Matkám roste mozek  
Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

Mozek se připravuje na porod

Zvětšit obrázek
Hypotalamus v mezimozku řídí řadu základních životních procesů, např. regulaci příjmu potravy, tělesnou teplotu nebo rozmnožování. Po porodu jeho aktivita „jede na plný plyn“. Kredit: University of Colorado

Už před porodem dochází v mozku nastávající matky k mnoha změnám, jež někteří neurologové přirovnávají k zahřívání motoru automobilu stojícího na startu  náročné rallye. Vlastní porod přispívá ke změnám funkcí mozku celou kaskádou hormonálních změn. Organismus novopečené matky se „koupe“ v estrogenech, oxytocinu, prolaktinu a dalších molekulách schopných zasáhnout nejen do základních tělesných funkcí, ale také do činnosti mozku. Změny jsou natolik markantní, že neurologové užívají pro nově nastolený stav termín  „mateřský mozek“.


Mění mateřství také anatomickou stavbu mozku? Na tuto otázku hledal odpověď  tým vedený mladou korejskou lékařkou Pilyoung Kimovou působící na americké Cornell University. Překvapivé výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Behavioral Neuroscience.
Vědci podrobili důkladnému průzkumu magnetickou rezonancí mozky devatenácti matek. První snímky s vysokým rozlišením pořídili zhruba tři týdny po porodu. Stejné sledování pomocí magnetické rezonance zopakovali  o 2 až 3 až 4 měsíce později. Mozky matek za tuto krátkou dobu „povyrostly“. Zvětšil se objem šedé hmoty ve středním mozku, v temenních lalocích a v kůře v přední části mozku. Nárůst šedé hmoty se týkal i významných center středního mozku, jako je hypothalamus, substantia nigra a amygdala. Už to samo je pozoruhodné zjištění, protože lidský mozek za normálních podmínek tak rychlé a razantní  změny neprodělává. Čím pozitivnější vztah měla matka k dítěti, tím byl nárůst v těchto částech mozku výraznější. Růst mozkových center zjevně napomáhá matce k posílení těch funkcí mozku, které jsou klíčové pro péči o dítě.

 

Láska prochází nosem

Zvětšit obrázek
Matkám se zvětší temenní laloky, je to místo, kde se zpracovávají smyslové vjemy.

Z hypothalamu je  řízena řada základních životních procesů, např. regulace příjmu potravy, udržování stálé tělesné teploty nebo rozmnožování. V některých částech hypothalamu jsou patrné změny v aktivitě už před porodem. Z výsledků týmu Pilyoung Komové vyplývá, že narození potomka vytváří podmínky k tomu, aby se aktivita hypotalamu držela v plných obrátkách. Matka je tím připravována na nároky spojené s výchovou potomka. Získává k ní motivaci a nachází v ní uspokojení. Úspěchy při výchově její vazbu na dítě dále prohlubují. 
Substantia nigra a amygdala zpracovávají emoce a navozují pocity uspokojení. Podílejí se rovněž na pocitech strachu a úzkosti. U zvířecích matek se po porodu dramaticky zvýší odolnost ke stresu a otupí se přirozená bojácnost. Tyto vlastnosti se uplatní například při obraně mláďat před dravci a šelmami.


 

Zvětšit obrázek
Matky mají posílené místo logických úvah - mozkovou kůru v přední části mozku.

Výzkum amerických vědců odhalil u matek také zvětšení temenních  laloků, kde zpracováváme smyslové vjemy. V mateřství hraje jednu ze základních rolí čich. Člověk má tento smysl vyvinutější, než jsme běžně ochotni připustit. Matky v tomto ohledu vynikají. Už pár dní po porodu rozliší matka čichem své dítě od cizích novorozenců.
Centra zpracovávající čichové vjemy jsou napojena na amygdalu, v níž se rodí spokojenost a  strach. Porod přehodí výhybku mezi těmito centry a způsobí zásadní změnu ve vnímání pachu dítěte. Bezdětným ženám nejdou pachy dítěte dvakrát pod nos. Matky vnímají pach dítěte jako příjemný. Podobné změny prodělávají i zraková centra. To má za například za následek, že si matka vštípí do paměti tvář svého dítěte tak pevně, jako máloco jiného.  Čichové a zrakové vjemy tak zjevně přispívají k vytvoření silné citové vazby mezi matkou a jejím dítětem.

 


Matky mají lepší paměť

Pilyoung Kimová, Cornell University

Matky mají posílenou i mozkovou kůru v přední části mozku, kterou intenzivně zaměstnáváme při logických úvahách. Už dřívější studie na zvířatech prokázaly, že mateřství vylepšuje prostorovou paměť. Tento efekt vydrží až do pokročilého věku a s každým dalším vrhem mláďat dál zesiluje. Mateřství se dokonce jeví jako účinná prevence degenerativních onemocnění mozku, jež přicházejí ve stáří. Hormon oxytocin uvolňovaný ve velkých množstvích při porodu a kojení posiluje zvířecím matkám část mozku zvanou hipokampus. Toto centrum sehrává rozhodující roli při ukládání informací do paměti. Některé studie ukázaly, že i ženám se porodem posílí paměť a studie Pilyoung Kimové a jejích kolegů k tomu dává vysvětlení. 
Studie týmu Pilyoung Kimové dává dosavadní informace o „mateřském mozku“ do nových souvislostí. To, co jsme zvyklí označovat jako „mateřské pudy“, není představováno jen instinktivními reakcemi. Jde o výsledek důkladné přestavby mozku. Významnou roli přitom sehrávají hormony. Hormon prolaktin je důležitý pro tvorbu mateřského mléka a zároveň navozuje tvorbu nových nervových buněk v čichových centrech mozku. Estrogeny mají obecně ochranný efekt na neurony a obrňují mozek proti poškození vysokou zátěží.

 

Otcovský mozek
Jak jsou na tom mozky novopečených otců? Dochází u nich k podobným změnám jako v mozcích matek? Výzkum v této oblasti je na samém počátku. Myší otcové jsou schopni rozeznat své potomky čichem. Aby to zvládli, musí se jim nejdříve namnožit neurony jak v čichovém centru mozku tak i v hipokampu řídícím ukládání nových informací do paměti. Pokud vědci tvorbu nových neuronů v těchto oblastech mozku myšákům zablokovali, otcové své potomky čichem nerozlišili od cizích mláďat. Jakmile byla myšákům tvorba neuronů znovu odblokována, schopnost poznat potomky čichem se rychle obnovila. U živočišných druhů, u kterých pečují o mláďata společně otec s matkou, prodělává mozek otců podobnou přestavbu, jakou prochází po porodu „mateřský mozek“.
Kimová a její tým nyní studuje změny v mozku matek, které kojence adoptovaly. U nich nedochází k hormonálním změnám provázejícím porod, a tak výsledky napoví, zda jsou pro přestavbu mozku matek rozhodující hormonální hladiny rozbouřené porodem nebo následný kontakt s dítětem.
Poporodní deprese by mohly vyvěrat z narušení normálního chodu změn v „mateřském mozku“. Pozitivní emoce spojené s mateřstvím a pocity uspokojení jsou důsledkem aktivity neuronů v substantia nigra a v amygdale. Pokud tato centra nebudou fungovat tak, jak to odpovídá nárokům organismu matky, může se dostavit úzkost, nedostatek pozitivní motivace a další problémy, které vyústí v poporodní depresi.

 

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 03.11.2010 18:08
Tisk článku

Mateřství a seberealizace - Nobis Lucie
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 212 Kč
Mateřství a seberealizace
Nobis Lucie

Diskuze:

Skvělá příloha k žádosti o práci :-)

Martina Slapničková,2010-11-18 22:28:17

O změnách v mozcích matek jsem již slyšela, ale vidět to černé na bílém a mít to vědecky potvrzené je povzbuzující. Tento článek by měly matky po rodičovské dovolené přikládat ke svým žádostem o práci :-). A co teprve matky s více dětmi, které personalisté přehlížejí jako postižené leprou. Po přečtení Vašeho článku by jim bylo hned jasné, že jsou díky svým dětem výkonnější a rychlejší v řešení nečekaných situací.
Určitě by bylo zajímavé sledovat změny v mozcích žen, které porodily 1 dítě a těch, které přivedly na svět vícerčata.

Odpovědět

Děkuji pěkně za tento článek

Hana Böhmová,2010-11-06 01:04:20

Dosud jsem slýchala jen o tom, že žena přichází porodem o půlku mozku a tak dále, teď konečně mohu být právem hrdá a mám to vědecky podložené :o))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni