Srdce trpasličí galaxie ukrývá supermasivní černou díru  
Snímky nepravidelné trpasličí galaxie Henize 2-10, pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem, radiovou bservatoří Very Large Array a rentgenovou observatoří Chandrou, překvapivě odhalily její centrální supermasivní černou díru o hmotnosti 1 miliónu Sluncí. Zdá se, že takové černé díry vznikají dříve, než galaxie, v nichž pak sídlí.

 

Zvětšit obrázek
Galaxie Henize 2-10 v Hubbleově vesmírném dalekohledu. Kredit: Reines, et al., David Nidever, NRAO/AUI/NSF, NASA.

 

 

Zvětšit obrázek
Amy Reines se svým novým projektem. Kredit: Amy Reines, University of Virginia.

Přibližně 30 miliónů světelných let od nás je elegantní trpasličí galaxie Henize 2-10. Astronomové ji důvěrně znají a studují už celé roky. Má nepravidelný tvar a napříč měří pouhých 3 000 světelných let, což představuje 3 procenta rozměru naší Mléčné dráhy. Odborníci ji mají rádi, protože podle nich tahle maličká galaxie v některých ohledech připomíná prvotní galaxie vzniklé v raném vesmíru. Nedávno ale galaxie Henize 2-10 všechny velice překvapila.

 

Mladá astrofyzička Amy Reines z University of Virginia s týmem kolegů pozorovala tuto galaxii jednak s Hubbleovým vesmírným dalekohledem a pak také s americkou radioastronomickou observatoří Very Large Array v Novém Mexiku. Podařilo se jim odhalit oblast poblíž středu galaxie, která intenzivně vyzařuje radiové záření. Povaha tohoto záření odpovídá extrémním plivancům vyvrženého materiálu z bezprostředního okolí supermasivních černých děr.

 

Badatelé posléze porovnali své snímky s daty rentgenové orbitální observatoře Chandra a zjistili, že stejná oblast galaxie Henize 2-10 kromě rádiového záření intenzivně svítí i v rentgenové části spektra. Tahle kombinace velmi přesvědčivě prozrazuje aktivní galaktické jádro, poháněné supermasivní černou dírou, v případě Henize 2-10 o hmotnosti přibližně 1 miliónu Sluncí.

Zvětšit obrázek
Údržba antén Very Large Array. Kredit: Magnus Manske, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Digitální vize rentgenové observatoře Chandra. Kredit: MSFC/NASA, Wikimedia Commons.

Uprostřed Mléčné dráhy je přitom supermasivní černá díra o hmotnosti asi 4 milióny Sluncí, tedy jenom čtyřikrát hmotnější. S přihlédnutím k rozměrům obou galaxií tady asi něco nehraje.

 

Je to skutečně pozoruhodné, protože jiné galaxie s centrální černou dírou srovnatelné hmotnosti jsou vesměs mnohem pravidelnější, než chuchvalcovitá Henize 2-10. Zároveň je zmíněná galaxie v tomto ohledu výjimečná i šíleně intenzivní tvorbou hvězd, ke které dochází v jejích početných a extrémně hustých superhvězdokupách (Super Star Clusters). Tento objev je sám o sobě bezesporu zajímavý, ale jeho význam podle všeho přesahuje do obecných úvah o vzniku galaxií.

 

Když se totiž rozhlédneme po blízkém vesmíru, tak najdeme vcelku prostý vztah mezi velikostí supermasivních černých děr ve středu galaxií a velikostí jejich centrálních výdutí (bulge). Čím větší černá díra, tím rozsáhlejší galaktická výduť, která ji obklopuje. Zhruba před dvěma lety ale astronomové zjistili, že centrální černé díry mladých galaxií v raném vesmíru jsou nápadně hmotnější, než by odpovídalo rozměrům příslušných galaxií. To by naznačovalo, že supermasivní černé díry vznikly dříve, než se kolem nich vytvořily jejich galaxie.

Zvětšit obrázek
Galaxie M 81 v souhvězdí Velké Medvědice, s učebnicovou výdutí. Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team, Wikimedia Commons.

Pokud nejsou tyto úvahy úplně mimo, tak objev nečekaně veliké černé díry v srdci nepravidelné trpasličí galaxie Henize 2-10, která evidentně nemá vůbec žádnou výduť, teď tuto představu velmi silně potvrzuje.


Prameny:

NRAO 9.1. 2011.



 

Datum: 15.01.2011 23:42
Tisk článku

Související články:

Vyžírají hvězdy zevnitř parazitické černé díry?     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2023)
Rekordní supermasivní černá díra je ve vesmíru starém jen 470 milionů let     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2023)
Kvasarové hodiny ukazují, že v mladém vesmíru běžel čas pětkrát pomaleji     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2023)
Gravitační astronomové vystopovali černou díru požírající neutronovou hvězdu     Autor: Stanislav Mihulka (22.05.2023)
Tajemný hvězdný pás není stopou po splašené černé díře     Autor: Dagmar Gregorová (10.05.2023)



Diskuze:

Výduť? Vzhledem k čemu?

Leopold Kyslinger,2011-01-16 10:41:27

Podle mne je to vypuklá část (vzhledem ke galaktické rovině), ale protože slovo výpuk neexistuje, asi bych použil slovo konvexní. Omlouvám se za minulý prázdný příspěvek - ujela mi ruka.

Odpovědět


Pista Novak1,2011-01-16 12:07:38

ale ved je to logicke , je to opacna strana ciernej diery, ked uz cierna diera pohlcuje , tak sa ta hmota nemoze stracat , ale zasa nekde vychadza z ciernej diery, tak ze toto vyzera ako ta opacna strana :)

Odpovědět


Karel Š,2011-01-20 15:29:16

Galaktická výduť je termín. Viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaktick%C3%A1_v%C3%BDdu%C5%A5

Odpovědět

Výduť_

Leopold Kyslinger,2011-01-16 10:29:59

Odpovědět

Dataženo ad absurdum=černá díra vytváří galaxii

Jaroslav Mrázek,2011-01-15 23:50:41

...a je tedy spíše tím, co bývá považováno za bílou díru...bráno ad absurdum tedy běží náš čas OBRÁCENĚ , zpět.....docela zábavné důsledky...? Žijeme v čase, který jde zpět, ale vnímá me jej, jako by šel vpřed...ne, nic jsem nepil, ale domýšleno ad absurdum...?

Odpovědět


Karel Š,2011-01-16 20:28:02

Osobně bych to spíš viděl tak, že tlakové vlny způsobené čerstvě zformovanou supermasivní černou dírou můžou spouštět v okolních mračnech hmoty tvorbu hvězd podobně jako se tomu děje v menším měřítku u supernov.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz