke kůži hlavy podobně jako elektrody pro vyšetření mozku elektroencefalografem. Za velkou šetrnost platí tyto elektrody nízkou citlivostí. S jejich pomocí lze od sebe rozeznat jen velmi odlišné činnosti mozku. I tyto elektrody mohou ochrnutí lidé využívat pro komunikaci a ovládání mnoha zařízení. Povely ale musí „kódovat“. Pro rozjetí invalidního vozíku musí například pacient počítat, aby elektrody zareagovaly na aktivitu center potřebných pro provádění kalkulací. Pro zastavení vozíku musí naopak v duchu odříkávat nějaká slova, aby zaměstnal jiná mozková centra a zařízení mohlo zareagovat na změnu.


Na dálku lze do určité míry „číst myšlenky“ pomocí funkční magnetické rezonance, která zaznamenává změny v průtoku krve různými částmi mozku. Mozková centra, která intenzivně pracují, potřebují živiny a kyslík, a proto je k nim příliv krve posílen. Britští a japonští vědci ukázali dobrovolníkům několik různých obrazců a sledovali přitom průtok krve jejich zrakovým centrem v mozku. Následně ukázali některý obrázek pacientům podruhé a jenom z aktivity mozku poměrně spolehlivě určili, který obrázek ze souboru si pacient právě prohlíží. Vyšetření funkční magnetickou rezonancí je ale velmi náročné, drahé a rozhodně jej nelze provádět neustále.


Nový typ elektrod přiléhající k povrchu mozku označovaný jako microECoG je ve své podstatě miniaturní verzí elektrod, jež jsou už půlstoletí používány pro vyšetření mozku epileptiků při tzv. elektrokortikografii. Jsou sice zavedeny do nitra lebky, ale nepoškozují mozek a vyznačují se poměrně velkou citlivostí. Jde tedy o jakýsi kompromis mezi staršími systémy. Gregerův tým využil pro „rozhovor s mozkem“ systém šestnácti elektrod vzdálených navzájem jeden milimetr. Jedny elektrody přiložili k oblasti mozku, která řídí pohyb úst při mluvení. Druhé elektrody kontrolovaly činnost tzv. Wernickeovy oblasti mozkové kůry, která má na starosti chápání psané i mluvené řeči.
Nejspolehlivější informace o slovu, na které dobrovolníci v Gregerově  experimentu mysleli, získávali vědci sledováním aktivity centra řídícího pohyb úst při mluvení. Pokud byly tyto informace doplněny o data získaná sledováním Wernickeovy oblasti, přesnost určení slov se už významněji nezvýšila.

 

 

Datum: 21.09.2010 17:10
Tisk článku

Mozek a jeho duše - Koukolík František
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 350 Kč
cena: 311 Kč
Mozek a jeho duše
Koukolík František

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace