Rostliny si na včely vymýšlejí jedovaté koktejly  
Vztahy mezi rostlinami a jejich opylovači nejsou tak idylické, jak by se mohlo zdát. Nezadají si s praktikami Borgiů, své dobrodince totiž tráví. Včelám, kterým se podaří nástrahy přelstít, plundrují květy bezostyšně dál.

 

 

Zvětšit obrázek
Zednice rezavá - Osmia bicornis . Kredit: Wikipedia)

 

Zvětšit obrázek
Hadinec obecný, dvouletá rostlina suchých strání. Jméno dostal podle vyčnívajících tyčinek, které připomínají hadí jazyk. Obsahuje jedovaté alkaloidy cynoglossin, konsolicin a konsolidin . (Kredit: Hans Hillewaert)

Mnohé rostliny produkují toxické látky, aby se ochránily před spásáním býložravci a dalšími hladovými okusovači. Je však i hodně těch, které mají důvod chránit si i svůj pyl. Některé proto vytvářejí na květech struktury, kterými vykradačům ztrpčují život, jiné na to jdou přes chemii.  Švýcarští ekologové přináší důkaz, že kvetoucí rostliny jsou ve válečném stavu i se včelami. Výsledky zveřejnil časopis Functional Ecology vydávaný Britskou ekologickou společností.


V elegantním pokusu Claudio Sedivy se svými kolegy z ETH v Curychu ve Švýcarsku sbírali pyl ze čtyř druhů rostlin. Ne, že by se sami hrnuli do práce, nechali to na těch, které to umějí nejlépe - na včelách. Na pomoc si vzali ale jen ty, které si zvykly sbírat pyl pouze z určitého druhu rostlin.

 

 

Zednice
Zednice,  nebo také zemní včely, včely samotářky  či  poustevnice, jsou poměrně málo známé druhy včel a to i přesto, že jsou význačnými opylovači a není potřeba se o ně starat, jako o včely medonosné. Od medonosek se liší i tím, že netvoří roje a tak si jich často v přírodě ani nevšimneme. Nemají kastu dělnic a všichni jedinci jsou plodní - jak samičky, tak trubci. Jsou to samotářky a také se tak chovají, kladou vajíčka do privátní chodbičky a jen jedno vajíčko do každé z komůrek. Pak mu udělají zásobu potravy z pylomedového těsta a dutinu uzavřou. Z vajíček se vylíhnou larvy, které se po nějaké době se zakuklí a dají vznik nové generaci zednic. Samičky se spáří se samečky a celý cyklus se opakuje. Na území naší republiky žijí desítky druhů těchto včel a každý má jiný způsob života. Žihadla mají, ale i když je chytnete do ruky, nemají nutkání je použít.

 

Zvětšit obrázek
Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) se vyzbrojil ranunculinem. Otravuje skot a koně krvavými prujmy sliněním a kolikou. U lidí kontakt vyvolává podráždění kůže. Jed se ale při sušení rozkládá, takže seno je pro zvířata zcela bezpečné.

Krmné pokusy

Zvětšit obrázek
Osmia cornuta 10 – 15 mm Střední a jižní Evropa (Kredit: Wikipedia)

Pyl získaný od specializovaných zednic vědci nabídli larvám dvou blízce příbuzných druhů včel - Osmia bicornis a Osmia cornuta. Zajímalo je, jak budou larvy po jednotlivých pylech přibírat na váze.

Ratolestem zednice cornuta se na dietě z pylu hadince dařilo dobře, ale více než  90% jich během několika dní uhynulo, pokud dostaly pyl z pryskyřníku. U larev zednic rezavých (bicornis) ale byla situace přesně opačná. Servírováním různých chodů vědci přišli na další včelí chutě. Například, že oba druhy včel samotářek nic nenamítají proti pylu brukvovitých rostlin s jedovatými glukosinoláty, zato pyl z vratiče je rychle a spolehlivě pozabíjel všechny.


 

O čem hynutí a přežívání larev vypovídá? Je to první důkaz toho, že včely jsou nuceny se adaptovat na jedové koktejly, které na ně rostliny nastražují. K tomu, aby do svého pylu vpašovali to nejsmrtonosnější, co dovedou vytvořit, mají dobrý důvod. Včely jsou věčnými nenasyty, kteří pro své potomstvo udělají první a poslední a pokud by vše šlo jen v jejich režii, sebraly by rostlinám veškerý pyl. Pro každou svou larvu včela potřebuje pyl z několika set květů. Evoluce tyto tvory již tak vylepšila, že jim jsou občas na obtíž. Staly se z nich tak výkonné sběračky, že po jedné jejich návštěvě květ připraví o 70 - 90 % pylu. Přenáší ho buďto v žaludku, nebo přilepený na zvláštních kartáčcích na nohách. V obou případech je takový pyl z pohledu rozmnožování rostlin, mimo hru.  Rostlinné jedové navštívenky jsou velmi účinnou obranou, zvláště proto, že každá z rostlin míchá svůj lektvar podle jiného receptu. Není v silách včel adaptovat se na celé spektrum jedů a tak si tímto opatřením rostlina reguluje počet strávníků. Pylovým travičstvím si vlastně rostliny chrání svůj nárok na radovánky z pohlavního rozmnožování. 

 

Zvětšit obrázek
Vratič obecný (Tanacetum vulgare) Rostlina rumišť a příkopů. Ve formě usušeného prášku z květů se užíval jako prostředek proti parazitům -vším, štěnicím, blechám, roupům, škrkavkám. Toxicky se uplatňuje zejména thujon, který vyřadí dýchací centra. (Kredit Lienhard Schulz)


Pramen: Claudio Sedivy a kol.,(2011):

„Closely related pollen generalist bees differ in their ability to develop on the same pollen diet: evidence for physiological adaptations to digest pollen"

 doi:10.1111/j.1365-2435.2010.01828.x 

Functional Ecology


 

Datum: 03.02.2011 05:35
Tisk článku

Včela chrudimská - Sládek Karel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 139 Kč
cena: 123 Kč
Včela chrudimská
Sládek Karel
Související články:

Osička, ktorá vyzerá ako mravec     Autor: Miriam Malčická (30.09.2015)
Vedci hlbšie porozumeli včelej mikroflóre     Autor: Zuzana Hroncová (29.04.2015)
Virus přeskočil z rostliny na včely     Autor: Josef Pazdera (22.01.2014)
Vyhynutí dinosaurů odnesly i včely     Autor: Vladimír Socha (26.10.2013)
Složky medu zesilují odolnost včel     Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace