Kruštík - nevděčná orchidej  
Orchidej Epipactis veratrifolia se chová jak sirény z Homérovy Odysseje. Rajským příslibem přivábí a pak rafinovaně zabíjí. Připravuje se tím o své opylovače a snižuje si šance na přežití. Podle všeho jde o slepou uličku evoluce. To ale rostlina nehodlá vzít na vědomí a vcelku se jí daří.


Strategie, jak si zařídit opylení, doznala u některých rostlin neuvěřitelných podob. Jeden z filodendronů se revanšuje za opylení teplem. Když se setmí a začíná být chladno, spustí chemické pochody a ohřeje květ na teplotu 28 stupňů Celsia. Pomáhá tak odpařování vonných látek a láká k sobě hmyz. Na tom by nebylo nic mimořádného. Rostlince ale brzo zásoba vůně dojde a přesto dál vynakládá ohromné množství energie, aby květ vyhřívala dokud se vlády neujme sluníčko. Rostlina se svým květem s ústředním topením stará o své opylovače, kteří jsou malí a křehoučcí. (Blíže viz. „Přijďte se ohřát, broučci!“)
Některé rostliny, například hledíky na svrchní straně květních lístků nechávají vyrůst tvarovaným buňkám. Ty vyčnívají nad povrch tak trochu jako hrubý smirkový papír. Dlouho se nevědělo, proč si tím rostliny v některých místech hyzdí květ. Až vysokorychlostní kamera ukázala, že jde o úlitbu  neohrabaným druhům hmyzu. Je to vlastně přistávací dráha, na které se nožky ani za větru nesmeknou.

Zvětšit obrázek
Kruštík (Epipactis veratrifolia) - orchidej, která se k potomstvu svého opylovače pestřence (Ischiodon), chová nepochopitelně – nechává je uhynout. (Kredit: MPI Chemical Ecology, Johannes Stökl)

Rostliny se svým opylovačům podbízejí, jak jen můžou.  Ostatně jde přece o jejich přežití a taktika půjčka za oplátku se jim vyplácí. Vztah, který se vyvinul mezi jedním druhem kruštíku a pestřenkou se ale vymyká všemu, s čím jsme se zatím setkali.   

 

Zvětšit obrázek
Prof. Dr. Bill Hansson, Max Planck Institute, Jena: „Orchidejí je zhruba 3000 druhů. Přežívání kruštíka je nelogické a obdivuhodné zároveň.“

Epipactis veratrifolia je orchidej (čeleď vstavačovité z rodu kruštík). Jde o poměrně hojnou rostlinu, které se daří v jižním Turecku na Blízkém východě a na Kypru. Své opylení svěřila do rukou dvoukřídlého hmyzu - pestřenkám. Jde o vosičkám podobný hmyz, který si sám i jeho larvy, rádi pochutnávají na mšicích. Orchidej kruštík je zajímavá tím, že dokáže v květech syntetizovat látky, jaké ve svých tělech vyrábí mšice. Jde o tři sloučeniny: α- a β-pinen, β-myrcen a fellandren. Těmito těkavými látkami se mšice dorozumívají a v překladu jejich mluvy znamenají „spas se kdo můžeš“.  Tímto poplašným signálem se mšice informují o hrozícím nebezpečí, nutností mít se na pozoru a pokud možno se rychle a dobře schovat. Proto nepřekvapuje, že jejich predátor - pestřenky, tentýž signál vnímají jako rajskou hudbu. Predátora lákají všechny tři chemické sloučeniny. Svodům podléhají především samičky. Nejsou pro ně jen signálem „žranice na obzoru“, ale také pokynem kam mají naklást vajíčka, kde jejich larvy nebudou trpět nedostatkem a kde hojnost mšic je příslibem zachování rodu. Mšičí feromony nenechávají chladnými ani samečky pestřenek. Ti si stejnou vůni také překládají po svém. Těší se, že tam kde jsou mšice, přijdou samičky, bude veselo a techtle mechtle.


Hlavním lákadlem, na co orchidej svádí své opylovače, jsou chemické lektvary vylučované jejími květy. Nabídne jim ale i něco málo nektaru. Hmyzí návštěvníci orchideji na oplátku poslouží jako doručovatélé láskyplných zásilek – pylu. Taková pošta je důležitá pro vyloučení příbuzenských vztahů, které by vedly akorát k degeneraci. Je to cesta k životaschopným semenům schopným šířit vlastní druh všude, kde to je možné a jak v boji o přežití obstát.

Zvětšit obrázek
Tykadla hmyzu jsou velmi citlivým orgánem schopným detekovat jednotlivé molekuly feromonů. (Kredit: Bill Hansson)

Ne, že by feromony nebyly účinné ale sichr je sichr a tak si rostlina své vnady pojistila ještě jedním trikem. Na květech vytváří fiktivní barevné zkrabatělé fleky, které jsou k nerozeznání od kousanců mšic. Má to za potřebí. Její chemické signály u mšic vyvolávají permanentní stres a tak se jí zdaleka vyhýbají. Květ nesoucí známky přítomnosti mšic je pro hmyz dalším signálem proč přistát právě zde. Naše orchidej je jakýmsi rostlinným mistrem švindlu. Klamání ale není v přírodě nic neobvyklého. Běžné ale není, aby rostlina sama sobě škodila. Samičky opylovače, jednají pudově a tak nakladou vajíčka na květ orchideje v domnění, jak dobře se jejich ratolestem povede. Jenže žádné mšice tam nejsou a všechny vylíhlé larvy uhynou. Takové macešské chování ke svým dobrodincům zajišťujícím  budoucnost obou druhů, je nutně kontraproduktivní. Likvidací potomstva pestřenek si orchidej zadělává na své vyhynutí.

 

Vědcům se strategie podřezávání si větve pod sebou nezdála a tak ověřovali, zda se někde nezmýlili. Protože jejich teorie vycházela z předpokladu feromonového vábení, učinili pokus na pestřenčích tykadlech. Zjišťovali, jak reagují na přítomnost různých těkavých látek v prostředí. Když tykadlo „ofukovali“ látkou vylučovanou rostlinou, generovalo na nervu měřitelné elektrické impulsy. Navíc pozorování samiček pestřenek v kontrolovaných podmínkách laboratoře podalo další důkaz správnosti teorie - kontakt s látkami z rostliny samičky stimuloval ke kladení vajíček. 


Člen výzkumného týmu Bill Hansson publikované výsledky komentoval slovy: „Nedokážeme vysvětlit přetrvávání tohoto konfliktu, ale dokážeme si představit, jak to asi vzniklo. Mšice si těkavé látky vyrábějí jako varovný signál a používají je v případech ohrožení. Je pochopitelné, že nepolezou tam, kde to „smrdí krchovem“. Právě toho původně využila rostlina – tedy ke své obraně před mšicemi. Balamutění hmyzu je vedlejším produktem, který se vyvinul takříkajíc nechtěně. Jde o slepou kolej.“


Prameny:  Max Planck Institute
Johannes Stökl, Jennifer Brodmann, Amots Dafni, Manfred Ayasse, Bill S. Hansson: Smells like aphids: orchid flowers mimic aphid alarm pheromones to attract hoverflies for pollination. Proceedings of the Royal Society B, Online, October 2010, DOI: 10.1098/rspb.2010.1770

 

Datum: 15.10.2010 13:02
Tisk článku

Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře - Hrdličková Věna, Trnka Aleš
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 149 Kč
Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře
Hrdličková Věna, Trnka Aleš

Diskuze:

Zas tak slepá ulička to není...

Martin Macek,2010-10-17 20:40:41

Daná strategie počítá s tím, že mšic je podstatně více než kruštíků a tak se může udržovat stabilní populace kruštíků i pestřenek. Občas se nějaká pestřenka splete - no a co... Holt se kruštíky nestanou četnějšími než mšice.
Ostatně kruštík není výjimkou i jiné orchideje své opylovače rády podvádí - čmeláci z páření s orchidejí tořičem včelonosným také žádné potomstvo nikdy neměli a nevymřeli (tořič je na tom sice hůř, za to ale může i změna hospodaření a průmyslové hnojení).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace