U motolic jako v mraveništi  
Nejen mravenci a včely mají své královny a dělnice. Různé kasty mají i cizopasné motolice.

 

Velký počet živočichů k dokonalé organizaci nestačí. Stádo pakoní je impozantní, ale fungování mravenčího „státu“ je pro něj nedostižnou metou. (Credit: Angela Sevin)

Aristoteles a spolu s ním i další starověcí učenci spatřovali ve státu mravenců nebo včel příklad ideální společnosti, kde jednotlivec pracuje ve prospěch celku a na oplátku těží z výhod, jež fungující celek skýtá svým příslušníkům.

Zvětšit obrázek
Microtus ochrogaster vede spořádaný rodinný život. Manželé jsou si věrní, děti pomáhají mámě a tátovi s výchovou sourozenců. (Kredit: biology.memphis.edu)

Dokonale uspořádaná společenství včel, mravenců nebo všekazů označují odborníci jako eusociální. Slovo „sociální“ tu znamená „společenský“. Předpona „eu-„ vyjadřuje dobré fungování, prospěšnost takového uspořádání. Jde tedy o společenstva, jež těží významné výhody ze své důmyslné vnitřní organizace.

 


Živočichové se mohou sdružovat z nejrůznějších příčin a zdaleka ne všechna společenství lze označit za eusociální. Tisícihlavá stáda pakoní žíhaných (Connochaetes taurinus) migrujících africkou savanou jsou početně srovnatelná s některými „hmyzími státy“ a obří hejna sarančí stěhovavých (Locusta migratoria) jsou co do počtu ještě větší. Přesto je tu na první pohled patrný rozdíl.Eusociální společenstva jsou rodiny dovedené do naprosté dokonalosti. Vykazují jedinečné rysy, pro které je vědci vydělili z jiných, méně organizovaných zvířecích komunit.

 

 

Mravenci atta splňují tři základní podmínky eusociality – soužití generací, existenci kasty specializované na rozmnožování a péči o potomstvo jedinci, kteří nejsou rodiči.

První významnou vlastností eusociálního společenství je soužití několika generací v jedné skupině. Tuto podmínku splňuje řada organismů. U včel, mravenců nebo termitů je splněna tím, že královna je zároveň matkou dělnic. Matka nemůže trvale žít bez svých dcer a samotné dělnice by bez královny nebyly s to zabezpečit další existenci kolonie.

 

Zvětšit obrázek
Ryan F. Hechinger, University of California, Santa Barbara

Druhou podmínku představuje společná péče o potomky. To že o své potomky pečují rodiče, je celkem běžné. V eusociálních společenstvích na sebe berou povinnosti péče o mláďata jedinci, kteří nejsou jejich rodiči. Včelí nebo mravenčí dělnice jsou sestrami larev, kterým nosí potravu, čistí je a vůbec o ně všestranně pečují.

 

Sourozenecká péče už není v přírodě tak běžná. Severoameričtí hraboši prérijní (Microtus ochrogaster) vytvářejí za určitých podmínek společenství, v němž žije „manželský pár“ spolu se svými potomky. Tito potomci se sami nerozmnožují, ale pomáhají rodičům s péčí o mladší sourozence. Podobnou situaci můžeme pozorovat u některých ptáků, kde rodičům rovněž pomáhají s péčí o mláďata potomci z předchozí snůšky.

Úloha rodičů zůstává v případě severoamerických hrabošů i ptačích pomocníků nezastupitelná, i když pomoc starších potomků může výrazně zvýšit naději na úspěšný odchov mláďat. V případě eusociálních živočichů na sebe sourozenci a další příbuzní berou celou tíhu výchovy nového pokolení.

 

Zvětšit obrázek
Motolice Himasthla B - nerozmnožující se voják. (Kredit: Ryan F. Hechinger)

Třetí a poslední podmínkou eusociality je specializace některých členů společenství na rozmnožování. V eusociálním společenství se nerozmnožují všichni dospělí jedinci, ale jen vybraná skupinka jakási elita. Ta bývá pro tento úkol speciálně vybavena. Například termití královna se postupem času stává jen továrnou na vajíčka, kterých může ročně naklást až několik milionů. Zadeček se jí zvětší, protože jej vyplní vaječníky a tuková tkáň.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Voják motolice zrovna požírá nepřítele – část mu ho ještě visí z úst. (Kredit: Ryan F. Hechinger)

Královna je prakticky nepohyblivá a mnohonásobně větší než dělnice. Zatímco dělnice měří většinou jen pár milimetrů, královna díky mohutnému zadečku dorůstá délky i několika centimetrů. Potomky plodí v eusociálním společenství jen úzká elita, často jediný rodičovský pár. Tenhle král a královna brání kmánům v rozmnožování. Často si je drží v chemickém područí prostřednictvím látek zvaných feromony. Dělníci a dělnice eusociálního společenství nemají jiný úkol než vytvořit pro tuto elitu vhodné podmínky a postarat se o nové pokolení.

 

K eusociálním tvorům patří vedle včel, mravenců také všekazi, některé druhy mořských korýšů nebo i hlodavci rypoši lysí. Odhalení kast u parazitické motolice je bezesporu velkým překvapením.

Pozoruhodná motolice zatím nebyla ani řádně vědecky pospána a nemá proto ani náležité vědecké jméno. Je označována jako Himasthla B. Tráví většinu života v organismu plže Cerithidea californica. Plž obývající ústí některých amerických řek se nakazí larvou motolice vyloučenou s trusem infikovanými ptáky. V těle plže se larva vegetativně pomnoží a vytvoří tak své vlastní klony. Tyto larvy motlice opustí tělo hostitele a vydají se nakazit dalšího plže.

Zvětšit obrázek
Reprodukční formu motolice hlídá armáda nerozmnožujících se vojáků.

Pokud je tento druhý hostitel sežrán i s motoličími podnájemníky nějakým ptákem, završí motolice svůj vývojový cyklus tím, že v ptačím střevu dospěje a zplodí další pokolení larev.
Zajímavější je osud larev motolice, které neopustily prvního šnečího hostitele. Ty se namnoží v těle plže a zevnitř jej vyžerou. Velmi důkladně mu vyberou pohlavní žlázy a tak jej vlastně vykastrují.

 

Zvětšit obrázek
Člověk je také tvor společenský. Bude jednou eusociální?

Tým parazitologů vedený Ryanem Hechingerem z University of California v Santa Barbaře se rozhodl prozkoumat detailněji právě tyto larvy, které zůstaly v prvním šnečím hostiteli. Vědci s velkým překvapením zjistili, že šnek hostí dva různé typy larev. Jeden se podobá droboučkému slimáčkovi dlouhému nejvýše 2,5 milimetru a širokému kolem 0,6 mm. Druhá, podstatně menší forma dorůstá délky 1 milimetru a šířky 0,1 mm. Obě formy se liší nejen velikostí, ale i tvarem těla a životním stylem. Drobné larvy se čile pohybují tělem hostitele, zatímco velká forma larev se prakticky nepohybuje.

 

Drobné larvy plní roli vojáků. Brání svého šneka před vpádem cizopasné konkurence. Stahují se k hlavovému konci těla šneka a napadají tam a žerou nejen cizopasníky cizích druhů, ale také larvy Himasthla B náležející k jiným klonům. Když je na ně kořist moc velká nebo zdatná, tak ji aspoň „pokoušou“. Tyto vojácké larvy se nerozmnožují.
Velké a málo pohyblivé larvy se množí, ale na nepřátele nebo rivaly prakticky neútočí. Drží se místa, kde míval šnek před kastrací pohlavní žlázy.

 

Jde o první motolice, u kterých byly odhaleny kasty s dělbou práce. Vzhledem k tomu, jak málo prozkoumanou skupinu živočichů motolice představují, nelze vyloučit, že je taková organizace u motolic rozšířena mnohem více. Kořeny vzniku eusociálních společenstev proto musíme hledat zřejmě už ve světě, kterým se plazili červi.

 

Pramen: Proc. Royal Soc. B.


 

Video: Voják molice a jeho požíraná oběť.  (Kredit: Ryan Hechinger)



 

Datum: 18.09.2010 10:49
Tisk článku

Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování... - Jařabáč Ivan
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování...
Jařabáč Ivan
Související články:

Parazit v hlavě ovlivňuje chování lidských populací     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2006)
Kobylky loutkami v rukou parazitů     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2005)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace