Za barevné vidění zaplatili naši předci slabým čichem  
Jihoameričtí vřešťani vidí barevně, ale jejich čich za moc nestojí. Jsou na tom podobně jako lidé, lidoopi a úzkonosé opice.
Nevidomí lidé mají výrazně vycvičenější hmat i sluch. To je zkušeností prověřený fakt. Ztrátu jednoho smyslu dokážeme kompenzovat rozvojem jiného. Nyní přišli genetici s důkazem, že podobný posun v citlivosti smyslů se odehrál i na úsvitu vývoje lidstva. Tým vědců z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a z Weizmannova výzkumného ústavu v izraelské Rehovotu vedený Yoavem Giladem si vzal na paškál geny pro čichové receptory a potvrdil starou pravdu. Člověk ve výbavě pro vnímání světa čichem za zvířaty zaostává. Jeho „ošatka“ genů pro čichové receptory je plná zmetků (tzv. pseudogenů), podle kterých se fungující receptor nevytváří. Pseudogeny tvoří u člověka asi 60% celkové sady „čichových genů“. Opice jsou na tom o poznání lépe, protože u nich zabírají pseudogeny jen 30%. Myš vděčí za svůj výborný čich faktu, že se jí proměnilo na genetický šrot pseudogenů jen 20% genů pro čichové receptory.

Gilad se podíval na primáty podrobněji a prověřil celkem 19 druhů – člověka, čtyři druhy lidoopů, 7 druhů ploskonosých opic (tzv. opic Nového světa), 6 druhů úzkonosých opic (neboli opic Starého světa) a jeden druh poloopice. U každého druhu se genetici podívali na stovku genů pro čichové receptory. U úzkonosých opic odhalili zhruba stejný podíl pseudogenů jako u lidoopů. Ploskonosé opice  měly pseudogenů pro čichové receptory o poznání méně s jednou výjimkou a tu představují vřešťani.  Vřešťani mají geny pro čichové receptory zdevastovány do podoby pseudogenů podobně jako opice úzkonosé a lidoopi. Protože však vřešťani nesdílejí s lidoopy a úzkonosými opicemi společného předka, musel je rozpad genů pro čichové receptory postihnout zcela nezávisle. Proč? Gilad a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že vřešťani, úzkonosé opice a lidoopi zaplatili ztrátou čichu za vymoženost barevného vidění. Z jihoamerických opic mají totiž právě jen vřešťani vybavenu sítnici oka třemi různými světločivnými pigmenty (tzv. opsiny), jež jim umožňují dokonalé barvené vidění, jakým díky stejným opsinům vládnou i úzkonosé opice a lidoopi. Většina jihoamerických ploskonosých opic má v sítnici opsiny jen dva, i když u některých druhů najdeme tři opsiny u samic. Plnohodnotné barevné vidění se tedy vyvinulo hned dvakrát. Poprvé se začal dívat na svět v plných barvách předek úzkonosých opic a lidoopů asi před 23 miliony roků. Jako druhý se této evoluční výsady domohl předek vřešťanů asi před 7 až 16 miliony roků. Za barevné vidění se ale platilo. Ve stejné době začal v dědičné informaci barevně vidících opic stoupat počet pseudogenů pro čichové receptory a opicím se zhoršil čich. Snad to bylo proto, že se opice začaly při shánění potravy řídit přednostně zrakem a čich už tolik nezaměstnávaly.



Jihoameričtí vřešťani vidí barevně, ale jejich čich za moc nestojí. Jsou na tom podobně jako lidé, lidoopi a úzkonosé opice.

Datum: 21.01.2004
Tisk článku

Spontánní evoluce - Lipton Bruce H., Bhaerman Steve
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Spontánní evoluce
Lipton Bruce H., Bhaerman Steve

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace