Ozdravná role migrace  
Dlouhá putování různých druhů živočichů za potravou a vhodným podnebím skrývají riziko, že se zvířata na nových lokalitách nakazí. Zároveň jim ale umožňují držet patogenní organismy na uzdě, zlepšovat zdravotní stav a imunitu celé populace.

 

Zvětšit obrázek
Severoameričtí Monarchové (Danaus plexippus) migrují na různé vzdálenosti. Čím jsou větší, tím méně jsou motýli napadeni endoparazitem Ophryocystis elektroscirrha. Upraveno podle S. Altizer et al. Science 2011

Běžně se předpokládá, že migrace ve světě zvířat, stejně jako lidí, rozšiřuje patogeny na dlouhé vzdálenosti a může představovat vážnou hrozbu. Například nebezpečný virus západonilské horečky se v období 1999 - 2000 rychle rozšířil podél východního pobřeží USA, pravděpodobně jako následek tahu ptáků.


Pro každý migrující organizmus dlouhé putování nebo let představuje enormní zátěž. Ale všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidová moudrost. Trojlístek ekoložek z americké University of Georgia - Sonia Altizer, Rebecca Bartel a Barbara Han - ve své studii, výsledky které otisklo nejnovější vydání časopisu Science, prokazuje, že každoroční stěhování za teplem a potravou může mít i jiné pozitivní důsledky: pomáhá udržovat zdravou populaci. Vyvíjí tlak na selekci těch nejodolnějších a nejzdatnějších s nejlepší imunitou, omezuje výskyt a šíření nakažlivých nemocí a dokonce může podporovat méně virulentní kmeny patogenů na úkor těch nebezpečnějších.

 

Na první pohled se tvrzení o eliminaci nakažlivých nemocí mohou zdát nelogická. Miliardy jedinců různých druhů migrují po světě, často i na vzdálenosti mnoha tisíců kilometrů, někteří jsou na cestách po dlouhé měsíce. Dobrá zimoviště, letoviska nebo místa odpočinku na migračních trasách mohou být společným cílem nejenom bezpočtu rozmanitých zvířat, ale i jejich nejmenších predátorů, které sebou vozí jako nechtěné černé pasažéry a roznášejí je v peří, srsti, trusu, případně zanechávají v uhynulých tělech.

Zvětšit obrázek
Mexický druh netopýra Chaerephon jobimena byl prý spolupachatelem rozšíření viru východonilské chřipky na americkém kontinentu. Photo Kredit: ThisOldHouse.com

 

Na druhé straně migrace umožňuje zvířatům ze zamořených lokalit uniknout a populaci sice drastickým, ale pro celé společenství prospěšným způsobem zbaví nemocných a slabých jedinců, kteří náročnou pouť nepřežijí. Na dlouhou dobu opuštěná domovská území získají čas na revitalizaci a jistý samočistící proces, v němž většina nebezpečných patogenů bez svých hostitelů a vlivem sezónních změn počasí vymizí.

 

Malý tým Sonii Altizerové svůj výzkum zaměřil na známé americké migrující motýly monarchy (Danaus plexippus). Ti, kteří žijí ve východní části Severní Ameriky, přelétají vzdálenosti pro tato křehká stvoření téměř neuvěřitelné – i z oblastí střední Kanady doletí na zimoviště v centrálním Mexiku. V jiných, například jihozápadních částech severoamerického kontinentu, migrují na vzdálenost podstatně kratší a monarchové z jižní Floridy, kde je celoročně mírné podnebí, nemigrují vůbec. Jenže pohodlný život v příjemném prostředí má své negativní stránky – je výhodný i pro motýlího endoparazita, prvoka druhu Ophryocystis elektroscirrha. Přenášejí ho motýlí samičky, které spóry kladou spolu s vajíčky a vylíhnuté housenky se nakazí, když pozřou bílkovinný obal svého inkubátoru. Parazit se v těle hostitele vyvíjí a namnoží, ale povětšinou ho nezabije, jenom oslabí. Samičky, kterým se podaří proměnit se v dospělce, pak zajišťují reprodukci obou druhů.

Zvětšit obrázek
Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) je arktický tažný pták, který žije u severních pobřeží. Vzácně při tahu zabloudí i do našich středoevropských oblastí. Je potenciálním přenašečem viru ptačí chřipky, západonilské horečky a různých endoparazitních hlístic. Kredit: Mike Levine/NOAA

 

Jenže na severu žijící podzimní populaci čeká dlouhá pouť napříč velkou části Severní Ameriky. Prvokem oslabení jedinci při ní většinou zahynou, takže se nerozmnoží. V oblastech jejich letního výskytu zimu nepřežijí ani napadené rostliny. Proto jsou ze severu migrující populace parazitem mnohem méně postiženy, než ty nepřelétavé na Floridě a Havaji. To ale není vše, dlouhé putování působí selektivně i na samotné prvoky. Jejich virulentnější formy, oslabující své hostitele více, zahynou spolu s nimi jako první a také se nedostanou do dalšího reprodukčního kola. Tak migrace odstraňuje ty nejagresivnější patogenní organismy – i když i s jejimi přenašeči.

 

Ekoložky v článku polemizují s málo prokázaným, ale často uváděným tvrzením, že migrující zvířata jsou odpovědna za geografické rozšířeni patogenů nebezpečných pro lidské zdraví – například netopýři v případě epidemických nákaz virem Ebola v Kongu a okolních zemích střední Afriky, vodní a mořští ptáci v případě viru ptačí chřipky, nebo zpěvné ptactvo za vlny výskytu lymské boreliózy a západonilské horečky. Časová souhra epidemie s dobou migrace ale neposkytuje jednoznačný důkaz a odchyt divokých zvířat často prokázal, že drtivá většina z nich hledaný patogen neměla. Dynamika „přírodního“, od lidí nezávislého přenosu virových nákaz na velké vzdálenosti je zatím málo probádána, výzkumy se zaměřují na ohraničená území.

 

Jsou ale známy případy opačného přenosu, kdy se od domácích zvířat nakazily divoké, jim příbuzné druhy, jež pak rozsévaly nemoc dál. Událo se to například ve středním Kazachstánu, kde se na pastvinách domácích ovcí nakazily gastrointestinální hlísticí Marshallagia marshalli antilopy Sajgy tatarské. Výskyt parazitárního onemocnění pak kopíroval jejich migrační cesty.

 

Intenzivní zásahy člověka do přírody mění biotopy na rozsáhlých územích, což může narušit evolucí zakódované migrační chování mnoha druhů zvířat a ovlivnit přirozenou, pro zdraví migrující populace nezbytnou selekci. "Migrace je strategie, která se vyvíjela po miliony let jako reakce na selekční tlak poháněný zdroji potravy, predátory a smrtícími parazitárními nákazami. Každá změna v této strategii se může odrazit na změně dynamiky infekčních nemocí,“ připomíná jedna z autorek studie, Barbara Han.



Výkony tažných ptáků vyrážejí dech. Migrační trasa husy indické vede nad Himaláj a její hejna uspořádaná do tvaru V byla spatřena ve výšce nad 10 kilometrů. V roce 2001 měl v kinech premiéru celovečerní dokument Le Peuple migrateur - v České republice uveden pod názvem Ptačí svět, na Slovensku Putovanie vtákov - který vznikal několik let ve francousko-italsko-německo-španělské koprodukci. Je to nádherný film. Následující video je desetiminutovou ukázkou. Vy, kteří jste neviděli originál, si představte velké plátno a nepoměrně lepší kvalitu obrazu...



Zdroj: University of Georgia News, Science

Datum: 22.01.2011 20:18
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace