Skrytá rizika plaveckých bazénů  
Chemikálie, které mají za úkol ničit bakterie ve vodě plaveckých bazénů, vytvářejí látky poškozující lidské zdraví. Jak velkému riziku plavci čelí?

Dvě tváře dezinfekce
Plavání patří bezesporu ke zdravým sportům. Zabrat dostává celé tělo. Jeho vyznavači se s nastupující zimou obvykle uchýlí pod střechy krytých bazénů. Ohřátá voda by byla ideální líhní nejrůznějších mikroorganismů, kdyby nad její čistotou nebděli správci, kteří vodu průběžně dezinfikují. Využívají k tomu obvykle látky, které uvolňují chlór. V lázeňských bazénech, kde bývá voda teplejší, se využívá pro desinfekci i bróm, protože chlór má za vyšších teplot kratší účinek.
„Vůně“ chlóru patří neodmyslitelně  k atmosféře plaveckých bazénů. I když jde o látku jedovatou, jeho koncentrace bývají hluboko pod hranicí, nad kterou chlór představuje významnější zdravotní riziko. Plavecký bazén je však zároveň i jednou obrovskou reakční nádobou, v které probíhá celá řada chemických procesů. Z těl plavců se uvolňují nejrůznější organické látky a ty reagují s atomy chlóru nebo brómu. Mnohé takto vzniklé chemikálie jsou pro člověka neškodné. Najdou se mezi nimi i příslovečné „černé ovce“ s nebezpečným potenciálem. Vědecký časopis Environmental Health  Perspectives uveřejnil hned čtyři studie, které velmi zevrubně zkoumají, čemu jsou plavci v krytých bazénech s chlórovanou nebo brómovanou vodou vystaveni a jak se to může podepsat na jejich zdraví.

 

Co je v bazénech
Tým vedený Susan Richardsonovou z americké Environmental Protection Agency provedl velmi důkladnou chemickou analýzu látek, které se vyskytují v plaveckých bazénech s chlórovanou či brómovanou vodou. Vedle samotných desinfekčních činidel byla ve vodě i ve vzduchu bazénů přítomná široká škála chemikálií vzniklých reakcí desinfekčních látek s organickou  „špínou“, již zanesli do vody plavci. Celkem se podařilo odhalit více než stovku různých „zplodin desinfekce“. Mnohé vznikají reakcí s dusíkatými molekulami, jež se uvolní do vody s potem nebo z odloupaných buněk pokožky plavců. V případě nedisciplinovaných návštěvníků bazénů připadá do úvahy i reakce dezinfekčních činidel s látkami z moči. Sloučeniny brómu se zdaleka nevyskytovaly jen v bazénech s cíleně brómovanou vodou. V menších, ale přesto významných množstvích se nacházely i ve vodě bazénů dezinfikovaných chlórem.  Mnohé z nalezených molekul byly pro vědce novinkou. O jejich přítomnosti v plaveckých bazénech neměli tušení.
Vědci testovali, jak moc je chemický „koktejl“ ve vodě z plaveckých bazénů škodlivý. Sledovali, jak tyto látky narušují dědičnou informaci laboratorních kmenů bakterií. Výsledky ukázaly, že ve vodě z bazénu mutují bakterie zhruba stejně jako v chlórované pitné vodě z kohoutku. To by naznačovalo, že látky, jež jsou v bazénech oproti pitné vodě navíc, nemají na lidské zdraví nijak razantní efekt.

 

Poškozené plíce a krvinky

Zvětšit obrázek
Pro Osla komentoval: MANDOR

Optimistický předpoklad o neškodnosti vody z bazénů se ale tak úplně nepotvrdil. V dalších dvou studiích vyšetřili vědci plavce, kteří měli za sebou čtyřicet minut plavání v krytém bazénu. Ukázalo se, že i taková relativně malá zátěž je na lidském organismu jasně patrná. Plavec například vdechuje zplodiny z dezinfekce, které unikají z vody do vzduchu a to se jasně projeví na jeho plicích. Plíce jsou vystlány tzv. Clarovými buňkami, jež pokrývají vnitřní stěny průdušinek a povlékají plíce ochranným filmem ze složitých organických molekul. Po plavání měli plavci v krvi zvýšené koncentrace proteinu, který unikal do cév přes stěny Clarových buněk. To svědčí o tom, že ochranné buňky dostaly pořádně zabrat. Jistě se na tom podepsala námaha při plavání. Svou roli však sehrály i zplodiny desinfekce. 
V další studii vědci provedli v těle plavců jakousi inventuru chemikálií. Stanovili obsah zplodin dezinfekce v dechu, moči i krvi plavců, kteří absolvovali čtyřicetiminutové  plavání v bazénu s chlórovanou vodou. Nepřekvapilo, že po plavání výrazně narostla v těle plavců koncentrace sloučenin chlóru a brómu, především tzv. trihalometany. O těch je známo, že mají velmi nepříznivý vliv na naše zdraví. Úměrně koncentraci těchto látek v organismu plavců byla poškozena i dědičná informace některých jejich buněk, např. bílých krvinek. To naznačuje, že zplodiny dezinfekce nejsou tak úplně bezzubé.

 

Záleží na dědičných dispozicích
Před nežádoucími účinky zplodin desinfekce v plaveckých bazénech si zjevně nejsme všichni rovni. Dokázala to studie týmu vedeného epidemiologem Kennethem Cantorem z National Cancer Institute v americké Bethesdě. Pro ni vědci vybrali šest set pacientů, kterým byl diagnostikován nádor močového měchýře. Vědci zjišťovali, jak často tito lidé chodili plavat do krytých bazénů a zároveň u nich provedli analýzu tří genů. Podle dvou genů se vyrábějí v lidském těle enzymy, které dokážou měnit trihalometany na ještě toxičtější látky. Lidé, kteří zdědili „pracovitější“ varianty těchto genů, čelí po plavání větší toxické zátěži. Podle třetího genu se naopak syntetizuje enzym, který likviduje trihalometany na méně škodlivé sloučeniny. Ohroženější jsou proto lidé, kteří zdědili „línější“ variantu tohoto genu.
Plavání v krytých bazénech se ukázalo jako faktor, který zvyšuje riziko onemocnění rakovinou močového měchýře. Mnohem důležitější však byla genetická konstelace. Pokud nesl plavec rizikové varianty genů, pak čelil šestkrát vyššímu riziku onemocnění rakovinou než člověk, který chodil plavat stejně často, ale rizikové varianty genů nezdědil. Nebezpečné formy genů jsou celkem rozšířené. Některou z nich si nese v dědičné informaci každý pátý člověk.
Autoři všech studií se shodují v tom, že plavání zůstává i nadále sportem, o jehož přínosu pro lidské zdraví není pochyb. Při plavání v krytých bazénech však čelí plavec i určitým rizikům. Jejich míra závisí na chování všech aktérů. Správci by měli dezinfikovat bazény v souladu s příslušnými normami. Musí zajistit plavcům ochranu před choroboplodnými mikroorganismy a zároveň je nesmí ohrozit vysokými koncentracemi dezinfekčních činidel a látek, které z nich vznikají. Množství zplodin dezinfekce ve vzduchu bazénů lze výrazně snížit dobrým větráním. Své zdraví mají do značné míry pod kontrolou i sami plavci. Pokud budou dodržovat zásady hygieny, například se před vstupem do bazénu důkladně umyjí,  pak omezí množství dusíkatých látek ve vodě bazénu a utlumí vznik nebezpečných zplodin dezinfekce.


 

Datum: 07.12.2010 14:10
Tisk článku

Život na Zemi 5, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví - Kholová Helena
 
 
cena původní: 56 Kč
cena: 56 Kč
Život na Zemi 5, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví
Kholová Helena

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace