Pro posouzení radiačních rizik jsou důležité proporce  
Tento článek není takový, jaké běžně píši pro Osla. Nevěnuje se dominantně přírodovědným a technickým aspektům, ale zabíhá i do důsledků politických. Proto, že byl původně psán pro server Deník Referendum, v němž vyšly předchozí dva příspěvky. Tento byl však zastaven či pozastaven. Proto zde nabízím trochu jinou formou podané některé informace o průběhu událostí ve Fukušimě, úvahu nad mírou radioaktivního ohrožení a polemizuji s tvrzeními autorů jiných článků v zmíněném deníku.

 

Každý den v Deníku Referendum vycházejí články Jakuba Patočky založené na zprávách a informacích Greenpeace o Fukušimě. Psal o ní také Tomáš Tožička  a  Milan Smrž. Psal jsem o ní trochu i já (1, 2). Podle mého názoru je třeba si při čtení těchto příspěvků uvědomovat proporce, které jsou v jejich textech vynechány. Proto bych předložil čtenáři k zamyšlení alespoň některé z nich, o nichž si myslím, že mohou přispět k objektivnějšímu zhodnocení mnohých zpráv o situaci okolo japonské elektrárny, které se v médiích objeví.

 

Bezprecedentní zemětřesení a vlna cunami

Zemětřesení a hlavně vlna cunami, které 11. března 2011 zasáhly japonský ostrov Honšú, byly opravdu extrémně velké. Často se objevují úvahy, že se s tím mělo počítat a jaderná elektrárna postavena v daném místě měla být zabezpečena i v pro případ zemětřesení o síle 9 a vlnu cunami s výškou 14 m. Problém je, že čím vyšší stupeň zabezpečení proti zemětřesení a vlně cunami, tím nákladnější je ochrana. Připomenul bych, že i v řadě měst podél pobřeží byly zábrany a opatření, při nichž se také neuvažovalo s extrémními hodnotami, což přispělo k tomu, že velké části měst zdevastovány i s přístavy, rafinériemi a dalšími závody a do přírody se dostala i řada škodlivých látek. Ale hlavně zahynuly tisíce lidí, kteří by právě díky různým ochranným opatřením proti cunami a zemětřesení při méně extrémní přírodní katastrofě žili. Představte si, že máte prostředky, které jsou omezeny průmyslovými možnostmi vaší společnosti. Stačí právě na to, abyste zvýšily ochranu proti cunami ze šesti metrů na patnáct buď u města, nebo u jaderné elektrárny.  Pokud cunami zničí město, máte tisíce mrtvých, obrovské škody na závodech i infrastruktuře i poškození životního prostředí. Pokud stejné cunami zasáhne elektrárnu, máte sice zničenou elektrárnu, která není laciná, ale mezi civilním obyvatelstvem není mrtvý žádný a reálné dopady na jeho zdraví jsou zanedbatelné. A míra rizika se pro zasahující personál pečlivě monitoruje. Bylo by vážné poškození velké chemické továrny a sanace znečistění méně rizikové? Ano, došlo k úniku radioaktivity, který nelze zlehčovat, ale přesto i tento problém je třeba srovnávat s jinými důsledky této přírodní katastrofy. Ale podrobněji v další části tohoto příspěvku.
Kam byste tedy poslali ty prostředky, kdybyste měli rozhodnout? Do ochrany města či ochrany jaderné elektrárny? A co když takové zemětřesení, vyskytující se jednou za tisíc let v dalším století nepřijde a finanční zdroje by se mohly využít pro zdravotnictví či sociální pomoc?


Je pochopitelně jasné, že Japonci budou muset z tohoto zemětřesení vyvodit řadu poučení pro konstrukci jaderných elektráren i pro ochrany dalších průmyslových a městských struktur. Ve svém nedávném článku jsem se snažil vysvětlit, proč si myslím, že Japonsko nemůže odstoupit od jaderné energetiky v případě, že se obyvatelstvo nechce odstěhovat jinam a chce mít životní standard na své současné úrovni. Pokud by Japonci přijali opatření podle představ Greenpeace a dalších, tak sice příští podobnou katastrofu všechny jaderné elektrárny pravděpodobně bez problémů vydrží, ale s městy a jejich obyvateli to bude horší.

 

Opravdu nelze počítat se superhrdiny

Souhlasím s panem Tomášem Tožičkou, že nelze očekávat žádného superhrdinu. Tím méně nějaké roboty ze sci-fi. Dosud ani nejvyspělejší státy nemají takové, které by se dokázaly pohybovat mezi troskami i změtí po vlně cunami. Ani superhrdina a ani superoboty se nezjeví a situace musí řešit konkrétní lidé svými silami. Jen mi trochu vadí jeho značně dehonestující popis událostí, o kterých nic neví. Trochu mi to u něj nesedí, zvláště pokud si přečtu jeho velice střízlivý a rozumný popis problémů s provozem instalací solárních elektráren v Zambii.


Samozřejmě, sám nemám přesný přehled, jak probíhaly první hodiny a dny v elektrárně po cunami. Ale jsem si jistý, že pracovníci jen neseděli a nečekali na telefon od manažerů. Ovšem v areálu, kterým se prohnala čtrnáctimetrová vodní vlna, máte možnosti dost omezené. Infrastruktura je zničena, přístupové cesty zavalené vším, co moře přineslo, a veškeré elektrické zařízení prosáklé mořskou vodou. Velice fundované úvahy i od lidí, kteří se záložními elektrickými zařízeními zabývají, se objevily v diskuzi pod mým článkem o Fukušimských událostech na Oslovi. Ale ani oni pochopitelně neví, co přesně se ve Fukušimě stalo a jaké byly možnosti jejich pracovníků a záchranářů. Určitě se zjistí, že některé jejich kroky v dané situaci nebyly správné či zrovna ideální, ale je třeba vzít v úvahu, že se nacházeli v silně stresující situaci a v dané chvíli měli velmi omezené informace o stavu zařízení. A i později se staly závažné přehmaty, mezi něž patří například nedostatečná informovanost některých pracovníků, jež měla za následek k ozáření dvou elektrikářů zářením beta, když se jim radioaktivní voda dostala do bot. Podle posledních zpráv by už měli být propuštěni z nemocnice, kde byli na pozorování.

 

Na druhé straně však dávky záchranářů a pracovníků elektrárny se daří držet v rozumných mezích a do včerejška překročilo jen sedmnáct hodnotu celkové efektivní dávky 100 mSv. Toto číslo je včetně těch zmíněných dvou (obdrželi efektivní dávku zhruba 180 mSv). Připomeňme si, že roční limit pro pracovníky se zářením je u nás 50 mSv, s tím, že nepřekročí 100 mSv za pět let. Povolený limit celkové efektivní dávky u zasahujících japonských odborníků je zvýšena z hodnoty 100 mSv na 250 mSv. Ani to by pro ně nemělo představovat vážnější zdravotní riziko. Vždyť kosmonauti při svém pobytu na vesmírné stanici ISS dostávají celkové dávky záření právě v tomto rozmezí. To ukazuje na dobrou organizaci práce lidí v tak náročných podmínkách. Jak se přesně bude vyvíjet situace v této oblasti dále, nelze přesně předvídat. Například radioaktivní voda, která byla nalezena v turbínových halách všech tří bloků, bude jistě vážný problém. Zvláště pak u bloku dvě, kde se nejspíše potvrdilo narušení kontejmentu a dávka měřená na povrchu vody v turbínové hale je zde až 1Sv/hod. Také zprávy o objevení plutonia v některých vzorcích je velmi vážnou záležitostí.


Než se budeme podrobněji zabývat problémy s radioaktivitou, dovolil bych si ještě dvě poznámky k článku pana Tomáše Tožičky. Obviňuje Japonce z nedostatků v podávání informací. V prvních hodinách a dnech se opravdu objevily, ale v okamžiku, kdy musí pracovníci a záchranáři rozdělovat svoji pozornost mezi prací a hlášeními, je asi těžko po nich chtít, aby stíhali bezchybně obojí a priorita je spíše ta práce. A uvědomme si, že rozsah přírodní katastrofy, na kterou musela organizační struktura celého Japonska reagovat, byla kolosální. V pozdějších dnech, alespoň podle mě - a shoduji se v tom s relevantními mezinárodními organizacemi, už bylo a je problémů minimálně. Pokud má někdo zájem tyto informace sledovat, pak o stavu prací na likvidaci havárie a situaci v elektrárně se dozví například zde a radiační situaci v Tokiu zde


Osobně, vzhledem na závažnost přírodní katastrofy, považuji reakci Japonců za obdivuhodně pružnou a kvalifikovanou. Záchranné akce i evakuace probíhaly rychle a organizovaně, stejně pak nynější sanační a rekonstrukční práce, při níž si Japonci zachovávají svou pověstnou kvalitu. Důkazem je i perfektní silnice vybudovaná během šesti dnů. Když vezmeme v úvahu všechny okolnosti, lze to samé říci i o Fukušimské jaderné elektrárně. Nejsem si jistý, zda by vše tak dobře probíhalo při podobné katastrofální události jinde. Charakter společnosti se projeví až při krizi a sám bych typoval, že charakter Japonců lépe popisuje pan Tomio Okamura než pan Tomáš Tožička.   

 

Proporce u radioaktivity

Radiační situaci v okolí elektrárny monitorují japonské úřady i týmy z odpovědných mezinárodních organizací. Po jednodenním překročení limity obsahu radioaktivního jódu pro kojence v tokijské vodě, se hodnota zase dostala pod tuto hodnotu. Naměřena byla hodnota 210 Bq/l a limita pro kojence je 100 Bq/l. Připomeňme si, že norma pro běžné spotřebitele, která je 300 Bq/l překročena nebyla a navíc je nastavena na dlouhodobé pití takové vody. Takže při jednodenním výskytu tohoto překročení opravdu neexistuje žádné zdravotní riziko. I celková radiační situace v Tokiu je příznivá. Radiace se 23. března sice zvýšila až na čtyřnásobek přirozeného pozadí v Tokiu před zemětřesením (viz zde). Ani tak však nepřekračuje hodnoty běžné variace přirozeného pozadí v různých místech, například v různých oblastech Evropy. 


Horší je situace v oblastech k elektrárně bližších. Tam se do měření radioaktivity zapojila i organizace Greenpeace, jak ukazuje video, které ve svém článku představuje Jakub Patočka. Z videa se toho moc reálného nedozvíme. Víme, že aktivisté jsou zhruba v třicetikilometrové vzdálenosti od elektrárny a jak říkají, našli místo, kde je radiace taková, že prý už za čtyři dny by se získala dávka odpovídající povolené. Problém je, že nevíme, jak tuto hodnotu členové Greenpeace měřili. Zda jde o radiaci v nějakém místě po přiložení dozimetru k němu nebo střední hodnota přes určité území. Nevíme tedy, jakou dávku by reálně člověk v dané oblasti obdržel. Ale vyjděme ze slov aktivisty Greenpeace. Povolená dávka pro civilního obyvatele je 1 mSv, takže z jeho slov by vyplývalo, že dávka v daném místě byla 0,010 mSv/hod. Pokud se podíváme na výsledky řady měření, které provedl v zóně mezi třiceti až čtyřiceti kilometry od jaderné elektrárny tým odborníků IAEA, tak jejich hodnoty se pohybují mezi 0,0009 až 0,017 mSv/hod.


Za tuto radioaktivitu jsou v dané chvíli zodpovědné krátkodobé izotopy, zvláště radioaktivní jód 131. To potvrzují i v čase klesající hodnoty měřených dávek pozorovaných týmem IAEA. Zmíněný izotop jodu má poločas rozpadu osm dní. Pokud z údaje Greenpeace spočítáme, kolik bude celková dávka, kterou obdrží člověk během rozpadu všech jader jódu, když by právě ten byl příčinou této aktivity, tak to bude zhruba 3 mSv. Připomeňme, že střední hodnota roční dávky z přirozeného pozadí je zhruba 2,4 mSv a například střední hodnota roční dávky z přirozeného pozadí ve Finsku je 7,2 mSv.  A u Finů nepozorujeme žádné s tím související problémy.

 

Pochopitelně, že se vyskytují i dlouhodobější izotopy, například cesium 137 s poločasem rozpadu 30 let, ale právě kvůli jejich dlouhodobosti je i jejich aktivita mnohem nižší než aktivita jodu. Její vliv se rozloží do hodně let a bude k roční dávce z přirozeného pozadí přispívat ještě menší měrou. Samozřejmě dlouhodobý vliv uvolněné radioaktivity závisí na způsobu jejího šíření v životním prostředí a jeho posouzení je možné až na základě analýzy přesného složení a intenzity v různých místech. Taková pečlivá a relevantní měření provádí jak týmy japonských odborníků, tak i odborníci IAEA a dalších mezinárodních organizací. O jejich výsledky se budou opírat další opatření v daných oblastech.


Pro zajímavost je možné uvést měření, která se stabilně provádí na západní bráně elektrárny. Aktivita zde klesla z maximální hodnoty zhruba 0,37 mSv/hod, naměřené 19. března 2011, po současnou hodnotu zhruba 0,13 mSv/hod. Pokud by tuto aktivitu způsoboval hlavně jod 131 a další krátkodobé izotopy a přestala by se doplňovat, tak by na úroveň hodnot měřených aktivisty Greenpeace ve třicetikilometrové vzdálenosti poklesla asi za měsíc.


Hodně se také diskutuje o radiaci, která se naměřila v mořské vodě. Podle údajů se v minulých dnech zaznamenaly v některých vzorcích vody z moře blízko elektrárny zvýšené hodnoty jodu 131 a cesia 137.  Limity pro vypouštění z elektrárny jsou ještě přísnější než pro pitnou vodu. Pro jod 131 to je 40 Bq/l a tato hodnota byla překročena 1250krát. Pro cesium 137 je to hodnota 90 Bq/l a ta byla překročena 80krát. Také tyto hodnoty se v průběhu několika dnů rychle snížily. Ale detekce jodu a cesia v mořské vodě je varující hlavně z hlediska toho, že se neví přesně, odkud radioaktivita pochází. Ovšem její hodnoty jsou takové, že zředění a u jodu také jeho rychlý rozpad jí poměrně rychle sníží. Pochopitelně, že věci popisuji značně zjednodušeně a ve skutečnosti jsou složitější, ale pro pochopení souvislostí a vzájemných poměrů hodnot radiace by to mohlo stačit. Pochopitelně, že věci popisuji značně zjednodušeně a ve skutečnosti jsou složitější, ale pro pochopení souvislostí a proporcí by to mělo stačit. Moc pěkné vysvětlení radiační situace ve Fukušimě napsal kolega Radek Škoda.


Proporce při výrobě elektřiny

Poslední údaje, kterým bych se chtěl věnovat, jsou spojeny s nevyhnutností elektrickou energii nějak získat a s možností její výroby. Již ve svých předchozích článcích jsem poukázal na to, že obnovitelné zdroje mohou nahradit a také reálně nahrazují jen malou část zdrojů. Takže po odmítnutí jádra zákonitě musíme přejít k fosilním zdrojům. Řadu již uvedených příkladů bych teď doplnil o příklad našeho souseda Rakouska, které vystupuje proti jádru nejvehementněji. V roce 2008 vyprodukovalo pomocí větrných elektráren 3,0 % a pomocí slunečních pouze 0,04 % elektrické energie. Tedy zanedbatelně. Biomasa se pak na produkci podílela zhruba 6,4 %. Rakousko má velice specifické, dá se říci pro přechod k obnovitelným zdrojům ideální podmínky. Alpské řeky a přehrady umožňují pomocí vodních elektráren produkovat až 60 % elektrické energie. Pokud bych si trochu chtěl rýpnout, tak určitě nemají takovou odolnost proti zemětřesení jako naše jaderné elektrárny, i když jsou v seismicky aktivnější oblasti. I přes tyto ideální podmínky musí Rakousko produkovat pomocí fosilních paliv (uhlí, plynu a ropy) 29 % elektřiny a ještě jí hodně dovážet i z českých jaderných zdrojů. A asi těžko lze předpokládat, že rozvoji obnovitelných zdrojů stojí v Rakousku v cestě nějaká jaderná či uhelná loby (uhlí se dováží z Polska).

 

Rakousko se může opřít o příjmy z alpské turistiky a není tak silně odkázáno na průmysl. To pro Českou republiku neplatí. Je třeba si opravdu uvědomit, jakou část výroby elektrické energie jsme nyní a v následujících desetiletích reálně schopni nahradit obnovitelnými zdroji. A teprve podle toho formulovat svůj postoj k jaderné energetice. Odstoupení od jádra u nás znamená zvýšenou produkci elektřiny hlavně pomocí uhlí a plynu. Elektrárny se tak stanou tvrdým konkurentem teplárnám. A všechny těžební limity ztrácejí veškerý smysl. Vytěžíme prostě vše, co půjde, a ještě nám to nebude stačit.


Zelené aktivity se často upínají k úsporám. Úspory jsou dobrá věc a je třeba je prosazovat. Je ale třeba si také uvědomit proporce. I kdyby se všichni zřekli osvětlených bazénů a dalších luxusních pozlátek, nepořádaly se žádné velké kulturní či sportovní akce a soustředili jsme se spíše na sparťanský styl života, tak to stejně situaci nezmění. Hlavní část energie se potřebuje na zajištění jídla, tepla, světla a bezpečí. V Evropě i Japonsku lidé pojem hlad téměř neznají, ve svém obydlí mají neustále teplo a rozsvítit si mohou kdykoliv. A také se u nás i v Japonsku lidé mohou přes internet každou chvilku podívat, co se děje na druhém konci světa. V případě vážných zdravotních potíží je záchranka odveze do nemocnice, kde se díky vyspělé technice dá ledacos zachránit. Když nastane přírodní katastrofa, jako je povodeň nebo zemětřesení, tak se mohou postižení spolehnout na to, že se jim i při tak dramatických událostech, jaká postihla Honšú, dostane rychlé pomoci. A pro ty, co katastrofu v zdraví přežijí, se život časem vrátí do běžných kolejí, alespoň co se relativního pohodlí a jistot týká. Nic z toho nelze zajistit bez dostatku energie. Bohužel v dnešní Evropě velká část obyvatel začala mít pocit, že to vše je automaticky dáno bez jakéhokoliv úsilí či rizik. Ale není tomu tak. Podívejme se přes hranice do Německa. Buď se jeho obyvatelé smíří s tím, že zůstane u jádra. Nebo od něho odstoupí, ale pak se budou muset smířit s rozsáhlou sítí vedení vysokého napětí ze severu na jih, které převedou elektřinu z větrných elektráren ke spotřebitelům i s vyšším počtem uhelných a plynových elektráren. Proti nim, stejně jako proti jádru, zelení aktivisté bojuji.  Ale žádná jiná cesta nyní není a v nejbližších desetiletích ani nebude. A pokud nepodpoříme vědecký a technický rozvoj, tak jiná varianta nebude ani ve vzdálenější budoucnosti. Nakonec bych uvedl ještě jeden fakt, který je třeba vzít v úvahu při posuzování toho, který zdroj elektrické energie bychom chtěli využívat. Někteří aktivisté se snaží přesvědčovat, že jaderná energetika je nebezpečná. Ovšem reálná data jsou jiná. Pokud vezmeme celý výrobní a palivový cyklus, tak u uhlí připadá 161 úmrtí na jednu terawatthodinu produkované energie, ropy 36 úmrtí, biomasy 12, plynu 4. U jádra pak pouze 0,04. Proti mnou citované studii mohou být pochopitelně námitky a existují i jiné analýzy. Ty realistické se ovšm navzájem příliš lišit nebudou. Ani havárie ve Fukušimě tyto hodnoty nijak nezmění.


Zmiňoval jsem pohled na Japonce prezentovaný Tomio Okamurou, který s ním do značné míry sdílím. To, jak se dokáží vypořádávat s tak obrovskými přírodními katastrofami, která přináší zemětřesení, si opravdu zaslouží úctu.  A naši podporu a pomoc, už proto, že nečekají se založenýma rukama a na rekonstrukci své země intenzivně pracují. A přitom neustále musí mít na paměti, že zemětřesení může udeřit znovu. Němečtí protijaderní aktivisté by si moji úctu získali tím, že nebudou trvat na okamžitém odstavení německých elektráren. Třeba s tou podmínkou, že se prostředky, které se tak získají, pošlou Japonsku. A v mezidobí, než staré jaderné bloky doslouží, dokáží reálnými projekty nahradit větší část fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Obě tyto věci jsou však nereálné. Dá se to posoudit i podle postupnému nárůstu cen elektrické energie, uhlí a emisních povolenek, který je reakcí energetického trhu na plánované odstoupení Německa od jádra a předpokládaný růst podílu uhlí na výrobě elektřiny.


Na závěr bych rád upozornil na článek na Technetu, který velice pěkně popisuje, jakým způsobem o událostech v Japonsku informují některá média.

Datum: 29.03.2011 13:51
Tisk článku


Diskuze:

chybějící dozimetry

Petr Ba,2011-04-08 20:33:26

Je nějaký relevatnějí zdroj jak to bylo s chybějícími dozemetry pro záchranáře než Novinky?
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/229496-ve-fukusime-pracovali-lide-bez-dozimetru.html

Odpovědět

Bezprecedentní tsunami ... jednou za tisíc let?

Petr Ba,2011-04-08 20:30:59

podle wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/Tsunami nebo podle zpráv z tisku
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/229692-tsunami-v-japonsku-dosahla-az-38-metru.html?ref=boxF
není tsunami, které zasáhlo pobřeží není vrámci celého Japonska ojedinělým tisíciletým jevem. (ikdyž je to statisticky problematické tvrzení kvůli nedostatečným historickým údajům)
Nabízí se otázka zda nemělo být voleno pro řešení kritického napájení dochlazování odolnější řešení?
U nás už se naštěstí nová výstavba v záplavových oblastech nepovoluje a pro starousedlíky bohužel se nedá ani moc dobře uzavřít rozumné pojištění.

Odpovědět

to:Jan Kousal

Jirka Slintak,2011-04-01 21:57:27

Mate nekde k dispozici prostorove rozlozeni generatoru, at uz ve fukushime nebo u JE Temelin|Dukovany?Napada me,a priznavam mozna az idiotska otazka, proc jeden agregat neumistili na strechu reaktoru?Ted je otazkou,kam az vysoko sahala voda na reaktorovou budovu...

Odpovědět

Řekl bych pane Wagnere, že se mýlíte

Pavel Lašák,2011-04-01 19:47:55

Ale neřeknu, že se mýlíte, i když je zřejmé z vašeho vyjádření, že problematice geotermální energie vůbec nerozumíte. Řeknu, že jste demagog! Pokud chcete pokračovat v diskusi, přečtěte si třeba co vydala na toto téma ČSAV v sedmdesátých letech, protože s nástupem atomového monopolu u nás v a po Černobylu se už informace jen sprostě falšují. Smyslem stavby atomové elektrárny v Japonsku není nedostatek mnohem levnější energie zemského tepla, nýbrž rozložení vojenských sil ve světě. Prostě tu válku prohráli, tak si budou elektřinu kupovat od vítězů.Nechat Japonce vybudovat energetickou soběstačnost by se rovnalo revizi výsledku 2. sv. války. I Lenin prohlašoval, že podstatou vítězství bolševiků je udržet v rukou zdroje energie (a to právě nejlépe umožňuje atomová energie).

Odpovědět


Prosím aspoň o trochu realismu

Vladimír Wagner,2011-04-01 20:39:59

Vážený pane Lašáku, v současné době je na celém světě dohromady výkon všech geotermálních elektráren pouze 10,7 GW. Výkon jen jaderných elektráren v samotném Japonsku byl před zemětřesením 45 GW. Já vím, že Vás asi nepřesvědčím, že je to dáno přírodními zákonitostmi a našimi současnými technologickými možnostmi, že si stále budete myslet, že je to spiknutím imperialistů, mimozemšťanů čí nevím koho, ale přesto o tom zkuste aspoň trochu uvažovat.

Odpovědět

Bezpečnosť JE

P Chabada,2011-04-01 14:44:03

Problémy s JE v Japonsku nastali, keď vďaka výpadku dodávky externej elektrickej energie nebolo možné odvádzať zbytkové teplo z odstaveného reaktora. Ako sú vlastne zaistené JE pred možnosťou rozvratu distribučnej elektrickej siete na veľkom území (povedzme v celej krajine) napríklad v dôsledku teroristického útoku, vojny alebo silnej slnečnej erupcie, ktorá by správne trafila Zem?
Prednedávnom som videl dokument, kde hovorili o následkoch jednej magnetickej búrky v Kanade. Niekoľkodňový výpadok dodávok elektriny na veľkom území. Pritom to nebola najsilnejšia búrka tohto druhu, aká postihla Zem. V 19. storočí vraj trafila našu planétu taká silná slnečná erupcia, že polárnu žiaru bolo vraj vidieť až v Indii. Ľudia mali vtedy šťastie, že nemali elektrické siete, ktoré sa mohli poškodiť vďaka obrovským indukovaným prúdom vo vodičoch. Vo filme opisovali situáciu na Zemi po zásahu Slnka do "desítky" v dosť čiernych farbách. A to si ešte nespomenuli na nemožnosť chladiť odstavené reaktory JE vďaka neexistencii elektrickej distribučnej siete. Viem, že v Európe sa chystajú testy jadrových elektrárni. Bude sa skúmať aj ich schopnosť neškodiť v prípade veľkoplošných havárií rozvodných sietí?

Odpovědět


Re: Bezpečnosť JE

Jan Kousal,2011-04-01 15:42:25

V důsledku problémů v Japonsku se toto téma hodně diskutuje. JE mají několikanásobné jištění dodávky el. energie na dochlazení, včetně několikanásobně naddimenzovaných (počtem i výkonem) záložních dieselagregátů. Ve Fukušimě cunami zničila nejen infrastrukturu (přívod energie ze sítě), ale i všechny dieselagregáty (resp. nádrže s palivem a přívody paliva). U nás mají JE kromě dieselagregátů i přímé el. vedení z vodních elektráren. Na klasický blackout jsou elektrárny projektované, je to standardně zvládnutelný stav.

Odpovědět

PR nepoužívá lhaní jen neříká vše :-)

Pavel Lašák,2011-04-01 12:42:06

"Takže po odmítnutí jádra zákonitě musíme přejít k fosilním zdrojům."
Ale Japonci ne! Ti mají takového zemského tepla, že nevědí co s ním (až jim třese elektrárnou). Atomové elektrárny jsou jenom předmětem moderní koloniální politiky. Třeba i tak, že si Rakousko postaví jednoduše atomovky v Čechách a na Slovensku.

Odpovědět


Geotermální elektrárny

Vladimír Wagner,2011-04-01 13:13:50

Ovšem ovládnout tuto energii, která způsobuje zemětřesení opravdu zatím ovládnout neumí a ještě dlouho asi umět nebude. Je možné opravdu, hlavně v blízkosti sopečně aktivních oblastí stavět geotermální elektrárny. Dokonce ve velice specifických případech, jako je například Island, mohou tvořit významnou část elektrické produkce. Island má zhruba 25 procent své elektrické energie z geotermálních zdrojů, zbytek jsou hydroelektrárny. I Japonsko může také jistou část energie ve specifických svých oblastech produkovat z geotermálních zdrojů. Problém však je, že v absolutních číslech (i relativních) je to jen málo. Zatímco nepříliš průmyslový a obydlený Island produkuje a spotřebuje 16 466 GWh, tak průmyslové a silně obydlené Japonsko potřebuje 1 082 014 GWh. Takže mu, bohužel, geotermální elektrárny nemohou příliš pomoci. Prostě na tak výrazné využití geotermální energie v současnosti nemáme. Navíc, i když je Japonsko celé zemětřesně aktivní, tak oblastí vhodných pro stavbu současných geotermálních elektráren není zase přespříliš.

Odpovědět


problem geotermalni energie

Ondřej Zeman,2011-04-02 13:42:16

na Islandu je geotermalni energie velmi dobre vyuzitelna, ale nerazili na problem s vrty. Jde o to, ze pri budovani agregatu vyuzivajici teplo z vrtu precenili rychlost, kterou se voda vhanena do vrtu (aby ochrate vystoupala na povrch) ohriva. V podstate tam schladili cast podzemnich prostor a tim o dost poklesk vykon tech elekteren protoze, teplo z okoli te ochlazene zony musi prekonavat znacny prostor, aby ohralo vodu tam vhanenou. Tohle je hlavni riziko geotermalnich vrtu - cim vice energie chceme timto zpusobem ziskat, tim rychleji poklesne teplota v okoli toho vrtu a tudiz i schopnost teplo cerpat. Jedinym resenim je hloubit vrty co nejhloubeji, ale tam to uz neni ekonomicky rentabilni hlavne kvuli technologickym parametrum toho zarizeni. Na druhou stranu, az budeme schopni vrtat do nekolikanasobnych hloubek, kde jsou teploty mnohem vyssi, tak geotemalni energie zacne byt opravdu zajimava a bude ji mozno cerpat prakticky kdekoliv.

Odpovědět

K proporcím radiačního rizika

Petr Vavřík,2011-03-31 17:04:22

Osobně mi při uklidňování příbuzných velice pomohla tato infografika:

http://xkcd.com/radiation/

Neujal by se někdo z přítomných odborníků kvalifikovaného překladu? Myslím, že by stála za rozšíření - a autor k tomu výslovně svoluje.

Odpovědět

RE: RE: Vsetko zle je na nieco dobre

Dalibor Frivaldsky,2011-03-31 01:33:57

Dobrý deň. Schválne som sa nepúšťal do porovnávania a hodnotenia, prečo je daný spôsob získavania energie výhodnejší ako ten druhý a za akých podmienok. Snažil som sa na to pozrieť z pohľadu koncového spotrebiteľa, a tým sme z veľkej časti my, bežní ľudia. Ak sa to, čo nám tečie zo zásuvky, výrazne nezmení a nezmenia sa výrazne ani podmienky, za akých to ku nám tečie, tak si myslím, že je jedno, odkiaľ to tečie. Ak sa im to podarí dosiahnuť aj pri väčšiom zastúpení veterných a slnečných zdrojov, tak to bude asi znamenať, že technológia v tých odvetviach pokročila a ja to vnímam ako plus.

Ak by som za nezmenených pomienok silou mocou bojoval za alebo proti nejakej technológii ( či už jadrovej alebo veternej, napr. ), tak buď mám do toho odvetvia niečo investované alebo je moja motivácia čisto ideologická a v podstate ničím sa nelíšiaca od tej, proti ktorej vystupuje pán Balík.

Odpovědět

RE: Vsetko zle je na nieco dobre

Ondrej K,2011-03-30 16:49:37

Dobrý den, já tedy sice zdaleka nejsem expert přes energetiku, ale kolik jsem pochopil, for je v tom že větrnými nebo solárními praky jadernou elektrárnu nenahradíte - a to z jednoduchého důvodu: slunce ani vítr nejsou po ruce přád, ale v síti by nemělo napětí moc kolísat, jinak to zkolabuje, čili pokud nechcete dávat dokupy síť po nějákem rozáhlejíším blackoutu pokaždé když se na neby objeví mráček, nebo přestane foukat/bude foukat moc (nehledě na další, mnohdy fatální, následky takové události - myslím výpadku dodávky el.pr.), potřebujete mít záložní zdroj nezávislý na "větru dešti". To jest tepelnou nebo atomovou elektrárnu. Takovou elektrárnu ale nespustíte zmáčknutím knoflíku, ta prostě pojede furt, jen bude pouštět proud do sítě pouze když to nebudou dělat větrníky (paradoxně - čim více alternativních zdrojů, tím více těch "normálních" - i kdyby uklizených u sousedů, kde na ně zelení voliči nevidí). Čili pokud v Německu uzavřou atomové elektrárny, a místo nich přistvý větrníky a solární parky, budou muset sehnat záložní zdroje za těch 8 nebo kolik reaktorů, plus ještě za ty větrné parky co si přistaví... No, při ohledu na mapu je jasné, tedy pokud se totalne nepletu, že to bude mimo jiné od nás (alespon než si postaví svoje tepelné elektrárny, byť třeba na plyn) a výsledkem bude to že to ovlivní právě ten Váš požadavek - cenu :-(

P.S. Jak jsem napsal, jsem uplný laik a toto jsou moje deukce zakládající se pouze na dojmech získaných četbou zdrojů naprosto neodborných, čili pokud je někdo z fundovaných přispěvatelů do diskuze může potvrdit nebo vyvrátit, budu jen rád...

Odpovědět

K plutoniu

Lubomír Denk,2011-03-30 14:54:53

S chladicí vodou je to logické, je ovšem otázka zda u ní přítomnost plutonia zjišťovali. Podle mne ne. Ty dva vzorky země obsahovaly více Pu 238 než odpovídá normálnímu množství ve spadu z nukleárních testů. Nejdřív je nutné tyto výsledky ověřit - blamáž s naměřeným I-134 (který se dávno rozpadl) v obrovské koncentraci je příliš čerstvá. TEPCO chystá další měření, tak uvidíme.

Jinak v originální press release TEPCO a NISA je doslova psáno "two samples out of five may be the direct result of the recent incident" (viz http://www.tepco.co.jp/en/press/corp-com/release/11032812-e.html). To by teoreticky mohlo také znamenat, že nemyslí současnou událost, ale nějaký "dřívější incident" - třeba při manipulaci s MOX palivem, který by takto vyplaval na povrch ..

Odpovědět


Podle mě tato interpretace nesedí

Vladimír Wagner,2011-03-30 15:41:34

Tou formulací, kterou citujete, se míní pouze to, že plutonium 238 se našlo pouze u dvou vzorků. Protože všech pět vzorků má celkovou koncentraci plutonia 239 a 240 takovou, jaká odpovídá pozůstatkům po jaderných testech v atmosféře, tak jen ty dva z naměřeným plutoniem 238 mohou být ovlivněny současnou událostí, hodnoty u zbývajících jsou čistě dány minulými testy v atmosféře. Tedy nehledal bych zatím nějaké další utajené záležitosti.
Z té přehnané hodnotě radiace vody ohlášené v minulých dnech bych moc nevyvozoval. Pochopitelně nevím, jak přesně událost proběhla. Řekl bych, že daný pracovník začal měření a při přepínání škály nebo odečtu trochu zazmatkoval a když viděl hodnotu, kterou považoval za extrémně velkou, prostě utekl. A dobře udělal. Přeměřit se to dá opatrně a s příslušným vybavením znovu a bezpečně. Pokud se však zbytečně vystaví radiaci, tak už se to změnit nedá. Protože jsou všichni peskování, že nehlásí včas vše a utajují, tak to hned nahlásili před ověřením. Toď podle mě vše. Ale pochopitelně se mohu mýlit. Nejsem tam a nemám jiné informace než Vy.

Odpovědět


Aha

Lubomír Denk,2011-03-30 17:23:34

S tím "recent incident" jsem to myslel čistě teoreticky nepředpokládám, že by to tak bylo:)

A díky za osvětlení situace s detekcí Pu, neuvědomil jsem si že "normální" množství Pu 238 je v daných naměřených koncentracích pod detekčním limitem (podle TEPCO je u plutonia z testů zbraní poměr Pu238 ku Pu239/240 0.026 http://www.tepco.co.jp/en/press/corp-com/release/betu11_e/images/110328e14.pdf ).

Co se týče vydávání neověřených měření, narážel jsem na situaci, kdy TEPCO jeden den (26.3) uveřejnilo výsledek podle kterého naměřili ve vzorku vody z turbínové haly I-134 v koncentracích o řád vyšší než ostatní radionuklidy a hned další den to opravilo na nulu (tady http://www.tepco.co.jp/en/press/corp-com/release/11032714-e.html a tady http://www.tepco.co.jp/en/press/corp-com/release/betu11_e/images/110327e15.pdf ). Mezitím zprávu převzaly všechny agentury a já jsem si lámal hlavu jak je to možné, když I-134 má poločas rozpadu cca 53 minut a nemá tam tedy co dělat, neboť by měl být dávno rozpadlý.. Nevím podle mne by stačilo měření uveřejňovat raděj jednou denně, ale zkontrolované..

Odpovědět

Určovatelé energetických politik

Adolf Balík,2011-03-30 10:07:02

Víc než kdokoliv jiný teď po Fukušimě v Německu určují energetickou politiku Zelení. Je to jejich stěžejní zájem. Měli by tedy v tom mít asi i špičkovou kvalifikaci. Tak se podívejme, jak popisuje reakci šéfa německých Zelených těsně po Fukušimě německý bloger Gosselin.

http://notrickszone.com/2011/03/16/green-party-leader-says-germany-consumes-only-80-gigabytes-of-power-at-lunchtime/
Vůdce Strany Zelených říká, že Německo během oběda spotřebovává jen 80 Gigabytů elektřiny
P Gosselin 16. März 2011

Jedním z důvodů vší té hysterie v Německu a jinde je to, že tam všude existují lidé, kteří neví, o čem mluví. Zde je příklad: Cem Özdemir vůdce německé Strany Zelených řekl v národní televizi ARD:
http://www.youtube.com/watch?v=DRagYMyajQk&feature=player_embedded
Víte, že my ty argumenty známe. Ty argumenty nejsou nové. Ve špičce, tj. ne v čase normální spotřeby, kdy je spotřeba energie na maximu je v Německu kolem oběda mezi 11 a 12, a to spotřebováváme asi 80 gigabytů, ale vyrábíme 140 gigabytů, to je asi jedenapůlnásobek toho, co opravdu potřebujeme.“

Hej! Můj počítač má kapacitu paměti 2000 gigawattů.


H/T: Dirk H

A právě kvůli tomu podle Özdemira Německo nepotřebuje žádnou jadernou energii.

Představte si, že by takovou věc řekla Sarah Palin. Ale protože Cem Özdemir je Zelenej, tak mu to projde. Naštěstí je to na Youtube, a tak to sítě nemohou pohřbít. Abych to bylo fér, pan Özdemir byl zjevně celou noc vzhůru, aby rozdmychával plameny hysterie a tak může ten brept svést na vyčerpání.

Já bych k tomu poznamenal, že v tomto duchaplném projevu, který daleko převyšuje i projevy naší Kačky AuAu, nevidím ani tak problém v tom přebreptu gigabyte místo gigawatt, to se stane. Ale že tento supervlivný určovatel energetické politiky nemá nejmenší ponětí mezi o rozdílu mezi instalovaným a okamžitým výkonem. Není pak divu, že Zelená politika je zhoubnější než všechny katastrofy: v Japonsku je katastrofální zemětřesení, ale protože tam nemají Zelené, tak tam zničí jen elektrárenský komplex Fukušima. V Německu ty otřesy sotva zaznamenají citlivé seismografy, ale mají tam tyto geniální Zelené, proto tyto pidivibrace zničí rovnou osm atomových elektráren. Těžko si tedy představit větší multiplikátor katastrof. Mít vlivné Zelené v Japonsku, tak po tomto zemětřesení jejich národ zanikl.

Odpovědět


Vsetko zle je na nieco dobre

Dalibor Frivaldsky,2011-03-30 14:26:56

Aj zatvorenie 8 jadrovych elektrarni v nemecku. Energiu nimi dodavanu budu musiet nejako nahradit, ci uz veternymi alebo solarnymi parkami alebo inymi, pre nich prijatelnymi, zdrojmi. Vdaka tomu pretecu peniaze danym odvetvim, co okrem inych veci moze priniest technologicke zlepsenie v danom smere. Ja si myslim, ze to (techonologicke zlepsenie) je dobra vec.

Osobne som zastancom stiepnych reaktorov, ale cisto objektivne mi moze byt jedno, odkial mi do zastrcky tecie prud, pokial to nenarusa nejake moje poziadavky ( napr. cenu )

Odpovědět


To Dalibor Frivaldsky

Jan Novák9,2011-04-01 07:49:04

My tady v Česku už víme že sluneční energie se na ceně projeví a díky nákupům energie se zvýšení ceny přenese i za hranice. Odstavení německých elektráren se na ceně projeví zaručeně i u nás. Němci vyženou nákupy cenu energie v celé evropě. Budou potřebovat energii a to rychle a velké množství, tj. naše rozvodná soustava bude muset zesílit a modernizovat linky, a to zaplatí všichni odběratelé, nejen němci. Okamžitý výkon není jednoduché získat, a pokud němci přeplatí místní rozvodné závody tak se bude vypínat aby bylo co prodat do německa.
V každém případě se uzavření nemeckých elektráren projeví i u nás (a u vás).

Odpovědět

Upřesnění k nalezení plutonia ve vzorcích

Vladimír Wagner,2011-03-30 07:18:34

Podle IAEA http://www.iaea.org/newscenter/news/tsunamiupdate01.html se nález plutonia týkal pěti vzorků odebraných ve vzdálenosti 500 až 1000 m od reaktorů jedna a dvě. Dva vzorky obsahovaly i plutonium 238. Plutonium 239 a 240 nejdou použitou metodou odlišit a byly ve všech vzorcích. Ovšem tyto dva izotopy se vyskytují v celém Japonsku (a nejen Japonsku) jako důsledek jaderných testů v atmosféře. Také jejich množství zhruba odpovídalo tomuto původu. Jedinou známkou, že by část plutonia by mohla pocházet i z reaktoru ve Fukušimě, tak byla přítomnost izotopu 238 a jeho poměr k ostatním izotopům by mohl naznačovat velmi malý únik z reaktoru. Ale je třeba to ověřit. Pokud by se to potvrdilo, je to vážné z toho důvodu, že poškození alespoň některých palivových článků bylo natolik vážné, že se do vody uvolnily lehce prchající prvky (jod, cesium) ale i těžké kovy.

Odpovědět


Ověřitelnost

Adolf Balík,2011-03-30 09:52:10

Pokud by tedy to plutonium pocházelo ze současných úniků z reaktoru, musely by ovšem být stopy těžkých kovů detekovatelné i v chladící vodě, ne? Jestli tam nejsou, je hypotéza o původu toho plutonia ze současných úniků na rozdíl od hypotézy, že jde o staré plutonium z období jaderných pokusů v atmosféře, extrémně nepravděpodobná. Jsou tedy zprávy o testech těžkých kovů z vody z reaktorů a úložišť vyhořelého paliva?

Odpovědět

Dotaz

Jiri Kocar,2011-03-29 19:29:49

Článek se mi moc líbil, jen bych měl jeden dotaz. V
článku autor uvádí počet úmrtí na vyrobenou
terawatthodinu u jednotlivých způsobů výroby elektřiny. To je asi nejjednodušší a nejobjektivnější. Zajímalo by mě ale také, zda byl někým dělaný výzkum na to, jak změnily výstavba, provoz a případné havárie život lidí v okolí (u jednotlivých způsobů výroby el. energie). Myslím tím například vystěhování lidí při výstavbě přehrady nebo těžbě uhlí, nemožnost se koupat nebo produkovat potraviny atd. Vůbec mě nenapadá, jak jednotlivá osobní "traumata" vyhodnotit, ale možná se tím už někdo zabýval. Děkuji za odpověď.

Odpovědět

Co je radiace a tektonika proti skutečné hrozbě?

Adolf Balík,2011-03-29 17:24:55

Rozumná slova o Fukušimě ovšem pomohou k rozumnému obrázku o situaci jen lidem, kteří si zachovali rozum, nikoliv těm, kteří utrpěli v důsledku alarmismu Zelenou újmu na svých kognitivních schopnostech.

Hlavní poučení z Fukušimy nepochybně je to, že ani epochální katastrofa v kombinaci s průmyslovými riziky, jako je jaderná energetika, nejsou ničím, co by nezvládla adaptabilní a vitální lidská společnost, jako je ta japonská. Ale že skutečné zrůdné nebezpečí, které nemusíme ustát – větší než nějaký asteroid či supervulkán – spočívá v Zeleném misantropismu Pol Potovského typu. Že je důležitější, než je budovat společnost a technologie odolné vůči zemětřesením a cunami, ale hlavně vůči Zeleným. Máme-li trvale udržitelně přežít musíme začít budovat Green-proof society!

Větší škodu na jaderné energetice než epochální přírodní katastrofa způsobily Zelené příšery v Německu, které v podstatě zničily 8 jejich elektráren a jejich zhoubná síla na rozdíl od pouhého vražedného otřesu má ničit a pustošit i do budoucna.

Teď, když se splnily ty nejvytouženější noční můry ze Zelených snů, za které se Jihočeské matky denně před spaním modlily, se k Fukušimě svolávají smečky Zelených jak hyeny ke kořisti a doufají, že díky tomu získají zase další kus své nekompetentní kontroly nad naší společností. Viz v Německu rozhovor s ředitelem Potsdamského institutu pro výzkum dopadů na klima – který na to konto navrhuje vládě plán na přestavbu společnosti:

Der Spiegel se zeptal: „Máte pocit, že náhlá změna kurzu vlády ve vztahu k její energetické politice je adekvátní?“ Schellnhuber odpovídá:
„Ne. To může být jen začátek hluboké změny. Německý poradní výbor o klimatické změně, kterému předsedám, brzy odhalí směrný plán k transformaci společnosti. Právě kvůli Fukušimě věříme, že je zapotřebí nové základny pro naši vzájemnou koexistenci.“
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=3740&page=125&tid=713#pid67124

Nelze jistě pochybovat, že takovýto Zelený plán bude pro společnost ničivější než by byl dopad dinosauřího asteroidu.

Odpovědět

Přijde mi to jako

Tomáš Bartoň,2011-03-29 16:58:54

vcelku rozumný článek, obzvlášť v době kdy je zase v módě "kopnout" si do jádra. Některé drobnosti sice vidím jinak, ale rozhodně díky za něj.

Odpovědět

Souhlas

Jiří Brunner,2011-03-29 14:55:30

Pozorně čtu všechny Vaše články,máte můj obdiv.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz