Galaxie by měla být plná planet velikosti Země  
Podle analýzy radiálních rychlostí 166 blízkých hvězd podobných Slunci a extrapolace získaných dat obíhají kolem takových hvězd zcela běžně planety typu Země. V Mléčné dráze by jich mohly být miliardy.

 

Zvětšit obrázek
Kolik je tam venku planet velikosti Země? Kredit: NASA/JPL-Caltech/UC Berkeley.

 

Andrew Howard.
Kredit: UC Berkeley.

Astronomové se určitě ještě nevyspali z bujarých oslav kolem objevu Gliese 581 g, planety velikostí blízké Zemi v obyvatelné zóně kolem její hvězdy, ani z neméně divokých dohadů kolem její existence, a už tu máme další studii, která vcelku seriózně odhaduje vysoké procento hvězdných systémů s planetami o velikosti jedné poloviny až dvojnásobku hmotnosti Země.

 

 

Až doposud jsme s našimi přístroji nebyli schopni nalézt konkrétní planety velikosti Země. Jak je tedy vlastně možné odhadnout jejich počet? Lovci planet Andrew Howard a Geoffrey Marcy z Univerzity of California, Berkeley na to šli velmi lstivě. Vybrali si 166 blízkých hvězd spektrálních tříd G a K, které jsou od nás vzdálené maximálně 80 světelných let. Žluté hvězdy třídy G přitom odpovídají našemu Slunci, oranžové hvězdy třídy K jsou o něco chladnější. Zvolené hvězdy po dobu pěti let pečlivě pozorovali na havajské Keckově observatoři a pomocí analýzy radiálních rychlostí zkoumali jejich případné planetární systémy. Vzhledem k možnostem používaného spektrografu HIRES, který dokáže změřit radiální rychlost hvězd s přesností na 1 metr za sekundu, mohli Howard a Marcy nalézt pouze planety obíhající kolem jejich hvězdy za méně než 50 dní a zároveň planety minimálně trojnásobně hmotnější, než je naše rodná hrouda. Z jejich dat přesvědčivě vyplývá, že menších planet je víc.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Keckova observatoř na havajské hoře Mauna Kea. Kredit: NASA/JPL.

Podle všeho připadá na stovku běžných hvězd podobných Slunci jedna až dvě planety velikosti Jupitera, zhruba šest planet srovnatelných s Neptunem a kolem dvanácti takzvaných superZemí, čili planet o hmotnosti 3 až 10 Zemí. U superZemí schopnosti Keckovy observatoře končí, ale Howard s Marcym nekompromisně extrapolovali známá fakta na planety srovnatelné se Zemí a dospěli k číslu 23 planet velikosti plus mínus Země na 100 běžných hvězd. Je to prý vůbec poprvé, kdy někdo do takového odhadu zahrnul data o planetách velikosti Neptunu a o superZemích.

 

 
Geoffrey Marcy. Kredit: UC Berkeley.

 

Studie Howarda a Marcyho se navíc vyjadřuje pouze k planetám na velmi blízkých oběžných drahách. Reálný počet planet srovnatelných se Zemí u hvězd spektrálních tříd G a K může být tedy ještě větší a také mnoho z nich může být uvnitř obyvatelných zón (habitable zone) příslušných hvězd, tedy tam, kde by se na nich měla udržet kapalná voda. Je pozoruhodné, že se výsledky Howarda a Marcyho zásadně rozcházejí s dosavadními modely vzniku a chování planetárních systémů. Podle těchto modelů by totiž měl být vnitřek hvězdných soustav poměrně pustý a prázdný a to, jak se zdá, není.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Jaké jsou cizí světy? Kredit: David A. Aguilar (Harvard-Smithsonian CfA).

Škarohlídové jistě neopomenou zdůraznit, že jde o pouhý odhad, navíc založený na předpokladech, které samozřejmě nejsou stoprocentní. 166 hvězd nepochybně není příliš mnoho. Také je jistě pravda, že každá planeta velikosti Země nemusí být nutně vhodná pro život pozemského typu. Dokonce ani tekutá voda samozřejmě není žádnou zárukou veselých rejdů mikroorganismů. Na druhou stranu, podle všeho podezřele rychlý a snadný vznik života na Zemi, podezřele hojný výskyt organických látek ve vesmíru a teď i překvapivě vysoký odhad výskytu planet typu Země v Mléčné dráze, dohromady skládají velmi zajímavý obrázek. Brzy se můžeme dostat do situace, kdy budeme vědět, že všude kolem nás jsou přinejmenším velice slibné světy, na které se s dosavadními kosmickými technologiemi nikdy nedostaneme. Nevím jak vám, ale mě to přijde velice frustrující.


Prameny:
NASA, Jet Propulsion Laboratory 28. 10. 2010, Science 330: 653 - 655.

Datum: 30.10.2010 09:55
Tisk článku

Naše planeta - Fothergill Alastair, Scholey Keith
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 479 Kč
Naše planeta
Fothergill Alastair, Scholey Keith
Související články:

RW Aurigae: Přistihli jsme hvězdu, která pohltila planety     Autor: Stanislav Mihulka (18.07.2018)
Supermasivní černou díru by mohl obíhat milion obyvatelných planet     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2018)
Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?     Autor: Dušan Majer (01.11.2017)
Máme v Kuiperově pásu Desítku, planetu velikosti Marsu až Země?     Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2017)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)



Diskuze:

pro Marka Pecha

Radovan R,2010-11-01 12:23:57

Kdysi dávno před mnoha a mnoha lety jsem četl Poselství kosmických letů od Karla Pacnera. Možná to je už zastaralá knížka, ale velmi čtivě popisuje, krom jiného, i pro nás těžko představitelné formy života, které se mohou ve vesmíru vyskytovat.

Odpovědět

Jiné typy života?

Marek Pech,2010-11-01 11:51:02

Dobrý den.
Jsem již dlouho pravidelným čtenářem Osla a děkuji všem, kteří na článcích pracují. Jako laik nedotčený akademickým vzděláním velmi oceňuji srozumitelnost a přístupnost materiálů i nám, "nedovzdělancům" :-)
V souvislosti s tímto článkem mi vytanula na mysli otázka, která mě zajímá již delší dobu. Může existovat život i na jiné bázi, než na nám známé uhlíkové? Máme již spoustu poznatků o extremofilních formách života, které např. vůbec nepotřebují kyslík a vůbec si libují v jiných, než příjemně "obývákových" podmínkách. To je víceméně jasné. Zabýval se ovšem už někdo scela seriónzně možností, že by život mohl být postaven na zcela jiných principech, než které známe? Existuje na toto téma nějaká laikům srozumitelná práce? Děkuji za případné odpovědi a tipy.
Přeji všem hezký den

Odpovědět


Tomáš Hluska,2010-11-01 14:19:41

doporučuji knihu Vzdálené světy, viz http://www.vzdalenesvety.cz/ (v horním menu je link "O knize"), před Vánoci by snad měl vyjít i druhý díl

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2010-10-30 16:40:17

Na planety nemůže doletět stejný žijící jedinec, bude nutné použít velkou loď s dostatečně velkou udržitelnou populací. To bude problém kvůli nezvladatelně zlému chování lidí. Buď se do 5 miliard let srovnáme do latě a osídlíme pár planet, nebo nazdar bazar - chcípneme.

Odpovědět


Barak Obava,2010-10-30 19:48:41

To se ale těžce mýlíte. Je to jenom otázka rychlosti. Takže pokud budeme mít dopravní prostředek s relativistickou rychlostí, můžete během pár měsíců svého života doletět klidně do sousední galaxie. Problém je v tom, že je to jednosměrná cesta, není se kam vracet. Jinak raketoplán letící newtonowskou rychlostí a udržující při životě jakousi populaci je naprosto absurdní představa.

Odpovědět


Karel Š,2010-10-31 17:50:13

Raketoplán s lidskou posádkou letící relativistickou rychlostí je taky absurdní představa.
Osobně myslím že představa že na jiné planety poletí člověk je taky absurdní, poslat tam nějaké extremofily a doufat že se uchytí by se dalo, ale člověk? Co by tam dělal, jak by přežil?

Odpovědět


Barak Obava,2010-11-01 13:37:50

Spolehlivě bude jednodušší poslat někam pár lidí relativistickou rychlostí, než vypravovat tou šnečí menší planetu :-/. Ty další otázky bych začal řešit, až bude k dispozici doprava. V současnosti se začíná mluvit o jednosměrné cestě na Mars a to je hodně nehostinné místo. Tahle galaxie je plná podstatně příjemnějších destinací, na to si klidně vsaďte.

Odpovědět


Vyslání lodi relativistickou rychlostí

Pavel A1,2010-11-01 18:45:19

Před asi čtyřiceti lety jsem četl úvahu na toto téma. Uvažovali tam loď, která by do půlky cesty letěla se zrychlením 1g a druhou půlku cesty by stejně rychle brzdila - tedy lidi by se na ní cítili jako na Zemi. Taková loď by k galaxii v Andromedě doputovala za 30 let palubního času. K pohonu lodi by prý stačilo spalovat mezihvězdný vodík v termojaderné reakci, a k získání potřebného množství vodíku by stačila násoska o průmětu 100 km, což prý (už tehdy) není technický problém (ale finanční ano). Takže vyslání lodí na mezihvězdné cesty není až tak absurdní, ale je to cesta jednosměrná.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace