Skotačení světového oceánu v závěru doby ledové  
Statistická analýza výsledků několika dřívějších studií snížila o polovinu rychlost stoupání hladiny v dobách nejvýraznějšího oteplování v závěru posledního glaciálu

 

Zvětšit obrázek
Dno šelfového moře v oblasti ostrovů jihovýchodní Asie bylo v době ledové souší (světle šedé plochy s označením pradávných řečišť).

Šestice britských vědců, z nichž 4 pracují na Fakultě věd o Zemi a oceánu University v Southamptonu, na základě analýz údajů z různých výzkumů odhadují, že hladina moře ke konci poslední doby ledové sice stoupala v průměru asi metr za století, ale tento nárůst nebyl plynulý. Vyskytly se v něm dva „skoky“, kdy se vzestup hladin zrychlil dva a půl násobně. Výsledky, které vědci publikovali v časopisu s trochu zvláštním názvem Global and Planetary Change (Globální a planetární změna) prý pomůže pochopit, jak oceánské proudění a klima reagují na velké množství vody z rychle se roztápějících ledovců.


Průměrná hladina světového oceánu se od vrcholu poslední doby ledové zvýšila o více než 120 metrů. V období před 19 000 až 6 000 lety z pevniny ustupovaly gigantické kontinentální ledovce a způsobovaly průměrné zvýšení hladiny oceánu o asi jeden metr za století.


Tento vzestup ale nebyl stejnoměrný. Již předchozí studie naznačily, že v některých obdobích a na některých lokalitách se hladina zvedala překvapivé prudce rychlostí téměř 5 metrů za století. Tyto odhady se opírají o průzkum výskytu fosilních korálů okolo Barbadosu v Karibiku a o analýzy dna šelfového moře mezi ostrovy jihovýchodní Asie, které bylo v období kulminujícího glaciálu souší.

Zvětšit obrázek
Stoupání mořské hladiny podle NASA bylo výraznější před 19 000 let; před 14,6 - 13,5 tisíci let; 11,5 - 11 tisíci let a před 8,2 až 7,6 tisíci let.

 

Britští vědci si ale řekli, že jednotlivé lokality nenabízejí optimální pohled na kolísání hladiny "globálního" světového oceánu. Každá z metodik má své slabiny, například míru nejistoty v datování fosilií, nebo nedostatek jednoznačně identifikovatelných znaků pradávného pobřeží dnes zalitého mořem.


"Než se spolehnout se na jednotlivé oblasti, které nemusí být reprezentativní, raději jsme porovnali velké množství údajů z několika různých lokalit, přičemž jsme vzali v potaz všechny potenciální zdroje nejistoty," vysvětluje profesor Eelco Rohling ze Southamptonské university.


S kolegy analyzoval 400 důvěryhodných ukazatelů dávné výšky hladiny ze šesti různých míst po celém světě. Vědci se soustředili zejména na oblasti dostatečně vzdálené od mohutných ledovců vrchního pleistocénu, aby co nejvíce omezili pouze lokální efekt prudkého tání. Pomocí statistických metod pak zrekonstruovali kolísání hladin za uplynulých 21 tisíc let, tedy od počátku dlouhodobého globálního oteplování, které ukončilo dobu ledovou.

Zvětšit obrázek
Dosud akceptovaná představa o vzestupu hladiny světového oceánu od maxima poslední doby ledové. Na starším podkladu jsou světle žlutě znázorněna období, kdy podle britských vědců stoupala hladina o cca 2,5 m/století. V chladnějším mladším dryasu (světle zelená) mělo být stoupání hladiny výrazně pozvolnější. Podklad: R. A. Rohde/ Global Warming Art

 

Analýzy naznačují, že postupné zvedání hladiny světového oceánu v průměru o 1 metr za století bylo přerušeno dvěma „skoky“ – před 14,3 až 12,8 tisíci lety a před 11,5 až 8,8 tisíci lety, kdy voda stoupala v průměru o 2,5 m za sto let. Na tento výsledek se můžeme v podstatě dívat i jako na prudké oteplení, které po prvních 1 500 letech bylo na dalších 1 300 let přerušeno jakýmsi návratem doby ledové – mladším dryasem. A po něm opět pokračovalo dalších 2 700 let (na obrázku dva světle žluté pásy oddělené světle zeleným). Chladný mladší dryas tak představuje „delší anomálii“ v dlouhodobé éře vskutku extrémního, lidmi nezpůsobeného globálního oteplení :), které se někdy nazývá i Bølling-Allerød perioda podle dánského jezera Bølling na Jutském poloostrově a názvu dánského samosprávného celku.


"Naše odhady vzestupu hladin jsou sice nižší, než uvádějí studie z jednotlivých lokalit, ale jsou statisticky velmi hodnověrné. Pomáhají lépe pochopit, jak se měnil objem ledu v důsledku tání ledovců na konci poslední doby ledové," vyzdvihuje výsledky šéfka výzkumného týmu Jennifer Stanfordová. Její kolega Eelco Rohling dodává: "Nové poznatky budou využity k upřesnění modelů klimatického systému Země a pomohou zlepšit předpovědi změn úrovně mořské hladiny v souvislosti s globální změnou klimatu."

 



Komentář osla:
Takže teď jenom stačí pochopit, že současné „dramatické“ klimatické změny nejsou s těmi na konci glaciálu porovnatelné a uvědomit si propastný rozdíl v rozsahu ledovců. Pak správně zohlednit současné neposlušné netající ledovce a oblasti, které se odmítají oteplovat. Ale zejména si odůvodnit jistotu, že do konce století se bude jenom globálně oteplovat a až pak má smysl hledat odpověď, jestli v průběhu dalších 90 let hladina světového oceánu stoupne o půl, nebo o dva metry. Jinak naší dobu budou potomkové komentovat s mnohem sarkastičtějším úsměvem, jako my dnes hodnotíme ne tak dávné zprávy o blížící se době ledové. A to se může stát s větší pravděpodobností, než by kdokoli na klimatickém meetingu v Cancúnu připustil. Ale kolik účastníků vskutku trápí vzdálená budoucnost lidstva víc, než jejich vlastní přítomnost?


Zdroje: National Oceanography Centre NewsGlobal and Planetary Change

(Stránka School of Ocean and Earth Science, na které by měl být dostupný originální článek je od vydání mediální zprávy zatím nedostupná.)

Datum: 06.12.2010 15:47
Tisk článku

Měření průtoku a výšky hladiny - Bejček Ludvík, Ďaďo Stanislav, Platil Antonín
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 561 Kč
cena: 499 Kč
Měření průtoku a výšky hladiny
Bejček Ludvík, Ďaďo Stanislav, Platil Antonín

Diskuze:

Klimatická politika

Milan Závodný,2010-12-09 22:48:31

Už ma unavuje, ako sú české komentáre k tejto téme zásadne pro-klausovské. Čo tým chcete povedať? Hurá, spáľme ropu, spáľme uhlie, nech žije priemysel?! Aby malo pár magnátov ešte chvíľu dôvod k radovánkam?
Planéta sa otepľuje, a basta! Nebyť zvýšenej produkcie CO2, planéta by zrejme stála na pokraji zaľadnenia. Či ho /zaľadnenie/ spustila nízka aktivita slnka, ťažko povedať. CO2 a CH4 isto prispievajú k otepľovaniu a koncentrácie týchto plynov môžu lokálne spôsobovať prudké oteplenia. Tým aj turbulencie v atmosfére. Ja už s hrôzou pozorujem tie obrovské tlakové níže nad Britániou, ktoré nasávajú vlhkosť nad Stredomorím, a potom leje a leje celé týždne /či sneží ako blbé/... To tu nebývalo. Prevládalo severozápadné prúdenie, teraz je južné, ale meteorológovia o tom ešte ani necekli. Každá kvapka z povodňovej vlny prišla z dovolenkového raja tam okolo apeninskej čižmy, ale v TV o tom ani ň.
Náhle ochladenie počas dlhodobého ústupu ľadovcov bolo v Európe a v Sev. Amerike spôsobené megapovodňou, keď sa prevalila ľadová bariéra v oblasti veľkých jazier v Sev. Amerike. Bol tam nejaký príspevok ku zvýšeniu hladiny svetového oceánu, no predovšetkým bol prerušený Golfský prúd. Táto vec je známa, neviem, prečo sa to nespomína v tomto článku.

Odpovědět


...

Pavel Krůžela,2010-12-09 22:57:19

Ale notak, berete to všechno trochu moc pesimisticky, nebojte se, že naše planeta je taky úplně blbá, je dokázané, že drobných změn klimatu zažila spousty. Myslím, že vliv člověka je minimální, navíc celá teorie o globálním oteplování má tolik trhlin, že se na tom snad ani nedá stavět, o klimatu toho opravdu ještě moc nevíme!

Neznám ekologa, který by na svém postoji někdy netrhl balík :-))

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-12-10 03:52:33

...neprečítala som si ani jednu klimaskeptickú knihu V. Klausa. Komentár nie je "proklausovský", je jednoducho "môj". A to, nad čím sa pozastavujem je bezpočet modelov spojených s "nezpochybniteľným trvalo udržateľným otepľovaním" na sto rokov dopredu.

A propos - viete kedy boli na Slovensku najväčšie povodne? "To tu ešte nebývalo" je asi "hluboké nedorozumění" - to, čo nebolo, je atmosféra "paniky" a možnosť sa dozvedieť ako je na druhom konci sveta. A tak to, že je niekde extrémne teplo, alebo zima, sa jednoducho dozvieme, správa sa podáva ako hlavné menu a navyše oveľa citlivejšie v tejto klimatickej atmosfére na ňu reagujeme. To tu nebolo. Väčšie sucho v Amazónii nás v súčasnosti trápi oveľa viac ako počet ľudí s AIDS, ale detí, ktoré zomrú na liečiteľnú maláriu. Počasie je v móde a mnohí na tom naozaj dobre ryžujú.

Nedávno som sa pohrala z dostupnými údajmi z ČHMÚ pretože som nesúhlasila s metodikou, ktorú autor jedného klimaskeptického článku použil. Snažil sa v ňom dokazovať, že existuje s aktivitou slnka spojená periodicita "prudkých teplotných výkyvov". Lenže vyšiel zo vzájomného porovnania štvrťročných priemerov, v ktorých sa väčšina teplotných výkyvov rozplynie. Tak som si zo zvedavosti urobila graf a štatistiku rozdielov medzi voľne dostupnými priemernými teplotami za sebou nasledujúcich mesiacov. Ani to nie je zohľadnenie "prudkých teplotných výkyvov", ktoré sa môžu udiať v priebehu dní a mesačný priemer ich vymaže. Ale predsalen je to bližšie k tomuto pojmu ako autorom použité priemery štvrťročné. Použila som dostupné údaje ČHMÚ (od r. 1961 do súčasnosti...).
Myslíte si, že v súčasnosti sú rozdiely medzi priemernými mesačnými teplotami (ak porovnávame jan. s febr., febr. s marcom...) výraznejšie ako v minulosti? V ČR vôbec nie!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace